Do neobyčejných rozměrů se rozrostla diskuse o projektu Národní knihovny na Letné. Spousta úctyhodných lidí hlasitě protestuje proti tomu, že se primátor Bém postavil proti realizaci Kaplického projektu „chobotnice“, ačkoli ten byl vybrán v řádné soutěži odbornou porotou.
Na druhé straně pan prezident, pražští zastupitelé za ODS, někteří architekti (včetně těch, kteří v soutěži neuspěli), a nejnověji také Milan Knížák, buď projekt odmítají, nebo by chobotnici rádi viděli někde jinde než na Letné.


Zcela již předem přijímám výtku, že této věci nerozumím a měl bych se držet své molekulární imunologie (kteréžto rady se mi v diskusích pod mými články dostalo již mnohokrát), takže mi moji opovážlivost prosím promiňte.

Nikdy bych si nemyslel, že budu souhlasit s Milanem Knížákem (viz http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-horejsi.php?itemid=999) nebo se zastupiteli za ODS – ale je to tak, život přináší velká překvapení. Také já, zřejmě na rozdíl od velké většiny českých vzdělanců, si myslím, že by se ten projekt na Letné neměl realizovat. Důvodů vidím několik.

1. V průběhu soutěže se změnila pravidla a nedodržení původně závazného technického požadavku bylo u vybraného projektu tolerováno. To jasně znevýhodnilo ostatní účastníky. Zamlčování a bagatelizace této věci mi připadá jako záměrná manipulace.

2. Ačkoli opravdu nejsem v této věci expertem, zdá se mi, že by bylo lepší důkladně rekonstruovat a rozšířit prostory v Klementinu a postavit někde nepříliš nákladné depozitáře. Myslím, že by k tomu byla příznivá situace zvláště proto, že se z Klementina brzy odstěhuje Státní technická knihovna, pro kterou se staví poměrně velkorysá nová budova v Dejvicích.

3. Návrh ing. arch. Kaplického se mi vůbec nelíbí... Možná jsem příliš konzervativní, ale nelíbí... A souhlasím také s tím, že tento styl je vlastně jakési trochu „nemoderní“ retro z 60. let.

4. Nevěřím, že tato stavba bude stát pouze ty 3 miliardy; vsadil bych se, že se to výrazně prodraží (a to nemluvím o asi obtížné a drahé údržbě nestandardního povrchu)..

4. Letenská pláň by se podle mého názoru neměla zastavovat, ale ponechat jako park a plocha pro sportování, pouštění draků a cirkusové stany.

ALE HLAVNĚ – je vůbec v dnešní „elektronické“ době správná taková koncepce knihovny?
Ještě před deseti lety byly knihovny na universitách a ve výzkumných ústavech velice rušnými místnostmi. Nová čísla odborných časopisů byla „podpultovým zbožím“ a velmi záleželo na dobrých vztazích s knihovnicí, abych si je mohl půjčit přes víkend domů já a ne některý jiný vědychtivý kolega. Teď je to úplně jinak - knihovny zejí prázdnotou, protože všechno důležité je dostupné elektronicky „online“. Velmi rychle se digitalizují i staré ročníky a knižní fond. Celá knihovna je tedy každému dostupná na jeho počítači (pokud si ústav zařídí příslušné předplatné), nikomu se nechce chodit do papírové knihovny.

Online přístup k odborným časopisům je pro badatele jedna z nejdůležitějších věcí - věda se bez toho postě vůbec nedá dělat. Je to součást základní infrastruktury, právě tak jako třeba telefon, elektřina nebo laboratoře.

To, jak je v současné době zajišťován na českých výzkumných pracovištích a universitách online přístup k odborným časopisům, má však daleko k ideálu. Jednotlivé instituce si nekoordinovaně předplácejí časopisy, v některých případech se to děje prostřednictvím větších či menších konsorcií institucí, která velkorysejší prostředky získávají v rámci účelového financování prostřednictvím speciálních programů, v nichž je potřeba jednou za několik let sepsat jakýsi pseudoprojekt zdůvodňující vždy znova a znova, že tyto časopisy jsou potřebné; po skončení „projektu“ se opět píší málo smysluplné „závěrečné zprávy“ zhodnocující využívání zakoupených časopisů, a to, jaký užitek to přineslo.Právě nyní toto šílenství opět začíná, neboť se chýlí ke konci ty předchozí „granty“.Jsem přesvědčen, že tento stav je chaotický a velice neekonomický.

Bylo by tedy žádoucí, aby v rámci podpory základní infrastruktury výzkumu zařídila vládní Rada pro výzkum a vývoj nějakým velkorysým způsobem online přístup k co největšímu spektru časopisů pro co nejširší okruh akademických pracovníků (university, AV, ostatní výzkumné ústavy). Potom by stačilo, aby se lokální knihovny staraly jen o celkem výjimečné speciality, nepokryté žádoucím "univerzálním" systémem.

Myslím si, že je to pro naši vědu a vzdělanost záležitost skutečně mimořádného významu; bylo by skvělé, kdybychom tuto oblast měli na nejvyšší světové úrovni (jako tomu je nyní např. ve Finsku). Bylo by to nejen praktické pro uživatele, ale určitě také ekonomické - u vydavatelů by se daly získat maximální množstevní slevy, zamezilo by se mnoha paralelním objednávkám různými institucemi (typické "plýtvání v nedostatku"). Nevím, kolik by to celkem stálo - odhaduji, že tak 200 milionů ročně, ale současné celkové náklady jsou určitě mnohem vyšší...

Nemělo by se tedy uvážit, jestli by nestačilo pořádně zrekonstruovat Klementinum, postavit někde vyhovující depozitáře a hlavně věnovat prostředky na velkorysou digitalizaci všech knižních a časopiseckých fondů a na zajištění online přístupů k co největšímu spektru odborných časopisů?

A úplně nakonec – skutečně mě fascinuje představa pana prezidenta přivazujícího se k bagru na Letné a bránícího svým tělem zrodu chobotnice. To by tedy bylo něco! Česko by konečně proniklo na první stránky světových deníků. Šel bych panu prezidentovi určitě zatleskat, možná bych mu i pomohl s tím připoutáváním...