Můj dnešní příspěvek bude velmi krátký, neboť věc je velmi jednoduchá.


Rozumím-li tomu dobře, vládou chystaná reforma daňového systému resp. širší reforma veřejných financí by měla především přispět k vytvoření lepších podmínek pro naši ekonomiku (menší daně pro podnikatele, menší daně z příjmu většiny či snad všech fyzických osob (což zvýší spotřebu a tedy HDP), zjednodušení celého systému, odstranění mnoha nesystémových výjimek, zamezení zneužívání sociálních dávek, atd.).
To je všechno chvályhodné, ale...
Je asi jasné, že státní rozpočet i při co nejdůslednějším omezení zbytečných výdajů nemůže být o moc menší než dosud, takže je nutno také vybrat přibližně stejně daní jako doposud.
Někteří reformátoři tvrdí, menší daně pro firmy nakonec povedou k jejich zvýšenému výběru (firmy budou líp fungovat a budou mít větší zisky) – může být.
Výpadku daní z příjmu fyzických osob ale zjevně nelze zabránit, a tak se musí kompenzovat jinými daněmi, hlavně zvýšením DPH. I to by mohlo být přijatelné.
Podle mého názoru je ale NAPROSTO NEPŘIJATELNÉ, že zdaleka nejvíc na chystaném snížení daní z příjmů vydělá těch několik procent z nás, kteří máme nejvyšší příjmy, a hlavně to, že se na tento výpadek složí (prostřednictvím zvýšené DPH) převážně lidé, kteří berou třeba i několikanásobně méně. Proč má být žádoucí, abych já, který zdaňuji většinu svého příjmu nyní ve 32% pásmu, nadále platil např. jen 22% a tím si ročně pomohl k několika desítkám tisíc na úkor těch chudších? Proč má být důležitým výsledkem reformy to, aby manažer pobírající třeba milion měsíčně dostával ještě o 10% víc a mohl si koupit častěji nového mercedesa?
Jediná logika, kterou v tom vidím je, že celou tuto operaci organizují právě ti, kterým se to vyplatí. Myslím si, že je to hanebnost.