Svatí katolické církve musí, jak známo, způsobit aspoň jeden prokazatelný zázrak (raději dva či více), aby mohli být kanonizováni (prohlášeni papežem za svaté).
Jak je všeobecně známo, svatí provádějí zázraky nejen v onom období čekatelství na svatost (v té době mají nižší hodnost „blahoslavených“), ale i později, často v hojném počtu.


Vyvstává tak otázka, jestli v případě potřeby je efektivnější modlitbou vyprošovat zázrak od nějakého již osvědčeného svatého, který již prokazatelně způsobil mnoho zázraků, nebo od nějakého z mnoha čekatelů svatosti (blahoslavených), kteří mohou být k vykonání zázraku více motivováni vidinou povýšení.

Vbrzku se např. očekává svatořečení slavného architekta Antonia Gaudí (jeho nejznámějším dílem je dosud nedokončená barcelonská katedrála Svaté rodiny), jelikož už vykonal požadovaný minimální počet zázraků.

Existuje několik tisíc svatých (přesný počet není znám, nicméně existují částečné seznamy např. „kalendářových“ svatých, i úplnější seznamy kategorizované podle různých hledisek, jakož i přehledy toho, jaké oblasti mají různí svatí pod patronátem).

Myslím, že by se onoho potenciálu svatých a blahoslavených vykonávat zázraky mělo daleko více využívat. Mohlo by to značně ulehčit např. našemu zdravotnictví, ve kterém se často utrácejí nemalé prostředky na pokusy o záchranu téměř beznadějných případů.

Správným směrem šel v tomto ohledu papež Jan Pavel II, který prohlásil za blahoslavené 1340 lidí a za svaté 482 (více než jeho předchůdci za 500 let) a tím zjevně značně rozšířil blahodárný praktický potenciál této duchovní oblasti.


Je vskutku škoda, že dnešní papež je v tomto ohledu mnohem méně aktivní...

Ostatně i Jan Pavel II bude brzy oficiálně prohlášen za blahořečeného, protože splnil i podmínku způsobení zázraku (nebylo vyslyšeno silné hnutí obzvláště polských věřících, aby v tomto případě byl "přeskočen" ten nižší stupeň a byl Jan Pavel II byl rovnou prohlášen za svatého).
Pro nás neodborníky může být v této souvislosti trochu matoucí to, že pro papeže se běžně používá titul "Svatý Otec"...

Při diskusi tohoto zajímavého tématu bychom neměli zapomínat i na metody dlouhodobě úspěšně používané v Bretani. V tamějších vesnicích mívali řadu lokálních svatých, jejichž sošky byly umístěny na čestných místech v domech. K nim směřovaly prosby v nejrůznějších záležitostech praktického života (uzdravení z nemoci, regulace množství srážek, regulace porodnosti, úroda, atd.). Pokud daný svatý zklamal a patřičnou žádost uspokojivě nevyřídil, byla soška postavena dočasně "na hanbu" čelem ke zdi. Příště si nesplnění prosby asi rozmyslel...

V našem prostředí dosáhli mimořádné obliby někteří svatí (zřejmě na základě jejich dlouhodobě empiricky ověřené spolehlivosti). Důsledkem toho může být až např. následující formulace prosebné modlitby: „Pane Bože, přimluv se prosím za mě u svatého Tadeáška, aby vyslyšel mé prosby!“ (nutno ovšem poznamenat, že kněz, který tento příklad kdesi uváděl, jej nepovažoval za příklad kladný…).

Je ale třeba poznamenat, že zázračná uzdravení mohou fungovat, a dokonce snad daleko lépe, i bez účasti katolických blahoslavených a svatých. Např. Dan Drápal, představitel církve "Křesťanská společenství" dokáže údajně pomocí modlitby dokonce prodlužovat končetiny!
Ono citované svědectví doslova říká:

"A já si pamatuji konkrétně dva případy, které jsem viděl ze dvou, tří metrů před sebou. První byla holka, která měla kratší jednu nohu. Dan ji posadil, zvedl nohy , srovnal je (bylo vidět, že jedna je jasně menší), položil je a když je pak po krátké modlitbě zvedl, byly stejné. Holka mezitím slzy mírně v očích a říkala jako že cítí něco v noze. Divila se.

Druhý byl taky případ kratších noh, ale tentokrát je Dan držel v ruce. Kluk kolem dvaceti pěti , třiceti seděl na židli, Dan mu srovnal ty nohy a po modlitbě ta noha začla růst (vím, že někomu teď připadám jako blázen, ale popisuji, co jsem na své oči viděl, nikomu to nevnucuji, ale ani nazakrývám). Nicméně stalo se , že předrostla tu první. Dan řekl, ať že se ten kluk nebojí a uvolní, že ta druhá ji posléze "dožene" (nebo nějak tak, už přesně slova nevím). A tak se taky stalo. Kluk z toho celej hotovej a okolí taky ve zvláštním údivu."

Tedy - to jsou věci, není-liž pravda...