Včera jsem nevěřil svým očím, když jsem spatřil článek pana poslance Křečka.
Za větší část tohoto textu by se nemusela stydět nejen proslulá poslankyně ODS JUDrplz Řápková, ale ani pan Bc. Vandas, předseda DSSS. Pokud se takto vyjadřuje poslanec ČSSD, je to na pováženou.


Pan poslanec v úvodu říká:
„Tak se dozvídám, že aktuální problematika „šluknovského výběžku“ není problémem rasovým nebo národnostním, ale sociálním.“
A v následujícím textu se tento význačný člen poslaneckého klubu ČSSD hrdě hlásí k názoru, že je to „problém rasový a národnostní“.

Já si naopak myslím, že je to problém sociální, a to gigantický. Je to asi nejvýraznější příklad trestuhodného, katastrofálního selhání všech polistopadových vlád. Za posledních 22 let se tento problém nepopiratelně dramaticky zhoršil.

Pan poslanec se domnívá, že
„Časovaná bomba romského problému nebude odstraněna dříve, než integraci nebo jakýkoliv jiný způsob vzájemného soužití nezačnou prosazovat sami Romové. Pokud si nevytvoří vlastní respektovanou politickou a občanskou reprezentaci. „Z venku“ to za ně nikdo neudělá.... Znáte snad nějakého politického představitele Romů, který formuluje jejich požadavky a prosazuje je? A který má autoritu u vlastní komunity? Všechny takové pokusy, i ten nejnadějnější z počátku devadesátých let, ztroskotaly na nezájmu samotných Romů o svůj vlastní osud.“

Bylo by jistě skvělé, kdyby romská komunita vygenerovala nějakého svého Martina Luthera Kinga. Pokud se tak nestane (což je prakticky jisté), učiní zřejmě pan poslanec další krok a přihlásí se k „řešení“ prezentovanému v diskusi pod jeho článkem nickem „Sauerkirschmann“:

„Takže Vážení multikulti humanoidé, jakou rychlostí si troufáte cikánské etnikum sociálně a komunálně začlenovat?? Bude ta rychlost vyšší, než dynamika růstu jejich populace? Pokud ne, pak tohle v zásadě bude mít jen dvě finální řešení.

1) Budto nás jako jako hostitele zahubí
2) Pošleme do sprch my je.

A otázka není jestli ano či ne, ale kdy.“

Názor, že by mělo nastoupit nějaké „konečné řešení“ už i veřejně a beztrestně vykřikují „přizpůsobiví“ lidé na ulici.

Všude kolem sebe vidím, že většina i velice vzdělaných lidí inklinuje k těmto děsivým názorům.

Aby nebylo mýlky – já rozhodně nejsem stoupencem názorů, že kořenem problému je český rasismus, naše xenofobie a odpor k jinakosti, k jiným písním a kultuře. Takovéto zdůvodnění je nejen směšné (viz celkem bezproblémový vztah české společnosti k Vietnamcům), ale hlavně nebezpečné, protože ignoruje skutečné důvody tohoto problému.

Zcela se hlásím k názoru, který v diskusi pod článkem JUDr. Křečka vyslovila diskutérka „kočka šklíba“:

„...nijak se Cikánů nezastávám, vím čeho jsou schopní, vím, že mnozí z nich pracovat nechtějí, vím, že se dopouštějí kriminálních činů více než tzv. většinové obyvatelstvo. Vím, co dokáží, vyrůstala jsem na pražském Smíchově a pracuji na Žižkově. A přiznám se, že jsem vůči nim ostražitá.
Na druhou stranu ale vidím, že i když na své situaci mají nemalý, možná rozhodující podíl, tak na eskalaci těchto problémů se podílejí polistopadové vlády, polistopadoví politici a právě ta "neviditelná ruka trhu". Takže chtít na Cikánech aby pracovali je minimálně alibistické, když v některých regionech neseženou práci ani mladí "bílí" a v celém státě lidé nad 50 také ne. A to jsou integrovaní natolik, že mnoho z nich má VŠ vzdělání, SŠ asi většina. A na nekvalifikované práce zde máme Ukrajince, kterým ta "skvělá bílá" většina platí sotva minimální mzdu. Takže v souhlase s Křečkem si myslím, že je to politický problém, ale vidím ho jinde než on.
A z čeho se mně chce zvracet jsou náckovské výkřiky jako "Cikáni do plynu" nebo "Nůž do zad" a podobné.... S těmito "lidmi" nechci mít nic společného a bojím se jich mnohem víc než Cikánů.“

Jak by se tento problém konkrétně měl řešit samozřejmě nevím, ale řešení by určitě muselo zahrnovat energickou snahu o co nejvyšší zaměstnanost v této komunitě (do značné míry ovšem uměle podporovanou a vynucovanou, v rozporu s posvátnými „tržními mechanismy“), ještě energičtější snahu o vzdělávání romských dětí a mládeže, odstranění sociálně-patologických záležitostí jako jsou všudypřítomné herny, a samozřejmě i nezbytnou represi kriminality.

Máme u nás vůbec někoho, kdo je odborníkem v této oblasti, kdo ví, co by se mělo dělat?
Existují nějaké dobré příklady? Myslím, že občas o nějakých slyšíme - např. před několika lety jakýsi obdivuhodný Ind, který se účinně postaral o menší romskou komunitu na Ostravsku, nebo nějaká škola na Smíchově (deataily jsem bohužel neměl čas dohladat - třeba je uvede někdo v diskusi).

Skutečné řešení tohoto problému by určitě bylo extrémně nákladné (samozřejmě nikoli kvůli nějakým zvýšeným sociálním dávkám) a tedy mimořádně nepopulární, tím víc v současné době škrtů.
Neodpustím si poznámku, že takové náklady by samozřejmě byly mnohem nižší než to, co ztrácíme korupcí velkého rozsahu a absurdní politikou daňového zvýhodňování nejbohatších.

Realisticky si myslím, že to dopadne tak, že politici nadále nebudou dělat v podstatě nic, jen snad posílí tu represi kriminality. To je jistě dobré, ale je to asi jako aspirin proti zápalu plic přinese to krátkodobou úlevu, ale k vyléčení potřebujeme účinná, mnohem dražší antibiotika.
Většina společnosti se asi přikloní k názoru, že se s mírným chronickým zápalem plic dá žít...
Smutné...
********************************************************
8.9.:
Nadpis jsem pod vlivem oprávněné kritiky některých diskutérů dodatečně zkrátil o jedno slovo.