Je tomu už přes dva roky, co jsem ohlásil, že na těchto stránkách končím. Toto předsevzetí jsem vcelku dodržoval (porušil jsem je pouze devatenáctkrát!).
Nyní je tedy poruším podvacáté, protože situace si toho žádá – i já se chci zapojit do předvolební kampaně a podílet se na změně, která nás již velmi brzo čeká.


Konečným podnětem k dnešnímu článku byl e-mail od Vládi Adamce, mého spolužáka ze Střední všeobecně vzdělávací školy (SVVŠ), se kterým jsem seděl v lavici po tři památné roky (1965-68). Vláďa mi v závěru svého mailu položil otázku: „Koho budeš volit? Já jsem se ještě nerozhodl.“
Promptně jsem odpověděl: „Volit budu jako vždy ČSSD – udělej totéž!“

Myslím, že toto moje doporučení není třeba ani příliš zdůvodňovat – každému (třeba i Pepovi Řepovi) je jistě zřejmé, že tato strana má nejlepší program (stačí si přečíst to podstatné i jen na jejich billboardech - prosadí fungující stát, podpoří kvalitní české potraviny – skvělé, ne?). Velký dojem také dělá neobyčejná jednota vedení této strany, zvláště pak příkladně přátelský a kolegiální vztah mezi předsedou Sobotkou a místopředsedou Haškem.

Pevně doufám, že si všichni věřící uvědomí, že evangelium je jasně levicové (dokonce dosti radikálně!) a vyvodí z toho logický závěr, koho volit! Pro jistotu to řekněme jasně, „po lopatě“ – evangelijnímu programu je jasně nejblíže program ČSSD, nikoli KDU-ČSL, či snad dokonce (horrible dictu) TOP-09!

Doba, kdy se ČSSD v této zemi (dominantně) podílela na vládě, byla, jak si jistě všichni pamatujeme, zdaleka ekonomicky nejúspěšnější. My, kteří pracujeme ve výzkumu, si dobře pamatujeme, že to byla „zlatá léta“ (každoroční růst prostředků na vědu o 10%).

Je velká škoda, že volby v roce 2006 dopadly tak jak dopadly. Je možné, že k onomu nešťastnému výsledku významně přispělo i to, že jsem tehdy ještě nepsal své blogové články a nemohl jsem tak účinně zasáhnout tak, jak to činím nyní. Vzpomeňte jen, jak účinné bylo moje pozdější angažmá ve věci brdského radaru a Julínkovy reformy zdravotnictví!

Ideální by jistě bylo, kdyby ČSSD ve volbách získala nadpoloviční počet poslaneckých mandátů (ještě lepší by bylo, kdyby dosáhla třípětinové většiny). Důležité ovšem je, aby mezi zvolenými poslanci ČSSD nebylo příliš mnoho potenciálních přeběhlíků; v této věci má ČSSD jak známo velkou tradici...
Uvítal bych také, kdyby se do parlamentu nedostala strana zvaná SPOZ.

Pokud k této žádoucí situaci drtivého vítězství snad nedojde, bylo by podle mého názoru druhou nejlepší eventualitou, aby ČSSD vládla s podporou KSČM, která by skončila druhá tak, aby tyto strany dohromady měly onu kýženou ústavní většinu.
Mnozí se této strany nesoucí poněkud hrozivý název děsí, nebo alespoň straní. Já z dnešních českých reformních komunistů žádný strach nemám; považuji je nanejvýš za "papírového tygra". Je to radikálně levicová strana, která ale respektuje demokratické uspořádání naší společnosti. Zásadní rozdíl oproti někdejší KSČ je, že za sebou nemá onu mocnost SSSR. Neměl bych ani námitek, kdyby se KSČM podílela na vládě; jsem přesvědčen, že by to mělo v příštích volbách za následek úbytek jejích voličů. Komunisté se v minulosti podíleli na vládě v několika demokratických zemích (Francie, Itálie, Finsko, některé indické státy) a nic hrozného se tam nestalo. Více než dnešní komunisté (kteří neměli dosud příležitost se "namočit" v různých skandálech) mi vadí pravicové strany, které se v těchto skandálech namočily převelice a které mají na svědomí neradostný stav, v němž se nachází naše společnost. Ostatně jsem na toto téma už tady psal.

Zdá se vám, že tento článek je prvoplánovou agitkou? Máte pravdu! Volte ČSSD!
Přispějete tak k tomu, že vbrzku zde budeme konečně mít funkční stát (a nádavkem kvalitní české potraviny)!