Před pár dny byl svátek sv. Martina. Tento světec byl ve 4. století původně římským vojákem, ale stal se křesťanem a dotáhl to až na biskupa v Tours. Známá je pověst o tom, jak se s prosícím chudákem rozdělil o svůj teplý vojenský plášť.
Svatý Martin dává krásný příklad všem nám křesťanům, ale téměř nikdo ho nenásleduje. Co kdyby ten příklad aspoň 50% křesťanů vzalo vážně, a každý si vzal na starost nějakého chudáka protloukajícího se od jedné nuzné výplaty k druhé (a případně ještě škrceného nějakou exekucí) a systematicky mu pomáhal, aby se z toho vyhrabal - třeba tak, že by mu každý měsíc věnoval ne polovinu, ale třeba jen desetinu své slušné mzdy?
Svatý Martin prostě vzal vážně Ježíšova slova „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali. Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.”