Otázka v nadpisu by se mohla týkat lecčeho – třeba vytunelování stamiliard během 90. let, stále sílícího korupčního prostředí, stále rostoucí rozčarovanosti občanů nad úrovní české politiky a politiků, neřešeného problému „sociálně nepřizpůsobivých občanů“, bídné úrovně naší (manipulativní) žurnalistiky, zřejmě „na věčné časy“ platného ostudného lustračního zákona, či bezpříkladného rozmachu zločinného „podnikání“ v oboru hazardních her.
Já mám ale na mysli to, kdo konkrétně je zodpovědný za trvající, bezpříkladnou krizi financování české vědy a výzkumu, která hrozí fatálně postihnout hlavně Akademii věd.


Psal jsem tady o tom už vícekrát (zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde), právě tak jako několik jiných bloggerů. Vážným zájemcům o fakta velmi doporučuji důkladné pojednání od K.Aima.

Tato záležitost se dostala do centra pozornosti opět tento týden, když Jiří Grygar odmítl cenu za popularizaci vědy, kterou uděluje Rada pro výzkum a vývoj, kterážto sehrála v tom kolosálním průšvihu hlavní roli.
Mimochodem, stojí opravdu za to, přečíst si včerejší rozhovor Jiřího Grygara, ve kterém si tento neobyčejně slušný a noblesní pán opravdu nebere servítky. Ještě lepší je poslechnout si rozhlasový rozhovor s Jiřím Grygarem.
Chtěl bych teď na jeho odpovědi tak trochu navázat a ještě více konkretizovat „kdo za to může“.

Tak tedy – Rada pro výzkum a vývoj (nedávno přejmenovaná na Radu pro výzkum, vývoj a inovace, potom nakrátko na Radu pro výzkum, experimentální vývoj a inovace, a posléze opět na Radu pro výzkum, vývoj a inovace...) je poradním orgánem vlády.
Myslím, že by to měl být orgán odborný, že jejími členy by měli být lidé, kteří mají ve výzkumné komunitě jasný odborný kredit, ať už jde o výzkum základní, aplikovaný či o tzv. průmyslový vývoj.

Skutečností je, že většina současných členů Rady takový kredit nemá.
Jen několik z nich bychom mohli zařadit mezi řekněme „top 500“ českých vědců či vynálezců. Mezi „top 100“ by se podle mého názoru kvalifikoval asi jen jeden z nich...

Předsedou Rady je (ze zákona) premiér, což je myslím poněkud nešťastné (těžko se této funkci může patřičně věnovat).
Ještě horší je, že 1. místopředsedkyní (tedy cosi jako výkonnou předsedkyní) je již skoro 2 roky Miroslava Kopicová. Těžko lze věřit, že ministryně, vytížená agendou školství, mládeže a tělovýchovy, se může důkladně věnovat takovéto funkci – nepochybně musí spoléhat na nějaké úředníky a „rádce“. Krom toho není správné, když je na takové pozici hlavní představitel(ka) jednoho z klíčových výzkumných subjektů – nelze v tom nevidět jakýsi střet zájmů (podobně, jako kdyby byl na stejné pozici třeba předseda AV).
Po dlouhá léta hraje v Radě klíčovou roli (jako její sekretář) velmi pilný a zdatný úředník Marek Blažka

Přes mírně řečeno odborně neoptimální personální složení Rady v posledních letech zvládala svoji roli docela dobře, a to zejména proto, že výdaje na vědu a výzkum vláda každoročně slušně navyšovala (možná to bylo i proto, že 1. místopředsedou byl dlouhá léta Vladimír Viklický, který měl celoživotní zkušenosti se základním i aplikovaným výzkumem).
Nebylo proto problémem uspokojit jakž takž vědce i ty, kteří volali, že je třeba více investovat do průmyslového vývoje (u nás často nesprávně nazývaného „aplikovaný výzkum“), který prý potom bude zaručeně přinášet rychle vysoké výnosy (toto je v našich podmínkách vysoce problematický, dokonce bych řekl vyloženě nesprávný předpoklad).

Nelze si nevšimnout, že v Radě byla po několik let systematicky posilována skupina lidí, kterou lze označit jako „průmyslová lobby“.

Problém nastal letos, kdy přišly problémy vyvolané ekonomickou krizí. Rada se v této situaci rozhodla jednoznačně preferovat zájmy oné průmyslové lobby na úkor vědy a výzkumu, a to především Akademie věd.

Je třeba jasně říci, že tato orientace na podporu údajně ekonomicky výhodného průmyslového vývoje byla leitmotivem Topolánkovy „reformy výzkumu a vývoje“. Tento trend nezměněně pokračoval i po pádu neblahé Topolánkovy vlády.
Na vlastní uši jsem slyšel, když Marek Blažka říkal, že Rada při jednání o rozpočtu pro oblast výzkumu a vývoje postupovala v souladu s programem neblahé Topolánkovy vlády, jinými slovy plnila určité politické zadání. Toto mi připadá od orgánu, který by měl být odborný a nepolitický, zcela nesprávné.

Vraťme se ale k otázce v nadpisu. Podle mého názoru nesou za vzniklou krizi v české vědě a výzkumu (např. za to, že se přestávají vracet skvělí mladí vědci z dlouhodobých zahraničních pobytů) prvořadou historickou zodpovědnost následující lidé:

Mirek Topolánek – jako ten, který osobně vedl tzv. „reformu výzkumu a vývoje“ (která ovšem, jako skoro všechno, do čeho se tento svérázný politik pustil, skončila fiaskem).
Miroslava Kopicová – jakožto de facto předsedkyně Rady pro výzkum a vývoj, osoba blízká Topolánkovi, která realizovala zadání neblahé Topolánkovy vlády v oblasti vědy a výzkumu.
Petr Matějů – významný člen Rady, působící jako „šedá eminence“ s velkým vlivem na M.Kopicovou.
Marek Blažka – sekretář Rady, úředník, který iniciativně připravoval a prosazoval klíčové dokumenty Rady a osobně se mnohokrát angažoval proti Akademii věd a základnímu výzkumu.
Dále lze do této skupiny „bad guys“ zařadit ty členy Rady, kteří patří mezi onu „průmyslovou lobby“ – Jaroslav Doležal (místopředseda Rady, zástupce korporace Honeywell v ČR), Martin Jahn (člen managementu firmy Volkswagen), Miroslav Janeček (dlouholetý funkcionář organizací aplikovaného výzkumu), Michal Korecký (manažer Škoda Holding).

Je smutné, že akce poškozující českou vědu podpořili svými hlasy i představitelé vysokých škol v Radě. Nedivil bych se tomu tolik u těch, kteří reprezentují některé hodně technicky orientované školy (Jan Hron, Vladimír Haasz).
Více se divím rektorům Masarykovy univerzity (politolog Petr Fiala) a Univerzity Pardubice (chemik Jiří Málek).

Premiérovi (a formálnímu předsedovi RVV) Janu Fischerovi bych příliš vinu nedával – má spoustu jiných starostí. Ale i on má jistě blíže k ODS a tudíž k podpoře linie nastolené neblahou Topolánkovou vládou. A jeho odmítání pouličních demonstrací proti plánovaným likvidačním škrtům v rozpočtu AV mu také neslouží ke cti...

V nejbližší době by měla být jmenována nová Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Uvidíme, zda se bude jednat jen o nějaké kosmetické úpravy, nebo jestli dojde vzhledem k naprostému selhání dosavadní rady k zásadní změně. Podle mého názoru by v nové Radě neměl zůstat ani jeden z jejích současných členů. A svoji pozici by měl ROZHODNĚ opustit sekretář Rady, Marek Blažka.

Závěrem snad jedna dobrá zpráva:
Parlamentní Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
přijal nedávno usnesení, v němž doporučuje Poslanecké sněmovně ČR přijmout toto usnesení:

„ Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby nesnižovala institucionální podporu Akademie věd ČR a ve střednědobém výhledu rozpočtu na rok 2011 - 2012 zachovala institucionální výdaje Akademie věd na úrovni roku 2009.“

A úplně na závěr – je již prakticky jisté, že na rok 2010 dostane Akademie věd (jako jediný významný výzkumný subjekt) o cca 10% menší rozpočet než v roce 2009. Nějak to zvládneme (v zásadě snížením mezd). Jde teď o to, aby byl zrušen onen smrtící výhled na roky 2011 a 2012, jehož realizace by znamenala snížení o 50% a tedy faktickou likvidaci.

Zásadní bude jistě výsledek jarních voleb.
Zvítězí-li ODS, bude to mít podle mého názoru definitivně katastrofální důsledky pro českou vědu.
Modlím se, aby se tak nestalo...