Staňte se pokusnými králíky profesora Flegra, badatele, který překonal Darwina!
Obrátil se na mě můj dobrý známý Jaroslav Flegr, kolega profesor na Přírodovědecké fakultě UK, abych na svém blogu, který patří jak známo k nejnavštěvovanějším na světě, umístil odkaz na jeho dotazník - zde. Ten, kdo onen dotazník vyplní, se vlastně stane pokusným králíkem v profesorově výzkumu.
Jaroslav mi k tomu napsal: „Dosavadní výsledky této studie mi připadají natolik závažné, že bych chtěl mít co nejdřív jasno v tom, jak dopadne. Bude to nejspíš ještě větší bomba než Toxoplasma”.
Jak jistě všichni víte, ta toxoplasmová bomba vybuchla, když J. Flegr publikoval několik článků o tom, že lidé infikovaní tímto mikroskopickým parazitem (poznamenejme, že tohoto parazita má v sobě cca třetina Čechů, a až 80% Francouzů, jak se dozvíte zde) hynou častěji při dopravních nehodách než lidé neinfikovaní. Je to prý tím, že onen zákeřný parazit modifikuje chování svých hostitelů tak, aby byli méně opatrní a podceňovali nebezpečí (jak konkrétně to dělá, není zatím známo, ale asi vylučuje nějakou zatím neznámou látku působící na nervové buňky). Proč že to ta Toxoplasma dělá? Proč má zájem na tom, aby vás na přechodu přejelo auto?
Je to proto, že když nějaká bytost infikovaná Toxoplasmou ztratí trochu strach a opatrnost, stane se snáze kořistí kočkovitých šelem. A to je právě to, co Toxoplasma potřebuje. Životní cyklus toho podlého parazita totiž vyžaduje střídání dvou savčích hostitelů – kočkovitých šelem a jejich obětí (myší, potkanů, prasat, lidí – v závislosti na velikosti té kočkovité šelmy).
Zdá se, že infekce Toxoplasmou může vyvolávat i vážnější duševní poruchy jako je schizofrenie, jak se dozvíte třeba v tom výše citovaném článku na Oslu.
Já bych si sice myslel, že při nehodách možná hyne oproti zdravým lidem také relativně více lidí infikovaných jinými mikroby, protože prostě nejsou tak docela ve formě, ale to prosím berte jen jako amatérský názor nepoučeného netoxoplasmosologa.
Je třeba říci, že Jaroslav Flegr rozhodně není jediným světovým badatelem na tomto poli výzkumu, ale jeho články vzbudily skutečně slušný mezinárodní ohlas (t.j. získaly poměrně dost “citací”, jak říkáme my vědátoři).
Když už jsme u té citovanosti, Jaroslavovy veškeré dosavadní práce byly dosud celkem 945x citovány; velikost jeho h-indexu (18) je na obor, ve kterém působí, velmi dobrá (víte, že si vědci hrozně zakládají na tom, jak velký mají – hádejte co – ano jistě, h-index?).
Jaroslav Flegr je nejen úspěšným a originálním badatelem, ale také zdatným popularizátorem vědy. Jedna z jeho popularizačních knih získala v roce 2007 prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii Naučná literatura.
Tato kniha nese titul „Zamrzlá evoluce aneb je to jinak pane Darwin“ – název ve mně vzbuzuje hřejivý pocit, že se osobně znám s člověkem, který zametl s Darwinem, a snad tak i na mě padá trochu odlesku této slávy.
Jsou ovšem i tací odborníci na evoluční biologii, kteří Flegrovu teorii „zamrzlé evoluce“ silně kritizují – názory jednoho z nich si můžete přečíst zde.
Já se do toho sporu profesorů evoluční biologie plést nebudu, jsa jen hloupým imunologem, ke všemu ještě molekulárním... Oceňuji však onen marketingový tah s podtitulem knihy, za který by se nemusel stydět ani Craig Venter...
Jaroslav donedávna působil na Katedře parasitologie Přírodovědecké fakulty UK, ale před nedávnem prozíravě přešel na katedru Filosofie a dějin přírodních věd tamtéž. Mám dojem, že si dobře uvědomuje, že ve financování vědy přicházejí těžké časy, a že filosof má ve svém bádání přece jen výrazně nižší náklady než parasitolog...
Jaroslav Flegr se ovšem v poslední době neomezuje jen na vědu a její popularizaci, ale vyjadřuje se i k celospolečenským záležitostem na svém blogu na konkurenčním serveru.
Z jeho psaní je zřejmý morálně-politický profil občana-intelektuála s pozitivním vztahem k reálnému kapitalismu a kritický postoj k levicově-oportunistickým úchylkám:
„Až nám Pseudoroubek s Dráthem zvednou daň z přijmu na 99 procent, aby nám všem mohli vyplácet 30 korun za každý vyzvednutý lék a 90 korun za návštěvu pohotovosti, tak se asi všichni stanou Lichtenštejnskými občany...“
Tato slova jistě svědčí i o vyvinutém smyslu pro intelektuálsky sofistikovaný jemný humor.
Hluboký a ideologicky chvalitebný vhled do světa globální politiky prozrazuje také jeden z předchozích Jaroslavových článků, který m.j. říká:
„V Rusku se Putin a jemu podobní pokoušejí za nečinného přihlížení okolního světa zvolna rehabilitovat nejmasovějšího vraha v lidských dějinách – Stalina a postupně tak probudit z mrtvých bývalou Říši Zla – komunistický Sovětský Svaz.“
Inu, asi bychom s tím Ruskem měli něco udělat, не правда ли?
Připomeňme, že na stejné Katedře Filosofie a dějin přírodních věd působí i zdejší oblíbený blogger profesor Stanislav Komárek, který nedávno (před volbami) uvažoval např. o zrušení všeobecného volebního práva, kteréžto považuje za podobně škodlivý přežitek, jako zbytnělé paroží vyhynulého pravěkého veledaňka.
Jeho výrok „Zatímco právo občana operovat, řídit auto nebo instalovat plynové potrubí nikdy nikdo neprosazoval, zavedení „voličských průkazů“ by asi vyvolalo zděšení. Přitom je toto právo - upírané jen dětem, těžkým zločincům, úplným bláznům a cizincům - značně vykotlané.“ možná bude v politologii znamenat podobný převrat, jaký v evoluční biologii způsobil Flegrův objev usvědčující Darwina z fatálního omylu. Nenechme se ovšem zmýlit odmítavými reakcemi některých politováníhodných levičáků...
Zdá se ovšem, že Stanislav pod dojmem výsledku voleb ze svého pravicově-progresivního názoru prozatím poněkud ustoupil.
Ale to jsme se od toho původního tematu dostali někam daleko, promiňte...
Opravdu nevím, k čemu směřuje ten Jaroslavův nynější výzkum, kterého byste se měli zúčastnit (a kterého se zúčastním i já, abych se také stal aspoň malou částečkou té brzy již vybuchnuvší bomby), ale jistě to bude zase něco ve stylu „Je to jinak, pane Einstein!“, „Je to jinak, pane Freud!“ popř. „Je to jinak, pane Klaus!“.....
Takže - vyplňte ten dotazník, staňte se kousíčkem vědecké bomby, která již brzy rozčeří zatuchlé vody světové vědy!
Jaroslav mi k tomu napsal: „Dosavadní výsledky této studie mi připadají natolik závažné, že bych chtěl mít co nejdřív jasno v tom, jak dopadne. Bude to nejspíš ještě větší bomba než Toxoplasma”.
Jak jistě všichni víte, ta toxoplasmová bomba vybuchla, když J. Flegr publikoval několik článků o tom, že lidé infikovaní tímto mikroskopickým parazitem (poznamenejme, že tohoto parazita má v sobě cca třetina Čechů, a až 80% Francouzů, jak se dozvíte zde) hynou častěji při dopravních nehodách než lidé neinfikovaní. Je to prý tím, že onen zákeřný parazit modifikuje chování svých hostitelů tak, aby byli méně opatrní a podceňovali nebezpečí (jak konkrétně to dělá, není zatím známo, ale asi vylučuje nějakou zatím neznámou látku působící na nervové buňky). Proč že to ta Toxoplasma dělá? Proč má zájem na tom, aby vás na přechodu přejelo auto?
Je to proto, že když nějaká bytost infikovaná Toxoplasmou ztratí trochu strach a opatrnost, stane se snáze kořistí kočkovitých šelem. A to je právě to, co Toxoplasma potřebuje. Životní cyklus toho podlého parazita totiž vyžaduje střídání dvou savčích hostitelů – kočkovitých šelem a jejich obětí (myší, potkanů, prasat, lidí – v závislosti na velikosti té kočkovité šelmy).
Zdá se, že infekce Toxoplasmou může vyvolávat i vážnější duševní poruchy jako je schizofrenie, jak se dozvíte třeba v tom výše citovaném článku na Oslu.
Já bych si sice myslel, že při nehodách možná hyne oproti zdravým lidem také relativně více lidí infikovaných jinými mikroby, protože prostě nejsou tak docela ve formě, ale to prosím berte jen jako amatérský názor nepoučeného netoxoplasmosologa.
Je třeba říci, že Jaroslav Flegr rozhodně není jediným světovým badatelem na tomto poli výzkumu, ale jeho články vzbudily skutečně slušný mezinárodní ohlas (t.j. získaly poměrně dost “citací”, jak říkáme my vědátoři).
Když už jsme u té citovanosti, Jaroslavovy veškeré dosavadní práce byly dosud celkem 945x citovány; velikost jeho h-indexu (18) je na obor, ve kterém působí, velmi dobrá (víte, že si vědci hrozně zakládají na tom, jak velký mají – hádejte co – ano jistě, h-index?).
Jaroslav Flegr je nejen úspěšným a originálním badatelem, ale také zdatným popularizátorem vědy. Jedna z jeho popularizačních knih získala v roce 2007 prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii Naučná literatura.
Tato kniha nese titul „Zamrzlá evoluce aneb je to jinak pane Darwin“ – název ve mně vzbuzuje hřejivý pocit, že se osobně znám s člověkem, který zametl s Darwinem, a snad tak i na mě padá trochu odlesku této slávy.
Jsou ovšem i tací odborníci na evoluční biologii, kteří Flegrovu teorii „zamrzlé evoluce“ silně kritizují – názory jednoho z nich si můžete přečíst zde.
Já se do toho sporu profesorů evoluční biologie plést nebudu, jsa jen hloupým imunologem, ke všemu ještě molekulárním... Oceňuji však onen marketingový tah s podtitulem knihy, za který by se nemusel stydět ani Craig Venter...
Jaroslav donedávna působil na Katedře parasitologie Přírodovědecké fakulty UK, ale před nedávnem prozíravě přešel na katedru Filosofie a dějin přírodních věd tamtéž. Mám dojem, že si dobře uvědomuje, že ve financování vědy přicházejí těžké časy, a že filosof má ve svém bádání přece jen výrazně nižší náklady než parasitolog...
Jaroslav Flegr se ovšem v poslední době neomezuje jen na vědu a její popularizaci, ale vyjadřuje se i k celospolečenským záležitostem na svém blogu na konkurenčním serveru.
Z jeho psaní je zřejmý morálně-politický profil občana-intelektuála s pozitivním vztahem k reálnému kapitalismu a kritický postoj k levicově-oportunistickým úchylkám:
„Až nám Pseudoroubek s Dráthem zvednou daň z přijmu na 99 procent, aby nám všem mohli vyplácet 30 korun za každý vyzvednutý lék a 90 korun za návštěvu pohotovosti, tak se asi všichni stanou Lichtenštejnskými občany...“
Tato slova jistě svědčí i o vyvinutém smyslu pro intelektuálsky sofistikovaný jemný humor.
Hluboký a ideologicky chvalitebný vhled do světa globální politiky prozrazuje také jeden z předchozích Jaroslavových článků, který m.j. říká:
„V Rusku se Putin a jemu podobní pokoušejí za nečinného přihlížení okolního světa zvolna rehabilitovat nejmasovějšího vraha v lidských dějinách – Stalina a postupně tak probudit z mrtvých bývalou Říši Zla – komunistický Sovětský Svaz.“
Inu, asi bychom s tím Ruskem měli něco udělat, не правда ли?
Připomeňme, že na stejné Katedře Filosofie a dějin přírodních věd působí i zdejší oblíbený blogger profesor Stanislav Komárek, který nedávno (před volbami) uvažoval např. o zrušení všeobecného volebního práva, kteréžto považuje za podobně škodlivý přežitek, jako zbytnělé paroží vyhynulého pravěkého veledaňka.
Jeho výrok „Zatímco právo občana operovat, řídit auto nebo instalovat plynové potrubí nikdy nikdo neprosazoval, zavedení „voličských průkazů“ by asi vyvolalo zděšení. Přitom je toto právo - upírané jen dětem, těžkým zločincům, úplným bláznům a cizincům - značně vykotlané.“ možná bude v politologii znamenat podobný převrat, jaký v evoluční biologii způsobil Flegrův objev usvědčující Darwina z fatálního omylu. Nenechme se ovšem zmýlit odmítavými reakcemi některých politováníhodných levičáků...
Zdá se ovšem, že Stanislav pod dojmem výsledku voleb ze svého pravicově-progresivního názoru prozatím poněkud ustoupil.
Ale to jsme se od toho původního tematu dostali někam daleko, promiňte...
Opravdu nevím, k čemu směřuje ten Jaroslavův nynější výzkum, kterého byste se měli zúčastnit (a kterého se zúčastním i já, abych se také stal aspoň malou částečkou té brzy již vybuchnuvší bomby), ale jistě to bude zase něco ve stylu „Je to jinak, pane Einstein!“, „Je to jinak, pane Freud!“ popř. „Je to jinak, pane Klaus!“.....
Takže - vyplňte ten dotazník, staňte se kousíčkem vědecké bomby, která již brzy rozčeří zatuchlé vody světové vědy!