Nedá mi, abych nereagoval na článek se stejným názvem, jehož autorem je Hans Jörg Schmidt a který sem umístil a úvodem opatřil Libor Stejskal.

Já jsem na obdobné téma nedávno také napsal článek.
Ačkoli si za tím, co jsem tehdy napsal, stále stojím, začíná mě trochu mrzet, že jsem to napsal.
Vidím totiž, jak se z jakéhosi důvodu rozjíždí čím dál silnější (a řekl bych dobře organizovaná) kampaň pokoušející se přesvědčit nás, že vlastně poválečné zločiny Čechů byly stejné, jako ty válečné zločiny Němců, a že zatímco Němci se se svojí minulostí již vypořádali, teď je řada na nás. Prý nás teď „dohonila naše historie“.
A tak co chvíli nějaký „odvážný český režisér“ natočí reportáž o nějakém poválečném zločinu spáchaném na bezbranných Němcích a odvážní novináři to označí za „genocidu“.
Nechci být paranoidní, ale nějak se mi vtírá otázka, jestli to trochu nesouvisí s tím, že spousta našich vlivných médií má německé vlastníky...


Panu Schmidtovi bych chtěl vzkázat následující:

1) To, že někdo postavil obětem zločinu v Dobroníně kříž, je správné a úctyhodné.

2) Ano, po válce skutečně došlo k odporným zločinům. Všichni Češi o tom dávno vědí, Václav Havel k tomu už před dvaceti lety vyslovil veřejné politování a omluvu. Myslím, že většina Čechů o tom věděla vždycky (aspoň já jsem o tom věděl už od dětství a bylo mi rodiči vštěpováno, že to byly hnusné zločiny, které našemu národu dělají hanbu).

3) Německé zločiny spáchané za války byly však nesrovnatelně horší. Kdybych byl Němec, musel bych se hanbou propadnout, kdyby nějaký můj krajan chtěl tak jako Vy vyvolávat dojem, že Češi i Němci jsou vlastně „jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet“. Ještě větší hanbu bych pociťoval, kdyby se ten můj hypotetický krajan (tedy Vy) snažil dokonce naznačovat, že Němci jsou dnes na tom morálně dokonce lépe, protože oni se už se svojí minulostí „vyrovnali“, kdežto ti oškliví Češi ještě ne.

4) Ty poválečné české zločiny prováděla „soukromě“ lůza (a možná i někteří, kteří měli k pomstě důvody); naprostou většinu těch německých zločinů prováděl organizovaně německý stát, vykonávaly je statisíce „spořádaných občanů“ jako svoji práci, pravděpodobně včetně mnohých Vašich příbuzných. Myslím, že téměř každá (nebo každá druhá) německá rodina by mezi svými předky našla nějakého účastníka obludných masakrů civilistů a zajatců v Polsku, v SSSR, na Balkáně.
V Česku by se takových rodin našlo maximálně pár stovek.

5) Některé z těch nyní odhalovaných zločinů se ve skutečnosti pravděpodobně udály jinak, než je nám teď prezentováno (např. v jednom nedávno medializovaném případě zabíjeli nikoli Češi, ale zřejmě Rusové, a jejich oběti možná nebyli nevinní civilisté, ale nacističtí zločinci).
Docela výmluvně o tom píše V.Vlk (který mi jinak názorově příliš nesedí) – zkuste si to přečíst - zde, zde, zde, zde.

6) Ačkoli si s panem Zahradilem určitě nejsem názorově příliš blízký, musím se přiznat, že v tom jeho článku, na který reagujete, s většinou věcí souhlasím (na rozdíl od něj však považuji B.Posselta za umírněného politika celkem rozumných názorů a Zahradilovu větu o jakémsi „chrochtání“ považuji za.... velice nevhodnou).

7) Hodláte napsat nějaký podobný článek vybízející k „vyrovnání s minulostí“ třeba Brity v souvislosti s vojensky bezvýznamným zničením Drážďan, při kterém zahynulo stokrát víc nevinných civilistů než v poválečném Československu? A to tím spíše, že tento masakr neprovedla žádná lůza utržená ze řetězu?
Budete navrhovat britské královně, aby v Drážďanech položila kajícně kytici nebo tam vztyčila kříž?

8) Píšete:
"...dokazují, že to s tou oblíbenou českou „holubičí povahou“ po válce nebylo jen tak...".
Promiňte, můžete citovat jakýkoli text mladší než řekněme 60 let, který by vážně něco takového o české povaze tvrdil?

9) Vaše zmínka o tom, že Čechoslováci „dobrovolně“ předali všechny zbraně (zatímco desetitisíce loajálních sudetských Němců byly připraveny za Československo bojovat) je prostě nestoudná.

10) Jen pro upřesnění - pokud vím, verš „Kupředu levá, zpátky ni krok“ nepochází od Vašeho slavného krajana, ale z české komunisticko-budovatelské písně „Kupředu, zpátky ni krok“ (hudba Jan Seidl, slova Bedřich Bobek), jejíž refrén byl po dlouhá léta znělkou rozhlasových novin.
Ostatně – nějak není zřejmé, proč vůbec do svého článku tuto větu (a Honeckera, Jakeše či Husáka) mícháte...

11) V tom svém zmíněném předchozím článku (jehož napsání teď tak trochu lituji) jsem mimo jiné napsal:
„Samozřejmě, že zlo, které pomáhala značná část českých Němců rozpoutat, bylo nesrovnatelně horší než zlo, kterého se jim po válce dostalo v odplatu. Kdybych byl Němec, asi bych si u vědomí této skutečnosti netroufl jakkoli protestovat. Ale já jsem Čech a nemohu se smířit s tím, že po válce jsme se nerozpakovali aplikovat princip kolektivní viny a provést etnickou čistku v nevídaném měřítku, ať už byla v tehdejší situaci jakkoli „spravedlivou“ odplatou za to, co se stalo předtím.“

Takže bych teď ještě dodal – pro to, co říkáte, má jiddiš hezký výraz – chucpe.
Nezlobte se, ale opravdu mám pocit, že Němci a Rakušané nemají morální právo o těch věcech mluvit, pokud předtím nenapsali aspoň stokrát víc o těch německých zločinech (jak jste na tom v tomto ohledu Vy?).

Závěrem – nechápu příliš, k čemu má sloužit to „odvážné“ odkrývání hanebností, které se staly a nemohou se odestát, a o kterých tak jako tak každý dobře ví.
Nemůže to přinést nic jiného než rozdmychávání starých národnostních nenávistí, za kterými by bylo nejlepší udělat hodně tlustou čáru. Ano, premiér Nečas měl pravdu, když v Berlíně řekl, že se máme dívat dopředu, ne do ošklivé minulosti. Z toho byste měl mít vzhledem k té nesmírné německé vině radost, ne?
Články, jako ten Váš, pomohou hlavně probudit vzpomínky na bezpříkladné morální selhání Vašeho národa, před kterým selhání ostatních národů zcela blednou...
Nějaké Vaše "historické vyrovnání" na tom naprosto nic nezmění...

Dnešní mladá evropská generace už netrpí těmi „našimi“ předsudky typu „zlí Němci“ popř. „zlí Češi, Francouzi atd.“.
Nesnažme se to opět probouzet...