Václav Klaus a Václav Havel – který z nich je horší?

31. 10. 2010 | 17:13
Přečteno 30593 krát
Češi se s oblibou dělí na dva soupeřící tábory (které ovšem nemusejí zdaleka dohromady pokrývat celý národ) – kališníky a papežence, staročechy a mladočechy, gottovce a matuškovce, sparťany a slávisty. A také na klausovce a havlovce.

V současnosti jsou z těch výše uvedených táborů aktuální už jen ona dvojice předposlední a poslední.

Vynechme ty fotbalisty a srovnejme si oba prezidenty-Václavy.

Co lze u každého z nich uvést jako pozitiva a co jako negativa?

Václav Havel byl významným literátem, autorem řady světově úspěšných divadelních her.
Ještě důležitější je, že byl zásadovým odpůrcem nedemokratického komunistického režimu, význačným disidentem, zakladatelem Charty 77, který za komunismu strávil přes 4 roky ve vězení (vůči takovým lidem jsem vždy pociťoval velký obdiv a respekt, protože jsem k něčemu takovému neměl odvahu).
Stal se vůdčí postavou a symbolem “sametové revoluce” a byl opakovaně zvolen prezidentem polistopadového Československa, resp. Česka (z toho poprvé komunistickým Federálním shromážděním a naposledy o jediný hlas českým demokratickým parlamentem).
Jeho filosoficky laděné projevy byly oceňovány doma i v zahraničí.

Polistopadová změna režimu mu přinesla nejen nejvyšší státní funkci, ale také obrovský majetek z restitucí.

V předlistopadové době i v prvních letech po převratu se V.H. prezentoval jako humanitně a poměrně levicově zaměřený pacifista navrhující rozpuštění vojenských bloků, prosazující likvidaci čs. zbrojního průmyslu a vystupující proti ozbrojeným konfliktům.
V prvních měsících a letech svého prezidentství vystupoval na domácí scéně velmi sympaticky “lidově”; velké sympatie však nevzbudil svojí velmi širokou amnestií, po které se na svobodu dostala spousta lidí, kteří asi měli spíše zůstat ve vězení..

Vždy byl výrazným zastáncem “občanské společnosti” a kritikem “partajokracie”.
Ve svých vystoupeních poměrně často obecně kritizoval negativní jevy (hospodářskou kriminalitu obrovského rozsahu) doprovázející polistopadové změny; tato kritika však vyzněla poněkud pokrytecky, uvážíme-li, že byl nejvyšším představitelem státu, v němž se tyto věci děly.
Krátce po převratu zlobně kritizoval tehdy neobyčejně prosperující zemědělský podnik ve Slušovicích (pověstné “temné slušovické žilky”), čímž zřejmě přispěl k nezaslouženému pádu tohoto “neobaťovského” fenoménu.

V.H. neměl příliš kladný vztah k vědě a z ní se rodící moderní technice, ale má blízko (zřejmě i pod vlivem svých přátel, jako je Z. Neubauer, nebo jeho manželka) k různým nevědeckým, ba pavědeckým “alternativním”, “duchovním” směrům.

Ve svých projevech často dosti vágně mluví o potřebě smyslu pro transcendentno, t.j. pro “něco, co nás přesahuje”, ale nikdy jsem nerozpoznal, jaký duchovní resp. náboženský směr je mu vlastně nejbližší – je-li to buddhismus (viz jeho přátelství s dalajlámou), křesťanství, či třeba (podobně jako tomu bylo a je u některých jeho příbuzných) zednářství.

Pravidelně organizuje ambiciózní konference “Forum 2000”, které se mají zabývat závažnými filosofickými a globálními problémy; podle některých jsou však poněkud plytké a v zásadě bezvýznamné.

Václav Havel byl vždy jednoznačným příznivcem evropské integrace.

Postupem času (zvláště po odchodu z prezidentské funkce, v době vlády amerického prezidenta G.W.Bushe) se začal stále výrazněji profilovat jako bezvýhradný a naprosto nekritický zastánce americké zahraniční politiky včetně všech amerických vojenských akcí. Proslul výrokem o “humanitárních aspektech” bombardování Srbska (zřejmě s ním nadlouho zůstane spojen absurdní pojem “humanitární bombardování”).

V posledních letech se dopustil i řady problematických výroků, které se dotkly zvláště méně majetných občanů (opovržlivé označení sídlištních paneláků jako “králíkárny”, neuvěřitelné přirovnání snahy o udržení práce pro dělníky v automobilkách k snahám udržet zaměstnání dozorcům v koncentrácích).

****************************************
Václav Klaus byl již od 60. let vzdělaným teoretickým ekonomem, v předlistopadové době byl typickým představitelem “šedé zóny”, který se sice nekompromitoval vstupem do KSČ, ale ani se nijak neangažoval opozičně (dokonce ani během roku 1989 nepodepsal (např. na rozdíl od komunisty M.Ransdorfa) žádné z tehdejších petic a otevřených dopisů).
Po převratu se rychle stal prakticky nejvlivnějším českým politikem, relativně úspěšně organizoval zásadní ekonomickou a politickou transformaci i rozdělení Československa.

V.K. na rozdíl od V.H. pochází z prostých poměrů a žádné restituce se ho pokud vím netýkaly.

V.K. osvědčil neobyčejnou vytrvalost a odolnost (některými hodnocenou jako “hroší kůže”), když úspěšně překonal velkou krizi v letech 1996-97 (po skandálu s nezákonným financováním ODS rozštěpení této strany a pád Klausem vedené koaliční vlády).

V.K. je nepochybně velmi sečtělým a erudovaným ekonomem-teoretikem, který velmi často publikuje své výrazné, dá se říci extrémně (neo)liberální ekonomické a obecně politické názory. Jako svůj vzor v praktické státní ekonomice a politice dlouhodobě uvádí M.Thatcherovou (jeho praktické politicko-ekonomické přístupy však k onomu nekompromisnímu thatcherismu měly hodně daleko…).
Ačkoli se zřejmě považuje i za význačného vědeckého ekonoma, ve světovém měřítku jím rozhodně není (a ovšemže není divu – jeho “hlavním úvazkem” je už přes 20 let práce politika).

Václav Klaus je zřejmě přesvědčeným racionalistickým atheistou.

Až do dneška nekriticky kladně hodnotí to, jak byla provedena polistopadová ekonomická a politická transformace. Iritují ho řeči o “tunelování”.
Proslul svým výrokem, že nezná metodu jak rozlišit “čisté” a “špinavé” peníze, který byl veřejností poněkud pokroucen do podoby, že žádné špinavé peníze neexistují.
Proslul i jeho výrok, že “o peníze jde vždy až v první řadě”. Mozí mu proto kladou za vinu, že lvím podílem přispěl k dnešnímu údajnému morálnímu úpadku a cynismu.

Je zastáncem důsledně “stranické demokracie” a výslovným odpůrcem “občanské společnosti” v obvyklém slova smyslu (označoval ji jako “NGOismus” a hrozbu pro svobodu občanů). Označuje se za stoupence “zastupitelské demokracie občanů”, ve které se politická role občanů v podstatě redukuje na vhazování hlasovacích lístků pro kandidáty politických stran. Opakovaně kritizoval hlasy různých angažovaných aktivistů s tím, že nejsou zvoleni a nemají tudíž nárok pokoušet se ovlivňovat veřejný život.

V.K. je mezi evropskými státníky zřejmě nejvýraznějším odpůrcem evropské integrace a EU v nynější podobě. Pravděpodobně by uvítal, kdyby projekt EU ztroskotal a byl nahrazen jen systémem základních smluv mezi plně suverénními státy. Zdá se, že v referendu o vstupu ČR do EU hlasoval negativně.
Poněkud bizarní je jeho dlouhodobé intenzivní angažmá ve sporu o globální změny klimatu.

Na rozdíl od Václava Havla se myslím staví rezervovaně, ba kriticky k americkým vojenským dobrodružstvím, velmi objektivně se vyjadřoval ke gruzínsko-ruskému konfliktu a ke konfliktům v bývalé Jugoslávii.
Opakovaně dával najevo, že podporuje co nejlepší vztahy s Ruskem a dalšími postsovětskými státy. Někteří se dokonce domnívají, že jeho snahy o likvidaci EU a naopak zlepšení vztahů s Ruskem mají nějaké vědomé motivy směřující k podpoře ruských geopolitických zájmů.

Uvedl jsem řadu podle mého názoru velmi problematických rysů Václava Klause. Podle mého názoru má ale (zřejmě na rozdíl od Václava Havla) jednu nesmírně pozitivní vlastnost – zdá se, že je to člověk hrozící se válečného násilí, který by asi měl zásadní problém se zatahováním Česka do nějakého válečného konfliktu.
Nedovedu si představit, že by podpořil nějaké to “humanitární bombardování”.

Jak tedy odpovědět na otázku z názvu tohoto článku?

Nevím...

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy