Posloužil jsem nepřátelům svobody a demokracie – mea culpa!
Minulý týden jsem tady uveřejnil pamflet, který nadrzle ironizoval úspěchy dosažené v posledních jednadvaceti letech při budování vyspělé svobodné kapitalistické společnosti. Jeho zveřejnění vyvolalo nadšení především u pravidelných čtenářů Haló novin a rozladilo všechny pravé demokraty a milovníky svobody.
Včera jsem tady sice přidal vysvětlení, „že jsem to tak nemyslel“, ale pozdě - škoda se již stala. Rozsah svého pochybení jsem si uvědomil teprve když pan Stejskal v diskusi pod mým článkem přišel s následující brilantní analogií:
****************************************************
V roce 1965 se prý v tehdejší Spolkové republice Německo objevil sarkastický text s názvem Střezme odkaz dvacátého výročí Mnichovského puče A. H. (MPAH, autor tím měl na mysli pád nacismu v roce 1945), který parodoval tehdejší poměry v zemi a stavěl je vedle reálií v hitlerovském Německu.
Začínal větami:
1) Můžeme si říkat a psát co chceme a nic se (nám) nestane.
2) V obchodech je stále dostatek banánů a toaletního papíru.
3) Co chvíli chodíme k volbám, ve kterých si můžeme svobodně vybrat z bohaté a kvalitní nabídky politických stran.
4) Vládnou nám moudří a čestní politici, v čele s prezidentem, který pro svoji pověstnou skromnost, smysl pro humor a moudrost požívá neobyčejné úcty v celém světě (byl tím míněn Heinrich Lübke, dnes už si na něj málokdo vzpomene, pozn. stk) ...
... celkem 32 bodů plus dalších osm podobně laděných návrhů na změny.
Řadě lidí přišel ten text velmi výstižný, považovali jej za skvělou ironii. Našlo se ale pár skeptiků a lidí nemajících smysl pro humor, kterým to tak úplně nepřišlo. A nic na tom neměnil fakt, že v zemi bylo hodně co kritizovat a napravovat, což si i ti suchaři uvědomovali. Že se jim toho zatraceně hodně nelíbilo a že řada bodů v uvedém textu poměrně výstižně reflektovala daný stav (samozřejmě halasně s ním souhlasili i bývalý nacisté).
V roce 1968 se pak objevil jistý Rudi Dutschke (zvaný Rudý Rudi), hořely ulice, univerzity apod. O dva roky později byla založena teroristická organizace Rote Armee Fraktion, která spáchala desítky teroristických činů, při nichž zahynula řada lidí. Samozřejmě i oni byli zarytí antinacisté (i když během hitlerovské éry to neměli ještě čas náležitě projevit).
****************************************************
Teprve teď mi došlo, jak lehkomyslný jsem byl – snadno by se mohlo stát, že můj štvavý text bude inspirovat nepřátele svobody, demokracie a trhu bez přívlastků a během tří let vyprovokuje pravé inferno – budou hořet ulice, univerzity apod., o dva roky později bude založena teroristická organizace, která spáchá desítky teroristických činů, při nichž zahyne řada lidí.
A to vše jen pro moji mladickou nerozvážnost, narcistní exhibicionismus...
Pan Stejskal také (a nikoli poprvé!) velmi správně upozornil na naprosto jasnou analogii mezi čs. komunisty v roce 1989 a německými nacisty v roce 1945, kterou stále ještě někteří političtí analfabeti nechtějí vidět.
Ano, Husák, Jakeš a Adamec – jaká do očí bijící podobnost s Hitlerem, Göringem a Goebbelsem!
Rozhodl jsem se proto, že onen nebezpečný text dobrovolně odstraním (což se už stalo), aby nezpůsobil ony nedozírné škody, které bych věru nechtěl mít na svědomí.
Děsí mě jen pomyšlení, že si jej mezitím někdo zkopíroval a že tedy i nadále může někde v ilegalitě neblaze působit.
Závěrem bych chtěl své spoluobčany ubezpečit, že můj poměr k stávajícímu demokratickému zřízení, reálnému kapitalismu a trhu je kladný a že se distancuji od těch, kteří v nezkrotné pýše ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu nebo dokonce za mrzký peníz se odtrhli a izolovali od vlastního lidu, jeho života a skutečných zájmů a s neúprosnou logikou se stali nástrojem antihumanistických sil komunismu a v jejich službě hlasateli rozvratu a nesvárů.
MYSLÍM TO UPŘÍMNĚ!!!
Včera jsem tady sice přidal vysvětlení, „že jsem to tak nemyslel“, ale pozdě - škoda se již stala. Rozsah svého pochybení jsem si uvědomil teprve když pan Stejskal v diskusi pod mým článkem přišel s následující brilantní analogií:
****************************************************
V roce 1965 se prý v tehdejší Spolkové republice Německo objevil sarkastický text s názvem Střezme odkaz dvacátého výročí Mnichovského puče A. H. (MPAH, autor tím měl na mysli pád nacismu v roce 1945), který parodoval tehdejší poměry v zemi a stavěl je vedle reálií v hitlerovském Německu.
Začínal větami:
1) Můžeme si říkat a psát co chceme a nic se (nám) nestane.
2) V obchodech je stále dostatek banánů a toaletního papíru.
3) Co chvíli chodíme k volbám, ve kterých si můžeme svobodně vybrat z bohaté a kvalitní nabídky politických stran.
4) Vládnou nám moudří a čestní politici, v čele s prezidentem, který pro svoji pověstnou skromnost, smysl pro humor a moudrost požívá neobyčejné úcty v celém světě (byl tím míněn Heinrich Lübke, dnes už si na něj málokdo vzpomene, pozn. stk) ...
... celkem 32 bodů plus dalších osm podobně laděných návrhů na změny.
Řadě lidí přišel ten text velmi výstižný, považovali jej za skvělou ironii. Našlo se ale pár skeptiků a lidí nemajících smysl pro humor, kterým to tak úplně nepřišlo. A nic na tom neměnil fakt, že v zemi bylo hodně co kritizovat a napravovat, což si i ti suchaři uvědomovali. Že se jim toho zatraceně hodně nelíbilo a že řada bodů v uvedém textu poměrně výstižně reflektovala daný stav (samozřejmě halasně s ním souhlasili i bývalý nacisté).
V roce 1968 se pak objevil jistý Rudi Dutschke (zvaný Rudý Rudi), hořely ulice, univerzity apod. O dva roky později byla založena teroristická organizace Rote Armee Fraktion, která spáchala desítky teroristických činů, při nichž zahynula řada lidí. Samozřejmě i oni byli zarytí antinacisté (i když během hitlerovské éry to neměli ještě čas náležitě projevit).
****************************************************
Teprve teď mi došlo, jak lehkomyslný jsem byl – snadno by se mohlo stát, že můj štvavý text bude inspirovat nepřátele svobody, demokracie a trhu bez přívlastků a během tří let vyprovokuje pravé inferno – budou hořet ulice, univerzity apod., o dva roky později bude založena teroristická organizace, která spáchá desítky teroristických činů, při nichž zahyne řada lidí.
A to vše jen pro moji mladickou nerozvážnost, narcistní exhibicionismus...
Pan Stejskal také (a nikoli poprvé!) velmi správně upozornil na naprosto jasnou analogii mezi čs. komunisty v roce 1989 a německými nacisty v roce 1945, kterou stále ještě někteří političtí analfabeti nechtějí vidět.
Ano, Husák, Jakeš a Adamec – jaká do očí bijící podobnost s Hitlerem, Göringem a Goebbelsem!
Rozhodl jsem se proto, že onen nebezpečný text dobrovolně odstraním (což se už stalo), aby nezpůsobil ony nedozírné škody, které bych věru nechtěl mít na svědomí.
Děsí mě jen pomyšlení, že si jej mezitím někdo zkopíroval a že tedy i nadále může někde v ilegalitě neblaze působit.
Závěrem bych chtěl své spoluobčany ubezpečit, že můj poměr k stávajícímu demokratickému zřízení, reálnému kapitalismu a trhu je kladný a že se distancuji od těch, kteří v nezkrotné pýše ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu nebo dokonce za mrzký peníz se odtrhli a izolovali od vlastního lidu, jeho života a skutečných zájmů a s neúprosnou logikou se stali nástrojem antihumanistických sil komunismu a v jejich službě hlasateli rozvratu a nesvárů.
MYSLÍM TO UPŘÍMNĚ!!!