Můj nedávný článek kritizující několik islamofobních článků (a vůbec protimuslimskou hysterii) vyvolal značnou diskusní odezvu.

Mimořádně aktivní v ní byl Martin Konvička (jedná se zřejmě o skutečné jméno, velmi pravděpodobně universitního učitele a respektovaného vědce z jednoho jihočeského města).

M.K. mi napsal mimořádně obsáhlou, rozhořčenou (řekl bych, že až zuřivou) odpověď a v celkem asi 30 diskusních příspěvcích o mně používal slova jako „zabedněný“, „školáček“, „umetá cestu vrahounům“, „slátanina“, „neumí biologii“ – posléze vyslovil dokonce pozoruhodnou domněnku, že mé psaní je důsledkem sexuální frustrace nebo že píšu za peníze (asi v žoldu světového muslimstva).

Všiml jsem si, že M.K. neobyčejně aktivně diskutoval i pod nejnovějším článkem Zory Hesové - toto téma mu zjevně velmi leží na srdci.


Nicméně je potřeba říci, že v té diskusi zazněly opravdu velmi vážné výhrady vůči některým praktickým aspektům např. muslimského rodinného života.
Diskutérka s nickem „KP“ napsala o své velmi negativní osobní zkušenosti:

„Co na to říct?
Snad jen to, že pan profesor o islámu neví zhola nic a věří tomu, co muslimové říkají v médiích.
Jenže já na rozdíl od něj vím, co se říká v mešitách. A ne v mešitách někde v Saudíi, ale v České republice, kde konvertitky prahnou po bičování a ženské obřízce.
Co mi řeknete na to, že ti mírumilovní muslimové v ČR souhlasí se zabíjením Židů, praktikují únosy dětí? Neznám jediného muslima, jedno zda konvertita či rodilý muslim, který by netýral manželku.
Proč se nesnažíte zamyslet nad tím, o vám tu vaši "odpůrci" píší? Proč si myslíte, že to, co vám kamarádi muslimové říkají, je pravda?
Uvědomte si, že muslim musí nemuslimům lhát...nepřála bych vaši vnučce zažít to, co zažívám nyní já. Také jsem věřila v mírumilovný islám a hodné muslimy
Moje dcera chtěla ve školce hrát na flétnu, nesměla - haram. Vánoční besídky jsou také haram, hraní si s chlapci na písku - haram. A nejedná se o KSA, ale o Brno. To jen abyste věděl, jak se věci mají.“

„Vy asi nevíte, jak funguje seznamování a sňatek v islámu, jinak byste mi tak nejapnou otázku nepoložil (reaguje na moji otázku, proč si takového tyrana brala).
Imám vám řekne, že je muž, který se chce ženit, je zbožný, modlí se - to musí muslimce stačit + to, že pracuje. Ona je také zbožná, modlící se.
Sejdou se za doprovodu "mahram" v kavárně, řeknou si, jak by si život představovali. Pak se sejdou znova a domluví se svatba. Chozením na kafíčka třeba rok by se stejně nic nezměnilo, nikdy nejsou sami.
Pak je svatba, sepíše se smlouva, nevěsta čeká v jiném patře. Všichni ji gratulují. Mashallah, lepšího muže bys nenašla, alhamdulillah, že si vybral tebe.
Za pár dnů už je bita, ponižována, bez peněz. Hubne, je nemocná a ví, že NIKDO jí nepomůže. Protože správná muslimka a tou ona je, se NIKDY nesmí svěřit s tím, co se doma děje. Zná hadithy a ví, že žena, která hovoří nehezky o manželovi, se dostane do pekla.
Požádá walliho, aby ji rozvedl, že už nemůže dál. On ji řekne, že je rozmazlená Evropanka a musí být sabr, je přeci muslimah!
Jenže ona se nevzdává a nakonec dosáhne svého. Rozvod.
V mešitě se s ní nikdo nebaví anebo ji říkají, že natrefila na debila, hlavně, ať neopustí islám.
Ale co se nestane? Všechny ty sestry v islámu se pomalu začínají svěřovat, že je manžel znásilňuje, bije je i děti ( jsou to lékařky, bioložky, inženýrky) a nemají nikde zastání. Kdyby se rozvedly, neuvidí děti. Ty ses rozvedla, pomoz nám. Všechny ty sestry v islámu, které ji manžela schvalovali, lhaly.
Musí lhát, pokud chtějí přežít.
Jsem konvertitka, respektive, byla jsem...Věřila jsem v to, že je islám mírumilovný, že vychází z judeokřesťanských tradic.
Za sebe říkám že žádné šťastné muslimské manželství neznám, z těch cca. 1000 muslimů, co jsem v ČR poznala. Moje nejlepší kamarádka mi po X letech svěřila, že ten, kterého mešita vydává za vzor, ji bije tak, že děti prosí, aby nezabíjel maminku.
Muslimky vám řeknou opak, z jednoho prostého důvodu, o poměrech v rodině se nesmí svěřovat, tím méně nemuslimům.
A jak jsem napsala, byla jsem konvertitkou, nyní jsem odpadlicí. A žiji ve strachu, protože vím, že povinností muslima je zabít odpadlíka, pokud nelichotivě píše a hovoří o islámu. Však mi to nejedna ex sestra napsala, že její manžel udělá cokoliv, třeba upadnu na silnici a rozbiji si hlavu. Nehoda.“

Takové osobní svědectví samozřejmě nelze brát na lehkou váhu. Asi většina z nás už slyšela něco podobného, byla o tom natočena řada filmů.
Moje dosavadní psaní proti xenofobní antiislámské resp. antiarabské hysterii rozhodně nemělo za cíl nějak zamlčovat nebo omlouvat negativní rysy v islámských společnostech, ve kterých určitě dochází k porušování lidských práv žen, tak jak je v Evropě chápeme už nejméně několik desetiletí.

Nicméně se zdráhám uvěřit, že to, o čem mluví KP je skutečně situace ve většině muslimských manželství, že téměř neexistují „normální“, šťastná manželství, že pro naprostou většinu muslimských žen je život peklem.

Zeptal jsem se tedy své známé, která žije v Anglii provdaná za palestinského muslima (sama však není muslimské víry).
Odpověděla:

"Co se týče mé osobní zkušenosti, tak jsem za ta léta života na Blízkém východe a kontaktu s muslimy v Londýně (muslimy v Čechách neznám) poznala široké spektrum šťastných i neštastných manželství, tak jako jinde. Znám konvertity, kteří jsou horlivější než rození muslimové - to může být pripad KP v Brně. (Taky znám konvertity, co svoje muslimství jen provozují tak naoko, aby tchýně a tchán souhlasili se sňatkem.) Taky záleží odkud pochází manžel KP, a jaká je jeho situace v Čechách."

Taktéž jsem získal vyjádření mediálně poměrně známého českého muslima Lukáše Ali Větrovce (alias Alija Harisović):

"Uživatelka nicku KP je pravděpodobně podle všeho osoba známá ze skupiny "Islám v ČR nechceme" jako "Krásná Neznámá". Jedná se o psychicky labilní ženu, která je v prostředí muslimské komunity v Brně známa a brána s velikou rezervou. Skutečně kdysi byla muslimka, dokonce vystupovala v jednom pořadu ČT nazvaném "Islám po česku." Přátelé z Brna mi říkali, že důvodem jejího obratu je zřejmě fakt, ze se necítila uspokojena svou aktivitou pro islám a zažila zpackané manželství s jistým cizincem muslimského vyznání."

V diskusi pod mým článkem byly zmiňovány i další mírně řečeno negativní jevy v muslimských společnostech – např. tzv. „vraždy kvůli cti“ nebo "ženská obřízka" (mrzačící genitálie). Pokud vím, tyto věci (podobně jako diskriminace žen) nemají v Koránu žádnou oporu, ale diskutéři tuto námitku odbyli jako nepodstatnou.

Pokud jde o to údajně zcela bezprávné postavení žen v muslimských zemích, trochu mi s tím nesouhlasí, že v muslimských zemích byla v nejvyšších státních funkcích (na rozdíl od např. ČR) několik žen – např. T.Ciller (Turecko), M.Sukarnoputri (Indonésie), B.Bhutto (Pákistán), K.Zia a S.Hasina (Bangladéš), R.Otunbajeva (Kyrgyzstán).
Krom toho téměř třetinu členů egyptského parlamentu tvoří ženy.
A kupodivu 70% studentů přírodních věd a technických oborů v dnešním Íránu jsou dívky (několik z nich znám osobně).

Opravdu by mě zajímalo, jak dalece je pravda to, co říká o hrozných podmínkách muslimských žen KP.

Třeba se to dozvím v diskusi?

A nakonec - výše zmíněný Lukáš Ali Větrovec (alias Alija Harisović) mi přeposlal dopis J.Pánkovi, kterým reagoval na jeho článek ve Vesmíru (který byl i pro mne imulsem k napsáním předchozího článku).
Jelikož mi tento text připadá mimořádně kvalitní, zítra se o něj s vámi podělím.