Dobrý den, radare... a pozor na slony!
Za to, co teď napíšu, určitě dostanu hrozně vynadáno od mnoha „pravicových“ čtenářů, ale nemohu si pomoci...
Okurková sezóna je ve znamení diskusí o radaru (v próze i zpěvem), takže se osmělím i já.
Možná mi chybí nějaké klíčové informace, ale podle toho, co jsem schopen vyhodnotit ze sdělovacích prostředků, mi připadá tvrzení, že se Írán chystá napadnout Evropu a USA svými jadernými zbraněmi snad až jako nějaký žert nebo úmyslný test toho, co všechno je obyvatelstvo schopno spolknout. Opravdu mám věřit, že se Írán k něčemu takovému chystá?? Proč by to proboha dělal? Jednak k tomu nemá a zřejmě dlouho nebude mít technické prostředky, a hlavně - vždyť by přece okamžitě potom byl totálně zničen odvetným úderem! NATO je přece tisíckrát vojensky silnější! Informace o této hrozbě nám přinášejí titíž, kteří nás před nedávnem přesvědčovali o bezprostřední hrozbě iráckých zbraní hromadného ničení, a dokonce téměř stejnými slovy. Jediným státem, který na Středním východě již dávno disponuje jadernými zbraněmi a výkonnými raketami, je Izrael (a je to tak v pořádku, protože alespoň zatím je to stát, u kterého nehrozí, že by je použil v jakémkoli jiném případě, než ve chvíli vlastního smrtelného ohrožení).
O skutečných důvodech snahy vybudovat radar a obranné raketové základny se můžeme jen dohadovat; jako nejnevinnější mi připadá ten, na který upozornil ve svém slavném projevu z roku 1960 americký prezident D.Eisenhower:
„...we must guard against the acquisition of unwarranted influence, whether sought or unsought, by the military-industrial complex. The potential for the disastrous rise of misplaced power exists and will persist“.
Horší možnost je, že se připravuje půda pro útok na Írán podle „osvědčeného“ iráckého scénáře... A ještě horší možnosti raději ani nechci vyslovit...
Jsem stoprocentně pro pevné spojenectví s USA a ostatními našimi partnery v NATO; rozhodně by to měla být záruka naší bezpečnosti, i když momentálně žádné akutní nebezpečí zaplať Pánbůh není na obzoru. To ovšem neznamená, že máme automaticky a bez přemýšlení plnit jakákoliv přání kterékoli americké administrativy. Musíme být přece rovnocennými partnery, ne pouze poslušnými podřízenými! Američané by zajisté také nespěchali vyplnit nějaká naše přání vyplývající třeba z paranoidního pocitu ohrožení rakouskými anti-temelinisty.
Musím se přiznat, že mám ještě jednu trochu paranoickou obavu – co když ta radarová základna se někdy v budoucnu stane nějakým novým Guantánamem? Myslím, že velká většina těch, kteří dnes tak tleskají záměru vystavět zde poměrně neškodnou radarovou kouli, by stejně nadšeně podporovala i takový záměr (musíme přece přispět k boji našeho velkého spojence proti terorismu, že?)
Nedávno jsem viděl v televizi dokument o přemnožení slonů ve východní Africe - ti se z rezervací šíří daleko do okolí a ničí zemědělcům úrodu. Teoreticky by se tedy mohlo stát, že za nějakou dobu se dostanou i k nám a začnou nám rozdupávat naše velké širé rodné lány. Měli bychom tedy pro jistotu začít stavět pasti na slony? Zdá se mi, že bychom se chovali asi tak stejně logicky, jako když se chystáme k obraně proti krvežíznivým Íráncům (nebo dokonce Súdáncům, jak nedávno řekl pan Klvaňa)...
Pokud nám někdo VĚROHODNĚ zdůvodní potřebu budování „deštníku“, jistě budeme ve vlastním zájmu (i v zájmu našich spojenců) souhlasit. Pokud to ale bude tak věrohodné jako s těmi slony (nebo s iráckými zbraněmi hromadného ničení), asi to bude mít naše proradarová vláda těžké...
Všechno tohle se mi píše dost těžko a jsem z toho smutný, protože Ameriku mám rád; prožil jsem tam 15 měsíců a moc se mi tam líbilo. To, co říkám, rozhodně není žádný „antiamerikanismus“ – hlavně proto, že velmi podobné názory na kroky současné americké vlády má dnes i většina Američanů. Mimochodem, řada mých amerických vědeckých kolegů má názory na tyto záležitosti ještě mnohem radikálnější než já.
A závěrem ještě předem odpověď těm, kteří mi budou předhazovat, že podobné názory na současnou americkou politiku, radar, atd. mají komunisté – to se nedá nic dělat; když bude komunista říkat, že 3 + 3 = 6, budu s ním muset souhlasit. Ostatně – nezapomínejme, že mnozí z těch, kteří mi toto budou vyčítat, se zase narozdíl ode mě shodují s komunisty v negativním názoru na EU...
Okurková sezóna je ve znamení diskusí o radaru (v próze i zpěvem), takže se osmělím i já.
Možná mi chybí nějaké klíčové informace, ale podle toho, co jsem schopen vyhodnotit ze sdělovacích prostředků, mi připadá tvrzení, že se Írán chystá napadnout Evropu a USA svými jadernými zbraněmi snad až jako nějaký žert nebo úmyslný test toho, co všechno je obyvatelstvo schopno spolknout. Opravdu mám věřit, že se Írán k něčemu takovému chystá?? Proč by to proboha dělal? Jednak k tomu nemá a zřejmě dlouho nebude mít technické prostředky, a hlavně - vždyť by přece okamžitě potom byl totálně zničen odvetným úderem! NATO je přece tisíckrát vojensky silnější! Informace o této hrozbě nám přinášejí titíž, kteří nás před nedávnem přesvědčovali o bezprostřední hrozbě iráckých zbraní hromadného ničení, a dokonce téměř stejnými slovy. Jediným státem, který na Středním východě již dávno disponuje jadernými zbraněmi a výkonnými raketami, je Izrael (a je to tak v pořádku, protože alespoň zatím je to stát, u kterého nehrozí, že by je použil v jakémkoli jiném případě, než ve chvíli vlastního smrtelného ohrožení).
O skutečných důvodech snahy vybudovat radar a obranné raketové základny se můžeme jen dohadovat; jako nejnevinnější mi připadá ten, na který upozornil ve svém slavném projevu z roku 1960 americký prezident D.Eisenhower:
„...we must guard against the acquisition of unwarranted influence, whether sought or unsought, by the military-industrial complex. The potential for the disastrous rise of misplaced power exists and will persist“.
Horší možnost je, že se připravuje půda pro útok na Írán podle „osvědčeného“ iráckého scénáře... A ještě horší možnosti raději ani nechci vyslovit...
Jsem stoprocentně pro pevné spojenectví s USA a ostatními našimi partnery v NATO; rozhodně by to měla být záruka naší bezpečnosti, i když momentálně žádné akutní nebezpečí zaplať Pánbůh není na obzoru. To ovšem neznamená, že máme automaticky a bez přemýšlení plnit jakákoliv přání kterékoli americké administrativy. Musíme být přece rovnocennými partnery, ne pouze poslušnými podřízenými! Američané by zajisté také nespěchali vyplnit nějaká naše přání vyplývající třeba z paranoidního pocitu ohrožení rakouskými anti-temelinisty.
Musím se přiznat, že mám ještě jednu trochu paranoickou obavu – co když ta radarová základna se někdy v budoucnu stane nějakým novým Guantánamem? Myslím, že velká většina těch, kteří dnes tak tleskají záměru vystavět zde poměrně neškodnou radarovou kouli, by stejně nadšeně podporovala i takový záměr (musíme přece přispět k boji našeho velkého spojence proti terorismu, že?)
Nedávno jsem viděl v televizi dokument o přemnožení slonů ve východní Africe - ti se z rezervací šíří daleko do okolí a ničí zemědělcům úrodu. Teoreticky by se tedy mohlo stát, že za nějakou dobu se dostanou i k nám a začnou nám rozdupávat naše velké širé rodné lány. Měli bychom tedy pro jistotu začít stavět pasti na slony? Zdá se mi, že bychom se chovali asi tak stejně logicky, jako když se chystáme k obraně proti krvežíznivým Íráncům (nebo dokonce Súdáncům, jak nedávno řekl pan Klvaňa)...
Pokud nám někdo VĚROHODNĚ zdůvodní potřebu budování „deštníku“, jistě budeme ve vlastním zájmu (i v zájmu našich spojenců) souhlasit. Pokud to ale bude tak věrohodné jako s těmi slony (nebo s iráckými zbraněmi hromadného ničení), asi to bude mít naše proradarová vláda těžké...
Všechno tohle se mi píše dost těžko a jsem z toho smutný, protože Ameriku mám rád; prožil jsem tam 15 měsíců a moc se mi tam líbilo. To, co říkám, rozhodně není žádný „antiamerikanismus“ – hlavně proto, že velmi podobné názory na kroky současné americké vlády má dnes i většina Američanů. Mimochodem, řada mých amerických vědeckých kolegů má názory na tyto záležitosti ještě mnohem radikálnější než já.
A závěrem ještě předem odpověď těm, kteří mi budou předhazovat, že podobné názory na současnou americkou politiku, radar, atd. mají komunisté – to se nedá nic dělat; když bude komunista říkat, že 3 + 3 = 6, budu s ním muset souhlasit. Ostatně – nezapomínejme, že mnozí z těch, kteří mi toto budou vyčítat, se zase narozdíl ode mě shodují s komunisty v negativním názoru na EU...