Polemika s muslimem Lukášem Ali Větrovcem.
Před nedávnem jsem tady polemizoval s autory článků, které podle mého názoru rozněcovaly předsudky a paušalizující stereotypy o muslimech. V této souvislosti jsem dal prostor i mladému muslimskému konvertitovi Lukáši Ali Větrovcovi, resp. jeho textu, který mi připadal velmi rozumný a tolerantní.
Posléze jsem byl ovšem upozorněn, že “mezi svými” se tento člověk vyjadřuje jinak.
Ve svém kázání při bohoslužbě v brněnské mešitě prohlásil:
"Západní společnost nám klade překážky na cestě k islámské osvětě. Vadí jí džihád na cestě boží, vadí jí zákaz jakéhokoliv míšení žen s muži, vadí jí tresty za překročení božích hranic. Přejí si islám zasunutý v osobním šuplíku soukromého života jedince. Chtějí islám plný pasivity, podlézavosti, plný pokrytectví, bez uskutečnění toho, co vpravdě islám hlásá."
Podle Větrovcova kázání chce většinová společnost tolerovat islám jen jako vnější obal bez náplně. "Za to bojuje propagandou demokracie, rovnosti, emancipace a dalších podobných bludů," prohlásil Větrovec.
Tato brněnská muslimská kázání jsou údajně kolektivním dílem vedení muslimské obce, a proto odrážejí oficiální názory představitelů komunity, která čítá kolem 100 členů.
Když jsem se pana Větrovce otázal, jestli tyto věci skutečně řekl, přiznal, že ano, že si za nimi stojí, ale že tato slova byla “vytržena z kontextu” resp. “nesprávně pochopena”.
Pro mě poněkud nekoherentně se přihlásil k Chartě evropských muslimů; na dotaz, jak se staví třeba k těm drastickým šaríátským trestům odpověděl:
“Co se týče šariátsky stanovených trestů (ar. hudud - za krádež, opilství, cizoložství, vzpouru, loupežné přepadení, vraždu, cizoložství a odpadlictví), nevolám po jejich aplikaci mimo celkový šariátský systém. V šaríi mají své opodstatnění a své místo a proto musí být aplikovány….. Ony tresty dal Bůh, jsou jednou provždy dané a mají se aplikovat, když se splní vše, co je pro to potřeba. Souhlasit nemusíte, ale pro toho, kdo věří v Boha a jeho všechny proroky, včetně posledního, věří i v jejich nutnost. jinak je to protimluv.”
Na to jsem mu odpověděl:
“ Pokud veříte, ze Bůh "chce", aby byl někdo ukamenován, aby chlapci a děvčata nesměli spolu chodit do školy, aby ženy nosily burku, tak jste prostě fanatik a nemáte v Evropě co dělat. Možná byste byl šťastnější, kdybyste se odstěhoval do Saúdské Arábie nebo do nějaké podobné země, ve které Vaše názory sdílí více lidí”.
Jeho odpověď byla:
“K vaší otázce o stěhování, rozhodně nemíním v této zemi vychovávat své děti. To by bylo moc těžké.”
K tomu bych snad jen dodal – velmi správné rozhodnutí, tady chybět nebudete. Ale – chudáci Vaše děti…
**********************************
Aby nebylo mýlky – mé předchozí články byly samozřejmě zaměřené proti paušalizující xenofobii, která nahání tu většinu rozumných umírněných muslimů do náruče extremistických fanatiků. V žádném případě nebyly míněny jako podpora jakýchkoli fundamentalistů, nebo podpora falešného “multikulturalismu” vytvářejícího komunity odmítající základní principy liberální, humanistické evropské společnosti.
V žádném případě nehodlám hájit ty, kteří považují vymoženosti evropské společnosti, jakými jsou demokracie, rovnost či emancipace, za “bludy”.
Evropská společnost musí být občanská, náboženství jakéhokoli druhu musí být soukromou záležitostí každého jednotlivce – a každé takové náboženství musí tuto základní zásadu uznat.
Úplně zásadní musí být i náboženská svoboda – tedy svoboda individuálně se kdykoli rozhodnout, jestli chci přestoupit k nějakému jinému náboženství, nebo se stát atheistou.
Komu se tyto zásady nelíbí, nemá v evropské společnosti co dělat.
Věřím, že by se všechny demokratické a svobodymilovné státy měly zasadit o to, aby takovéto principy přijaly za své všechny členské státy OSN, v prvé řadě ty, které považují za své přátele a spojence.
Je nepřijatelné, aby se v zemích, které “Západ” považuje za spojence bylo trestáno (dokonce smrtí!) “odpadnutí od víry”. Jak je možné, že země jako Saúdská Arábie je považována za přítele a spojence, když z hlediska lidských práv je horší než Severní Korea, o Kubě nebo Číně ani nemluvě? (no, popravdě řečeno, důvod této anomálie není těžké uhodnout…).
Nedávno jsem se dozvěděl, že některé muslimské země usilují o to, aby OSN přijala deklaraci o “ochraně náboženství”, což by mělo znamenat zákaz jakýchkoli snah o misijní činnost a znemožnění přestupu k jiným vyznáním (kdo se narodí jako muslim, musí být muslimem až do smrti).
Doufám, že na něco takového nepřistoupíme, a to ani pod vlivem těch milliard barelů ropy…
Posléze jsem byl ovšem upozorněn, že “mezi svými” se tento člověk vyjadřuje jinak.
Ve svém kázání při bohoslužbě v brněnské mešitě prohlásil:
"Západní společnost nám klade překážky na cestě k islámské osvětě. Vadí jí džihád na cestě boží, vadí jí zákaz jakéhokoliv míšení žen s muži, vadí jí tresty za překročení božích hranic. Přejí si islám zasunutý v osobním šuplíku soukromého života jedince. Chtějí islám plný pasivity, podlézavosti, plný pokrytectví, bez uskutečnění toho, co vpravdě islám hlásá."
Podle Větrovcova kázání chce většinová společnost tolerovat islám jen jako vnější obal bez náplně. "Za to bojuje propagandou demokracie, rovnosti, emancipace a dalších podobných bludů," prohlásil Větrovec.
Tato brněnská muslimská kázání jsou údajně kolektivním dílem vedení muslimské obce, a proto odrážejí oficiální názory představitelů komunity, která čítá kolem 100 členů.
Když jsem se pana Větrovce otázal, jestli tyto věci skutečně řekl, přiznal, že ano, že si za nimi stojí, ale že tato slova byla “vytržena z kontextu” resp. “nesprávně pochopena”.
Pro mě poněkud nekoherentně se přihlásil k Chartě evropských muslimů; na dotaz, jak se staví třeba k těm drastickým šaríátským trestům odpověděl:
“Co se týče šariátsky stanovených trestů (ar. hudud - za krádež, opilství, cizoložství, vzpouru, loupežné přepadení, vraždu, cizoložství a odpadlictví), nevolám po jejich aplikaci mimo celkový šariátský systém. V šaríi mají své opodstatnění a své místo a proto musí být aplikovány….. Ony tresty dal Bůh, jsou jednou provždy dané a mají se aplikovat, když se splní vše, co je pro to potřeba. Souhlasit nemusíte, ale pro toho, kdo věří v Boha a jeho všechny proroky, včetně posledního, věří i v jejich nutnost. jinak je to protimluv.”
Na to jsem mu odpověděl:
“ Pokud veříte, ze Bůh "chce", aby byl někdo ukamenován, aby chlapci a děvčata nesměli spolu chodit do školy, aby ženy nosily burku, tak jste prostě fanatik a nemáte v Evropě co dělat. Možná byste byl šťastnější, kdybyste se odstěhoval do Saúdské Arábie nebo do nějaké podobné země, ve které Vaše názory sdílí více lidí”.
Jeho odpověď byla:
“K vaší otázce o stěhování, rozhodně nemíním v této zemi vychovávat své děti. To by bylo moc těžké.”
K tomu bych snad jen dodal – velmi správné rozhodnutí, tady chybět nebudete. Ale – chudáci Vaše děti…
**********************************
Aby nebylo mýlky – mé předchozí články byly samozřejmě zaměřené proti paušalizující xenofobii, která nahání tu většinu rozumných umírněných muslimů do náruče extremistických fanatiků. V žádném případě nebyly míněny jako podpora jakýchkoli fundamentalistů, nebo podpora falešného “multikulturalismu” vytvářejícího komunity odmítající základní principy liberální, humanistické evropské společnosti.
V žádném případě nehodlám hájit ty, kteří považují vymoženosti evropské společnosti, jakými jsou demokracie, rovnost či emancipace, za “bludy”.
Evropská společnost musí být občanská, náboženství jakéhokoli druhu musí být soukromou záležitostí každého jednotlivce – a každé takové náboženství musí tuto základní zásadu uznat.
Úplně zásadní musí být i náboženská svoboda – tedy svoboda individuálně se kdykoli rozhodnout, jestli chci přestoupit k nějakému jinému náboženství, nebo se stát atheistou.
Komu se tyto zásady nelíbí, nemá v evropské společnosti co dělat.
Věřím, že by se všechny demokratické a svobodymilovné státy měly zasadit o to, aby takovéto principy přijaly za své všechny členské státy OSN, v prvé řadě ty, které považují za své přátele a spojence.
Je nepřijatelné, aby se v zemích, které “Západ” považuje za spojence bylo trestáno (dokonce smrtí!) “odpadnutí od víry”. Jak je možné, že země jako Saúdská Arábie je považována za přítele a spojence, když z hlediska lidských práv je horší než Severní Korea, o Kubě nebo Číně ani nemluvě? (no, popravdě řečeno, důvod této anomálie není těžké uhodnout…).
Nedávno jsem se dozvěděl, že některé muslimské země usilují o to, aby OSN přijala deklaraci o “ochraně náboženství”, což by mělo znamenat zákaz jakýchkoli snah o misijní činnost a znemožnění přestupu k jiným vyznáním (kdo se narodí jako muslim, musí být muslimem až do smrti).
Doufám, že na něco takového nepřistoupíme, a to ani pod vlivem těch milliard barelů ropy…