Musím přiznat, že mě úplně nadchla možnost, že by se příštím prezidentem stal Václav Pačes. Znám ho už více než dvacet let jako výborného vědce a hlavně opravdu „fajn člověka“, velkorysého, přímého, přátelského.

Ve vědě a na vysokých školách se můžeme setkat se dvěma typy „Velkých Profesorů“. Jeden je takový ten „německý“ – za všech okolností velmi formální, drží si od „těch dole“ náležitý odstup, prostě „Herr Professor“. Druhý je „americký fenotyp“ – otevřený, neformální, neokázalý, žádný ješita, který si tyká se svými spolupracovníky i studenty. Václav Pačes je rozhodně výrazným případem toho druhého typu.

Bylo by skvělé a osvěžující mít jako prezidenta někoho tak racionálního, nezatíženého dlouhými lety politických animozit. Jak ho znám, je to stoupenec rozumného politického středu, tak jako asi drtivá většina občanů této země. Je jistě pravda, že prezident je funkce politická a tak by to měl být zpravidla profesionální politik. Ale právě že zpravidla... Myslím, že by bylo jen dobře, abychom to tentokrát zkusili jinak – jsem si jist, že bychom byli příjemně překvapeni.

Jsem přesvědčen, že Václav Pačes by mohl velmi přispět k tomu, aby se poněkud otupilo vyhrocené až nenávistné politické rozdělení našeho národa, ke kterému do značné míry bohužel přispěl právě současný prezident. Václav Pačes rozhodně nebude mít problémy s tím, aby se suverénně pohyboval na mezinárodní scéně - myslím, že jednat s nositeli Nobelových cen a podobnými vědeckými esy je výbornou průpravou pro komunikaci s vrcholnými světovými politiky. Ostatně dlouholetá praxe ve vedení Akademie věd, ředitelování na výzkumném ústavu a předsednictví mezinárodních vědeckých společností a výborů v sobě skrývá také hodně „politiky“.
Václav Pačes by určitě skvěle reprezentoval naši zemi ve vztahu k Evropské unii, nekompromitoval by se žádným „všeználkovstvím“ a nepatřičným politickým aktivismem. Myslím, že by to byl prezident důstojný, nekonfliktní a velice lidský.
Páni poslanci, paní poslankyně, páni senátoři, paní senátorky, zvolte ho prosím!