Převratný objev učinil nedávno tým Imunologického oddělení Ústavu probiotické a makrobiotické imunogenetiky AVČR vedený doc. Mgr. RNDr. ing. Felixem Šťastným, CSc., MBA. Tito badatelé totiž zjistili, že vhodným (patentově chráněným) způsobem opracovaný jed pavouka Phoneutria nigriventer mocně stimuluje imunitní systém, takže potom mnohem lépe rozeznává nádorové buňky a je schopen je daleko účinněji ničit. Tento objev byl prezentován na nedávné mezinárodní konferenci v Papeete (Tahiti), které se zúčastnila početná výprava českých imunologů. Naši badatelé prezentovali údaje z experimentů na několika zvířecích modelech (např. Bufo bufo, Bubo bubo, Hucho hucho), které jasně dokazovaly, že úmrtnost těchto tvorů na spontánní i methylcholantrenem indukované nádory byla po působení derivátu pavoučího toxinu o téměř 0,17% nižší než v kontrolních skupinách.

Předběžné výsledky získané pomocí nejmodernějších metod ultratomografické nanotechnologie, mikromolekulární chirální laparoskopie a diferenciální rustikální tomografie naznačují, že mechanismus by mohl být založen na stimulaci tzv. Toll-like receptorů na rubidofilních plastocytech a kostimulaci pomocí adhezivních molekul CD661 a QRT7. Je také možné, že určitý význam má nápadná podobnost některých imunitních buněk (tzv. folikulární dendritické buňky) jakýmsi miniaturním pavoučkům. To možná odkazuje na dosud tajemstvím obestřený kvantově mechanický princip tzv. arachnoidního dualismu, kterým se v posledních týdnech svého života zabýval i Albert Einstein.

Potěšitelné je, že tyto výsledky vznikly v rámci rozsáhlé mezinárodní spolupráce podporované ze zdrojů 7. rámcového programu Evropské unie (projektu se účastnilo 26 týmů s rovnoměrným zastoupením zemí severní, jižní, západní a východní části EU; vynikajícím způsobem byly naplněna i kritéria genderové vyrovnanosti všech týmů).

Další pokračování tohoto velmi nadějného projektu má ale určitá úskalí – chov oněch pavouků je značně náročný, protože v zajetí se rozmnožují pouze pokud jejich strava obsahuje dostatečné množství vitaminu Q15, který se izoluje z krve vzácného mořského měkkýše Tritonia diomede. Pavouci jsou také extrémně citliví na blízkost geopatogenní zóny (což ovšem představuje další potenciálně plodnou oblast interdisciplinárního výzkumu). Určitou komplikaci představuje také to, že nezpracovaný jed pavouka Phoneutria nigriventer (který v zajetí dorůstá hmotnosti až 546 500,32 mg) je pro člověka smrtelně jedovatý.

Nicméně existuje dobrá naděje, že s pomocí dalších bruselských grantů se obtíže podaří překonat a nadějné výsledky základního výzkumu převést v krátké době do léčebné praxe, a hlavně na nich založit prosperující farmaceutickou firmu.