Zlojedi na Hradě i ve Strakovce – co na to občanská společnost?
Před třemi týdny se stalo něco, co svými devastujícími účinky na společnost dalece překonává všechno, s čím jsme se tady v posledních letech setkali. Možná dokonce něco, co překonává všechny excesy politiků z posledních více než dvaceti let.
Mám samozřejmě na mysli prezidentskou amnestii ušitou na míru lidem obviněným ze závažných ekonomických zločinů, která byla chatrně zamaskována současnou amnestií pachatelů mnoha jiných méně závažných trestných činů.
Těžko se to říká, ale je zjevné, že dva z nejvyšších ústavních činitelů této země se stali účastníky zločinného spolčení, jehož cílem je zabránit průchodu spravedlnosti a dokonce umožnit zločincům ponechat si obrovské zisky z jejich trestné činnosti, vrátit jim bezúhonnost a některým vyplatit jejich ušlé mzdy. Je zřejmé, že po nedávné ztrátě pozice „hlavních zametačů“ na pražském vrchním státním zastupitelství bylo potřeba použít alternativního způsobu záchrany ohrožených zločinců.
Zdůvodnění tohoto nestoudné činu je urážkou rozumu všech občanů této země. Nemá smysl zde znovu opakovat proč je tomu tak. Lidé si oprávněně kladou otázku, kdo za to kolik dostal (po internetu již kolují informace o údajné osmimístné částce).
Organizátoři této bezpříkladné akce zjevně spoléhali na to, že jim to po několika dnech mediálního rozruchu projde, zvláště ve vřavě předvolební kampaně.
Myslím, že jsme zde zcela jasně svědky prorůstání organizovaného zločinu do doslova nejvyšších pater české politiky.
Není přeháněním říci, že už jde o samé základy právního státu a demokracie.
Očekával bych, že v této situaci obě komory parlamentu požádají orgány činné v trestním řízení o důkladné vyšetření celé věci a potrestání viníků, že vyzvou prezidenta i premiéra k odstoupení.
Očekával bych, že se k této věci jednoznačně vysloví oba prezidentští kandidáti.
A hlavně bych očekával, že celá občanská společnost zařve jako lev.
Že se strhne uragán prohlášení, petic a otevřených dopisů podepsaných elitou národa – vysokoškolskými profesory, rektory a děkany, členy Učené společnosti, význačnými umělci, vědci, čestnými politiky i občany.
Nic takového nepozoruji. Se smutkem konstatuji, že tuto amnestii pochválila hlava české katolické církve.
Co ještě horšího se musí stát, abychom se těm zlojedům konečně postavili?
Mám samozřejmě na mysli prezidentskou amnestii ušitou na míru lidem obviněným ze závažných ekonomických zločinů, která byla chatrně zamaskována současnou amnestií pachatelů mnoha jiných méně závažných trestných činů.
Těžko se to říká, ale je zjevné, že dva z nejvyšších ústavních činitelů této země se stali účastníky zločinného spolčení, jehož cílem je zabránit průchodu spravedlnosti a dokonce umožnit zločincům ponechat si obrovské zisky z jejich trestné činnosti, vrátit jim bezúhonnost a některým vyplatit jejich ušlé mzdy. Je zřejmé, že po nedávné ztrátě pozice „hlavních zametačů“ na pražském vrchním státním zastupitelství bylo potřeba použít alternativního způsobu záchrany ohrožených zločinců.
Zdůvodnění tohoto nestoudné činu je urážkou rozumu všech občanů této země. Nemá smysl zde znovu opakovat proč je tomu tak. Lidé si oprávněně kladou otázku, kdo za to kolik dostal (po internetu již kolují informace o údajné osmimístné částce).
Organizátoři této bezpříkladné akce zjevně spoléhali na to, že jim to po několika dnech mediálního rozruchu projde, zvláště ve vřavě předvolební kampaně.
Myslím, že jsme zde zcela jasně svědky prorůstání organizovaného zločinu do doslova nejvyšších pater české politiky.
Není přeháněním říci, že už jde o samé základy právního státu a demokracie.
Očekával bych, že v této situaci obě komory parlamentu požádají orgány činné v trestním řízení o důkladné vyšetření celé věci a potrestání viníků, že vyzvou prezidenta i premiéra k odstoupení.
Očekával bych, že se k této věci jednoznačně vysloví oba prezidentští kandidáti.
A hlavně bych očekával, že celá občanská společnost zařve jako lev.
Že se strhne uragán prohlášení, petic a otevřených dopisů podepsaných elitou národa – vysokoškolskými profesory, rektory a děkany, členy Učené společnosti, význačnými umělci, vědci, čestnými politiky i občany.
Nic takového nepozoruji. Se smutkem konstatuji, že tuto amnestii pochválila hlava české katolické církve.
Co ještě horšího se musí stát, abychom se těm zlojedům konečně postavili?