Konečně máme za sebou prezidentské volby – zaplať Pánbůh…

Dovolte pár postřehů:

1) Abych předešel otázkám a domněnkám diskutérů – ve druhém kole jsem nevolil, protože se mi žádný z kandidátů nezamlouval.

2) Ačkoli ve mně tedy jakýkoli výsledek nemohl vyvolat jakoukoli silnější emocionální reakci, musím se přiznat, že jsem konečný výsledek přijal s jakousi škodolibou radostí. A to proto, že ta mediální palba na podporu Knížete už byla opravdu nesnesitelná. Připomínala mi živě situace např. před sjezdy KSČ, kdy se na nás neustále valil podobný proud vyjádření podpory od těch či oněch umělců, vědců či traktoristů. Byl jsem tedy svým způsobem rád, že těm zuřivým propagandistům „zmehlo“.

3) Překvapilo mě, jak dobře nakonec K. Schwarzenberg dopadl – já jsem tipoval, že nemůže dostat víc než nějakých 35%. To, že první místopředseda mimořádně nepopulární vlády dostal skoro 45%, je těžko pochopitelné.

4) Překvapilo mě, jak K. Schwarzenberg ochotně skočil na tu léčku s Benešovými dekrety. Bylo až neuvěřitelné, že ministr zahraničí České republiky (diplomat!!) řekne něco (Beneš do Haagu), co by si nedovolil říci ani nějaký umírněný představitel sudetských Němců. Podobně mě překvapilo, jak se K.S. v poslední televizní debatě osopil na válečného veterána, který mu položil nepříjemnou, ale zcela korektní otázku „na tělo“.

5) Překvapilo mě i to, jak až trapně působila většina z těch prominentních podporovatelů K. Schwarzenberga v poslední televizní debatě (kromě M.Zámečníka).

6) Mimořádně nepříjemně mě překvapilo, že T.Halík v jednom předvolebním rozhovoru použil výrazu „zbolševizovaná ČSSD“ a pravil, že současná vláda je stokrát lepší než případná vláda ČSSD. Když jsem s ním o tom korespondoval, napsal mi, že „náš národ neobstál v tomto testu kulturnosti“, že „99% vzdělaných lidí se postavilo na stranu noblesy proti demagogickému alkoholikovi.“, že „současnou ČSSD vidím jako nejhorší alternativu pro tuto zemi, smečku mocichtivých darebáků, těžících jen z nenávisti proti vládě, která dělá nepopulární, leč nutné kroky“. To, že přední český katolický intelektuál je schopen takové hysterické zaslepenosti a demagogie, mě naplňuje zármutkem.

7) Dostal jsem vynadáno od jednoho svého kamaráda (J.N.) za to, že jsem na dotaz nějakého novináře pověděl, že v druhém kole volit nebudu, jelikož se mi žádný kandidát nezamlouvá. Tento (asi již jen bývalý) kamarád mi napsal: „Právě jsem narazil na Tvé alibistické prohlášení pro tisk a nechci věřit očím. Jestli bude prezidentem Zeman se všemi těmi bývalými estébáky, Šloufem s Weigelem a Lukoilem s ruskými agenty v pozadí, nikdy Ti to nezapomenu. Nemáš právo nepřímo veřejně nabádat ostatní, aby nevolili. Jako vědec si snadněji dokážeš opatřit potřebné informace než většina ostatních občanů a jistě máš dostatečnou životní zkušenost vybrat jednoho z kandidátů. Dosud jsi měl prostor vyjádřit se veřejně k čemukoli a Tvoje poslední prohlášení považuji za pro mne neuvěřitelný lapsus.“
To je typický příklad toho, co jsme během posledních týdnů viděli neustále – lidé, kteří se považují za ty pravé demokraty, zjevně považují za demokratické pouze to, co je ve shodě s jejich názorem. V těchto týdnech se bohužel jasně ukázalo, jak chatrná je demokratická slupka těchto lidí (ať už je to onen J.N. nebo T.Halík).

8) Myslím, že průběh kampaně opravdu skvěle zhodnotil Přemysl Houda na České pozici.

Obzvláště se mi líbily následující pasáže jeho článku:

„Schwarzenbergův tým ale rozpoutal jinou nízkost – o několik pater sofistikovanější, a proto kultivovanější. Jeho přívrženci od počátku používali učebnicovou propagandu s cílem přemalovat skutečnost. Nejde o to, JAK ji přemalovávali, hrozivé je, ŽE přemalovávali. Ještě před prvním kolem prezidentské volby vznikla davová psychóza vedoucí k šíření hesla Kdo nevolí „Karla“ je neslušný, což pokračovalo i před druhým kolem.“

„Vábničce angažovanosti a podpory podlehla i většina mainstreamových médií. Kdo si přečetl třeba jen titulky v novinách a jejich internetových mutacích několik dnů před volbou – Lidové noviny, MF Dnes, Hospodářské noviny –, nabyl dojmu, že se Česká republika nachází vpředvečer zápasu boje satana s bohem o vládu nad světem.“

„Tato angažovanost médií ale byla na rozdíl od praktik Zemanova týmu kontraproduktivní. Lidé zřejmě podprahově cítili obelhávaní. Možná si řekli: Když je Schwarzenberg onen bojovník světla, proč se to na nás odevšad valí? Proč není úniku před desítkami hromadně rozesílaných e-mailů podporujících „knížete“? Pravda přece nepřichází v doprovodu mnoha tisíc trubadúrů vyvolávajících hesla, ale potichu a nebojí se posměchu od všech mocných.“

„Na nerozhodnuté voliče totiž jeho(K.S.) fanouškovské společenství působilo jako zuřivá smečka, která nemilosrdně zardousí každého, kdo si myslí něco jiného, například otevřený dopis Jiřího Stránského a Hynka Bočana Martinu Dejdarovi nebo reakce médií na prohlášení Vladimíra Franze, že bude volit Zemana (média z něho obratem udělala vyvrhele).“

„V demokracii nemají nikoho za jeho názor – pokud není proti základním lidským právům – média pronásledovat jako štvance. Manifestovaná náklonnost ke Schwarzenbergovi byla na způsob potlesku v osvětleném sále: kdo netleská, před tím se mějme na pozoru.“