Svoboda vědeckého bádání versus „politická korektnost“?
Před několika týdny vzbudila pozornost aféra okolo výroků jednoho z nejvýznamnějších žijících vědců, devětasedmdesátiletého Jamese Watsona, spoluobjevitele struktury molekuly DNA (objev publikován v roce 1953, Nobelova cena v roce 1962).
Watson se totiž měl vyjádřit v tom smyslu, že Afrika má špatné perspektivy, protože, jak ukazují testy, Afričané jsou méně inteligentní než „my“. Řekl také, že obecně nemáme žádné důvody si myslet, že intelektuální schopnosti lidí z různých geografických oblastí se vyvinuly shodně, a že tento předpoklad je ve skutečnosti jen naším přáním. Watsonovy výroky byly samozřejmě všeobecně odsouzeny jako rasistické a on sám je rychle odvolal.
Přesto může zůstat ve vzduchu otázka – jak se zachovat v případě kdy by nějaký skutečně objektivní test nade vší pochybnost prokázal, že nějaká etnická skupina má statisticky zcela průkazně vyšší inteligenci než skupina jiná (nechme stranou otázku, co vlastně měří současné „testy inteligence“). Máme více respektovat svobodu vědeckého bádání a přijmout výsledky „padni komu padni“, nebo máme dát přednost „politické korektnosti“ a o některých citlivých záležitostech raději buď vůbec nebádat, nebo výsledky takových studií nezveřejňovat?
Podle mého názoru není správné jakkoli omezovat svobodu vědeckého bádání, pokud toto bádání není v rozporu s nějakými základními etickými normami. Zjišťování genetické podmíněnosti jakýchkoli vlastností je jistě zcela legitimní a v mnoha případech i velmi záslužné, protože může např. přinést důležité informace o náchylnosti určitých etnických skupin k některým onemocněním.
Jiná věc ovšem je, k jakým účelům se výsledky takových studií použijí (ostatně pro veškeré vědecké výsledky platí, že mohou být využity, nebo zneužity...). Hypotetická studie, která by ukázala, že průměrná inteligence dvou srovnávaných etnických skupin se liší, by jistě mohla být zneužita rasisty, kteří by ji použili pro obhajobu své ideologie. Takové zneužití je ale možno velmi snadno odmítnout – výsledky jakýchkoli takových studií přinášejí výsledky statistické, které naprosto nic neříkají o konkrétních jedincích toho kterého etnika. A v jakékoli konkrétní situaci by se ve zdravé společnosti mělo rozhodovat na úrovni individuální, nikoli „statistické“. Je ale fakt, že povědomí o tom, že určitá etnická skupina má podle „vědeckého výzkumu“ nižší IQ než např. většinová populace, bude u některých jedinců vyvolávat podvědomě předsudky i na individuální úrovni.
Takže myslím, že s podobnými výzkumy by se mělo zacházet velmi opatrně a velice zvažovat, co dobrého mohou vůbec přinést...