Už několikrát jsem tady vyjádřil své (negativní) názory na umístění amerického radaru.
Téma je ale stále aktuální, zvláště proto, že nedávno nás navštívili dva relevantní američtí hosté – generál Obering a shodou okolností prakticky současně i Philip Coyle, náměstek ministra obrany USA za prezidenta Clintona a dlouholetý ředitel oddělení testování nových zbraňových systémů v Pentagonu.


Ve svém prvním příspěvku o radaru jsem m.j. řekl, že „tvrzení, že se Írán chystá napadnout Evropu a USA svými jadernými zbraněmi je absurdní“. Nato editor blogu p. Stejskal řekl: "Írán (a dokonce ani KLDR) se nechystají napadnout Evropu ani USA, neboť by to bylo to poslední, co by udělaly. Nikdo, kdo o tom alespoň něco ví, o této alternativě ani neuvažuje. Možná ji někdo používá jako jednoduchý propagandistický nástroj, ale spíš mám pocit, že s ní často přicházejí odpůrci radaru, aby měli co zesměšňovat." V dalším diskusním příspěvku ještě doplnil: „To je klasická rétorická figura, kdy se oponentovi podsune (ať už vědomě či z neznalosti) myšlenka, kterou nevyřkl, a pak se začne vyvracet či zesměšňovat“.
Musím přiznat, že toto obvinění se mě dosti dotklo a dodnes mi vadí (viz další příspěvek).
Následovala diskuse o sémantických aspektech zdůvodňování íránské resp. jiné „darebácké“ hrozby. Snažil jsem se v ní dokázat, že celá řada zdrojů opravdu uváděla hrozbu íránského útoku jako reálnou, ale pro některé diskutující to přece jen mohlo vyznít, že jsem falešný diskutér, který oponentům vkládá do úst, co nikdy neřekli, ba ani na to nepomysleli.

Před nedávnem se ukázalo, že americké tajné služby již dávno věděly, že Írán svůj vojenský jaderný program zastavil už v roce 2003. To byla pro naše vládní zastánce radaru zjevně nepříjemná zpráva, která je však v nejmenším neodradila od snahy radar do Brd umístit – prý „pro Strýčka Příhodu“, jak řekl náš urozený pan ministr. Zjevně se tak liší od velice skeptických názorů opravdového experta, Philipa Coyla, kterého asi opravdu nelze podezřívat z nějakých nekalých záměrů směřujících k podkopání bezpečnosti USA a jejich spojenců, či snad z podpory teroristů a “darebáckých států”.

Generál Obering závěry zpravodajských služeb jednak zpochybnil, jednak nás ujistil, že je třeba se bránit i nebezpečí nejaderného raketového útoku z Íránu – Aktuálně.cz to oznámilo pod titulkem „Pan Deštník: Íránský útok na Prahu? To je reálná hrozba“. Pokud by takto vybavená raketa zasáhla Prahu, což je v horizontu několika let věrohodný scénář, způsobí zde druhé jedenácté září. Pokud by měla hlavici jadernou, půjdou oběti na životech do desetitisíců, řekl podle Aktuálně pan generál.

Je tedy vidět, že jsem nijak nezesměšňoval zastánce radaru a nepoužíval nekalé „rétorické figury“ – myslím, že pan generál jednoznačně patří mezi lidi, kteří o věci „alespoň něco ví“ a přitom zcela jednoznačně nám říká, že v blízké budoucnosti hrozí reálné nebezpečí, že Írán zaútočí na Prahu svými raketami, ať už s jadernými nebo konvenčními hlavicemi.

Promiňte pane generále i pane Stejskale, ale musím říci ještě jednou velmi zřetelně:
Tvrzení, že se Írán chystá napadnout Evropu a USA svými jadernými nebo konvenčními zbraněmi považuji za naprosto absurdní. Připadá mi snad až jako nějaký žert nebo úmyslný test toho, co všechno je obyvatelstvo schopno spolknout.

A opět mohu jen opakovat, že o skutečných důvodech snahy vybudovat radar a obranné raketové základny se můžeme jen dohadovat; jako nejnevinnější mi připadá ten, na který upozornil ve svém slavném projevu z roku 1960 americký prezident D.Eisenhower:
„...we must guard against the acquisition of unwarranted influence, whether sought or unsought, by the military-industrial complex. The potential for the disastrous rise of misplaced power exists and will persist“.
Horší možnost je, že se připravuje půda pro útok na Írán podle „osvědčeného“ iráckého scénáře... A ještě horší možnosti raději ani nechci vyslovit...

Přece jen mě ale docela těší výsledek toho testování, jak velkou absurditu jsou schopni Češi spolknout – zdá se, že přes masivní přesvědčovací kampaň si jasná většina uchovává zdravý úsudek.

Doufám, že po amerických volbách dojdou sluchu spíše názory Philipa Coyla. Jsem zvědav, co pak budou říkat naši radarofilové, ať už se jmenují Topolánek, Vondra, Schwarzenberg, Parkanová, Bursík, Klvaňa, Urban nebo Stejskal... Možná se to ale zase vyřeší nějak „sémanticky“...

Jiná možnost ovšem je, že v Americe po volbách s jiným výsledkem dojde sluchu jiný expert, Joshua Muravchik, kterého Aktuálně.cz charakterizovalo jako „předního neokonzervativce ze skupiny myslitelů, která propaguje šíření demokracie, v případě nutnosti i s pomocí amerických zbraní“. Tento myslitel je toho názoru, že Írán je třeba bezodkladně bombardovat – jistě by tím udělal radost i mnoha našim myslitelům a bojovníkům za demokracii a lidská práva.

A nakonec – to jsem si věru před nějakými 18 lety nepomyslel, co budu psát... Inu, tempora mutantur...