Souhlasim s vami. Podporovat aplikovany vyzkum z ceskych prostredku nema smysl. Pokud je neco na evropske urovni, tak to lze delat prostrednictvim 7. ramcoveho programu. Existuje schema Research for benefit of SME's, coz jsou male firmy, ktere dostanou od EK penize, aby si najaly univerzity nebo ustavy na uskutecneni aplikovaneho vyzkumu. Ale aby ceske firmy dosahly neceho vyznamneho, tak musi byt jiz neco vymysleno v ramci zakladniho vyzkumu.
S vasim poslednim odstavcem souhlasim s vyjimkou toho, ze nemusi byt zadne zemetreseni. Jedna se totiz o dodatecne financni zdroje, ktere je mozno venovat na prichod novych, stredne zkusenych vedcu s vynikajicimi citacemi. Tito , bude jich tak 10, dostanou kazdy priblizne miliardu az dve rocne a s temito penezmi pujdou na univerzity nebo do akademie, kde rozvinou svuj obor.

když ono se o tom mluví hodně obecně.....nejlepší týmy, špičková světová uroven atd. atd. ....ale nikde není co se tím přesně myslí....a mimochodem - bez řady průměrných by nebylo špiček!!!

Revoluce ve vede potrebuje vizionare. A ti
jsou scientometricky "bezvyznamni" az dokud
nedostanou Nobelovu cenu. Jinymi slovy,
prakticky nedokazou dosahnout na dlouhodobejsi podporu a na Nobelovku tak dosahnout obvykle nedokazou. Pokud podporu chteji, musi svuj potencial rozmelnovat resenim "vyresenych" uloh a publikacni cinnosti spotrebovavajici jejich cas. Je to zacarovany kruh. A nebylo tomu nikdy nikterak lepe. Albert Einstein by i dnes zacinal karieru na patentaku.

to sasa: Ono je možná špatné dělení výzkumu na aplikovaný a základní - i v základním výskumu se vědec zamýšlí nad možnými aplikacemi a v aplikovaném výzkumu zase dosti často musí něco dotáhnout po linii základního výzkumu. Je však pravda, že aplikovaný výzkum z 99% staví na výsledcích toho základního, a naopak, 99% komerčního ocenění shrábně výzkum aplikovaný.

Nesouhlas. Oba články, které tu byly publikovány jsou od vědců pracujících v základní výzkumu. Není divu, že se bouří. A není pravdou, že v ČR nevznikají kvalitní výsledky v oblasti aplikovaného výzkumu. Kdosi tady pejorativně hovořil o vývoji šamponů - to ovšem není předmětem aplikovaného výzkumu, nanejvýš tak průmyslového vývoje. Nikdo z obou pánů se nezmínil o špičkových výsledcích českého aplikovaného výzkumu např. v oblasti povlakování nanovrstvami.
Snad souhlas s panem Zlatuškou, že je třeba posílit výzkum na VŠ. Ovšem postavení Akademie je v ČR velmi silné, má vlastní rozpočtovou kapitolu a v podstatě chování i podmínky dalšího ministerstva. A je to právě AV, která je reliktem sovětského modelu organisace VV, všude jinde ve světě se výzkum koncentruje na VŠ.
Netvrdím, že základní výzkum není třeba, ovšem aplikovaný výzkum plynule navazuje na výsledky základního výzkumu, ale v českých podmínkách je základní výzkum už tak přefinancován. Akademičtí vědci trvají na základním výzkumu aniž by se jakkoliv zajímali o to, zda na něj někdy půjde navázat jakýmkoliv dlaším využitím. Kriteriem úspěšnosti jsou pro ně pouze publikace a články a pokud žádáte o jakékoliv praktické výsledky, považují to za vlastní degradaci.
V devadesátých letech zde byly zprivatizovány reosrtní výzkumné ústavy, zabývající se převážně aplikovaným výzkumem a postupem doby vzniklo v této oblasti dost nových soukromých subjektů. Zpočátku bylo jejich finanční zabezpečení nulové, teprve postupem doby začaly vznikat účelové prostředky na financování velmi konkrétních projektových záměrů.
Aby bylo trochu jasno v rozdělení finančních prostředků na výzku - Grantová agentura ČR a Grantová agentura AV ČR distribuují prostředky prakticky výhradně pro základní výzkum. Výzkumné záměry MŠMT ČR (institucionální prostředky)získaly z 95% organizace základního výzkumu, hlavně VČ. Pouze několika málo organizacím aplikovaného výzkumu se podařilo prolomit tuto hegemonii, a to ještě jen v prvním roce trvání tohoto programu.
Mezinárodní prostředky, alespoň ty významné - 7. Rámcový program VV je určen najmě pro velké instituce převážně základního výzkumu i jeho priority jsou tak nastaveny, povinnost mít v projetku alepoň malé procentu MSP je spíš folklor než významná pomoc aplikovanému výkumu, jediné, co těmto podnikům zbývá je Kraft, kde si smějí nakoupit výzkumné kapacity - od koho? No, opět od VŠ či AV či jiných organisací základního výzkumu. Z dalších programů - COST, převážně základní výzkum a Eureka, ano, ta je pro výzkum aplikovaný.
Takže kdo dnes využívá většinu finančních prostředků na VV????
Problém spočívá v tom, že základní výzkum se dívá na aplikovaný výzkum spatra, ani jako na "vynálezce nových šamponů" a ochota ke spolupráci je z jeho strany nulová.
Pokud tu někdo požaduje, aby se k problematice vyjádřil prof. Pačes za akademický výzkum, měl by též požádat např. Ing. Neumajera, výkonného předsedu Asociace výzkumných organizací (asociace org. aplikovaného výzkumu)o vajádření stanoviska. Jen tak může být úhel pohledu objektivní.

Omlouvám se za překlepy

to krutibrk: Musím z velké části souhlasit, ale zásadně se rozejdeme v názoru, že základní výzkum je přefinancovaný - dělal jsem 5 let základní výzkum a dobře vím, že sehnat peníze na nejnutnější vybavení (třebas počítač na numerické simulace za pitomých 20tis) je velice obtížné - s jedinou výjimkou - pokud máte znáímého v grantové agentuře.
Musíte si zase ale uvědomit, kde by byl ten výš vynálezce nového šampónu bez chemiků, biochemiků a lékažů, kteří by mu potřebné látky "neuvařili" a nestrávili mnoho "zbytečných" hodin zkoušením, co tato či ona látka udělá při styku s lidským organismem.
Jinak musím podpořit váš argument, že český aplikovaný výzkum je na špičkové úrovni. Třebas výskum nanovláken na technice v Liberci, nebo vývoj reaktorů v Řeži.

Dobrý den, pane profesore,
četla jsem, že Vatikán rozšíril seznam smrtelných hříchů mj. o genetické manipulace. Nevíte o tom něco víc? Přece je rozdíl mezi klonováním emrbyí a transformací bakterií. Já jsem však četla obecně o genových manipulacích. Děkuji

skeptik:
Prakticky vsichni nobeliste jsou scientometricky VELMI vyznamni... Pokrok ve vede z 99% nedelaji neznami obskurni vizionari, ale velice solidni badatele publikujici ve spickovych zurnalech..

to krutibrk: bohuzel s prefinancovanim zakladniho vyzkumu jste uplne mimo. Staci, kdyz si uvedomite, ze mezi seznamem TOP500 superpocitacu, http://www.top500.org/list/..., neni ani jeden v CR. Ve skutecnosti vetsina z toho, co se v CR vydava za zakladni vyzkum, je vyzkum aplikovany nebo takzvane sledovaci, kde cilem je neztratit stopu :-).

Mirka:
To si zase novinari trochu prikraslili - v nejakem rozhovoru vatikansky cinitel biskup Girotti rekl, ze nova doba s sebou prinasi nove eticke problemy (=hrichy); uvedl mezi nimi (krome zneuzivani drog, niceni zivotniho prostredi, socialni nespravedlnost, zneuzivani bohatstvi) take neeticke pokusy na lidech a lidskych embryich a experimenty, ktere by mohly vest k pozmeneni geneticke podstaty cloveka. Rekl to asi trochu nestastne, takze to mohlo vyznit jako by odsuzoval jakekoli genove manipulace - novinari hned rekli, ze odsoudil geneticke manipulace u plodin; jsem presvedcen, ze takto to mineno nebylo.
Myslim, ze je to jen dalsi novinarsky humbuk, a ze to, co povazuje za neeticke pan biskup, povazuje za neeticke i vetsina vedcu (zasahovani do dedicne geneticke vybavy cloveka, reprodukcni klonovani).

pane profesore

opravdu jsem rád, že s Vámi mohu tentokrát plně souhlasit.
Vláda by neměla dělat rozhodnutí způsobem, že se někdo probudí, dostane nápad a odpoledne už o něm rozhoduje vláda. Pravděpodobně bez porady s odborníky v oboru.
Nebo je to horší - stát bude financovat výzkum, který by si z větší části měly zaplatit firmy (opět často spřátelené).

To Bobo a sasa: Dobře uznávám, není přefinancovaný, ale spotřebovává většinu prostředků, které jsou ze státního rozpočtu alokované na výzkum.
Bobo, to je právě to, čemu jsem se tak zuřivě ohrazoval, aplikovaný výzkum "nevynalézá" nové šampony ;-). To přirovnání je dehonestující.

Bobo E, ještě k Vašemu vysvětlení sasovi, ohledně rozdělení výzkumu. Ono krom základního a aplikovaného, navazuje ještě tzv. výzkum průmyslový, který je ovšem spíš už vývoj. Jeho úkolem je dotáhnout výsledky základního a aplikovaného výzkumu do praktického využití a ten je převážně financován z firemních zdrojů.

to krutibrk: Ale vynalézá:) Ale nevím, proč by se to mělo považovat za něco dehonestujícího. O tom přeci aplikovaný výzkum je, z 99% o věcech denní potřeby, se kterými člověk přichází ve většině případů denně do kontaktu.
P.S: Sice neznám nikoho, kdy by vynalézal šampóny, ale znám fyzika a chemika, kteří šli "vynalézat voňavky".

Pane profesore, neprovádíte své genetické pokusy přímo na sobě? Já Vás viděl v televizi a vůbec jste si nebyl podobný.

to krutibrk, sasa: Nevím, jestli víte, jak je financovaný výzkum na vysokých školách. Měl by být financován převážně z grantů a to taky je. Bohužel, peníze z grantů se nepoužívají pouze na výzkum (nákup literatury, přístrojů, zahr.cesty, zahr. hosté), ale z podstatné části na provoz pracoviště, výplaty zaměstnancům (byť se třeba na dotyčném bánádí vůbec nepodílí), na přilepšení doktoradnům (opět se nemusí na výzkumu podílet), část se musí odevzdat vysoké škole. Tak se může stát, že se z grantu za půl milionu na výzkum (třebas základní), použije jen 200tis.

Bobo, ale k tomu měly přece sloužit výzkumné záměry, což byly institucionální peníze, kde jsou i položky na provoz, mzdy ap. Jinak zahraniční cesty se většinou financují z grantů a zase, měla by na to být vyčleněná položka.

Ještě něco k členění Vysoké školy - Akademie věd. Ze zkušeností z tohoto prostředí vím, že z vědeckého hlediska enní mezi těmito institucemi žádný rozdíl. Jediným rozdílem je, že VŠ mají kromě základního výzkumu ještě povinnou pedagogickou činnost. Nežkuli že minimálně 30% zaměstnanců VŠ má úvazek i na Akedemii a taktéž naopak. A pak to dopadně, že na VŠ se koupí příztroj za 10mil, na akademii se koupí stejný přístroj za 10mil, byť jsou od sebe třeba v praze vzdáleny 30min MHD.

Což je ovšem dáno tím, že se u nás naprosto nesmyslně dubluje výzkum VŠ - AV. To snad ani jinde, kromě Ruska (a trochu Francie) nenajdete. Nevím, zda se pamatujete na debatu z počátku devadesátých let, kdy se navrhovalo, převést výzkum z AV kompletně na VŠ. Dodnes jsem přesvědčen, že to nebyl špatný nápad.

to krutibrk: Ano, tak to má být. Bohužel není. Než takový grant "projde" úřední mašinérií, jsou z něj odebrány desátky na to či ono. Navíc podle nějakých dementních předpisů se věci nad (cca) 30tis nesmí hradit z grantů celé, ale část musí být hrazena odjinud, ponejvíce z provozních a investičních peněz pracoviště, kde ty peníze potom chybí. A tak se z toho grantu dostanou jinak:) A co se týče výzkumných záměrů, je to dle mého ta nejméně transparentní a nejméně vhodná forma financování.

to krutibrk: Také si myslím, že existence dvou institucí, z nichž jedna dubluje část prácve té druhé, je plýtvání. V případě zrušení AV, či jejího začlenění do vysokých škol, by stejně 90% zainteresovaných lidí nepoznalo rozdíl.

Myslím, že poznalo. Bylo by víc peněz na rozumné věci :-).

to krutibrk: Máte pravdu, byly by peníze na vědu a výzkum.

Ještě neco k článku. Narozdíl od autora si myslím, že zaměření výhradně na základní výzkum je poněkud zcestné. Základní i aplikovaný výzkum musí jít ruku v ruce - základní je přeci východiskem pro ten aplikovaný, a ten aplikovaný je zase schopen výsledky základního převést v raálně či komerčně uplatnitelné věci. Kdyby se lidé soustřeďvoali jen na základní výzkum, meli bychom možná teorii relativity dříve, měli bychom možná lépe propracovanou teorii superstrun či kvantovou teorii pole, ale možná že bychom jezdili koňskými povozy, umíraly na banální choroby a už vůbec bychom nepsali diskuze pod autorovými blogy.

Trocha mé zkušenosti s VŠ.
Naše firma měla zájem o spolupráci s nejmenovanou VŠ. Bylo nám naznačeno,že lepší a levnější bude spolupráce přímo s pány profesory než živit celou školu.
Rovněž nám byly nabídnuty některé výsledky jejich bádání, rovněž mimo školu.

Myslím pane profesore, že to je důvod k zamyšlení.

Pane profesore,

tentokráte se necítím povolán jakkoliv komentovat váš blog,neb výzkum je disciplina, která je mi totálně vzdálena.

K tomu jestli podporovat základní či aplikovaný , asi tolik. Základní výzkum je mimořádně drahýa s nejistým výsledkem. Aplikovaný výzkum ty výsledky přináší rychleji a má přímý vliv na pracovní místa. A dá se také snáze komerčně financovat. Neb je tam jistější výsledek pozitivního výstupu...

A nejsme siani jist, resp vůbec jist tím, co si myslíte , že je dobře.
Vytvoření dvou grantových agentur,grantové a technologické by v normálním státě bylo jistě dobře.koncentrace prostředků, zjednodušení rozhodování. Větší průhlednost.
Silně pochybuji, že tak tomubude u nás.
Příklad Czechinvestu, příklad evropských fondů a příklad Exportní banky, snaha o privatizaci zdravotních pojiš´toven mne vedou k velké opatrnosti. A k pocitu, že jediným důvodem pro tuto novou organizaci je daleko spíše snaha politiků, mít absolutní kontrolu nad státními prostředky a jejich rozdělováním.Se vším,cok tomu v Čechách patří...

Rád se budu mýlit. A jsme zvědva, jak se k tomu psotaví opozice. Pokud to podpoří, vyvěste černé vlajky.

Pane profesore, hned jsem vedel, ze jak se zmini slovo "reforma" vyzkumu, ze prispeje svoji troskou do pranice. A je to dobre:-)

Samozrejme se shodneme, a zminoval jsem to tu pred nekolika tydny, ze je potreba prilakat odborniky ze zahranici, aby se vyzkum posunul rychleji na svetovou uroven.

Zaplatit spickove lidi nejsou vyhozene penize, jak by se mohlo zdat, protoze nejenze pracuji na zajimavych projektech, ale druhorade predavaji navyky a pracovni postoje dalsim kolegum.

Tito spickovy odbornici take maji tendenci rotovat, proto vetsina z nich by tu pobyvala po omezenou dobu(cca nekolik let), investice do nich by mela byt jednou z priorit reformy vyzkumu. Musime okoukat jak se to dela jinde, abychom to delali stejne nebo jeste lepe:-)

Zvýšení podpory aplikovaného výzkumu na úkor základního není ten nejlepší nápad. Je to jen zoufalý pokus zastavit úplný propad aplikovaného výzkumu u nás. Většina velkých podniků je v rukou krátkodobě myslících manažerů (mnohdy v zahraničním žoldu), pro které je klíčové využít komparativní výhody poměrně levné a kvalifikované pracovní síly. Nejsnazším způsobem úspor bylo zrušení místního průmyslového výzkumu - a teď jsme už jenom montážní výroba. Aplikovaný výzkum, který ve slušných zemích financují právě velké firmy, u nás těžko dávají dohromady hrdější malé, chudé domácí podniky s dosud drobnou pomocí Ministerstva průmyslu a obchodu.
Lze se však jen obávat, že masivní podpora aplikovaného výzkumu skončí v nějaké černé díře. Základní výzkum, ať už v jakékoliv stabilizované instituci (Akademie i univerzity tam patří stejnou měrou) je spolehlivější investicí do vzdálenější budoucnosti.

Máte pravdu,pane profesore, vatikánský biskup Giafranco Girotti
nerevidoval seznam hříchů ( pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost a lenost), ale prostě poukázal na skutečnost,že v oblasti bioetiky dochází k porušování základních práv podstaty člověka při různých experimentech a genetických manipulacích, jejichž výsledky nemůžeme předvídat a mít pod kontrolou. Jsem vděčný za vaše výslovné konstatování, že to, co považuje za neetické pan biskup, považuje za neetické většina vědců.

V této souvislosti jsou velmi zajímavé myšlenky papeže Benedikta XVI.

"Především je třeba se ptát: Co opravdu znamená pokrok? V čem je slibný, v čem ne? Již v rámci 19. století probíhala kritika víry v pokrok. Ve 20. století zásadní problém víry v pokrok velmi drasticky zformuloval Theodor W. Adorno: Pokrok je, přesně řečeno, pokrok od praku k megabombě. Poukázal tak na stránku pokroku, kterou nesmíme zastírat.

Jinými slovy, pokrok je nejednoznačný, obojaký. Nepochybně skýtá nové možnosti k dobrému, nicméně otevírá též nesmírné možnosti zlu, které předtím nebyly.

Všichni jsme svědky toho, jak se může pokrok ve špatných rukách proměnit v krutý a úděsný úspěch zla a jak se také tak stalo. Pokud technickému pokroku neodpovídá zároveň pokrok v procesu etické formace, v "růstu vnitřního člověka" ( srov. Ef 3, 16, Kor. 4,16), pak se nejedná o pokrok, ale o rostoucí ohrožení člověka a světa".

Citováno z encykliky papeže Benedikta XVI. Spe Salvi, o křesťanské naději.

Pane profesore,
hlavní autor této reformy přeci vyšel z vašeho ústavu a jak jste ho dnes mohl vidět na všech televizních kanálech, tak tuto reformu vehementně hájí.
Jan Novák

Mám silný dojem,že pan Vlk má bohužel pravdu. V
této zemi navíc platilo a asi vždy bude platit, že příležitost zprivati-
zovat výsledky práce kolegů,spoluobčanů při "zespolečenštění" vynaložených nákladů je
cosi,čemu se zpravidla neodolává.Pamatuji se,že začátkem 90.let nabízela řada lidí platné čs. vynálezy v cizině a to bez vědomí spoluautorů či patenťáku. Prodávali se "za hubičku",přitom
se nemuseli ničeho bát
tolik,jako případného prozrazení ze strany těch,jimž se vydali. A tak byli v pozici,ze které mohli prakticky jen odevzdat své znalosti
za směšné peníze na úrovni tamního průměrného platu.Přitom
dobré české tvůrčí kolektivy bylo to první, co po 89.nemohlo prakticky pokračovat a rozvíjet se. Proč asi ?

autor: Delit vyzkum na zakladni a aplikovany je mozna v teto diskusi chybne, vede to k tradicnim sporum. Je pochopitelne, ze zamestnanci AV brani sve vyhody a zamestnanci VS ruznych oboru zase svoje a je to zde zretelne videt.

Jeden moudry, dosti citovany, profesor z USA mi jednou sdelil na dotaz po hodnoceni vedcu nasledujici: zakladnim vystupem uspesneho vedce i profesora jsou jeho uspesni absolventi - doktorandi, at uz pokracuji v prumyslovem vyvoji, ci v aplikovanem nebo zakladnim vyzkumu. Vse ostatni jsou jen podpurne nastroje (IF publikace, patenty, laboratore, platy vedcu, zvani hostu...). Cili stacilo by se zamerit na maximalni domaci podporu vychovy talentu vsech druhu a ptat se, co to podpori, co tomu brani.

Z diskuze pod prof. Z mi plyne, ze hlavnim problemem je diletanstvi a la zdravotnicke duo. Misto reseni dle meho nazoru hlavnich problemu: (i) Vyhozeni neschopnych a neproduktivnich vedcu, (ii) ulehceni vedecke administrativy, (iii) prilakani alespon ceskych kapacit zpet, (iv) podstatne zvyseni rozpoctu, se bude debatovat o vyssi priorite pro zakladni/aplikovany vyzkum. Je to tak tezke se podivat, jak to treba dela Francie nebo VB? Jak se muze stat, ze v Cesku jmenovan profesorem nekdo, koho WoS ani nezna?!

Uspesna reforma by mela ukoncit amaterismus a kamaradsoft na vsech urovnich. Jenze kde vzit lidi, kteri neco takoveho pripravi????

K.V.: Zdravim. Souhlas s mnohym:

Na reformy (VaV a celeho terciarniho - rozumej VS - vzdelavani) se totiz velmi specha. Rika se, ze po letech je to ted nutne nebo nam ujede vlak. Dle mne je otazkou, zda ujizdi skutecne, nebot jak pisu casto: Ano mame (tradicne) malo spicek v mnoha oborech (napr. Madari a Polaci maji vice svetovych matematiku a dalsich prirodovedcu, ze?), jenze mame prokazatelne jiz ted vysoce kvalifikovanou pracovni silu (mozna navzdory vzdelavacimu systemu :) ), ktera se v rade oboru ve svete neztraci (viz software aj.).

Ano ve spechu reforem hrozi proto diletantstvi a zejmena to, ze zavery mozna predbehnou analyzy :). Cili mozna jsou hotove predem? Novely dvou zakonu pry chce premier v cervnu a slavna bila kniha se ma uzavrit az koncem roku ... Pravdou ovsem je, ze tymy jsou podstatne kvalitnejsi nez Vami citovane "zdravotnicke duo". Nicmene se hovori o tom, ze vyporadavani pripominek je ponekud nezvladnute ... viz prof. Z.

Cekal jsem, ze se nekdo ozve jiz drive, protoze priprava reforem rozhodne zvnejsku nevypada umerne kvalitne miliardam, o kterych se rozhoduje, ale spise jako takova diplomka (doufejme :) ). Jsem proto prekvapen, ze napr. i tento obvykle nebojacny autor se ozval k teto problematice az nyni a dosti strucne, ac drive psal hodne v tisku. Je to skoda. Jako kdyby mnozi cekali, zda jim to vyjde a zlepsi se to podle jejich predstav ... a ozyvaji se az, kdyz to smeruje jinam.

Jiz nekolikrat jsem zde rozebiral, ze posuzovano vne se jedna vlastne o souboj tri lobby (proto mozna i mnozi mlci): spolecenskovedni tym bile knihy zretelne haji pro tyto obory pozitivni zmeny na ukor ostatnich (tj. zavest skolne, zrusit smerna cisla, posilit soukrome VS, kde se tyto obory hodne uci), RVV hajila dlouho predevsim zakladni vyzkum (duraz na impakt faktory casopisu je znacne vetsi nez na jakekoliv aplikace), zejmena financne narocnych oboru, jako je zde autoruv, pritom dala pozornost i bodovemu "zvyhodneni" spolecenskych ved. Jenze mozna se ted dostala pod tlak premiera a jeho zazemi (prumyslova lobby?), ktere chteji "Finsko-Irsko" vysledky prenosu zakladniho vyzkumu do praxe.

Cili to je ten "boj o penize" (obory s problemy versus zakladni vyzkum versus aplikace-spise vyvoj) vyvolany prichodem projektu EU. A zatimco se tyto skupiny perou, pliticke lobby se dost mozna uz tise prisavaji na prislusne penezovody :) pod heslem bylo vse spatne, musime Vam pomoci :). Dusledkem je napr., ze VS take prijdou novelami o drive chvalenou samospravu (zacaly se totiz samospravne chovat a politiky neposlouchaji - viz kauza nemocnice :) ) a tise se vrati situace pred 1989, coz nikdo zatim nezminuje.

Jeste k uplatneni vysledku elitniho zakladniho vyzkumu. Chybi od autora nazor v duchu jeho obvykleho socialne-demokratickeho vyjadrovani k nasledujicimu: Je zrejme, ze autorovy vysledky a dalsi podobne v AV ukazuji zretelny mozny velky vynos jiz nyni. Otazkou je, komu tyto elitni vysledky maji financne prospet, pokud se zvysi (opravnene) statni finance na tento svetovy vyzkum? Jednotlivym vedcum, kteri jim obetovali zivot (jako v USA)? Nebo soukromym subjektum (dnes zejmena zahranicnim) platicim vyvoj? Nebo naplnit statni kasu zrizovatele? Jak? Nebo prospet a vratit se "vsem", pro ktere se tyto reformy delaji? Neboli co budou mit dalsi obcane a i (mladi) vedci CR z elitnich vysledku krome hrdosti, pokud se na elitnost napr. pristroju jednotlivcu slozi (budouci stav je dan prichodem "bruselskych statnich" penez, nikoliv domacich privatnich). Na tyto otazky nevidim nikde odpovedi a i z tohoto pohledu je text prof. Z. daleko hlubsi nez tentokrat zde souhlas autora. Skoda.

K.V.: Jeste k Vasim bodum. Lze je asi relativizovat, at zneji sebejasneji:

(i) vyhozeni neproduktivnich - dotaz - jsou to i Ti, kteri sice maji WoS publikace, ale nikdo je necte/necituje a nemaji doktorandy a absolventy :)? Co ale citacni bratrstva? Co statisticke rozbory ve Scientometrii aj. ukazujici zretelnou pofidernost nekterych kriterii, pokud se pouziji vice nez orientacne? Cili co jsou TA kriteria? Viz i text prof.Z.

(ii) Administrativa - neni sporu, lec pripustite napr. uhrady lecceho "ve vede" pausalnimi castkami, jako leckde ve svete misto precizniho vyuctovani s mnoha podpisy?

(iii) Prilakani zpet: S ohledem na zrejmou nizsi kvalitu zivota zde, kolik musi byt platy a s jakou perspektivou, abychom preplatili zapadni zeme a USA? Pro kolik talentu to muzeme poskytnout?

(iv) Podstatne zvyseni rozpoctu: Na ukor koho, ceho? :).

Vite samozrejme, ze me otazky jsou recnicke. Chci spise ukazat, ze nevidim (az na Municha a prof. Z.) pokusy je radne a seriozne odpovidat. To je skoda.

V souvislosti s reemigraci Navratilove a
rady dalsich Cechu na rodnou hroudu
se tu v blizke budoucnosti vyskytnou mozna machri i bez tech obrovskych platovych lakadel. Jenze kdyz k tomu
opravdu ve vetsi mire treba uz za rok
dojde,co myslite jak se k nim ceska
vedeckovyzkumna elita bude chovat ?
Nehrozi stejne nepratelstvi vuci nim od
"ohrozenych " jako tomu je v rade pripadu u umelcu ?

Moc do této problematiky nevidím, ale selským rozumem je možno soudit, že VŠ jsou tu od toho, aby učily a AV od toho, aby vědecky pracovala a zkoumala.Jak se výzkum bude tříštit, tak to k ničemu dobrému nepovede. To neznamená, že by nadaní studenti nemohli docházet na AV, spolupracovat s vědci na konkretních výzkumkných úkolech a uždibovat si z grantů.

V souvislosti s reemigraci Navratilove a
rady dalsich Cechu na rodnou hroudu
se tu v blizke budoucnosti vyskytnou mozna machri i bez tech obrovskych platovych lakadel. Jenze kdyz k tomu
opravdu ve vetsi mire treba uz za rok
dojde,co myslite, jak se k nim ceska
vedeckovyzkumna elita bude chovat ?
Nehrozi stejne nepratelstvi vuci nim od
"ohrozenych " jako tomu je v rade pripadu u umelcu ?

Pane profesore,

Napsal jste:

"Podpora aplikovaného výzkumu s krátkodobou návratností bude ve většině případů málo efektivní - budou se vyvíjet „lepší šampony"

To je přece hrozný úlet! To přece nemůžete myslet vážně! Nebo jste opravdu přesvědčen o tom, že aplikovaný výzkum = zlepšování šampónů? Méně pýchy prosím. Bez aplikovaného výzkumu, kterému já si, sám pro sebe, již pár pátků říkám oblékání myšlenek do železa, by přece velmi podstatná část základního výzkumu ztratila smysl. Oba máme velmi blízko k chemii a oba víme, že objevit ve skle, že je něco možné, je na míle vzdáleno od teprodukovatelného procesu s kvantitativní výtěžností. A ty míle, to je také výzkum tvrdý a náročný. Mnohdy náročnější, než ten základní... Prostě jeden bez druhého, nemají oba výzkumy mnoho smyslu.

@prirodovec:
Vase analyza je zajimave jako vzdy! V kapitalismu jde o penize az na prvnim miste :-). Nicmene si myslim, ze podpora aplikovaneho vyzkumu je celkem rozumna (mam blize k zakladnimu). Idealni by asi bylo zakladni vyzkum koncipovat na evrospke urovni, prikladem by mohl byt treba CERN nebo ESA. Maly stat asi v zakladnim vyzkumu moc sanci nema....

Par poznamek: (i) Pro zacatek by stacilo vybrat aspon nejaka kriteria, aby byla umoznena redukce tech neproduktivnich. Zadna idealni samozrejme neexistuji.

(ii) Nevim, opet bych se pro zacatek inspiroval jinde a pak vyhodnotil.

(iii) Tady je to slozitejsi. Nejde jenom o penize, spise o nastaveni systemu, aby byl otevreny (umoznoval pristup z venci [zahranici]) a pruhledny. Neco jako karierni rad, aby byla vicemene jasna kriteria pro docenty a profesory: publikace, citace, diplomanti, doktorandi. Dale rozumne pridelovani grantu s pokud mozno zahranicnimi oponenty. Domnivam se, ze dulezitejsi nez financni ohodnoceni (po prekroceni urciteho prahu, rekneme 2x prumer) je nastaveni systemu a hlavne jeho stabilita. Nikoho se sem nebude chtit stehovat, kdyz bude vedet, ze za pet let muze cekat opet nejakou "reformu".

(iv) Strilim od boku: efektivita verejnych zakazek (dalnice atd), socialni davky (letos opet rekord, pri rekordne nizke nezamestnanosti!), armada atd.

Abych to shrnul, myslim si, ze vysledkem dobre reformy by melo byt: Otevrenost, pruhlednost a hlavne stabilita.

pgjed:
Ja proti aplikovanemu vyzkumu nic nemam, samozrejme, ze musi byt ve spravnych pomerech zakladni a aplikovany vyzkum. Ani na vyvoji lepsich samponu neni nic spatneho (i kdyz jsem to pouzil jako trochu provokativni priklad - jde proste o vyzkum smerujici k necemu, co rychle (behem nekolika malo let) vede ke komercnimu produktu)).
Ja jen rikam, ze ulohou statu ma byt podporovat predevsim OPRAVDU VYSOCE KVALITNI zakladni vyzkum, v cemz je jeho role nezastupitelna.
Aplikovany vyzkum a zvlaste na nej navazujici fazi prumysloveho vyvoje by se mel starat soukromy sektor, ktery je na tom primo zainteresovan.
U nas ale bohuzel temer nikdo z tech, kteri maji v teto oblasti relevantni vliv (napr. RVV), nevidi, ze vetsina naseho zakladniho vyzkumu je podprumerna. Nikdo se nesnazi o "zemetreseni", ktere by radikalnim zpusobem vedlo k naprave - dokonce si vetsinou mysli, ze je vse vicemene v poradku. Vetsinou se rika, ze cilem jsou "publikace v impaktovanych casopisech" - ale to je smesne - je zasadni rozdil mezi impaktovanym casopisem s IF 0.5 a IF 10...
Nemuzete poprit, ze politikove by nejradeji podporovali prave ten aplikovany vyzkum a vyvoj s co kratkodobejsi navratnosti. To je podle meho nazoru kratkozrake.
Spravne je mit spickovy zakladni vyzkum, ze ktereho budou ty opravdu cenne aplikace "vypadavat" automaticky samy - jako vsude jinde v nejvyspelejsich zemich.
V zakladnim vyzkumu jsme zaostali; v aplikovanem sice take (a asi jeste vic), ale spravna cesta je pres tu statni podporu excelence v zakladnim vyzkumu. O tom jsem hluboce presvedcen.

Skutecne zlepseni ceskeho vyzkumu muzou prinest granty, ktere budou udelovany POUZE v celoevropske konkurenci. Tim by se ceska veda celkem bez problemu zbavila tech (pod)prumernych o kterych pisete. Nehlede na to, ze by to prospelo i evropske vede...
Dalsi podminkou je prilakat do Cech lidi se spickovych zahranicnich pracovist. Takove lidi musite nejen zaplatit, ale zaroven(a hlavne!) jim musite poskytnout podminky k praci-tim nemyslim pristrojove vybaveni(ltere je uz vetsinou v CR dobre), ale zejmena moznost vest vedecke diskuse na urovni na kterou jsou zvykli ze zapadnich universit. Cesta ke skutecne exelenci ceske vedy bude jeste hodne dlouha a bude to boj. Ceske prostredi je prilis "usazene", neprobiha zde cirkulace lidi(na urovni Phd, Post-doc, profesor) a tim i myslenek a schopnosti tak jak tomu je jinde. Dalsi problem je administrativa, napr kolem grantu-znam mnoho ceskych vedcu(casto dosti mladych), kteri uz nedelaji nic jineho nez jen vyplnuji kolonky rozpoctu v grantech. Pritom na mnoha universitach v zahranici exitsuji primo departmenty, ktere sami sestavuji administrativni castio grantu. Dale do Cech stale jezdi prednaset malo spickovych svetovych vedcu, chybi napojeni na spicky v oboru. K tomu je nutne aby mladi odjizdeli a delali PhD a postdoky u techto lidi. Tento proces take vede k prirozenemu vytvareni kontaktu, kterych je u nas porad jeste zoufale malo. Existuje porad presvedceni, ze si nejaky ten nas system u nas vytvorime, ale to je omyl-cesta vede pouze pres zkusenosti ze sveta a zejmena ze zemi ktere jsou spicky ve znalostni ekonomice.
Samozrejme souhlasim s autorem, ze pro exelenci ceske vedy je potreba mit silny zakladni vyskum,o tom neni pochyb bez toho se nikam nepohneme. Ten aplikovany pak prirozene prijde. Ale tohle je beh na dlouhou trat. Kdyz se podivame 19 let zpatky, tak bych rekl, ze jsme mohli byt o kousek dal, treba kdyz srovnam pokrok Irska za poslednich 20 let. Samozrejme hodne veci je dane kulturne,historicky, lide jsou spise pasivnejsi (a to se tyka i vedcu), neradi opusteji sve mesto, kamarady, proto tech odjezdu mladych do zahranici porad jeste neni tolik, kolik by bylo zahodne. Mimochodem v nekterych zemich uz bez zahranicniho PhD popr Post-doca nemate sanci ziskat pozici na dobrem pracovisti. Co treba zavest neco takoveho u nas?

to autor,
pane profesore, čáatečnou pravdu máte Vy i pan prof.Zlatuška.
Problém české vědy je v tom, že na isihighlycitated.com se čeští vědci nevyskytují (bohužel ani VK,ani Vy, ani já ...).
Základní výzkum je tedy u nás záležitostí spíše prestiže a ochoty daňových poplatníků na něj přispívat (jako kdysi na ND, i když dnes je situace s národem sobě daleko smutnější).
Problém aplikovaného výzkumu je v tom, že není zpětně vysoce výnosný.
To znamená, že podnikatel či stát, který peníze do aplikovaného výzkumu vloží, bude mít zisk v daném časovém horizontu vyšší, než když vulgárně řečeno nakoupí nemovitosti a bude je pronajímat.
On i ten aplikovaný výzkum šamponů se musí umět, ale hlavně ty šampony se musí s dostatečným ziskem prodat.
Proto v Česku vypadá aplikovaný i základní výzkum jak vypadá a lepší to nebude.
To, aby se na vědu dávalo více, je zbožným přáním inteligence, ale nikoliv většiny národa.

Je Velký pátek a já projíždím blogy křesťansky laděných autorů (Putny, Tomského, B.B., Hořejšího, Rumla, KVS etc).

Smutné čtení. Nula od nuly pošla.
Někde věda, jinde Čunek nebo paragrafy.

Jo pane Reinsberg, kdepak jste? Škoda vás. Kdyby tu byl aspoň Halík nebo Eliáš.

Dělení výzkumu na základní a aplikovaný je nešikovné. Podle jakého kritéria budou zodpovědní úředníci výzkum takto dělit?

i) Podle oboru? (Filologie je méně aplikovaná, než třeba fyzika pevných látek?)
ii) Podle toho, zda má výsledek výzkumu relativně bezprostřední využití? (Ve skutečnosti je většina vědeckých projektů dnes jakýmsi způsobem komponována do určité "předpověditelnosti výsledku" například identifikace genu je už na hranici základní/aplikovaný. )
iii) Podle toho, kdo (jaká instituce) takový výzkum provádí? To zajímá jen a jen zaměstnance těchto institucí.
iv) podle jiného kritéria? Jakého?

Rád bych upozornil na fakt, že těžiště výzkumu v mnoha oblastech je už dávno přesunuto ze státních organizací, do soukromého sektoru, který má nesrovnatelně větší finanční možnosti, včetně těch k motivaci lidí. Průmysl chce výsledek.Nezajímají ho publikace, maximálně tak patenty, nebo know how. Mimochodem, nejde jen o "lepší šampony". Je to prostě někde jinde. Vývoj technologií s sebou nutně nese i perfektní teoretické zvládnutí dané oblasti, takže nově objevené fenomény lze nejspíš očekávat tam. Výsledky jsou, ale průmysl dělá reklamu jen tomu, čemu potřebuje dělat reklamu. Většina toho co vyzkoumá a vyvine není vidět, dokud to není zboží. To ale neznamená, že to neexistuje.
To má své dobré i špatné stránky. Dobrou stránkou je to, že se dosáhne výsledku relativně přímou cestou s optimálním využitím prostředků.
Špatnou stránkou by mohlo být, že výsledek je "soukromý", což obsahuje vysokou míru rizika a není jasné, zda si to vůbec můžeme dovolit.
Tento vývoj už zvrátit nelze a mezera se bude stále zvětšovat. Můžeme teoretizovat, zda a jak propojit stávající výzkum s průmyslem, takové hovory se vedou už 20 let a povedou se dalších 20. Ten sofistikovanější průmysl si už dávno poradil sám a vede. Rozhlédněte se, prosím, kolem sebe.

pgjed:
Nyní jsem si při zpětném pročtení uvědomil, že jsem řekl něco podobného jako vy, takže vás jen, bezděčně, opakuji. Snad to není na škodu.

Autorovi: Proč se Ústav molekulární genetiky nevzdá nového elektronového mikroskopu, jistě produktu aplikovaného výzkumu a firemního vývoje ? Ušetřené finance by Ústav mohl věnovat na zlepšení základního výzkumu.

Autorovi: Proč se Ústav nevzdá nového elektronového mikroskopu, nepochybně produktu aplikovaného a firemního vývoje ? Ušetřené finance by Ústav mohl věnovat na zlepšení základního výzkumu.

Ivane, prof. Hořejšímu ani Zlatuškovi přece nejde o úplné zastavení podpory aplikovaného výzkumu, ale o to, kde jsou priority a kam má jít podpora přednostně a s největším multiplikačním efektem do budoucna pro nás všechny.

Základní výzkum potřebuje přístroje a materiál. Proč by v Krči měli vracet mikroskop? To by měli vrátit i koupený papír nebo tužky?

Naše companie v Kónigu dělající elektronové mikroskopy si musí vydělat prodejem těchto produktů, ne tím, že na ně dostanou plně státní dotace. To také dovedou. A že ty královopolské přístroje potřebují pražští výzkumníci v základním výzkumu jako prof. Hořejší je jen dobře, ne? Proč by si ústav prof. Hořejšího neměl koupit ten nejlepší mikroskop, jaký potřebuje, a proč by výrobce mikroskopu neměl dostat zaplaceno od kupujícího, ale jen v dotaci od státu? To přece nedává smysl.

Ivan Sommer:
Prominte, ale to je zcela absurdni poznamka. Ten EM je samozrejme produktem aplikovaneho vyzkumu - tak, jak se ma delat - prislusnou firmou. Statem financovany zakladni vyzkum si tento produkt koupi, pokud vse dobre pujde, objevi pomoci toho nejaky novy fenomen, ktery si pak aplikovany vyzkum prevezme a dotahne do komercni podoby. Tak je to OK; ja dokonce ani nerikam, ze stat nema financovat aplikovany vyzkum - ma, ale mnohem vic ma podporovat vyzkum zakladni (zvlaste na universitach), protoze tam je role statu temer nezastupitelna (i kdyz Fialovy krokodyl rika neco jineho - a v nekterych fyzikalnich oborech ma jiste pravdu).

Dobry den,

jen jsem si zase po dlouhe dobe odbehl na blogy - uz jsem tu skoro mesic nebyl a az tak mi to nechybi, aspon se nehadam, na moje nervy je to asi dobre. Sel jsem jen na ten Vas, jinam radeji ani nepujdu...

Podporuji Vas i AV. Ja bych si jen rypnul do jedne veci - tedy prestoze s Vasim clankem souhlasim. Je to malickost, resili jsme to spolu, vlastne se to clanku tyka neprimo.

O co jde: brojite tu za zakladni vyzkum a tak vlastne i za AV. Proto, abyste ale mohl byt ve Vasem boji uspesny, musite umet vysledky Vasi prace a to, co delate prezentovat. Jinak Vam proste verejnost verit nebude, politik pak nema duvod Vam pridat dotace.

Konkretne: V jednom Vasem velice davnem (no, mozna jeste davnejsim) clanku jsem si rypnul do prehlednosti stranek IMG CAS. Rikal jste, ze se pripravuji nove. Me jen zajima, kde to vazne, protoze od te doby se - pokud vidim dobre - nezmenilo nic.

(V oblasti aplikovaneho vyzkumu se reseni prezentace projektu na venek dokaze - samozrejme nemluvim obecne - rozjet za mesic, i drive, nejaky zakladni system se da za tu dobu vyvinout primo na zakazku.)

Me proste jen nejde do hlavy, proc bych ja - clovek ktery casem bude delat spise to "aplikovane" - mel mit pochopeni pro Vase volani po dotacich, kdyz mi nejste schopni srozumitelne odprezentovat co vlastne delate, jaky to ma smysl a proc se do toho vyplati cpat penize (nemam prehled o tom, ze fiktivni prof. RNDr. Jak Pavlicek CSc. u Vas 20 let vynaleza kolo a pise clanky o tom, ze uz je skoro u cile).

To, ze mi pan prof. Pavlicek rekne, ze zakladni vyzkum je potreba a ze prulomy udelal jen zakladni vyzkum je sice pekne, ale je to jako kdyby Vas poradce s Ceske Sporitelny snazil presvedcit, ze jejich kombinace hypoteky s duchodovym pripojistenim je nejlepsi.

V tomto smeru velice ocenuji blogy pana Pacesa, ktery zde pise i o tom, co se zrovna "v branzi" deje.

Tento problem neni jen v AV - ja se napriklad stydim za ABSOLUTNE OTRESNY web MFF UK.

http://www.mff.cuni.cz/

Srovnejte to s FI MUNI:

http://www.muni.cz/fi

Tam je situace o to horsi, ze situaci by poresila jedna dobre zadana bakalarka s predanim systemu k udrzbe najake externi firme. Nastesti - pokud jsem vyrozumel - i zde jsou jiz kola v pohybu...

Petru Dvorakovi: Nechci se vyjadrovat ke srovnavani fakultnich webu, ale jen malou opravu uvedeneho odkazu. Web FI MU ma podlebne jako MFF UK adresu http://www.fi.muni.cz/; odkaz, ktery uvadite jsou jen relativne obecne informace z univerzitnich stranek, ktere nejsou moc fakultne specificke.

Debata o potrebe preference zakladniho vyzkumu se zde tyka nahledu pomerne uzkeho souboru clenu Rady pro vyzklum a vyvoj, ktera stoji za problematickou koncepci reformy system VVaI. ustedrit par jizlivych poznamek na tema provedeni webu jiste muze muze byt obcas docela pripadne, ale na teto bazi by nemelo spocivat rozhodovani clenu Rady pro vyzkum a vyvoj o poodbe navrhu reformy, ani by tomu nemeli podlehat politici, kteri o prijimani takovych koncepci rozhoduji (a pokud tomu podlehaji, je to problem svou povahou _radove_ vaznejsi, nez nejaky ne uplne sexy web).

jirizlatuska: Jiste. Rikal jsem, ze jde jen o detail. Ale kazdopadne, kdyz se tedy budeme soustredit na o neco malo vaznejsi vec, jde i o to, ze VH rikal ze novy web bude a on neni...

("Vsechno bude, mamo, vsechno bude, barak znova omitnu, mistnosti vymaluju, ...")

Ovsemze na teto bazi by nemelo zcela spocivat rozhodovani. Podle me to ale ma tvorit tak 20% toho rozhodovani (asi jste rad, ze o tom nerozhoduji, ze? :o)).

Vim, ze panum akademikum se to moc nelibi - oni preci delaji ty dulezite veci. Ne - jinak - badaji o dulezitych vecech. Pripravit AV o dotace kvuli spatne prezentaci vysledku, to by preci musela byt hloupost a omezenost rozhodujicich uredniku, ze? Ono o tu prezentaci preci vlastne ani nejde, hlavne ze se dela veda a ono to pak nekde vyjde, kdyz to bude dobre tak se to uchyti...

AV je pro me dnes zcela neprehledny utvar, ktery by napriklad me oproti aplikovanemu vyzkumu v dnesni dobe a v soucasnem stavu (jiz jsem nekde psal ze z karierou badatele jsem se rozloucil po shlednuti vybaveni AV) ani omylem nepresvedcil (ano, dnes bych radsi bych videl ty "lepsi sampony").

!!! Ja samozrejme chapu, ze zakladni vyzkum se musi delat, a ze prulomu se da dosahnout jen tam !!!

V neposledni rade ale toto - kdyz jsme se zamotali kolem toho webu - kvalitni web s jednoduchym "rizenim obsahu" (...to je ale krasny preklad pro "content management"...) je pro instituci i sveho druhu zrcadlo. Sama si pak uvednomi, ze jeji nejzavaznejsi a nejperspektivnejsi projekt je "Navrh systemu pro formalni popis ergonomickeho pilniku na nehty" a ze se na nem zase az tak moc za posledni rok nepokrocilo. Toho se podle me nekteri lide predevsim v zakladnim vyzkumu mohou bat.

Proc jendotlive sekce akademie ved viditelne a prehledne neprezentuji kriteria hodnoceni svych projektu? Proc se na strankach neda najit, co kdy se na danem projektu udelalo, jak se v tom danem vyzkumu pokrocilo, jake vyvstaly problemy, kdo je za co zodpovedny, jake jsou terminy?

Proto rikam, ze dokud nebude dostatecne dobre videt, na jakych projektech sekce AV a treba i univerzity pracuji, nema moc smysl brojit za statni dotace. Pritom investice je rovna cene peti vytistenych stranek (na ekonomce a ctyrech dalsich univerzitach vyvesite tema na bakalarskou praci nebo softwarovy projekt, pak vyberete nejlepsi).

S odkazem mate pravdu. Zkousel jsem chybne fit.muni.cz a kdyz jsem ho nenasel, tak jsem se proklikaval pres stranky univerzity... a nedoklikal jsem...

O tom, ze rozhodovani je v rukou uzkeho pohledu komise se s Vami prit nemohu a zcela souhlasim, ze to nejspis neni dostatecne...

Co se tyce hodnoceni fakultnich webu, tak pred Vami smekam, myslim, ze obrazek si udela kazdy sam a kazdy stejny jaky jsem si udelal ja... Nechcete to tem nasim [a-zA-Z]* zdarma prenechat?

Petr Dvorak:
Prominte, co se vam na nasich webovych strankach nelibi? Ja si myslim, ze jsou naopak velmi prehledne a pro vnejsiho uzivatele pratelske? Jedine, co chceme zmenit je formalni design, aby to bylo "hezci" (ale nase IT oddeleni ma a jeste nejmene pul roku bude mit) spoustu jinych dulezitejsich veci na praci). Obsahove to menit nehodlame, myslime, ze je tam vse, co tam ma byt, je to vse rychle aktualizovano, atd.
Muzete mi rici, co konkretne postradate?
Zakladni shrnuti toho, co jednotlive laboratore delaji je na http://www.img.cas.cz/main....
Podrobneji a s odkazem na odbornou rocenku ustavu to je na http://www.img.cas.cz/main....
resp. zde: http://www.img.cas.cz/main....
Vedecke publikace jsou na http://www.img.cas.cz/publi... a na http://www.img.cas.cz/news/...
Kazdy odborny zajemce (a pro ty je to urceno) si to pak v detailu snadno najde.
Presne stejne vypadaji (obsahove) webove stranky obdobnych ustavu v zahranici (napr. Max-Planck-Institutes, atd).

Vas pozadavek, aby "se na strankach dalo najit, co kdy se na danem projektu udelalo, jak se v tom danem vyzkumu pokrocilo, jake vyvstaly problemy, kdo je za co zodpovedny, jake jsou terminy" je nerealisticky - zakladni vyzkum je bohuzel skutecne tak specializovany, ze jednotlive dilci veci (napr. hledani funkce nejakeho nove objeveneho proteinu) se proste neda vypravet pro sirokou laickou verejnost... I kdybychom si s tim tu silenou praci dali (pracuje se u nas na asi 150 dilcich projektech), stejne by to skoro nikdo necetl.
Kriteriem toho, ze delame neco, co ma smysl, je to, ze nase vysledky publikujeme v co nejprestiznejsich odbornych casopisech; jsme samozrejme radi, kdyz se nekdy povede i neco, co je zajimave a snadno srozumitelne i pro laiky, ale to je opravdu malokdy - a plati to pro specializovany zakladni vyzkum obecne. Verte, ze je docela tezke vysvetlit laicke verejnosti srozumitelne i vyznam objevu, za ktere byla udelena Nobelova cena.

Pokud jde o kvalitu naseho vybaveni, prijdte se nekdy podivat do nasi krasne nove budovy - je to tady plne srovnatelne s tim, co maji v podobnych institucich v Nemecku, Holandsku nebo i v Americe. Vcera me potesilo, kdyz jeden nas byvaly student, ktery je ted na postdoktoralnim pobytu ve Svycarsku, pri navsteve "doma" rikal, ze tam maji horsi vybaveni nez u nas...
To pozvani myslim zcela vazne - rad vas tady provedu. Ale rozhodne si nemyslete, ze snadno pochopite, o cem jsou ty jednotlive specializovane projekty - dokonce i ja jen malo rozumim detailum toho, co delaji ve vedlejsi laboratori.
C'est la vie - verte, ze je to tak na celem svete v zakladnim vyzkumu normalni...
A reknete mi prosim, co konkretne postradate na nasich strankach.

Dovolil bych si take maly komentar. Jen pro informaci pro pripadne kritiky - jsem vedoucim tymu na AV (UOCHB) a velka cast naseho vyzkumu je (krome ceskych a zahranicnich grantovych agentur) primo financovana i farmaceutickym prumyslem (US, v CR famaceuticky prumysl o vyvoj novych leku zajem nema), ucim na VS a skolim 11 doktorandu, publikujeme i patentujeme.

Ja osobne povazuji aplikovany vyzkum za velmi dulezity (jako ostatne i Prof. Horejsi i Zlatuska). Ovsem kde je hranice mezi aplikovanym vyzkumem a mezi cilenym zakladnim vyzkumem ? Kazdopadne aplikovany vyzkum a pripadna prumyslova aplikace s vysokou pridanou hodnotou (narozdil od vylepseni samponu) MUSI vychazet z principialne novych poznatku zakladniho vyzkumu. Podstatne je, aby i zakladni vyzkum smeroval k poznani vyznamnych novych fenomenu a rychle rozpoznaval jejich aplikacni potencial. Myslim, ze v dnesni dobe uz si asi malokdo muze dovolit zcela ignorovat pripadnou aplikovatelnost sveho zakladniho vyzkumu a i pri aplikaci o granty v GA CR je smerovani k necemu aplikovatelnemu velmi dulezitym kriteriem.

Podstatou kritiky casti reformy VaV je hlavne forma, kterou je podpoda vede a vyzkumu distribuovana. Uz drive u aplikacnich center "1M" (a nyni to bude i pro TA CR) bylo treba alespon 10% spolufinancovani z privatniho sektoru - to je velky kamen urazu i pro velmi kvalitni aplikovany vyzkum, protoze ochota ceskeho prumyslu k financovani projektu, ktere sice jsou aplikacni (a v delsi perspektive potencialne ziskove), ale nemohou prinest okamzity financni zisk, je velmi nizka a uz ted je takova podpora vice nez vysycena.

Ze vsech evaluaci vyplyva, ze zdaleka nejlepsi "vyteznost" financovani VaV co se tyce kombinace publikaci a patentu je z GA CR. Logicky by se tedy dalo rici, ze je treba rozpocet GA CR vyznamne navysit na ukor velmi nepruhledneho a neefektivniho financovani prostrednictvim ministerstev. Pozadavek na financni spoluucast sokromeho sektoru na projektech aplikovaneho vyzkumu ten opravdovy vyzkum z velke casti diskvalifikuje na ukor prumysloveho vyvoje (ktery je orientovan na rychly prinos a zisk pri male inovaci), ktery by naopak mel byt hrazen firmami ze 100%. V tomto svetle se zamer vlady zmrazit podporu zakladnimu vyzkumu (rozumej VS, AV a GA CR) a vyrazne navysit podopru aplikovaneho vyzkumu (ale ve skutecnosti spise prumysloveho vyvoje) nejevi jako optimalni ani pro zakladni ani pro aplikovany vyzkum.

to autor,
můžete prosím vyčíslit kolik financí bylo do Vašeho ústavu státem od r.1990 vloženo (platy,budovy,zařízení atd.) a jaký byl finanční zisk z Vašeho ústavu pro stát. Předem děkuji.

badatel:
Od roku 1990 spotreboval nas ustav cca 3 miliardy statnich penez, mozna i vic.
"Financni zisk pro stat" neumim vycislit - neumel by to nikdo pro zadny podobny ustav nebo fakultu zakladniho vyzkumu na svete nebo . Na ustavu se zrodilo nekolik slusne prosperujicich spin-off companies, vychovali jsme stovky studentu, kteri ted pracuji v nejruznejsich institucich vyzkumu a vyvoje a vzdelavani po celem svete, ale i na mnoha jinych pozicich v jinych oborech.

to autor,
vidíte tedy, že je problém nejenom v hodnocení výzkumu, ale i v hodnocení finančního zisku pro společnost, či jiných positiv.
Pokud jsou u Vás výsledky ve výchově studentů pracujících po celém světě je finanční přínos za ty investované tři miliardy plus úroky za dvacet let pro daňové poplatníky záporný. Pokud jde o ty spin-off companies, mají přece výroční zprávy, ze kterých se zisk dá vypočítat. Zkuste to.
Uvidíte, že finanční přínos pro daňové poplatníky ČR bude celkově záporný.
Zbývá tedy přínos morální, hrdost, že máme tento výzkum a přispíváme v něm do světového průměru (ve smyslu "národ sobě", jak jsem se v předchozím komentáři zmínil).
Američané jsou v tom pragmatičtější, pokud výzkum, a to i základní, nepřináší positiva a to nějak měřitelná, zastaví ho.
Příkladem je v minulosti např. zastavení letů na Měsic v NASA, stavba některých projektů urychlovačů apod.
Jako ředitel ústavu s dodatkem v.v.i. byste to měl umět spočítat, protože ve světě to umí.

badatel:
Snazit se vycislit ucetnickym zpusobem bezprostredni prinosy zakladniho vyzkumu (ktery si z principu neklade za cil "vydelat si na sebe", ale objevit neco noveho, treba i (skutecne nebo zdanlive) nepraktickeho) je hloupost.
Zcela souhlasim, ze primy celkovy prinost zakladniho vyzkumu, resp. kterehokoli ustavu, prirodovedecke fakulty, atd., bude pro delnickou tridu (pardon, danoveho poplatnika) jasne zaporny.
Ja jen rikam, ze ty neprime prinosy (vychova kvalifikovanych odborniku, neprima realizace tech zakladnich (casto malych a nenapadnych) objevu) se dlouhodobe vyplati. Opravdu se to ale neda (nikde na svete) spocitat - projevi se to ale neprimo a zprostredkovane v mnoha oblastech. Psal jsem o tom zde: http://blog.aktualne.centru...
Jsem presvedcen, ze velmi podobne je to vsude na svete; cesta nevede pres pausalni ruseni toho, co se nekomu zda prvoplanove ztratove, ale pres duraz na co nejvyssi kvalitu; ten uzitek se z toho pak bude uz lihnout sam (jako vsude na svete).

to autor,
pane řediteli a jsme zase u odměňování vědeckých pracovníků, o čemž jsem s Vámi nedávno polemizoval.
Ti schopní odejdou do zahraničí z důvodu podprůměrných (vůči EU) přijmů badatelů v Čechách.
Zůstanou tady staří zasloužilci a pár vlasteneckých nadšenců.
Pokud se badatelům nezvedne odměna za práci tak, aby mohli důstojně bádat a plně se věnovat své práci a moci si vydělat na důstojné bydlení tady, bez výjezdu do ciziny, pak teprve bude pravdou to co píšete, že se něco projeví.
Ten užitek se ve světě líhne právě proto, že badatelé dobře zaplatí, a to od postdoktorandů až po nositele nobelovek.
Věřte mi, u nás se samo od sebe při zachování status quo nic líhnout nebude.
Bude se maximálně papírovat a někteří jedinci si udělají z vědy výnosný byznys, šikovně sednou na EU penězovody atd.
Ty peníze EU by především měly jít podle definovaného klíče na platy badatelů, aby se něco líhlo.
Do množiny daňových poplatníků patříte i Vy, nejste však prvkem v množině-dělnická třída.
Věda by měla být apolitická, tak proč ten pardon, že ano.

badatel:
Kolik byste povazoval za "odměnu za práci tak, aby mohli důstojně bádat a plně se věnovat své práci"?
Myslim, ze udaje o platovych pomerech v ustavech AV a na dobrych fakultach jsem uz uvadel jinde.
Pokud reknete, ze plat postdoka by mel byt treba 100 tis. a vedouciho skupiny 200 tis (jak tomu mozna je v absolutnim prepoctu na lepsich "zapadnich" ustavech), tak to tedy opravdu jeste "vetsinou" nejde...

Vidím, že i mezi informovanými lidmi je problém v chápání souvislostí mezi základním výzkumem a ekonomikou. Skvělá publikace v prioritním žurnálu českému hospodářství nic nepřináší. Okamžité využití výsledků vědy je rarita a peníze zákl. výzkum často přinese až po desetiletích. Jenže hospodářsky významné aplikace by bez informací ze základního výzkumu vzniknout nemohly. Vědecké výsledky jsou publikovány a jsou globální. Aplikace jsou lokální, obvykle neveřejné a někdo je vlastní. Čili úlohu základního výzkumu můžeme chápat jako daň obecnému pokroku. Jenže tento rozšířený způsob hodnocení je velice neúplný. Naprostá většina peněz ze základního výzkumu teče do hospodářství nepřímo, přes vzdělání. Bez kvalitních absolventů univerzit výnosné aplikace nebudou. Proto je sovětský model vědec bádá, učitel učí nesmyslný. Učit na univerzitách musí lidé, kteří prokázali svoje schopnosti v tvrdé celosvětové konkurenci publikacemi. Ke zvýšení kvality vzdělání je potřeba ještě vyšší účast Akademie na výuce a nejlepší by bylo úplné splynutí univerzit a Akademie. Ale je tu ještě další, jednoduchá možnost. Příprava doktorandů není jen teorie, jsou dlouhodobě vychováváni a neměli by být produkováni jen pro vlastní potřebu. Jejich odchod do aplikovaného výzkumu a průmyslu hospodářství pomohl.

to jogin
s Vašimi výsledky lze celkově souhlasit až na:
a) ten základní výzkum přinese ovoce těm nejlépe připraveným zemím, kteří ty své badatele odměňují částkami, jak píše výše prof.Hořejší.Jinak náš základní výzkum pouze prestižně za peníze našich chudých občanů přispívá tomu světovému. I s tím lze souhlasit a být na to hrdý, pokud to tak vidí většina společnosti. Ta by radši viděla byty, zdravotnicví slušné penze - zde je úkol ji přesvědčit, že je to krátkozraké. Zkuste to.
b) bohužel není pravdou, že okamžité využití výsledků je rarita, obzvláště jeho aplikace ve strategických oblastech vojenství, ekonomie apod.
Domníváte se, že algoritmus na rozbití RSA, kterým je chráněna většina platebních karet, krásný to výsledek základního matematického výzkumu by neměl okamžité uplatnění?
Nemluvím o okamžitém využívání výsledků v nanotechnologiích apod. v hospodářství, či ve vojenství.
Základní výzkum není jen o bádání a učení, je také o řešení problémů na zakázku /státu,společnosti,podniků/ a zadavatel chce mnohdy výsledky pouze pro sebe.
Tento výzkum základní i aplikovaný není v rámci hodnocení vědy vůbec podchycen /viz. můj komentář k blogu Prof.Zlatušky/.
Ti schopní doktorandi odejdou do aplikovaného výzkumu rádi, bohužel mimo ČR, takže návratnost pro naše hospodářství je nulová.

to autor,
ano, tak jak jste ty částky uvedl bych je považoval za přiměřené.
Samozřejmě, že se ani špičkoví badatelé nemohou platově srovnávat s tak excelentními manažery jako např.v ČEZu, kde jejich roční příjem s odměnami se pomalu blíží k miliardě.
Bohužel tak geniálních myšlenek, jako zdražit elektřinu daňovým poplatníkům a zisk si spravedlivě rozdělit, zřejmě na AV ČR nejsme schopni.
Proto se domnívám, že i ty částky, ce zde výše uvádíte by byly dostatečné.
Víte, jste ředitel, na blozích se vyjadřujete k náboženství a k věcem složitějším, než je složitost kvantová, které nerozřeší ani v budoucnu snad zkonstruovaný kvantový počítač.
Co kdybyste se uchopil iniciativy, aby AV ČR měla ve společnosti důstojné postavení alespoň na úrovni ministerstva.
Pak byste mohl zabodovat v diskusi i o ty větší platy a organizaci vědy v ČR.
Věřte pracovat z nadšení nelze věčně.

Rychlost aplikace je zřejmě různá a liší se v jednotlivých oborech. Kolik ze základního výzkumu v matematice je ihned aplikováno? Ve vědách o životě není žádná vyjímka 100 let od základních objevů k aplikaci v madicině. Třeba objev glykogenu v druhé polovině 19. století a současný farmakologický výzkum inhibitorů glykogensyntázy 3, založený také na výzkumu tyrského purpuru, rengenostrukturní analyze a zkounání tradičních čínských léčiv. Nic to nemění na faktu, že publikace jsou veřejně dostupné kdekoliv na světě a informace z pro vytvoření technologie nebo výrobku může využít kdokoliv. Aplikace jsou pak dány kvalitou a výchovou absolventů univerzit. Druhá strana je věci financování aplikovaného výzkumu, které musí dělat uživatel. Stalo se mě, že jsem vyvinul jednoduchý a laciný způsob čištění radioaktivní vody z úložišť MAPE, firma ovšem dala přednost podstatně dražší destilaci, na které vydělává víc. Obíhat s technologií možné zájemce je nesmysl. Státní peníze k financování aplikovaného výzkumu jen zmizí v černé díře.

Myslím, že v penězích to není. Státní zaměstnanci, jako soudci, policisté, politici, právníci a ekonomové, mají většinou příjmy celkem vysoké a na kvalitě práce se to moc neprojevuje. Nemyslím, že vědci by byli výjimkou a po zvýšení platů by začali něco významného produkovat, pokud toho nejsou schopni již nyní. Logika praví, že pokud se dlouhodobě výdaje do výzkumu nevyplatí (a to lze v naší republice považovat za prokázané), tak je třeba je zredukovat a nikoli zvyšovat.

Gogo:
"dlouhodobě výdaje do výzkumu nevyplatí (a to lze v naší republice považovat za prokázané)"

a kdo to prokazal???
Neni mozne pocitat jen ty bezprostredni prinosy, ale i neprime - pokud tady zrusite vyzkum, tak za par let ani nebudete mit odborniky, kteri by byli schopni kvalifikovane posoudit nakupy licenci vytvorenych jinde.
Na Kokosovem ostrove se podle stejne logiky nevyplati investovat do uceni psani a cteni...

to Boleslav D.
vážený, můžete mně říci kolik lidí z výzkumu je ve vládě.
Jó to třeba takovej automechanik ...

K diskusi Hořejší versus Badatel.
Ve svém příspěvku z 21.03.2008 11:03:05 jsem uvedl: "Špatnou stránkou by mohlo být, že výsledek je "soukromý", což obsahuje vysokou míru rizika a není jasné, zda si to vůbec můžeme dovolit."

Myslím, že není dlouhodobě udržitelné, aby si určitá skupina lidí (soukromá) přisvojila určitý výsek poznání bez toho, aby jej sdílela se zbytkem společnosti. Představte si například, že si určitá skupina hackerů vytvoří svoje R&D.A to vůbec nemluvím o snadno zneužitelných moderních technologiích a o vojenském výzkumu.
Ekonomické hledisko není při financování výzkumu zdaleka hlediskem jediným. Vědění dává tomu, kdo ví, moc. A ta patří jen do některých rukou. Za studené války byl náskok v technologiích bez ohledu na ekonomickou rentabilitu dokonce hlavním motivem. A myslet si, že se v současné době vyrábějí jen vakcíny a "lepší šampony" je naivní.
-FK-

Fialovy Krokodyl:

"A myslet si, že se v současné době vyrábějí jen vakcíny a "lepší šampony" je naivní."

Mate pravdu, ale plati to pro velke firmy v nejvyspelejsich zemich. Ja jsem mluvil o situaci u nas, kdy v drtive vetsine pripadu se ten firemni "vyzkum a vyvoj" omezuje na ty "sampony" a "opajcnuti" neceho, co se uz dela nekde jinde. Samozrejme jsou k tomu dobre duvody...

Hořejší:

Nechtěl jsem ty nešťastné šampóny parafrázovat; zadělal jste si nimi dost...:-) To opajcnutí je taky mnohdy pravda a důvody jsou dobré, to je taky pravda, ale když dva dělají totéž, ještě to nemusí být opajcnutí. Je BMW opajcnutý Mercedes? Obojí sice jezdí, ale...

Víte, ony jsou na tom malé vývojářské firmy podobně, jako ten základní výzkum. Kde brát peníze? Protože jejich primárním předmětem podnikání není obchod (= akumulace peněz), ale tvorba duševního vlastnictví, které je komerčním produktem jen tehdy, existuje li poptávka po jeho aplikaci tak mají prakticky dvě možnosti. Fungovat na komerční bázi a dělat ty opajcnuté produkty, po kterých je poptávka, nebo si získat finanční podporu od státu, nadace, EU a podobně a fungovat fakticky jako rozpočtová organizace. Zvláštní kategorií jsou pak firmy které vzniknou k tomu, aby komercionalizovaly už vyvinutý produkt, který byl vyvinut původně ve veřejné sféře (Vysoké školy, Akademie, Rezortní ústavy), nebo se specializovaly na nějakou šlužbu s využitím zde získaného know how, například na syntézy na zakázku, nebo specifickou analytiku.

Myslím si jedno. Pokud by se něco mělo podporovat, tak právě vznik těchto malých, ale vysoce motivovaných skupinek, které třeba začnou na akademické půdě, ale skončí v průmyslu. A tak trochu bránit nabídnout alternativu k tomu, aby se tyto malé akademicko-podnikatelské skupinky dopracovaly jen do stádia, kdy je koupí velká firma jen pro jeden produkt, jeden patent, jednoho člověka. To je škoda, aby ty výsledky pak schlamstnul nějaký nadnárodní sup plný neproduktivních úředníků, jen aby odstranil konkurenci. Tomu by státní podpora, nebo třeba státem garantované půjčky, řádně auditované, mohly účinně bránit k prospěchu všech. Má to ještě jeden půvab. Kdo nevydrží, nebo se chce jen vézt, odpadne bez jakéhokoliv "snižování stavů".

-FK-

Fialovy Krokodyl:
Ano, s tim zcela souhlasim, hlavne je ale potreba, aby vubec existovali ti badatele, kteri jsou schopni zakladat vysoce inovativni firmicky.
Ti se lihnou prave v tom zakladnim vyzkumu, prijdou na neco, a chteji to zkusit realizovat...
Takze zase jsme HLAVNE u podpory zakladniho vyzkumu...

to Boleslav D.:
publikace, patenty, Nobelovy ceny, ...

Něco jiného je investovat do výuky a něco jiného do zbytečného výzkumu. Spočítejte si kolem sebe vědce, kteří se celý život věnují naprosto okrajovým tématům a kteří sice publikují v impaktovaných časopisech, ale mají minimální citační ohlas (nebo ho mají vysoký jen díky spoluautorství s Američany) a jejich vlastní práce je z dlouhodobého hlediska (např. po 20 letech výzkumu) zcela bez významu. A k nim spočtěte vědce, kteří skutečně něco objevili. Jaký poměr Vám vyšel? A to jste na špičkovém pracovišti.

thanks you very much for your information