Pod mým nedávným článkem o chvályhodných snahách T.Halíka o porozumění mezi křesťany a muslimy (zde) se strhla prudká diskuse (či spíše hádka) vyvolaná prohlášením jednoho z diskutujících: “Islám je protidemokratické a zrůdné nelidské náboženství zaměřené proti Židům, ženám a homosexuálům, ve své podstatě horší než Hitlerův fašismus”. Tento názor (v diskusi opakovaný ještě v několika dalších podobných verzích) byl pak podpořen několika dalšími účastníky diskuse.
Jiný diskutující poté vyslovil obavu, zda takové výroky nejsou porušením § 198 platného českého Trestního zákona (“Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení”).
Onen diskutující byl potom dalšími diskutéry kárán (mírně řečeno...) za snahu bránit svobodné výměně názorů a onen paragraf byl nazván pozůstatkem totalitního myšlení. Jako vzor, podle kterého by měla být skutečně svobodná výměna názorů probíhat, byl dáván První dodatek Ústavy USA, který zaručuje neomezenou svobodu projevu.


Jen pro úplnost - onen inkriminovaný paragraf říká:

***************************************
§ 198 Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení

(1) Kdo veřejně hanobí
a) některý národ, jeho jazyk, některou etnickou skupinu nebo rasu, nebo
b) skupinu obyvatelů republiky pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami.

§ 198a Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod

(1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, etnické skupině, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b) účastní-li se aktivně činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist.

****************************************
Myslím, že se vskutku jedná o zajímavý problém:

Je správná americká zásada, že říkat si může (veřejně) každý absolutně co chce, a trestají se pouze činy realizující ta předchozí slova?
Nebo je oprávněný spíše evropský přístup, který trestá už slova, která mohou podnítit ony nežádoucí činy, nebo dokonce “jen” hrubě urážet některé skupiny obyvatelstva?

Ten, kdo v nějaké vyhrocené diskusi upozorní na to, že diskusní partner se možná dopouští porušení onoho zákona, ale samozřejmě vypadá jako nějaký udavač a nepřítel svobodného projevu...

Na jedné straně se mi skutečně zdá, že trestat lidi za pouhé otevřené vyslovení (třeba i pro většinu pobuřujícího) názoru nějak není v pořádku. Vždyť přece pokud je takový názor nesprávný nebo urážlivý, nemělo by být problém ho potřít v otevřené debatě?

Na druhé straně - výroky paušálně označující příslušníky nějakého etnika, církve nebo politického směru za nositele nějakých odpudivých nebo nebezpečných vlastností by se asi neměly lehkomyslně tolerovat, protože se mohou stát jiskrou, která rozpoutá činy, které už zastavit nebude snadné (moderní historie zná řadu takových případů).
Všichni si asi umíme představit obdobné hanlivé paušalizující výroky jako ten zmíněný v úvodu, na adresu Židů, Romů, křesťanů, černochů, homosexuálů, levičáků, pravičáků, Rusů, Američanů, atd., atd. – příklady nebudu uvádět, protože je mi stydno je psát byť i jen jako negativní příklady.

Kde však leží ta hranice, po jejímž překročení už nejde o legitimní vyjádření kontroverzního názoru v diskusi, ale o porušení zákona, který je třeba respektovat, i když se někomu nelíbí?
Je přece možné, že v některých případech je ten konvenční názor nesprávný a potřeboval by, třeba i nějakou provokací, korigovat?
Třeba v některých případech ten konvenční názor je nesprávný a potřeboval by třeba i nějakou provokací korigovat?
Možná se někdy ta “politická korektnost” trochu přehání?

Běžným argumentem těch, kteří vyslovují ony názory vyvolávající podezření z porušení onoho paragrafu 198 je, že oni se přece nedopouštějí nějaké zlovolné pomluvy, ale říkají jen "objektivně prokazatelnou pravdu". O této své Pravdě jsou skálopevně přesvědčeni všichni antisemité, islamofobové, ultranacionalisté, militantní ateisté, muslimští i křesťanští extremisté, radikální bojovníci proti kapitalismu, militantní antikomunisté. Někteří za zdroj své Velké Pravdy pokládají “zdravý rozum”, jiní nějaké “svaté knihy”.

Mám dojem, že v praxi se tyhle pochyby o tom, proti komu se má onen zákon (nebo aspoň hrozba tímto zákonem) použít, řeší pragmaticky tak, že některé –ismy jsou prostě posuzovány shovívavěji než jiné. Tak například citlivost k jakýmkoli známkám potenciálního antisemitismu je u nás velmi vysoká (člověk je z něj zpravidla obviněn i tehdy, když jen kritizuje nějaké aspekty politiky státu Izrael), zatímco obdobné slovní útoky na muslimy, Romy nebo Rusy jsou celkem bez problémů tolerovány. Málokoho pobouří použití výrazu “rusák” nebo “arabák”, zatímco “židák” je prostě nepřijatelný (s čímž velmi souhlasím – jen bych ale chtěl, aby i předchozí dva výrazy byly považovány za stejně nepřijatelné).
Před nedávnem se objevila trička s nápisem “Zabij komunistu, posílíš mír” a spíše než pohoršení vzbudila mezi lidmi spíše jisté pobavení...

Musím přiznat, že skutečně v té záležitosti “svoboda projevu vs. šermování paragrafy” nemám úplně jednoznačný názor.
Přece jen si však myslím, že existence paragrafu 198 má význam, a to i kdyby se prakticky uplatňoval jen velmi zřídka. Povědomí o jeho existenci snad přece jen přispívá ve společnosti k vědomí, že hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení je něco špatného, že si lidé musí dávat pozor na to, co říkají, aby zbytečně neuráželi jiné a aby se tlumily nesnášenlivosti a agresivní pudy.
Myslím, že to přece jen stojí za obětování kousku té svaté svobody projevu...