Ať žije aplikovaný výzkum! Ale…

19. 07. 2009 | 11:10
Přečteno 15535 krát
V současných vzrušených diskusích o doslova skandálním vládním návrhu rozpočtu v oblasti výzkumu a vývoje ohrožujícím do třech let samu existenci Akademie věd (ve prospěch firemního aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací) se stále vrací i otázka, jak má stát podporovat aplikovaný výzkum, průmyslový vývoj a inovace, jaký má být poměr mezi státní podporou „neužitečného“ základního výzkumu a (údajně) rentabilního aplikovaného výzkumu a inovací.



Jak jsem již mnohokrát řekl, orientace státní podpory na aplikovaný výzkum, vývoj produktů s rychlou komerční návratností a na podporu průmyslových „inovací“, je podle mého názoru zcela chybná a krátkozraká.
To ale naprosto neznamená, že jsem nějakým nepřítelem smysluplného aplikovaného výzkumu nebo využívání výsledků základního výzkumu v praxi, jak mi někteří diskutéři předhazují.
Ačkoli se s tím nijak příliš nechlubím, jsem docela rád, že vedlejší produkty základního výzkumu v mém ústavu, a hlavně v mé laboratoři, byly komerčně docela úspěšné.
Na našem ústavu vzniklo několik úspěšných biotechnologických spin-off firem, které komercializují hlavně tzv. monoklonální protilátky vyvinuté během více než 25 let v mé laboratoři (ale i několika jiných laboratořích Ústavu molekulární genetiky AV ČR). Nejúspěšnější byla zatím firma EXBIO, která vznikla privatizací tzv. Realizační jednotky ÚMG v roce 1993 (já v ní ale nemám a nikdy jsem neměl žádnou majetkovou účast). Tato firma má dnes přes 20 zaměstnanců (z nichž významná část se věnuje aplikovanému výzkumu a vývoji, a to jak samostatně, tak ve spolupráci s výzkumnými skupinami našeho ústavu), její obrat (loni pokud vím kolem 40 milionů Kč) každoročně výrazně roste a skoro celou svoji produkci své prodává do zahraničí.
Většina jejích produktů pochází z mé laboratoře (na základě licenčních smluv), takže se dá říci, že se jich již prodalo za více než 100 milionů Kč.

Skoro by se chtělo zvolat s klasikem: „Pánové, kdo z vás to má?“;-).

S touto, ale i dalšími biotechnologickými firmami, máme společné projekty, ve kterých se dobře spojuje kvalitní základní výzkum s rychlým komerčním využitím toho, co za to stojí.
Na základě mnohaletých zkušeností moc dobře vím, že ty komerčně nejúspěšnější produkty pocházely z hodně originálního základního výzkumu (kdy jsme jako první na světě objevili nějakou novou zajímavou molekulu), nikoli z přístupu a la „udělat něco, co už se dělá jinde, jen trochu lépe, trochu levněji“.
Nejlepším příkladem jsou světově významné léky z laboratoře A.Holého, které začínaly před 30-40 lety jako typický základní výzkum.

Jsem proto hluboce přesvědčen, že veřejné prostředky se nejlépe využijí, budou-li investovány do skutečně špičkového základního výzkumu, zvláště v některých fyzikálních, chemických a biologických oborech.

Ze světově špičkového základního výzkumu se potenciálně ekonomicky výnosné aplikace a spin-off firmy, které je dotáhnou ke komerčnímu využití, vylíhnou spontánně, samy od sebe, tak jak je tomu všude na světě.

A hlavně – tím zdaleka nejdůležitějším produktem kvalitního základního výzkumu, který je nedílnou součástí vysokoškolského a postgraduálního vzdělávání, jsou vysoce kvalifikovaní lidé, kteří si osvojili principy exaktního kritického vědeckého myšlení a mohou se uplatnit v aplikovaném výzkumu, high-tech průmyslu nebo jako manažeři. Tento nejcennější „produkt“ vlastně dává stát zadarmo soukromému sektoru!

Nenahraditelnou úlohou státu také by také mělo být vytvářet optimální legislativní prostředí pro firmy provádějící aplikovaný výzkum a vývoj high-tech inovací (pomocí daňových nástrojů, vytvářením zdrojů pro venture kapitál, atd.). To by bylo mnohem důležitější než lití „snadných“ peněz přímo k firmám, které je použijí často pochybným způsobem.

Zažil jsem odstrašující příklady snah o „aplikovaný výzkum“ – badatelé, kteří chtěli vyhovět „společenské poptávce“ (ať už za reálného socialismu, nebo za raného reálného kapitalismu) vynalézali věci, o kterých byli přesvědčeni, že jsou báječné, a pak se divili, že o jejich realizaci nemá žádná firma zájem. Samozřejmě si stěžovali na ignoranci těch firem…

Ale velmi podobně to někdy funguje i v případě, že jsou k dispozici „snadné“ veřejné prostředky pro aplikační spolupráci akademického pracoviště a firmy (která sice do projektu povinně vloží nějaké vlastní prostředky, ale ty dostane ve skutečnosti zpět ve formě dotace onoho projektu). Výsledkem takovýchto projektů mohou být produkty, které se nevyplatí vyrábět, a do jejichž vývoje by se firma nikdy nepouštěla, pokud by je musela skutečně financovat ze svého. Ale z cizího (státního) krev neteče, formálně splnit takový projekt všichni dobře umíme (papír snese vše…), z těch peněz se zaplatí třeba pár lidí, kteří kromě práce na onom pochybném projektu udělají i spoustu jiné užitečné práce ve výrobě....

Dalším problémem je, že jako „vývoj“ a zvláště „inovace“, může firma (nebo s ní spolupracující výzkumné pracoviště) vykazovat skoro cokoli – s trochou nadsázky můžeme říci, že takovou inovací, na kterou může firma úspěšně žádat o 50% státní podporu, je přechod od výroby bílých ponožek na proužkované, nebo od výroby bílého jogurtu k ovocnému. Jako náklady na vývoj se s trochou obratnosti dají vykazovat i náklady na některé technologicky náročnější části výroby (např. kontrola kvality pomocí složitých a drahých přístrojů).
Je samozřejmé, že takový „příspěvek na inovace“ z veřejných peněz se velice hodí, a mnozí to budou jistě považovat za mnohem užitečnější využití peněz dělnické třídy (pardon, samozřejmě – daňových poplatníků!), než zkoumání vlastností nějakých podivných genů, enzymů a buněk v ústavech Akademie nebo na fakultách.

Nemělo by se také zapomínat, že podle oficiálních statistik český soukromý sektor věnuje na vlastní výzkum a vývoj skoro 30 miliard Kč. A teď by se chtěl ještě zmocnit pár miliard z veřejných peněz…
Podle „reformních“ záměrů vlády by teď měly jít miliardy (sebrané hlavně Akademii věd) na vývojových a inovačních projektů, ve kterých musí být alespoň 50% finanční spoluúčast firem. Je mi ovšem naprostou záhadou, kde se takové firemní miliardy vezmou. V dosavadních programech podpory aplikovaného výzkumu totiž byla většinou požadována mnohem menší spoluúčast, a i to bylo mimořádně obtížné splnit – firem, schopných či ochotných vložit do aplikovaného výzkumu ne miliardy, ale pouhé miliony, je u nás totiž jako šafránu. Předpokládám tedy, že ty státní miliardy půjdou do projektů, ve kterých budou bohaté firmy jako ČEZ, Zentiva, Škoda Auto, apod. provádět inovace, které by ovšem dělaly tak jako tak, ale teď je budou mít z poloviny hrazené z veřejných peněz. Stačí jen dobře napsat projekt, a Ministerstvo průmyslu a obchodu či Technologická agentura budou ještě rády, že ty vyčleněné miliardy udají…

V poslední době zažívám opět jakýsi pocit déjà vu – koncem 80. let jsme zakoušeli také velký tlak na „aplikované výsledky“, tehdejší „Státní komise pro vědecko-technický a investiční rozvoj“ (SKVTIR) používala prakticky stejné argumenty a jazyk, jako dnes Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora či RVV. Mnozí z nás měli desítky patentových přihlášek a získávali tak chválu „těch nahoře“, i když oni i my jsme věděli, že je to nesmysl.
Mám dojem, že někteří z tehdejších úředníků SKVTIR jsou zpět...

Závěrem:

Je-li snaha o povznesení českého výzkumu míněna vážně, hlavní snahou příslušných orgánů státu (tedy především Rada pro výzkum a vývoj, MŠMT a Akademie věd) by mělo být opravdu intenzivně a účinně tlačit na podstatné zlepšování úrovně českého základního výzkumu, který na špičkové světové úrovni rozhodně není (čest ojedinělým výjimkám). Ačkoli se úroveň české vědy rozhodně zlepšuje, světová špička pádí rychle kupředu, takže rozdíl bohužel zůstává stále značný.
Myslím, že pouhé nepromyšlené přelívání peněz do té či oné části našeho výzkumu a vývoje a spoléhání na jakousi neviditelnou ruku trhu, která už si to nejlepší sama vyselektuje, prostě nestačí.
Kdyby Rada pro výzkum a vývoj opravdu nevěděla, jak by se ten intenzivní a účinný tlak na výrazné zlepšování úrovně úrovně výzkumu na vysokých školách nebo v ústavech AV měl provádět (a zdá se, že to opravdu neví), já nebo řada mých kolegů jim rádi nezištně poradíme.

Ještě jednou – naprosto nepopírám potřebu účinně podporovat aplikovaný výzkum. Ale nejlepší cestou k tomu je podpora vědecké excelence. Z té už se kvalitní aplikace zrodí automaticky samy.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

prototyp napsal(a):

Internet je plný zpráv o německých a rakouských firmách,celých městech,které se komerčně věnují biotechnologiím a zelené ekonomice.Já osobně nekupuji 5x dražší biovajíčka.V čem jsou jejich hlavní zisky?
Proč (tuším vloni) projev německé vědkyně obsahuje hodnocení,"že ač dostává cenu za něco co povede jednou k léčení i AIDS,je to v samém začátku"?
Dokázal by autor sečíst peníze,které dostává jeho ústav od státu s dotacemi od státu pro jmenované přidružené firmy a pak tím podělit onen zisk 40 mil,prostě uvést vztažnou,redukovanou účinnost zmíněného aplikovaného výzkumu?
19. 07. 2009 | 11:36

Kačenka napsal(a):

Bingo!
19. 07. 2009 | 11:40

SuP napsal(a):

Vážený pane, firma o 20 zaměstnancích, aby aspoň přežila, musí za 15 let prodat aspoň za 300 milionů .....
19. 07. 2009 | 11:43

Ivan Hochmann napsal(a):

Dobrý den pane profesore.

Už jsem myslel,že jste umřel. Ivan.
19. 07. 2009 | 11:57

vaclavhorejsi napsal(a):

Ivan Hochmann:

Jeste ne. Zklaman? ;-)

...
19. 07. 2009 | 12:43

vaclavhorejsi napsal(a):

SuP:

Vazeny pane, ta firma zacinala v roce 93 skoro od nuly (3 zamestnanci, obrat pod 1 mil.) a postupne rostla.

..
19. 07. 2009 | 13:09

roman napsal(a):

Problémem je, že mnozí politici se při svém rozhodování řídí především tím, jaké budou výsledky během jednoho nebo dvou volebních období. Spousta lidí )voličů) je ochotná volit strany, které jim zajistí nižší daně nebo vyšší důchody apod. Těžko očekávat od velké části lidí, že budou promýšlet souvislosti v dlouhodobém časovém rozmezí.
19. 07. 2009 | 13:17

Charlie napsal(a):

pane Hořejší,

s Vašimi mezinárodněpolitickýckými názory často nesouhlasím, ale s Vašimi názory na fungování české vědy a výzkumu naopak často souhlasím.
Dobrý blog :))
19. 07. 2009 | 13:32

Jedla napsal(a):

Jsem celkem srozuměn s obsahem článku. konečně, není to první blog na toto téma. Otázka tedy není, zda tvrzení v článku obsažená mne (jako čtenáře blogů na Aktuálně.cz) přesvědčí, ale zda to pohne s nastavenými pravidly, zda to bude mít jakou odezvu na "úřednické" a "politické" úrovni. Obávám se, že nebude.
Bylo tedy řečeno (poněkolikáté již) "A". Čtenáři aktuálně.cz mohou diskutovat, (ne tolik, jako pod fenoménem tohoto víkendu, Ódou na manžela), ale víc sami od sebe neudělají.
Řekněte tedy ještě "B". Jsme dospělí lidé, vedle práva volebního a svobody slova máme i právo shromažďovací, petiční, spolčovací a další svobody. Řekněte tedy "B" a požádejte veřejnost o podporu. Každý máme "svého" senátora, "své" poslance. Adresy jejich kanceláří jsou na webu parlamentu. Není problém zahltit jim outlook,/ beztak z našich daní placené licence/, e-maily s žádostí o to, aby se problému věnovali. Ne petice, (http://academy3.avcr.cz/pet... ) kde zdvořilou odpověď obdrží petiční výbor. Zatím podepsalo 7915 lidí. Soukromé dopisy, byť podle stejného mustru, na něž by měla asistentka příslušného ústavního činitele odpovědět, jsou více, už jste měli sedm tisíc dopisů ve schránce?
Asi by to mělo začít na http://ohrozeni.avcr.cz/cs/
ne na fejsbůčku.
19. 07. 2009 | 13:51

Jemnický napsal(a):

Profesor Hořejší
Naprosto souhlasím, bez KVALITNÍHO základního výzkumu velmi rychle zajde vysoké školství a následně i týmy, které se zabývají aplikovaným výzkumem na resortních ústavech.
Já vidím jednu z cest ve spolupráci akademických pracovišť s dobrými týmy na ústavech aplikovaného výzkumu. Při řešení projektů aplikovaného výzkumu je mnohdy nezbytné vyřešit dílčí problémy s využitím velmi moderních a instrumentálně náročných metod, které jsou často dostupné právě na AV, a kde jsou také pracovníci, kteří tyto metody technicky a teoreticky ovládají. Tito kvalifikovaní pracovníci jsou také schopni interpretovat výsledky. Současný útok na AV je tedy i útokem na ústavy aplikovaného výzkumu, respektive na skutečný aplikovaný výzkum, ne na jeho předstírání a tunelování státních peněz na vědu a výzkum.
Bohužel, současný bodovací systém „kafemlejnek“ naprosto potlačuje kreativitu a originalitu výzkumu a do budoucna negativně ovlivní spolupráci mezi týmy z různých ústavů. Komplexní projekty, které například řeším s týmy z několika akademických ústavů, sice mohou vyústit v publikace s vysokým impaktem, ale v souhrnu po rozdělení bodů na několik pracovišť je bodové ohodnocení rovno podprůměrné práci v časopise s nízkým impaktem, která metodicky i obsahově téměř nic nového nepřináší. Pokud se nám podaří získat výsledky, hodné patentování (dva podané mezinárodní patenty v r 2009), bodově se to projeví za několik let. To už nás ale nahradí velkoproducenti podprůměrných publikací, nepotřebných předaných metodik a dalších pseudovýsledků, které jsou tímto bodovým systémem preferovány. Duch knížete Potěmnkina obchází radou vlády pro vědu a výzkum.
Způsob organizování Operačních programů, některých grantových agentur, hodnocení vědy atd. zcela jednoznačně poukazuje na naprostou nekompetentnost RVV a politiků. Bohužel, nevidím organizovanou politickou sílu, která by byla schopna tento stav zvrátit jak na poli vědy a školství, tak i v ostatních oblastech společnosti. Zřejmě tupost a ignoranství ve vnímání jemných rovnováh, na kterých stojí vyspělá společnost, jsou u politiků geneticky fixovány a jsou předpokladem pro úspěšnou politickou kariéru v této zemi.

S pozdravem,
Jemnický
19. 07. 2009 | 15:31

Neopřemyslovec napsal(a):

Základní výzkum si představme jako disidenty ze semdesátých a osdesátých let. Nikdo se nestal disidentem z přesně naplánované metodiky. Stačilo aby plkal, žvanil, štěkal na vrchnost atd. V základním výzkumu je to podobné. Neexistuje jistota, že to přinese nebo nepřinese něco života smyslného. Něco vyjde a něco nevyjde. Hlavně státe daj, daj, daj.
Aplikovaný výzkum si představme jako vítězné disidenty po roce 1089. Už nestačí bla, bla, bla o svobodě, demokracii, nepolitické politice, budu presidentem do voleb, slyším trávu růst apod. Zde naprosto platí. Jak v "základním výzkumu" a v reálném aplikovaném výzkumu. Jsem-li v ZV dřevo, s vysokou pravděpodobností budu i v aplikovaném výzkumu dřevo. Něco vymyslet umí kažké vědecké nemehlo. Jít s kůží na trh a být úspěšný umí jen z drtivé většiny privátní sektor.
Pan Hořejší (znám z cizích psaní) existuje jen proto, že ho živý prostředky od státu. Mnohonásobně přeplacené. Teď bude muset se uskrovnit. Proto tak štěká! I s uskrovněním to musí zvládnout. Spíše věřím, že bude odejit. Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky převezme schopnější osoba.
19. 07. 2009 | 15:32

prduch napsal(a):

To Neopremyslovec:

rekl bych, ze jste spise Slavnikovec,
ci spise ignorant. Zkuste prestat strilet
od boku a sestavte si napr. tabulku "HDP vs.
objem penez na zakladni vyzkum".
19. 07. 2009 | 15:52

vlk napsal(a):

Dobrý den pane profesore,

dnes jste napsal blog nad moje parametry. Četl jsem jej velmi pečlivě. Jako i řadu ostatních, v posledních dnech zveřejňovaných věcí, souvisejících s tématem decimace AV.

Netroufám si toto vlíže komentovat, schází mi k tomu znalostní instrumentárium. Nicméně pokud situace dospěje do s tadia, že i Lidové noviny napíší velký redační článek s názvem nenechte vědce stávkovat a obsahově jsou velmi blízko tomu, co prezentujete vy, je nepochybně situace tristní.
Přečetl jsem si také pár statí,komentujících systém bodování. Včetně absurdit přidělujících body za softwarové upgrady.... A v duchujsme si vzpomenul na majora Halušku a jeho otázku ohledně zámecké kašny: na co vojaku treba kášňa? To nadělení mudřeců z rady pro vědu by Haluškovi rozhodně imponovalo. Už nejde o nějakou, s prominutím, blbou barokní kášňu.Haluškové zlikvidují základní výzkum celého státu. Tohle nedokázal ani akademik Lysenko!
A způsobí další hromadný exodus české inteligence za hranice. No však už dvacet let k němuv Čechách nedošlo.Byl nejvyšší čas.
19. 07. 2009 | 16:10

zdesta napsal(a):

Neopřemyslovec. Vite proč jsou USA na špičce vědeckých objevů? Protože nenacpou nějakému americkému "ČEzu" 10 miliard za lejno a raději to vrazí do výzkumu.Příklad.Havel dá státní vyznamenání opilci,který má problém s přiznáním otcovství a ignoruje prof.Holého. To je příměr k dnešnímu stavu. Jak to není rohlík který upečeme za x-minut a dáme ho na pult a následně prodáme za x prachů,tak nezájem.Navíc pochybuji že jste nějaký expert,který je schopný adekvátně ohodnotit profesionální fundovanost prof.Hořejšího.
19. 07. 2009 | 16:36

vaclavhorejsi napsal(a):

vlk:

Dekuji, ano, dnes to je muj clanek trochu prilis detailne zamereny na problem, ktery nas ted trapi.

Pokud jde o ten vedecky exodus - ten trval jeste minimalne po cela 90. leta, kdy na tom podpora vedy byla opravdu bidne. Zacalo se to vyrazne lepsit po roce 2000, a ten exodus se nekdy pred cca 5 lety zacal obracet, protoze tady zacaly byt podminky konecne slusne (viz napr. nas krasny novy ustav, asi nejmodernejsi ve stredni Evrope - http://www.img.cas.cz/main...., http://www.img.cas.cz/main....).

Jestli dopadnou podzimni volby spatne, tak to bude s nasi vedou zase spatne...

..
19. 07. 2009 | 16:42

Carlos V. napsal(a):

Pane profesore.

Nebudu diskutovat na tema financovani vedy - poste o tom nic nevim.

Z clanku ale chapu, ze je dle Vas treba statnich penez, a pokud mozno vice :-}

OK. Proc ale nenapisete, kde ony statni penize vzit. Zrusit podporu kultury, snizirt duchody, socialni davky, ubrat zdravotnictvi, doprave, policii, armade ci zvysit dane (a jake) ?

Pochopte, ze to my ostatni Vasi praci financujeme. Paklize chcete vice penez, poradte kde je vzit.

A odpoved si kazdy posoudi sam.
19. 07. 2009 | 17:22

Petr z Tábora napsal(a):

Pane Hořejší, nevím co znamená výrok "jestli dopadnou podzimní volby špatně...". Držím vám palce. Víte, o penězích pro AV do značné míry rozhodují politici, tj poučení laici, kteří většinou nečtou odborné příspěvky pracovníků AV. Dnešní politika je lobystická (a dalo by se to vyjádřit i hůře).Je zbytečné nad tím hořekovat, s těmi kteří chtěli napravovat svět to většinou dobře nedopadlo, ale je nutno se přizpůsobit. A tento aspekt jakéhosi veřejného nátlaku ve prospěch AV naprostá většina Vašich kolegů z AV dlouhodobě zanedbává.Naproti tomu pracovníci oblastí umění, sportu, oteplování apod. to zvládají na jedničku, ač ve skutečnosti vytváří často zápornou přidanou hodnotu.
19. 07. 2009 | 17:26

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Neopřemyslovec - blbý nick.
Vzácná shoda formy a obsahu.
19. 07. 2009 | 17:32

vlk napsal(a):

Pane profesore,

mohu vámjen držet palce... A nejspíš i sobě.v aplikovaném smyslu slova.
19. 07. 2009 | 17:35

vaclavhorejsi napsal(a):

Carlos V:

Psal jsem o tom vice posledne:
http://blog.aktualne.centru...

Problem neni v tom, ze "chceme vic".
Problem je v tom, ze vlada navrhuje zachovat soucasnou CELKOVOU uroven financovani vyzkumu po dalsi tri roky (bez rustu - coz je v soucasne tizive situaci OK, dokonce pomerne velkoryse),
AVSAK v ramci tech celkovych penez na vyzkum ma prave ta nejkvalitnejsi a nejvykonnejsi slozka (AV) dostat silne ubrano (az o 50%) a ty sebrane penize se maji dat jinym institucim (MPO, TACR, ktere tedy dostanou VYRAZNE PRIDANO).
My bychom rozhodne nekriceli, kdyby se reklo "doba je zla, setrit se musi vsude, AV dostane v pristich 3 letech o 5-10% mene nez letos".
Ale oni nam chteji sebrat pristi rok 20%, pak 35 a v roce 2012 az 50%!
proti tomu protestujeme - viz http://www.avcr.cz/, http://ohrozeni.avcr.cz/).

A jeste neco - my si nemyslime, ze "vy ostatni nasi praci financujete" - to vyzniva jako ze financujete naseho zhola neuzitecneho konicka.
Ja jsem presvedcen, ze tato spolecnost dlouhodobe vedu nutne potrebuje, pokud nema upadnout na uroven podradneho statu.

A nakonec - kdyz stat nema dost penez na financovani dulezitych veci, nema jinou moznost, nez zvysit nejake dane (napr. DPH).
Danova zatez v CR patri mezi ty nizsi v Evrope.

..
19. 07. 2009 | 17:41

Emissary napsal(a):

Dobrý podvečer, pane profesore.

Uvědomujete si, že co říkáte, je dvojsečnou zbrani?

„Výsledkem takovýchto projektů mohou být produkty, které se nevyplatí vyrábět, a do jejichž vývoje by se firma nikdy nepouštěla, pokud by je musela skutečně financovat ze svého. Ale z cizího (státního) krev neteče, formálně splnit takový projekt všichni dobře umíme (papír snese vše…), z těch peněz se zaplatí třeba pár lidí, kteří kromě práce na onom pochybném projektu udělají i spoustu jiné užitečné práce ve výrobě....“

Ano,
„bohaté firmy jako ČEZ, Zentiva, Škoda Auto, apod. provádět inovace, které by ovšem dělaly tak jako tak, ale teď je budou mít z poloviny hrazené z veřejných peněz“,

nemyslíte ovšem, že to může být mnohem efektivnější a mělo by se to projevit na konečné ceně výrobku? Přece těm firmám poklesne podíl financování z vlastních zdrojů, čím se sníží i vlastní náklady.

Potřebuje tak malá země, jako je naše, tak široký základní výzkum? Máme na to vůbec? Nebylo by lepší se soustředit na to, v čem můžeme prorazit? Takže co vlastně hájíte? Mně to připadá tak trošku schizofrenické.

Stát někdy dokáže neuvěřitelně plýtvat finančními prostředky, zvláště takový, jaký by jste si přál Vy. To nic nemění na mém přesvědčení, že ze všech potenciálně špatně vynaložených prostředků, ty na vědu jsou nejméně špatně vynaloženými.
19. 07. 2009 | 17:44

Sraffa napsal(a):

Gratuluji, pane kolego Hořejší, milý Václave, skvělý text. Jen je smutné, že o tak základní věci musíme vůbec diskutovat. Náš objem peněz na základní výzkum je směšně malý. Pokud ho ještě omezíme, podáme doklad vlastní omezenosti...
19. 07. 2009 | 17:56

grőssling napsal(a):

V těchto dnech z BBC televizního vysílání na mne co chvíli vyskakuje šot s projevem JFK ze září 1962 se zdůrazněnými slovy :

We choose to go to the moon. We choose to go to the moon in this decade and do the other things, not because they are easy, but because they are hard ...

na internetu jsem si projev našel, věta o rozhodnutí přistát na Měsíci pokračovala :

because that goal will serve to organize and measure the best of our energies and skills, because that challenge is one that we are willing to accept, one we are unwilling to postpone, and one which we intend to win, and the others, too.

Jazyk projevu střízlivý, rozumět mu musel i běžný honák dobytka na venkově .

Záměr se zdařil již za sedm let a nejspíš sebou nesl spoustu investic do základního i aplikovného výzkumu.
Samozřejmě tu byl kontext mezinárodního soupeření se zemí, která měla prvního kosmonauta na světě, ale také svého vůdce, který zase pravil, že "ještě tato generace bude žít v komunismu".
Neznám přesně text tohoto záměru, zatím se ale nezdařil.
Pokud by měl Chruščov na mysli generaci tehdejších batolat, teoreticky by ještě mohl tvrdit, že se jeho prognóza možná vyplní, pokud by žil.

Chci tím říci, že klíč v tom, kam má směrovat společnost i ve vědě a výzkumu je v rukou politiků a záleží na tom, s jakým rozhledem, s jakou vizí.

Důraz na aplikovaný výzkum v Česku je odrazem politické bezradnosti a bezvize.
Je to téměř stejné jako s oním politikem, který se proslavil boucháním botou o stůl v OSN. No však ti co zastřešují novou politiku výzkumu v ČR se na veřejných shromážděních proslavují velmi podobnými projevy buranství.
19. 07. 2009 | 18:00

grőssling napsal(a):

Sup,

ještě také záleží na tom, s jakou marží ta firma pracuje, že ?
19. 07. 2009 | 18:09

grőssling napsal(a):

Ještě malý dodatek k patentům v aplikovaném výzkumu. V souvislosti s oddělením automobilky Opel od GM jsem na internetu četl zprávu, že GM si z Opelu v předstihu stáhla majetková práva k patentům vzniklým v SRN.
Neumím ale informaci potvrdit odkazem, možná někdo jiný.
19. 07. 2009 | 18:15

prduch napsal(a):

To Emissary:

"Potřebuje tak malá země, jako je naše, tak široký základní výzkum? Máme na to vůbec? Nebylo by lepší se soustředit na to, v čem můžeme prorazit? Takže co vlastně hájíte? Mně to připadá tak trošku schizofrenické".

Podivejte se, kolik je vynakladano na zakladni vyzkum v jeste mensich zemich
typu Svycarska ci Danska. A srovnejte si
pocet miliard jdoucich na zakladni vyzkum
s poctem miliard jdoucich na obsluhu dluhu.
To by si mel take prepocitat prof. Horejsi
az zacne s jeho adoraci socialni demokracie.
19. 07. 2009 | 18:39

vaclavhorejsi napsal(a):

prduch:

Vetsina evropskych zemi ma statni dluh mnohem vetsi nez my a tak zajiste utraci take mnohem vice na jeho obsluhu.
Z toho dluhu (ktery je velmi primereny...) se podle meho nazoru financuji same dulezite veci; je ovsem pravda, ze by mel byt jeste nizsi.
Ale zadna katastrofa to neni, kazda hypoteka je potencialne vetsi problem...

..
19. 07. 2009 | 18:48

grőssling napsal(a):

Znovu jsem si přečetl řeč JFK z roku 1962. Stojí to za to si ji i poslechnout, jak mluví k vědecké obci prezident s vizí na odkazu : http://www.historyplace.com...
19. 07. 2009 | 18:53

NE napsal(a):

Vážený pane, myslet si, že výsledky základního výzkumu přinesou jaksi automatický užitek ve smyslu jejich následné realizace je sice legitimní, ve vědeckých kruzích jistě častý, avšak naprosto absurdní a mylný závěr.. stačí se podívat na historii zrození skutečných novinek, které nám pomáhají, pomohly.. už jenom to, že v Česku je realizace či raději "zobchodování" výsledků týmu např. pana Holého nemyslitelná dokladuje to, že to jaksi automatická/lehká věc není..

tím však nezpochybňuji to, že zvýšení excelence základního výzkumu je jistě zvýšením potenciálu (kritické masy) pro výzkum aplikovaný, potažmo pro aplikace..

poslední bod - Vy, stejně tak jako všichni ostatní, kteří se dané problematice věnují, jistě ví, že "přelití" peněz na aplikovaný VaV SE NEROVNÁ nalití peněz firmám..proč?? Protože řada z nich zase skončí na VVŠ, VVI, případně dalších výzkumných organizacích.. a to přímo. Některé skončí u firem, to ano - podstatné je však, že nikoli všechny (poměry lze odvodit z minulosti)..

jestli budete mít čas, tak předem děkuji za reakci.
19. 07. 2009 | 19:04

prduch napsal(a):

To vaclavhorejsi:

"Vetsina evropskych zemi ma statni dluh mnohem vetsi nez my a tak zajiste utraci take mnohem vice na jeho obsluhu"

Ano, tak je tomu i v pripade Madarska
ci Lotysska. To je argument klasickeho
"statni dluhy se neplati"! Zkuste se podivat na dynamiku naseho dluhu a uvidite,
jak ta "primerenost" vezme za sve! Apropos, vite kolik nas ta primerenost stoji v jednotkach stavajiciho rozpoctu CAV??
19. 07. 2009 | 19:06

Emissary napsal(a):

Pro: prduch

Ne že bych chtěl být arogantní, ale nemusím nic srovnávat. Mám základní představu. Švýcarsko i Dánsko jsou někde jinde a USA už dávno. To, co bylo uváděno v souvislosti s přistáními na Měsíci, je úplný blábol. Nelze to v kontextu s článkem a s AV vůbec uvádět. Mluvil jsem o šíři základního výzkumu. Přece nemůžeme a ani na to nemáme - zkoumat všechno. Ale můžeme, v některých oborech, velmi dobře prorazit. A to jistě dá mnohem větší pozitiva, jež je projeví ve všech oblastech. To ostatní se dá koupit, pokud to není přísně střežené tajemství.
19. 07. 2009 | 19:19

prduch napsal(a):

To Emissary:

Mate-li jasnou predstavu co zkoumat a co ne, podelte se s vedeckou komunitou. Ruce
Vam pozlati (pokud neutrhne)!
19. 07. 2009 | 19:30

Emissary napsal(a):

Pro: prduch

No, jasně. Říkal jsem základní představu. To ovšem asi Vaše Velikost nepostřehla, sorry za výraz, ale jiný se nenabízel.

Kdysi jsem v zoufalství a nedostatku času koupil do PC českou síťovou Kartu Solo. Samozřejmě nefungovala. Pak jsem tam vrazil Edimax a hned se rozběhla. Tak se ptám. Má cenu zkoumat HW? Nemáme ani tradici, nemáme lidí, neumíme to vyrobit. V tom je mnohem lepší Čína. O SW bych už takto nepochyboval. Tam by se dalo uspět.
19. 07. 2009 | 19:41

wiki napsal(a):

Prduch: Pokud Vaše údaje o "dynamice naseho dluhu" čerpáte z dat Statistického úřadu třeba tady:

http://www.czso.cz/csu/reda...$File/HLMAKRO.xls

tak za posledních 6 let vidíte "dynamiku" oscilující kolem 30% (s maximem 30.4% v roce 2004)
19. 07. 2009 | 19:41

Emissary napsal(a):

Pro: prduch

Ale jinak, ohledně dynamiky růstu státního dluhu s vámi úplně souhlasím a profesor Hořejší je v tomto nějak pomýlený.
19. 07. 2009 | 19:47

prduch napsal(a):

To Emissary:

No, pokud budete ukolovat zakladni vyzkum
problematikou vyroby PC karet a ne otazkami,
ktere se v teto souvislosti tykaji kvantoveho Hallova efektu,tak jste na nejlepsi ceste se dostat do Rady ridici ceskou vedu a vyzkum.
Ale mnoho to nezmeni, podobni znalci tam uz jsou.
19. 07. 2009 | 19:52

Emissary napsal(a):

Pro: prduch

Pane, byl to jen malý příklad. Vyvoláváte malý úsměv na mé tváři a snažíte se o „small victories“. Mohl bych uvést mnoho dalších.
19. 07. 2009 | 20:00

prduch napsal(a):

To Emissary:

Verim, a klidne se smejte naplno!
Jenom mi je lito, ze ty typy nedavate dal.
Neznam vedce, ktery by nebyl vdecny za "tutovy" typ.
19. 07. 2009 | 20:07

Emissary napsal(a):

Pro: prduch

Ale já jsem nechtěl, nechtěl jsem se speciálně Vám smát. Mám jiný objekt, pokud jste nepostřehl. A ani tam jsem nechtěl, jaksi nereaguje. Přece základem dobré diskuse je otevřenost názorům a ne výmysly o nějakých ksichtech, jak bylo v diskusi na PP uváděno. Záleží jak vypadám, nebo záleží na tom, co říkám?
19. 07. 2009 | 20:13

Kritik napsal(a):

Naprostý souhlas s článkem. Přemýšlejme, jak Vám pomoci.
19. 07. 2009 | 21:27

Carlos V. napsal(a):

Pen Horejsi, dekuji za odpoved.

Je zajimave, ze vsichni, co rozpoctu dostavaji, jsou naprosto nepostradatelni. Pro sebe jiste.

Tim nemirim na Vas, potazmo vedu. Spis me mrzii, jak drzite s ostatnimi prijemci basu. Nemuzou byt prece prijemci vsichni.

Aspon dekuji, ze nejste jestrab. Zvyseni DPH je ze zvysovani dani to nejprijatelenjsi.
19. 07. 2009 | 22:11

Karel Mueller napsal(a):

Dobrý večer pane profesore,
udělat ve globalizovaném státě koncepci státem financovaného rozvoje vědy, výzkumu a vývoje není vůbec lehké a to právě kvůli té globalizaci, nemůžete dost dobře dělat koncepci vlastní ekonomického rozvoje, nevíte, jestli to tady za pár let pár nosných zahraničních korporací nezabalí a nepůjdem do kytek. Bavili jsme se o tom už před rokem. A tak je třeba především odpovědět otázku, co je jeho úkolem a jak by měl vypadat výstup. A také kdo by ho měl využívat.
Základní výzkum při AV by měl přispět do světové pokladnice vědy a dále vychovávat špičkové odborníky. Především je třeba zvážit, jaké jsou naše finanční možnosti a také "kapacitní" možnosti. Různé obory jsou různě finančně náročné a lze spolupracovat se zahraničím. A také je třeba se ptát, jaký zisk z toho může mít stát, nebo jestli je to opravdu jen oním příspěvkem. Pokud jde o kapacity - mladé špičky exaktních věd zde sotva zakotví, to si nedělejme iluze. Na to jsou ve světě příliš žádaní. Neznám podrobně takto rozpracovanou koncepci a proto se k tomu nemohu vyjádřit. Pokud jde o onen "výchovný" aspekt - zástupci z VŠ chtějí peníze pro sebe s tím, že to zajistí. Obecně nechci posuzovat, omezím se na svůj původní obor. Dejme tomu, že by chtěli UJV v Řeži (neznám jeho současný status) zrušit a rozsah přenést pod FJFI, katedry reaktorů, částečně materiálů a DAIZ. Naprostá hovadina, dopadlo by to tak, že by UJV dále existoval a formálně patřil pod FJFI. Ale v tomto případě se jedná o pracoviště významné pro jaderné elektrárny, pokud si stát chce tuto strategickou oblast ponechat a není tak praštěný, že JE budou patřit zahraničním korporacím. Obecně bychom museli jí od oboru k oboru.

Pokud jde o aplikovaný výzkum ve spolupráci s firmami - tak to je doslova padlé na hlavu. A tady jsem na poli, kde velmi dobře vím, co říkám. Českých firem schopných financovat náročný vývoj je do mariáše, ostatní jsou dceřinnými firmami (všechny nosné) mateřských firem v zahraničí. Tam také mají svůj vlastní vývoj a u těch špičkových i výzkum. V každém případě mají svoji foremní koncepci, která nijak nevychází z potřeb české pobočky, vychází z celofiremních potřeb. Není tedy vůbec jasné jak by ta spolupráce měla vypadat. Že cizí firma sem zadá úkol, bude ho financovat a stát to částečně zacvaká? NA to mají svoje vlastní kapacity a předeším dokonale přizpůsobené technické vybavení, který by jste tady musel pořizovat.

To je jen pár připomínek, bylo by to na dlouhou diskuzi, ale držím palce :-).
19. 07. 2009 | 22:26

JC napsal(a):

Profesore,
nevolal jste náhodou také po vládě odborníků ? A oni vám utnuli tipec....blbý co ?
P,S, Janota určitě ví co dělá.
19. 07. 2009 | 23:31

l.o. napsal(a):

Zakladni vyzkum prispiva nadcasove do pokladnice lidskych znalosti, jeho dulezitost nema smysl zpochybnovat.

Problem je jinde. Cena pracovni sily v Cechach roste a stavajici vyrobni montovny budou odchazet. My potrebujeme pomerne rychle dostat domaci firmy na technickou a technologickou uroven konkurenceschopnou se svetem, transformovat je ze subdodavatelu k poskytovatelum finalnich vyrobku a sluzeb. Jedine tak budem schopni uvolnenou pracovni silu absorbovat a prezit jako bohaty stat. Zde je kamen urazu - aplikovany firemni vyzkum v CR je v podstate v troskach, male kapitalove slabe firmy nejsou schopny jej profinancovat v plnem rozsahu. Je to pomerne riskantni zalezitost - pracuji v aplikovanem vyzkumu - (mikro-)elektronika a jen cca 20% dotazenych projektu opravdu vydelava. Pripadne castecne pokryti rizika ze strany statu - treba spolufinancovanim - muze jako jedno z opatreni velmi pomoci. To ze se to deje na ukor zakladniho vyzkumu, a neresi navysenim prostredku plynoucich do vyzkumu je jina vec.

Zakladni vyzkum neprinasejici okamzity profit si mohou dovolit jen bohate staty - vydelaji si na nej jinde. Pokud nebude v CR silny aplikovany vyzkum, nebude silny ani zakladni vyzkum; opacne to bezprostedne z hlediska CR neplati.
20. 07. 2009 | 01:49

jirizlatuska napsal(a):

l.o.: "Je to pomerne riskantni zalezitost - pracuji v aplikovanem vyzkumu - (mikro-)elektronika a jen cca 20% dotazenych projektu opravdu vydelava. Pripadne castecne pokryti rizika ze strany statu - treba spolufinancovanim - muze jako jedno z opatreni velmi pomoci." Muzete trochu zpresnit? Je celkovy efekt negativni, Vase firma celkove prodelava a podpora apikovaneho vyzkumu v ni znamena pokryti ztrat z cinnosti, ktere se nezaplati z uspechu na trhu? Nebo je to tak, ze tech 20 procent vydela na zbytek a dotace ze statu jen zvysi zisk?

"Zakladni vyzkum neprinasejici okamzity profit si mohou dovolit..." - Jak se tohle ma s Vasim tvrzenim o pouhych 20 procentech vydelavajiciho aplikovaneho vyzkumu? Ja bych naopak soudil, ze zakladni vyzkum probihajici ve spojeni s doktorandy ma okamzity profit zaruceny vcelku automaticky, tim jsou vzdelani PhD, kteri mohou prispet aplikovanemu vyzkumu.

Zduraznuji, ze tohle neni jen me videni vystupu zakladniho vyzkumu, vezmete si treba aktualni britskou statistiku (http://www.hesa.ac.uk/index...) a podivejte se, co vykazuji v tabulce R1 (http://www.hesa.ac.uk/index...) pod hlavickou "research output".

Navic je zde struktura financovani v EU versus narodni staty - na aplikovany vyzkum masivne prispivaji programy EU, zatimco odpovednost za financovani zakladniho vyzkumu je temer vyhradne na narodnich statech. dovolim si take odcitovat svedskeho ministra Krantze k zaverum konference z Lundu: "Basic research is vital to academic freedom. Researchers must have the guts and the resources to ask impolite and uncomfortable questions. Sometimes curiosity is a good enough reason to start a research project: [you] never know what it might lead to. That does not mean that private companies can't fund a research project - they certainly can. It just means that they will have to be prepared to get an answer they may not like." Vsimnete si, ze fakticky povzbuzuje firmy k investicim do zakladniho vyzkumu, nikoli ze by volal po tom, aby se ze zakladniho vyzkumu ubralo a dalo se na ztratove aktivity firem (coz je naopak nase tuzemska interpretace spoluprace mezi vyzkumem a inovacemi). U nas se behem ceskeho predsednictvi naopak sahlo k neproporcionalne velkemu skrtu ve financovani instituci zakladniho vyzkumu, a tato neproporcnost neni obhajitelna ani krizi. (Cesky pristup pod hlavickou RVV ma mozna ilustrovat to, ze na strance Ceske republiky na serveru Cordis, http://cordis.europa.eu/fet..., visi zrovna ted oznameni jedine akce, kterou je konference na Slovensku.)
20. 07. 2009 | 04:19

Anonymous napsal(a):

Badateli, uplne stejna detinska naivita primo sala z tohoto blogu, stejne jako z mnohych predchozich. Pitrove, Syrovatkove, Mrazkove, Krejcirove, Sloufove, Weiglove, Klausove, Langerove, Grossove a podobni mafiansko-politicti grazlove vladnou CR, nektere z nich odstreli, nekteri dostanou rakovinu, avsak bohuzel (jak se rika), “bozi mlyny melou pomalu.” :(

Coz neni uplne jasne, ze v CR se naprosto nic mafiansko-politicke analyzovat/vysetrovat nebude?
http://aktualne.centrum.cz/...

Vzdyt je to tak jednoduche! Vladnouci mafiansko-politicka “elita” (ci spise bych mel napsat “ksindl”) si konecne uvedomila, ze dalsi jednoduchy krok ke svemu obohaceni je rozkrast penize AV. A tak vypracovali elegantni plan pod rouskou “orientace státní podpory na aplikovaný výzkum,” ktery Badatel vubec nevidi, a pouze se naprosto posetile rozhorcuje, ze politici si neuvedomuji dulezitost zakladniho vyzkumu, kdyz kazdemu neretardovanemu ceskemu diteti musi byt naprosto jasne, ze jedine, co mafiansko-politicka “elita” vidi, jsou penize ve svych kapsach...
20. 07. 2009 | 06:26

vaclavhorejsi napsal(a):

Anonymous:

Nejsem tak naivni, s tim, co rikate v podstate souhlasim, jen si myslim, ze rikat to takhle "na plne pecky" by ode me bylo netakticke a kontraproduktivni...

..
20. 07. 2009 | 07:18

SuP napsal(a):

grőssling -
Firma, která prodává to, co vyvine a chce se tím uživit, nemůže "pracovat s marží". Musí prodat vždycky za nejvíc, kolik lze. Yudíž někdy i prodělá. Ale v průměru za dlouhou dobu musí dosáhnout toho, co jsem popsal. Trvale ztrátovou ji buď musí někdo trvale dotovat, nebo zanikne. Představy o tom, jak se stanoví marže u vývojových úkolů jsou srandovní, nicméně u potenciálních zákazníků velmi časté. Pravidlem bývá, že zákazník nemá ani pořádně představu, co od řešení čeká, nicméně cena za řešení je podle něj vždycky příliš vysoká.....
20. 07. 2009 | 08:33

R.E.M. napsal(a):

Hořejší:
Je až absurdní, že tak elementární a podmiňující vztah mezi vědou a vyspělou společností je nejasný mnohým lidem, a oč hůře, politikům. Proč to neříci naplno.

Jemnický 19.07.2009 15:31:08
Chybí koncepce organizování a financování jak základního tak aplikovaného výzkumu. Naprosto souhlasím, škoda že Václav Hořejší nereagoval.

R.E.M.
20. 07. 2009 | 09:02

Michal Hocek napsal(a):

Ono dneska uz se ta opravdu zakladni "curiosity driven" veda neda delat skoro nikde - i ve vyspelych zemich je i zakladni vyzkum alespon "target oriented". Pokud chce nekdo v dnesni dobe ziskat vetsi grant i v Evrope nebo USA, tak to musi byt alespon relevantni k nejake mozne aplikaci (aspon vzdalene). Vsichni vedci dneska musi premyslet a domyslet mozne potencialni aplikace a taky to delaji. Delaji to samozrejme i vedci v CR. Problem je, ze veda nemuze delat na konkretnich zakazkach prymuslu (jak si predstavuje HK a MPO) - to by pak byly pouze ty "objevy typu o neco lepsi pasty na zuby". Tyto typy vyvoje (to uz neni ani aplikovany vyzkum) si musi firmy provadet samy ve svych vyzkumnych oddelenich (ktere si ale vetsina z nich zrusila nebo je ma pouze v zahranicni centrale). Opravdu nove objevy jsou obvykle aplikovany formou spin-off firmy financovane rizikovym kapitalem, ktere jsou mnohem flexibilnejsi nez velke koncerny a troufnou si i na rizikove projekty s vysokou pravdepodobnosti neuspechu. Napr. i firma Gilead Sciences, ktera nyni vyrabi leky Prof. Holeho, zacinala v 80-tych letech jako malicka firma s par zamestnanci a dnes je z ni mezinarodni firma s mnoha tisici zamestnanci a mnohamiliardovym obratem. To, ze v inovacich Evropa (o CR uz ani nemluve) hodne zaostava za USA je hlavne v prostredi pro vznik takovychto firem, ale i ochote vedcu jit do takoveho rizika. EU tohle dobre chape a proto nyni hodne podporuje vznik techto malych firem. Ja bych dokonce celkem uvital, kdyby se v CR udelal nejaky specialni program dotovany vladou, aby spin-off firmy mohly vznikat - jenze to nesmi byt tak, ze ty penize seberete zakladnimu vyzkumu (to pak ty firmy nebudou mit co aplikovat). Pokud to stat s inovacemi mysli vazne, tak musi prostredky na zakladni vyzkum rozumne zvysovat (samozrejme cilene s pozadavkem na excelenci - ale TYMU nikoli POSKYTOVATELU!!!) a navic by mela uvolnit dodatecne prostredky na kofinancovani spin-off firem. Soucasne programy MPO jdou uplne presne PROTI tomuto trendu, protoze naopak pozaduji kofinancovani projektu od existujicich firem, coz znamena, ze ty projekty musi delat neco, co tem firmam prinese zisk v horizontu max. 5 let (= technologicka vylepseni apod.).

Jinak bohuzel trpkou pravdu ma Anonymus - my tu vsichni placame o tom, jak by se mel nebo nemel delat a financovat jaky vyzkum, zatimco politiky (vsech stran a barev) a vlivne lobbisty (napr. RVV, HK apod.) zajimaji jen prachy ve vlastni kapse a tunely do rozpoctu...
20. 07. 2009 | 09:34

jogín napsal(a):

Emisary: Omezit rozsah základního výzkumu na vybrané směry není příliš užitečné. Věda zkoumá neznámé a proto novinky často vznikají neuvěřitelnýmí oklikami- třeba díky miniponorce Alvin nedošlo jen k geologickým objevů, (černé kuřáky), ale taky k výrobě thermostabilních enzymů pro diagnostiku. Cílený výzkum je na místě u obrprojektů, velkých a drahých zařízení. Speciálně ve vědách o životě jde o neuvěřitelně komplexní džungli vztahů, takže třeba metoda přípravy geneticky modifikovaných žab se používá u všech ostatních zvířat, i když mají místo volných vajíček embrya v děloze. Místo rozsáhlých týmů zajišťujících sbírku technik k řešení problému je obyčejně podstatně jednodušší dohoda dvou až čtyř laboratoří z celého světa a spolupráce s výměnou výsledků po síti. Věda je globální.
20. 07. 2009 | 10:15

Daňový poplatník napsal(a):

Naprostý souhlas, majitelé státu musí zabezpečit spotřebu zboží, a ne podporovat základní výzkum, a ty budovy v Praze taky nejsou k zahození.
Že si v tomhle nebereme příklad z USA (vím o čem píšu), namísto psaní zvacích dopisů Brežněvovi, co to plácám, Obamovi.
20. 07. 2009 | 10:54

tečka napsal(a):

Dobrý den, pane profesore. Kterou stranu nemám volit, aby ty volby dopadly dobře?
20. 07. 2009 | 11:04

vaclavhorejsi napsal(a):

tečka:

ODS.

..
20. 07. 2009 | 12:11

Emissary napsal(a):

Pro:jogín

Globální je téměř všechno, nejen věda. To nevylučuje zrušit některé neperspektivní ústavy, či celé sekce a posílit ty, kde je reálná šance něčeho významného dosáhnout v celosvětovém měřítku. Potřebujeme to všechno v takovém rozsahu?

http://cs.wikipedia.org/wik...

Kdo chce být dobrý ve všem, nevynikne v ničem.

A co tady:

http://cs.wikipedia.org/wik...

Před šedesáti léty tam nebylo nic. Ptal jste se pane profesore Hořejší, jak to tam dělají?
20. 07. 2009 | 12:23

jogín napsal(a):

Emisary: A jak chcete zjistit, kde je rálná šance něčeho významného dosáhnout? Příklad: Na pár měsíců k nám dorazila doktorantka ze španělské laboratoře pro šlechtění mořských ryb. Výsledkem je společný článek v tisku, který ukazuje, že náš postup na zviditelnění genů funguje taky u ryb, Španělé mají genetická data a za pár let udělají odrůdu pro chov. Samozřejmě nás takováhle aplikace nenapadla, když jsme techniku vyvíjeli. Podobně to funguje ve velkém.
20. 07. 2009 | 13:06

Emissary napsal(a):

Pro: jogín

No třeba metodou eliminace. Zeptám se, čeho významného dosáhli ústavy AV na poli matematiky, fyziky a informatiky, sociálně – ekonomické vědy, historických věd, humanitních a filologických věd apod., nebo k čemu je dobré pro tak malou zemi vědecky zkoumat Zemi, když to dělají jiní a lépe. Tam, kde výsledky nejsou, tam bych začal redukovat. Tam kde jsou, tam bych posiloval rozpočet. Je to prosté. Kdo dělá něco, aniž by z toho měl užitek?
20. 07. 2009 | 13:21

john doe napsal(a):

Oslavme 20 let velkeho projevu velkeho myslitele - Milose Jakese

...........Pokud jde o výzkumný ústavy, stále víc bude platit
Chozraščot, a né že stát to bude platit, musí si na sebe ten
výzkumák vydělat, stát bude platit základní výzkum, bude platit
nejdůležitější oblasti výzkumu, na kterých má zájem jako
stát, jako celek, ale jinak, jo můžete existovat, prosím,
zkoumejte, když to od vás někdo koupí a když vám to zaplatí.
Ale jestli to nikdo nepotřebuje od vás, no tak vás nikdo platit
nebude, to se nedá nic dělat, i tato práce musí být hodnocena
přes to společenský ocenění, jestli je poct...., základní
výzkum ne, poněvadž základní výzkum ten by asi ty, tak .., ty
podniky nedělaly, ty by se nedívaly 10, 20 let kupředu. To musí
stát zaplatit, akademii věd, vysoký školy, zčásti aspoň
zaplatit, ale ten ostatní výzkum ten by měl být na
Chozraščotním principem. Potřebuješ to podniku, chceš to platit,
dělej si to, nepotřebuješ, dělej to jinak, kup si třeba licence,
když na ně budeš mít, řeš si to jinak. Ta sféra musí být
daleko výkonnější, než je dnes, než je dnes. Na to se taky na
plénu mluvilo, tam nejde přece o žádný výroby doktorátů,
kandidatur a tak dál, tam jde o konkrétní výsledky v téhleté
sféře. A mnohý ty výzkumný ústavy bohužel, mají výsledky, že
by zaplakal, prostě, výsledky takový, že na jednu korunu výdajů
dávaj i 20 halířů ehm, tedy, odpočtu z toho. Korunu dáme, 20
halířů se vrátí. No to takovej výzkum by žádnej, nikdo na
světě neplatil. To jenom my jsme to platili dosud, a to platit
nebudem........
20. 07. 2009 | 14:07

Jemnický napsal(a):

Pro: Michal Hocek
Speciální program podporující vznik a rozjezd spin-off je dobrý nápad. Měl být možná zainkoroprován do OP. Na založení a rozjezdu jedné spin-off se podílím, ale když se podívám kolem sebe, tak nevidím moc kolegů, kteří by měli jednak na čem spin-off postavit, a zadruhé ani nemají zájem opustit poklidné vody publikační a jít do rizika, které přináší aplikace nějakého věeckého výsledku. Stojí to dost energie a když se to nepodaří, tak se vám to bodově nikde neprojeví.
Problém je také v tom, že peníze na vědu, než se dostanou ke konkrétnímu týmu, tak se na nich přiživí celá řada parazitů.

S pozdravem,
Jemnický
20. 07. 2009 | 14:19

Jemnický napsal(a):

Pro: john doe

Milouš to měl koncepčně zjevně ujasněné, ten jazyk, toť pozoruhodný zmetek mateřštiny. Ten soc. výzkumák byl ale tvořen vědci, a ty nejlepší vědce a pedagogy většinou soudruzi vyhnali nebo jim ztrpčovali život, jak jen uměli. A že v tom šikanování dosáhli světových parametrů. V čele takového výzkumáku byl další Milouš další milouši nás hlídali.
Současní vládní bulibáni jsou s mateřštinou také na štíru. Co znamenají pojmy základní, vyhledávací, aplikovaný a průmyslový výzkum, to je nad rámec jejich chápání, ale kde shrábnout nějaký prachy, na to mají čich jak prase na žaludy.
S pozdravem,
Jemnický
20. 07. 2009 | 14:39

jogín napsal(a):

Emissary: Tenhle rozpočet- co je nové, užitečné a taky řešitelné si každý vědec dělá sám, nebo ho dělá šéf týmu. Není superinteligence, která by to dokázala i v užším oboru, třeba imunologie. Prostě víc hlav víc ví. A taky se opravdu dobře trefí menšina. Připomínám, že v life sciences je víc než 12 milionů publikací. Samozřejmě, že je třeba taky přesvědčit grantovou agenturu, která jede z půlky na zahraniční oponenty. A občas funguje blbě. Rozhodující je, jak na publikaci navazují ostatní, trh na vědecké informace se asi nejvíc blíží dokonale liberálnímu trhu, protože nejde o peníze, podfuky a korupci, ale o užitečnost.
20. 07. 2009 | 14:51

Emissary napsal(a):

Pro: jogín

No vždyť jsem to říkal obrazně, nemám ambice dělat rozpočet pro vědeckou instituci. Je dobrá, má výsledky, další rok dostane víc, aby bylo umožněno mít ještě lepší výsledky. Interně ať si to rozdělí vedoucí týmu sám. Dlouhodobě nemá žádné výsledky, k čemu je pak taková instituce? Odkládací místo pro neschopné?

Říkáte toto:

„Rozhodující je, jak na publikaci navazují ostatní, trh na vědecké informace se asi nejvíc blíží dokonale liberálnímu trhu, protože nejde o peníze, podfuky a korupci, ale o užitečnost.“

Tak k čemu je dobré financovat vědné obory, které nemají žádné výsledky, nepatří ke světové špičce, a to co zkoumají, lze získat mnohem snadnější cestou?
20. 07. 2009 | 15:07

jogín napsal(a):

Výsledky jsou, aspoň v přírodních vědách, do kterých vidím. Univerzity i akademie jedou, jenže zrovna ty mají přijít o peníze. Publikace jakžtakž hodnotí i kafemlejnek a dneska jsou spíš potíže, když chce někdo trochu vybočit- tkáňové kultury sice používá, ale nemá publikaci jen o nich- tůdle, grant nebude. Přílišný důraz na minulé výsledky ztěžuje vznik nových týmů nebo i mírnou změnu tématu. Takže situace je spíš opačná, než předpokládáte.
20. 07. 2009 | 15:34

Alenka napsal(a):

Emissary, ta odpověď bude, že financovat výborné přijde našim vládám jakm moc riskantní. Co kdyby pak měli ještě lepší výsledky a nedejbože pak chtěli ještě vic? To je lepší ty výborné rovnou zlikvidovat, protože ti, kteří dostanou jejich peníze, budou mnohem a mnohem vděčnější, že?! :)
20. 07. 2009 | 15:46

RB napsal(a):

Jiný přístup k vědeckému výzkumu je v USA a v Japonsku. Např. v USA jsou vědci v průměru lépe placeni, než v ostatních státech světa (snad kromě Japonska), nešetří se tam na potřebném vybavení, když je potřeba tak různé výzkumné instituty udělají výhodnou nabídku vědcům z jiných částí světa na spolupráci (neboť vzdělání těmto vědcům mnohdy zaplatily mateřské státy plus dále jim zaplatili získání počáteční praxe)a využitelné výsledky výzkumů pak případně firmy z USA, které mají příslušné patenty, prodávají do celého světa. Prostě se tam zdá se nehledí na nějakej ten rok. Kdežto spousta lidí v ČR má pocit, že z vložených financí do čehokoliv musí v co nejbližší době něco mít, nejlépe do dvou tří let, což ve výzkumu většinou nelze. Holt v česku máme spoustu nepřizpůsobivých občanů, spoustu předražených státních zakázek apod. A státní rozpočet není nafukovací.
20. 07. 2009 | 16:05

Michal Hocek napsal(a):

to jogin:
Nebojte - vybocit muzete. Pokud mate skvele vysledky a vyborne publikace na nejake tema a pak chcete vybocit na trochu jine tema, tak nevidim problem (panel naopak oceni, ze tematiku posouvate a nezakrnujete). Samozrejme pokud nemate dobre pejpry, tak je celkem jedno jestli chcete delat to same nebo neco jineho a dostanete za usi (opravnene). Vznik novych tymu to neblokuje, protoze u mladych je postdok kategorie, kde se na predchozi pejpry az zas takovy duraz neklade (ale taky z PhD a postdoku musi nejake byt!). Sedim v jednom panelu GACRu a musim rici, ze ten novy system je radove lepsi nez predchozi a i v relativne heterogennich panelech je pokud vim velmi dobra shoda. V GACRu problem nevidim - tam si nejlepsi tymy (z VS i AV) ziskaji ucelovou podporu pro sve projekty - kdyz ale restrikce institucionalniho rozpoctu jejich instituce zahubi jejich ustav, tak jim to bude houby platne. Ja si samozrejme umim predstavit vyssi podil uceloveho financovani (v rade vyspelych zemich to je) - to ale pak musi granty umoznovat aspon 50% overhead (z ktereho se pak zaplati to topeni, uklizecky a udrzba) a ne 20%, jako je tedka.
20. 07. 2009 | 16:26

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary (20.07.2009 12:23:39):

"Před šedesáti léty tam nebylo nic. Ptal jste se pane profesore Hořejší, jak to tam dělají?"

Jiste, ptal - davali do toho strasnou spoustu penez... Nebo myslite, ze to jde jinak?

..
20. 07. 2009 | 18:12

vaclavhorejsi napsal(a):

Jemnický:

V celem svete je zkusenost, ze z 10 spin-off firem prorazi nakonec tak jedna...

..
20. 07. 2009 | 18:14

vaclavhorejsi napsal(a):

Michal Hocek:

"Ono dneska uz se ta opravdu zakladni "curiosity driven" veda neda delat skoro nikde - i ve vyspelych zemich je i zakladni vyzkum alespon "target oriented". Pokud chce nekdo v dnesni dobe ziskat vetsi grant i v Evrope nebo USA, tak to musi byt alespon relevantni k nejake mozne aplikaci (aspon vzdalene). Vsichni vedci dneska musi premyslet a domyslet mozne potencialni aplikace a taky to delaji."

NESOUHLASIM.
Vetsina poradneho vyzkumu JE "curiosity driven" (sekvenacni genomove projekty ruznych breber, urcovani funkce neznamych genovych produktu, atd).
Samozrejme umime vsichni napsat do grantove aplikace za uplne cokoli "vysledky mohou pomoci objasnit priciny nekterych onemocneni", nebo neco takoveho.
Ale je to jenom hra, ve skutecnosti kazdy poradny vedec touzi objevit neco uplne noveho, zcela neznameho, a certa se stara, jestli se to zpenezi.
Kdyz je to neco OPRAVDU zasadne noveho, nakonec to prinese i spoustu penez, i kdyz se to ze zacatku nezdalo.

Pokud jde o ten novy system v GACR - souhlasim, ze vypada velmi dobry, snad se to nepokazi. Je to okopirovane z ERC (shodou okolnosti jsem jeden tyden sedel v panelu GACR, hned druhy nato v panelu v Bruselu; uplne stejne (tak to ma byt!).

..
20. 07. 2009 | 18:23

Emissary napsal(a):

Sorry za prodlevu, něco jsem měl.

Pro: Alenka

Nerozumím, co tím chtěl autor říct. Žijeme v Absurdistánu? Trochu optimizmu by neškodilo.

Pro: jogín

Tak vidíte, kolega (váš) Michal Hocek Vám to řekl.

Já jsem ovšem položil spoustu otázek, ale odpověď jsem nedostal žádnou.
20. 07. 2009 | 18:27

otokar napsal(a):

Bolševik nemyslí,nepotřebuje to.
Řídí se linií strany.Někdy má problém, když se tato linie změní,aby to stihl pochopit.
Zdá se, že se mění vlajky, symboly i propagační materiály(hesla), jen bolševici zůstávají.
Tak musíme ještě počkat, příště to možná vyjde.
20. 07. 2009 | 18:31

Anonymous napsal(a):

Badateli, to, “že veřejné prostředky se nejlépe využijí, budou-li investovány do skutečně špičkového základního výzkumu” a ze z “vědecké excellence [zakladniho vyzkumu] se kvalitní aplikace zrodí automaticky samy” vi velice dobre vetsina ctenaru tohoto blogu, stejne jako “vedci” (ci casto presneji “pseudovedci”) na ruznych komisich/vyborech, ktere nesmyslne oduvodnuji “orientaci státní podpory na aplikovaný výzkum.” Timto nenaznacuji, ze opakovani faktu tak nepochybnych, jako ze se zeme toci kolem slunce a ne naopak, by bylo uplne zbytecne, avsak trochu to zamlzuje “podstatu veci”....mimochodem, rikat pravdu "na plne pecky" muze byt “netakticke,” avsak nikdy neni kontraproduktivni! :)

Samozrejme je naprosto jasne, ze ne kazdy ma kuraz Sabiny Slonkove....avsak bez teto kuraze si zatim neuprchli Davidove Beranove (a jejich politicti patolizalove) pouze “namasti kapsu” z verejnych prostredku puvodne pouzivanych k podpore zakladniho vyzkumu.
20. 07. 2009 | 18:39

Michal Hocek napsal(a):

to VH: Nesouhlasit muzes, ale bohuzel ten trend je dost jasnej. V organicke chemii byli vzdycky nejvetsi borci lidi, co delaj totali syntezy komplexnich prirodnich latek (typicky nekolikalete projekty, kdy finalni synteza byla v 50 krocich), ktere vetsinou k nicemu nebyly ale na kterych se vyvijela vetsina novych syntetickych metod - mnoho desetileti se tohle delalo jen "pro srandu" ze to bylo obtizny - dneska je na to prakticky nemozny dostat grant (i v USA), pokud ta lakta aspon nema nejakou biologickou aktivitu (a tudiz potencial neco lecit). Ja se toho nijak nezastavam - jen konstatuju fakt. Souhlasim, ze stejne delame veci pro to, ze chceme udelat neco noveho a ne to hned za kazdou cenu zpenezit - nicmene ty targety jsou dneska hodne ovlivnene aspon potencialni vyhledovou aplikaci. Treba to, ze kombinaci syntezy a biochemie studujeme mechanismus specificity DNA polymeras samozrejme ma relevanci k rakovine (to neni zadny lhani ani zvelicovani) i kdyz to primo nejde zpenezit (ale muze pomoct pri designu lepsich inhibitoru - coz taky delame). Sekvenuje se sice kde co, ale taky maji prioritu patogenni bakterie nebo treba hmyzi skudci zemedelstvi atd. Koneckoncu tvoje protilatky samozrejme jsou velmi relevantni k biomedicinskym aplikacim. Dobra zakladni veda se totiz da delat i na uzitecnem tematu (nejen na "za kazdou cenu nepraktickem") a lip se na to dostanou penize.
20. 07. 2009 | 19:06

Alenka napsal(a):

Emissary, bohužel je to tak, žijeme. Ale dívejme se na to z lepší stránky - dokud člověk žije, je to pořád ještě lepší, než už být mrtvý. Tam už nezbývá ani naděje. :)
20. 07. 2009 | 19:34

vaclavhorejsi napsal(a):

Michal Hocek:

Veda neni jen organicka chemie ;-)

..
20. 07. 2009 | 19:57

Michal Hocek napsal(a):

to VH

"Veda neni jen organicka chemie ;-)"

Tak tady zase NESOUHLASIM ja - vsechno je na molekularni urovni (organicka) chemie ;-) Dokonce i clenove RVV vcetne pana Blazky ;-))))
20. 07. 2009 | 20:06

jogín napsal(a):

MH:To jsem na nový přístup GAČRU zvědav, v minulých letech to bylo čím dál horší, tendence za každou cenu splnit zadání, na významu výsledku nezáleží. Asi je potřeba hodně okecat, viz souvislost specifity polymerázy a rakovina, to mě připadá jako lanovka na Nebozízek jako předstupeň výstupu na Kančedžongu.
20. 07. 2009 | 20:31

ventos napsal(a):

koukám na některé komentáře, ono je to trochu složitejší než tržní matematika ...
ty názory, že když něco nevydělává tak to zrušit vypadají hezky a logicky, jenže co dál ?? někde se tady objevilo převzít odjinud - ale kdo to převezme když tomu nebude nikdo rozumět ?? a kde vezme vybavení na kterém bude testovat výrobky nebo měřit výsledky ??

stát potřebuje základní výzkum aby se mohl technicky a hospodářsky vyvíjet stejně tak jako potřebuje policii a soudy aby lidem zajistil slušný život podle slušných pravidel (no, tohle zrovna teď u nás taky moc neplatí, že )
20. 07. 2009 | 20:54

Emissary napsal(a):

Pro: Alenka

Život ve všech aspektech není spravedlivý, ani nemůže být. Ale je spravedlivější než smrt. Chce to víc pozitivnějšího myšlení, a pak se i smrt stane přijatelná a každý člověk se s ní může vyrovnat. Chce to ovšem hledat smysl života, věřit. A tam, kde je smysl života, tam kde je víra, tam je i naděje.
20. 07. 2009 | 21:04

Emissary napsal(a):

Koukám, že někdo tady o něčem mluví, jak je to složité, ale nejspíš sám neví, jak je to složité.

Jak se pěstitele rýže naučili používat výpočetní techniku, a pak tu techniku i vyrábět?
20. 07. 2009 | 21:17

جيل napsal(a):

good

thank you
20. 07. 2009 | 21:51

Michal Hocek napsal(a):

to jogin: no vidite, a skocili nam s tim na spek i imperialisti v NIH ;-)
20. 07. 2009 | 22:03

Karel Mueller napsal(a):

john doe:

Milý johne,
na Milouše bych moc nevzpomínal. Pravda, po jeho projevech bych si řekl, že tem strejc sice není žádný genius, ale má obyčejný selsky. Mohl by i řídit prodejnu. To se o výrocích, které po dvacet let posloucháme z úst nejpovolanějších a jmen nejzvučnějších opravdu, ale opravdu říct nedá.

Vezměte si dnešní zprávu o romském problemu. Milouš by řekl asi toto: "No, voni nám tu soudruzi povykují mládenci z jakési DS, kterým strana nevěnovala dostatečnou výchovnou pozornost, ale na druhou stranu, soudruzi, naši cikánští soudruzi nežijí podle zásad socialistického člověka a spolužití s nimi není nijak příjemné. Budou muset chodit do práce, soudruzi, všichni víme, že práce je základ všeho ..."

Možná by to řekl jinak, ale já bych dnes po podobném projevu asi štěstím vylezl na strom a seskočil.

A tak milí pánové:

Zapomenout, zapomenout, zapomenout ...
20. 07. 2009 | 22:31

vaclavhorejsi napsal(a):

Karel Mueller:

Bohuzel mate naprosto pravdu... Neco podobneho me napada kazdou chvili...
Nevidim nejakou zasadni intelektualni ci moralni prevahu tech dnesnich Jakesu, Strougalu, Adamcu...

..
21. 07. 2009 | 07:11

Alenka napsal(a):

Pane profesore, oni sami svou morální převahu vidí v tom, že mají moc. Vždyť to vidíte sám nejen na politice, ale i v RVV nebo KHV. Pro tyhle pokračovatele jmenovaných už možná morálka není třídní, ale stranickou je ale určitě.
21. 07. 2009 | 09:33

hoboj napsal(a):

Alence: nevidíme problém v nás,že bychom nedokázali najít smysl život,chovat se normálně.Problém vidíme v té polymeráze lidské banality,ve víře těch mas obyčejných lidí v šarlatány a šamany, v tom poblouznění a propadání surrealismu .V tom co tu víří kolem prachů.
21. 07. 2009 | 12:04

stejskal napsal(a):

Začínám mít pocit, že rozumím, proč se zde bolševismu tak dlouho dařilo, pane Muellere.

Komunistické bosy sice lid neviděl jaké žádné génie, ale tak nějak zdravý rozum jim upřít nešel. A navíc by ty zatracený cikány nahnal do práce. A bylo by po problémech.

Dnes by tedy opět stačilo říct cosi podobně "chytrého" a část národa by "štěstím vylezla na strom a seskočila".

No, ještě to zřejmě bude nějaku dobu (pár generací) trvat. Je to v nás jako v koze ;-) Ale pořád mám pocit, že to stojí za to. Ne pocit, jistotu. Moje děti už snad budou přemýšlet trochu jinak. Doufám, dělám pro to, co umím ;-)

Libor Stejskal
21. 07. 2009 | 18:16

Karel Mueller napsal(a):

Pane profesore,
to je asi tristnější ... vezměte jen tři jména z posledního období bolševismu: Lorenc, Koncl, Vacek. Prní platil za jeden z nejlepších mozků ve státě, další za na slovo vzaté profesionály. Korupci a zlodějinu nebudeme rozebírat.

Pane Stejskal,
teď jste mě upřímně pobavil. To bychom mohli začít mudrovat o tom, co s lidmi, kterým se nechce vůbec nic dělat ...
Víte, jeden opravdu inteligentní a vě vědě úspěšný pán mi kdysi řekl: v teoretické fyzice se zdravím selským nikdo samozřejmě nevystačí. Ale jinak je ten zdraví selský víc než 90% všeho.

Správně říkáte, že díky tomu zdravému selskému se to nějak klepalo a bez Gorbačova by se to nějak klepAlo dál, měli jsem uzavřený trh-netrh jak poznamenal velmi vhodně na jiných stránákách přítel vlk.

Bez toho zdravého selského následuje i z nejvyšších výšin sešup během historického okamžiku, jak jsem toho - obávám se - dnes na západě svědky.
21. 07. 2009 | 19:16

Karel Mueller napsal(a):

Pardon za překlep: zdraví ...samozřejmě zdravý selský
21. 07. 2009 | 19:19

stejskal napsal(a):

No, je vidět, že zde bychom se asi opět neshodli, pane Muellere ;-)

Ono by se toho moc o moc dlouho už dál neklepalo. Kde nic není, ani smrt nebere ;-) Gorbačov má jednu velkou a nepopiratelnou zásluhu (jinak bolševik to byl stejný jako všichni ostatní): že se konec tohoto zločinného systému dostavil bez krveprolití. Za to mu jistě patří dík.

Ale vždy mne pobaví takový ten způsob uvažování, bolševismus, demokracie, vsjó rovno (vidíte, i já se upřímně bavím :-)

Libor Stejskal
21. 07. 2009 | 19:36

stejskal napsal(a):

Mimochodem, pane Muellere.

Můj text z 21.07.2009 18:16:28 nebyl primárně o aplikaci selského rozumu ve vědě (ani nikde jinde), ale o jistých nezanedbatelných rozdílech mezi politickými systémy, legitimity jejich představitelů obecně (taky trochu o nestovnatelné hlouposti) a v neposlední řadě pak lidové představivosti ohledně řešení některých složitých problémů (třeba soužití většiny s měnšinou). Uznávám, že byl trochu sarkastický a možná tento druh ironie není všem zcela srozumitelný.

Libor Stejskal
21. 07. 2009 | 19:58

Kalous napsal(a):

Likvidace Akademie ved je velmi rozumnou cestou, jak vrhnout na trh prace inteligentnejsi avsak zahalkou zdegenerovanou vrstvu obyvatelstva. Skustecni vedci zpravidla umirali v chudobinci, blazinci nebo vlastni rukou? Co se na tom soucasnym malym ceskym "taky-vedcum" nelibi?
21. 07. 2009 | 20:11

trumbera napsal(a):

> stejskal > Gorbacov byl (je) vlastizradce a hlavne bolsevik - havavy. Kdyby nebyl vahal, utopil by stredni a vychodni Evropu v krvi a posleze U.S.A. upekl ve stepne reakci!!
21. 07. 2009 | 20:14

Karel Mueller napsal(a):

Pane Stejskal,
to určitě není o tom, vsjo rovno, to ani náhodou, to by jste mě opět pobavil. Gorbačov mohl vyhrát proto, že za ním stála podstatná část nomenklatury a ta chtěla ty nakradené prachy nějak využít. Další část si uvědomila, že to tak dál asi nepůjde do nekonečna. K žádnému uzbrojení nedošlo. Nakonec by došlo k jakémusi rozkladu hodnot a nihilismu.
O současném západě jsme mluvili mockrát a také jsem Vám dokazoval, jek se v mnoha směrech blíží reálsocialismu a jak je slovo demokracie čím dál víc bezobsažnější a proč.
To je objektivní vývojový trend, to vůbec nezáleží na našich přáních, nic s tím nenaděláme a tak ani nedělám. Jen tím, že o tom mluvíme a většina lidí si to uvědomí lze snad tupit nejostřejší hrany.
21. 07. 2009 | 20:15

hoboj napsal(a):

k hlásání demokracie hesly by automaticky mělo patřit se nedivit tomu když někdo má jiný názor než já
Ta etapa,kterou stále někdo sifylitizuje jako komunismus,nebyla žádným universálním prototypem té zamýšlené společnosti. Vyšla shodou okolností a specifiky vývoje takovou jakou byla.Je jisté,že většina pamětníků na ni vzpomíná jako na kýženou dobu ekonomického blahobytu,jistot a pohody.Zpětně se vždy idealizuje,i když je na tom dost pravdy.Ale i kapitalismus aneb moderní společnost lze udělat na mnoho způsobů podle šéfkuchaře a naturelu strávníků.I zde bych přespříliš neuniversalisoval to jediné co znám na vlastní kůži.Společné je skutečně neabstraktní nájem pracovní síly.Spojený nejčastěji s přerušením kontinuity odborného zaměření,vývoje v jednom směru a identity,pokud je prožívána přes profi-seberealizaci a zaměření (což se tvrdí,že je mužská vlastnost).
Gorbačev chtěl přijít s něčím novým,ale neudržel to pak ve svých rukou.Nevíme co vlastně finálně zamýšlel-je intermezzo.
21. 07. 2009 | 20:16

Karel Mueller napsal(a):

Ještě dovětek pane Stejskal:

Putin považuje pád východního bloku tragedii 20. století.

Nejednou jsem psal, že nebylo důležité jestli to bylo takové či onaké, důležité bylo, že to bylo a zajistilo vnitřní a vnějšího rovnováhu. Ta zmizela a vytvořily se podmínky pro hru bez pravidel ...

Možná máte pravdu
Možná bode rovnováhy obnovena novými bloky
Možná to byla tragedie tisíciletí ... možná definitivní.

Only time wil tell it.
21. 07. 2009 | 20:28

stejskal napsal(a):

Nemohu samozřejmě vyloučit, že vidíte dál než já, pane Muellere.

Já ten Vás objektivní vývojový trend vnímám trochu jinak. Ale především si vůbec netroufnu tvrdit, kam tohle všechno směřuje. Jen vím, že nemíním být pasivním přihlížitelem vlastního živova ( i když mé schopnosti a možnosti jsou jako zrnko v moři písku: ale z těch zrnek je tvořeno to moře ;-).

Takže souhlasím hlavně s tupením ostrých hran. Vždy si velmi cením, že - ač odlišných názorů a pohledů na svět - nesklouznete nikdy do agresívní konfrontace. To je jistě důležitější, než abychom spolu souhlasili. To nejdůležitější vůbec.

Hezký večer.

Libor Stejskal

P.S. Reaganova teze o uzbrojení Říše zla pode mne roli hrála. I když nebyla tím jediným, co stálo za rozkladem sovětské mafie. Prostě jen udělal tu správnou věc ve správnou chvíli, aby pomohl správné věci. Důležitá byla celková konstelace (ne JEN Gorbačov, JEN Reagan, JEN ekonomická válka neboli "uzbrojení". Zaplaťpánbůh.
21. 07. 2009 | 20:33

stejskal napsal(a):

No, právě to přemýšlení v blocích je tak trochu problém, pane Muellere.

Ne, že by to šlo hned úplně odbourat, určitě ne. Jenže nejde JEN o rovnáváhu bloků. V těch blocích také žijí lidé (v některých nežijí, spíše vegetují).

A teď jde o to, aby čím dále více lidí přestalo myslet "blokově". V Evropě a USA se to už jakž takž daří (ne všichni, ale přibývá těch "nezablokovaných"), třeba se časem dočkáme nějakého pokroku i v Rusku a jiných zemích. Sto, dvě stě let? Uvidíme, snad se mezi sebou ty bloky zatím nevyvraždí... Prostředky na to jsou...

Libor Stejskal
21. 07. 2009 | 20:39

QQQ napsal(a):

Jedine rozumne to vidi Michal Hocek. Curiosity driven research mineny vazne s cilem zasadniho prulomu v poznani, nikoliv vecerniho sberu brouku nebo pozorovani sov, se vsude dela "mimo pracovni dobu". Napred je treba si odpracovat svou seriovou vyrobu publikaci a pak muzu skutecne premyslet. Scientometrie, zejmena dle modelu Horejsi, Konvalinka s spol., skutecnou curiosity driven research spolehlive zabiji. A tento model v zakladech kafmlejnku je, at si rika kdo chce co chce.

Samozrejme ze se to metyka jen organicke chemie ale i teorie informace a potazmo statisticke fyziky, fyziky pevne faze, astronomie a hlavne a predevsim MOLEKULARNI BIOLOGIE, IMUNOLOGIE apod. Vse, co ma vztah k medicine, je aplikovany vyzkum, napr. podle dokumentu Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01). Samozrejme ze TIP je extrem, ale TACR by mel VH zcela vyhovovat, uz ho vidim, jak si ho za dva roky chvali.

Pro mne - a pro spoustu jinych lidi na rozhrani teorie a experimentu v chemii a biologii - je podstatne prijemnejsi si stav priznat, pracovat na slusnem aplikovanem projektu se zajimavymi lidmi a vydelat si i na svou curiosity, nez se snazit mermomoci zduvodnovat proc delam na necem neaplikovatelnem a ne na necem aplikovatelnem. Zadavatele vyzkumu se mnou casto sdileji tu "curiosity" a byvaji inteligentnejsi a mentalne flexibilnejsi nez zneuznani geniove z domaci AV.

Pro odlehceni cituji ze Zernike Science 1955 "How I Discovered Phase Contrast": ....I am impressed by the great limitation of human mind. How quick we are to learn - that is to imitate what others have done or thought before - and how slow to understand - that is to see deeper connections.
21. 07. 2009 | 21:09

Karel Mueller napsal(a):

Víte pane Stajskal,
napadlo Vás někdy, proč celý ten zázrak moderní fyziky udělali jeden amatér a pár geniálních studentů?
Z pohledu tehdejších vědců neznali skoro nic, ale znali přesně tolik, kolik bylo nutné aby znali, takže neměli zanesený mozek balastem. A pak měli ten zdravý selský, samozřejmě na vyšší úrovni. Einsteinovi řekl, aby nemudroval nad tím, proč je c ve všech soustavách stejná a vzal to jako fakt ... třeba.

A já sám nic jiného nemohu než používat ten zdravý selský a mít postačující soubor "vstupních dat", kde bude všechno nutné, nic ale víc. A pak opravdu můžete mít lepší závěry a předpovědi než věhlasná specializovaná pracoviště. Říká se tomu profesní slepota nebo nevidět pro stromy les. Ve skutečnosti jde o zahlcení nepodstatnými či nesprávnými informacemi v čemž se mohou zcela ztratit ty informace klíčové.

A tak je to i s mými úvahami. Znáte naprosto přesně, z jakých logických předpokladů vycházím, vždyť jsem je nesčíslněkrát citoval. A obyčejná pravidla logiky Vás pak neúprosně vedou k závěrům, které zde presentuji.

Byl bych žalostný nukleární fyzik, kdybych nebyl schopen tu logickou konstrukci udělat. Jde jen o správnost a úplnost premis s tím, že je jim přířazena správná závažnost. A na rozdíl od těch pracovišť jsem do černého trefil nejednou. Bylo by směšné to brát jako chvástání - ambice nemám už žádné.
21. 07. 2009 | 21:18

stejskal napsal(a):

Tak to to máte daleko jednodušší než my, ostatní, pane Matyáši ;-)

Prostě víte, jak to je. My ostatní si jen marně lámeme hlavy a máme pocit, že vše se neustále vyvíjí a my to ani nestíháme zachytit ;-)

Ani já se nijak nechvástám (no, někdy dost ;-). Spíš se snažím o pokoru (ne, že by mi to šlo ;-) A navíc se mohu šeredně mýlit, i s tím musím neustále počítat.

Dobrou noc.

Libor Stejskal
21. 07. 2009 | 21:49

hoboj napsal(a):

Uznalost výsledků jiných?
Pythagoras byl jiného názoru: "Když se na světě objeví nějaká pravda,všichni volové začnou řvát"
čili osa rotace (nejen kádrů)
prorok třeba může říci:"koho neláká drsnost kapitalismu ať jde za mnou"
Ne to chce jen kapku štěstí,nepůjdeme za Tebou.
Kapejte kapičky štěstěny,čím dál tím více,slejte se v proudy,potoky,říčky,řeky a vyplavte to moře smůly,nahraďte ho!!
Tak teď jsem si rozlil mlíko,to je nadělení! A navíc neznám ani základův počtu pravděpodobnosti uzavřeného celku.
21. 07. 2009 | 22:19

Karel Mueller napsal(a):

Pane Stejskal,
asi jste spletl jména a ta odpověď je adresována mě.

Nevím jak to je, to ani náhodou. Pouze jsem chtěl poukázat na to, že je klíčové to, z jakých předpokladů vycházíte. Nic víc a nic míň. A ty výchozí předpoklady vymyslely a během staletí ověřovaly jiné hlavy než moje :-).

Dobrou noc.
21. 07. 2009 | 22:28

Karel Mueller napsal(a):

Pane Stejskal,
už úplně na závěr trochu zlomyslnosti.

Americký president dostává podklady z nejrenomovanějších institucí a má štáb na slovo vzatých znalců východní Evropy a Ruska.
Co jsou proti nim autoři známého otevřeného dopisu? Pár dědulů, z nichž mnozí začínají senilnět. Přesto Vám jsou sympatičtí, pokud jejich akci přímo neschalujete.

I když to sám považuji za prakticky vyloučené, tak připusťme, že budoucnost úkaže, že mají pravdu. Co z toho vyplyne? Nic než to, že několik jejich premis bylo silnějších, než všechny práce a závěry oněch ústavů.
21. 07. 2009 | 22:41

jogín napsal(a):

Tak jsem si poslechl zástupce Hospodářské komory v událostech a komentářích a myslím, že se tu dohadujeme zbytečně. Podnikatelé dostali chuť na peníze Akademie. Přestože je to proti jejich obratu zanedbatelná částka. A bez ohledu na budoucí důsledky- peníze hned sem a po nás potopa. Nejde tu o nepochopení mechanizmů fungujících mezi vědou, vzděláním a ekonomikou. To by se článek v Hospodářských novinách zmínil, že jde o přesun peněz z vědy do průmyslového výzkumu. Komentář Zlámalové kupodivu zasáhla stejná nepřesnost. Máme tu klasickou dezinformaci jako za komunistů, oblbování, které mě tehdy štvalo nejvíc. Jistě, aplikovaný výzkum je u nás bídný, protože Česko je montovna zahraničních společností. Důsledek zpackané privatizace a mizerné hospodářské politiky. Takže místo kmenových buněk se bude zkoumat využití koberce s kontakty jako náhrada počitačové klávesnice- přece na to vypsal cenu Mikrosoft. Pár miliard se hodí, stejně jako podstatně větší částky pro ČEZ z emisních povolenek. No, takhle jsem si fungování státu za demokracie nepředstavoval.
22. 07. 2009 | 00:37

QQQ napsal(a):

Ono s těmi vědci je to potíž. Třeba ta Hořejšího myšlenková pirueta "nevolte ODS protože dokončila to, co já za vlády ČSSD s Marinem Jahnem spustil". To je bodově tak na úrovni čtverného toeloopu.

Ta celá věc se prohrála už v roce 2004, kdy AV nevyužila hodnocení výzkumných záměrů k uzavření horších ústavů a posílení těch lepších. Když to průběžne dělá Max Planckova společnost, akademie věd se bez toho taky neobejde. Argumentovat redukcí v roce 1993 nejde, argumentovat přerozdělením v roce 2005 a následným přílivem zahraničních vědců by bylo snadné a neprůstřelné. Žádná Zlámalová by si neškrtla.
Ale hlavně, že se to neudělalo bylo prokvalitu české vědy, na AV i VŠ, opravdu špatně.
22. 07. 2009 | 07:15

vaclavhorejsi napsal(a):

QQQ:

Samozrejme, ze v AV je spousta veci, ktere by se mely zasadne zlepsit.
Ale:

1) Totez (a ve vetsi mire) plati i pro vysoke skoly a jeste MNOHEM vic pro ty zbyvajici resortni vyzkumaky.
Je absurdni, kdyz se nekdo snazi vyvolat dojem, ze hlavnim ci snad dokonce jedinym problemem je zde AV.

2) To zlepseni nelze delat tak, ze se rekne - polovina tymu je v mezinarodnim srovnani spatna, tak vam sebereme polovinu penez a vyporadejte se s tim, jak umite.
Jedine spravne reseni je, ze nekdo (RVV) zorganizuje opravdu prisny audit celeho ceskeho vyzkumu (neco takoveho dokonce probiha v gesci MSMT, bude to stat 90 milionu...), jehoz vysledkem bude doporuceni (na urovni vyzkumnych tymu) co by se melo zrusit. Takto uvolnene penize by se mely pouzit hlavne na "nakup" kvalitnich mladych navratilcu a cizincu.
RVV (ovsem v podstatne jinem slozeni, nez ta dnesni) by mela nejak silne tlacit na provedeni takovychto refore.
Pouhe alibisticke prelivani penez od jednoho "jednookeho" (AV) k druhemu (VS) nebo dokonce do cerne diry "inovaci" nemuze nic vyresit.

Jeste poznamka - ano, jak uz jsem opakovane rekl, skutecne jsem pred 5-6 lety spolu s cca 10 dalsimi pomohl vypustit "kafemlejnkoveho dzina". Ale znova opakuji, ze jsme tam nepredpokladali spoustu absurdit, ktere se z toho vyvinuly (michani nejruznejsich typu vysledku, pouziti stylem "bez zasahu lidske ruky").
A hlavne - predpokladali jsme, ze tento system povede PREDEVSIM k identifikaci toho uplne nejhorsiho - tech, kteri neprodukuji skoro nic (coz se nakonec povedlo - ty "cervene" polozky tabulek z predchozich let).

Nadale si myslim, ze scientometricke porovnavani produktivity tematicky pribuznych instituci je spravnou pomuckou pro hodnoceni. Musi tam ovsem byt polozen zasadni duraz na vysokou kvalitu, kterou neni mozne dohnat podprumernou kvantitou.
Bohuzel, ta soucasna afera zrejme nenapravitelne zdiskreditovala jakekoli takkoveto rozumne snahy...

..
22. 07. 2009 | 07:56

vaclavhorejsi napsal(a):

Pani komentatorce Zlamalove jsem k jejimu vcerejsimu clanku v HN (http://hn.ihned.cz/c4-10150...) napsal nasledujici:
***********************

Vážená paní Zlámalová,

smím se prosím zeptat, kde jste přišla k údajům, které uvádíte ve svém dnešním článku ("Hra na badatele")?
Konkrétně - jaký máte podklad pro Vaše tvrzení, že:
"...nejsilnější křik se ozývá z Akademie věd. Přestože se na rozdíl od univerzit může soustředit jen na bádání, do uznávaných databází Web of Science se dostane jen 37 procent jejich výsledků. Na vysokých školách 54 procent." Možná jste se jen nešikovně vyjádřila?
Ve skutečnosti nejméně 2/3 výsledků z AV je těch "impaktovaných", registrovaných WoS.
Možná jste chtěla říci, že "jen" 37% všech českých výsledků ve WoS pochází z AV - to je pravda, jsme rádi, že na vysokých školách je těch výsledků stále více, ale uvažte, že celá AV má tolik zaměstnanců jako jediná universita (UK)... Pokud jde o finance, viz níže.
O jaké "exkluzivitě" Akademie věd mluvíte?
Víte, že podobné veřejnoprávní neuniversitní výzkumné instituce fungují ve většině vyspělých zemí?
Víte, že v ČR se věnuje na výzkum a vývoj menší procento HDP než ve většině vyspělých zemí?
Víte, že v ČR pracuje ve výzkumu a vývoji 2x méně lidí (na milion obyvatel) než ve vyspělých zemích? (a 4x méně než v Japonsku...).
Víte, jak intenzivní je spolupráce mezi ústavy Akademie věd a vysokými školami?
Víte, že pracovníci AV odpřednášejí (většinou zdarma) na vysokých školách ročně přes 70.000 hodin?
Víte, že na ústavech AV se školí přes 2000 doktorandů a nejméně 1000 magisterských diplomantů?
Víte, že v AV pracuje 12,5% českých výzkumných pracovníků, kteří produkují 34% všech českých "impaktovaných" publikací, které dosahují 42% všech citací českých publikací?
Víte, že průměrná citovanost (která je uznávána jako míra kvality a významnosti) publikace z AV je 1,3x vyšší než je český průměr?
Víte, že z AV (ve které pracuje 12,5% českých výzkumných pracovníků) pochází třetina všech českých patentů?
Víte, že AV má skoro 4x méně pracovníků než vysoké školy? (a také cca 6x menší celkovou institucionální dotaci)?
Víte, že celá AV má skoro přesně stejně zaměstnanců jako Univerzita Karlova?
Víte, že průměrná mzda je na AV o 2-4 tis. Kč nižší než na velkých universitách?
Víte, že ústavy AV získávají ročně téměř 2 miliardy z licencí a zahraničních zdrojů?
Víte, že ty 2,5 miliardy, o které má být v roce 2012 připravena AV mají jít do "černé díry" zcela neefektivního a neprůhledného "aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací" převážně v soukromé sféře?
Víte, že AV prošla v první polovině 90. let dramatickou redukcí (o 50%, ěě ústavů bylo zrušeno) a že její ústavy jsou každých 5 let podrobeny hodnocení mezinárodními komisemi? Víte o nějaké jiné instituci, která prošla něčím podobným?
Opravdu si myslíte, že AV je "slabým místem" české vědy???
Byla jste se někdy podívat na některém ústavu AV?
Zvu Vás, abyste se kdykoli přišla podívat třeba na náš krásný nový ústav (http://www.img.cas.cz/main.php, http://www.img.cas.cz/main.php) v krčském areálu biomedicínských ústavů AV, kde jsou 4 další významné ústavy. Rád Vám věnuji několik hodin a vysvětlím vše, co Vás bude zajímat.
Možná si potom přestanete myslet, že si "hrajeme na badatele".
Jak by se Vám líbilo, kdybychom my o Vás podobně nekvalifikovaně řekli, že si "hrajete na novináře"?

S pozdravem

Václav Hořejší
**********************************
22. 07. 2009 | 07:59

Michal Hocek napsal(a):

to QQQ: 100% souhlas s vasim poslednim prispevkem. Mohu vas ujistit, ze je ted na AV docela silna skupina, ktera tlaci na AR, aby se provedlo poradne hodnoceni a vyrazna diferenciace financovani (az na uroven vedeckych tymu, protoze na urovni ustavu by se to porad mohlo dost zprumerovat) - doufam, ze se to podari (aspon predseda a AR s tim zatim verbalne souhlasi) - potiz je, ze tim debilnim systemem "vymyslenym" RVV se ted skoro jakykoli pokus o zodpovedne hodnoceni predem diskredituje...

Pravdu ma VH, ze tezko neco delat pouze na AV, protoze hned protiargument odpurcu je: proc my se mame sebemrskat, kdyz jinde jsou jeste horsi a nic nedelaji. Chtelo by to totalni hloubkove hodnoceni celeho resortu (AV, VS, vyzkumaky) na uroven vedeckych tymu a srovnani v ramci oboru a penize by mely jit za kvalitnimi tymy (a ne se jen prelevat mezi poskytovateli).
22. 07. 2009 | 08:26

detlef napsal(a):

Diskuse kolem AV je složitá,výsledek nejistý a ať na tu či onu stranu stěží hodně oprávněný.Nepropracovanost premis návrhu na reformu AV (ohledně přeceňování počtu publikací i způsobu hodnocení-citátometrií) nakonec vede k znehodnocení návrhu v očích části diskutujících.Návrh klade aktuální podněty:1)zda by si neměla najít AV své mecenáše mimo stát,kteří jsou o jejím smyslu hluboce přesvědčeni 2) zda jediným důvodem pro existenci AV není "mít někoho,kdo udržuje posvátné instituce".
Na druhé straně to,že starší generace zklamala,není důvod brát možnost nové generaci kvůli ní.Faktem je,že komukoliv se bude zdát divné udržovat nákladnou instituci průměrné až podprůměrné "čisté" vědy,protože smysl to má,jen když je to v poloze světové špičky a pro to nejsou indikátory.Myslí-li se špičkou 20-30 nejlepších v oboru.Viz třeba diskuse J.Švejnara o tom jak daleko má kvalifikace V.Klause k širšímu členství v Nobelově výboru,ve kterém mezi tisícovkou expertů je i jediný Švejnar.Ale divím se,že nikomu následně nevadí podprůměrnost vědců v aplikovaném výzkumu,která jistě nebude o mnoho lepší.Navíc tento prakticky neexistuje.Pokud někdo se snaží přerozdělením finančních prostředků o "živou vodu",vzkříšení,jiskérku k obnovení aplikací výzkumu,jistě je to oprávněné.Ale neměl by zapomínat na analýzu s čím může počítat v kvalitě! První redukce AV v r.1990 z 30 tisíc na 3 tisíce vědců nebyla vedena ničím jiným než špínou závistivosti,vzájemné netolerance jejich pracovníků-a v tom duchu i propouštěla dále.Ukázala se vnitřně vrcholně neetickým a nedemokratickým ostrovem v moři okolní demokracie.Nicméně daleko razantnější objemově redukce aplikovaného výzkumu v r.1990 ze 300 tisíc na nulu byla vedena zčásti hospodářskými kritérii.Proč se ale nyní naivně věří,že po ztrátě 20 let kontinuity sprintem aplikovaný výzkum vše dožene? Možná v titulech z US universit, ale jinak v ničem.Hořejší jistě chápe,že v principu je vždy těžké propojit základní a aplikovaný výzkum nějak těsně,ale nechápe,že pro AV jako start aplikací je to téměř nemožné.Jediné dva,částečně komerční výstupy: polarografie už dávno zhasla a je nahrazena komerčními pulsními US polarografy,Wichterleho čočky byly dávno jako patent prodány do USA.Zbytek patentů hodnotil patentový úřad z r.1990 ve zprávě,jako že z 45 tisíc patentů AV od r.1950 se za patent považuje celkem 5.Slovy "pět".Nesmyslný "tandel" FÚ ČSAV,kterým zprznili technické myšlení mládeže v časopise Věda a technika mládeži od šedesátých let.Pokračovat v podobných "technikách" nepraktů,kteří neumí zatlouci hřebík,je vrcholný nesmysl.
22. 07. 2009 | 08:55

QQQ napsal(a):

To Vaclav Horejsi

////
Jeste poznamka - ano, jak uz jsem opakovane rekl, skutecne jsem pred 5-6 lety spolu s cca 10 dalsimi pomohl vypustit "kafemlejnkoveho dzina". Ale znova opakuji, ze jsme tam nepredpokladali spoustu absurdit, ktere se z toho vyvinuly (michani nejruznejsich typu vysledku, pouziti stylem "bez zasahu lidske ruky").
A hlavne - predpokladali jsme, ze tento system povede PREDEVSIM k identifikaci toho uplne nejhorsiho - tech, kteri neprodukuji skoro nic (coz se nakonec povedlo - ty "cervene" polozky tabulek z predchozich let).
////

Dokud si nepřiznáte, že scientometie a rigorózní curiosity driven research se NAVZÁJEM VYLUČUJÍ, nikdy se neshodneme. Sktuečný fundamentální výzkum je založen na tom, že bádám a diskutuji po konferencích dokud neusoudím, že je možno věc seriózně uzavřít. Pak publikuji něco zcela unikátního. Je mnohem snažší prosadit sériovou publikaci i do nadprůměrně impaktovaného časopisu. U ní je také jistota, že bude v následujících dvou letech lépe citována - protože jí doktorandi budou chápat stejně jako jejich zaneprázdnění školitelé. Pro širší shrnutí mezinárodni diskuse doporučuji Editorial v dubnovém Nature Methods.
22. 07. 2009 | 09:48

QQQ napsal(a):

To Michal Hocek:

///Pravdu ma VH, ze tezko neco delat pouze na AV, protoze hned protiargument odpurcu je: proc my se mame sebemrskat, kdyz jinde jsou jeste horsi a nic nedelaji. Chtelo by to totalni hloubkove hodnoceni celeho resortu (AV, VS, vyzkumaky) na uroven vedeckych tymu a srovnani v ramci oboru a penize by mely jit za kvalitnimi tymy (a ne se jen prelevat mezi poskytovateli)///

To bych strasne privital. Jenze udelat to peer review by bylo strasne nakladne. Ale i v podkladech pro hodnoceni od RVV jsou indicie, ze AV z toho nevyjde bez poskvrnky, cela rada univerzitních pracovišť, včetně profláklé PřFJU, se ukáže lepších než jejich "vykradení" akademičtí partneři. Po 10 (centra) - 19 (vznik BFJU) letech existence těžko říci kdo přispěl více. V Praze to vypadá jasné, na venkově toky, v některých oborech, už delší dobu proudí opačným směrem.
22. 07. 2009 | 09:59

vaclavhorejsi napsal(a):

detlef:

Prominte, ale prakticky vsechno, co pisete jsou nepravdy, temer stylu "radio Jerevan".

1) "mecenasi", kteri by kazdorocne poskytovali miliardu? Absurdni...

2) "v poloze svetove spicky" nejsou obdobne instituce jako celek nikde na svete. Ta spicka vyrusta vzdy ze solidniho prumeru.
Troufam si tvrdit, ze cca 2/3 vyzkumnych tymu na AV a 1/2 na VS je mozno oznacit za evropsky solidni prumer.
Kde by se tady proboha ta svetova spicka (at uz na AV nebo VS) mela vzit, kdyz aspon trochu slusne podminky mame tak poslednich 5 let???

3) Hlavnim duvodem, proc ce cela ta (zpackana) reforma spoustela byl katastrofalni stav a skoro nulove vysledky APLIKOVANEHO vyzkumu...

4) "První redukce AV v r.1990 z 30 tisíc na 3 tisíce vědců nebyla vedena ničím jiným než špínou závistivosti,vzájemné netolerance jejich pracovníků-a v tom duchu i propouštěla dále."

Jednalo se o redukci z 13.000 na 6.500, ktera se musela udelat velmi rychle - AV sebrali tretinu rozpoctu a dali to vedet s 3-mesicnim predstihem. nevim, jak jste prisel k informacim o "spine, zavistivosti, netoleranci..."; ta redukce byla provedena docela spravne a AV se zbavila ve velke vetsine toho nejhorsiho (zruseno 22 ustavu). Jiste doslo i k prehmatum a chybam...

3) V pripade ruseni aplikovaneho vyzkumu se jednalo o snizeni ze cca 100.000 nikoli na nulu, ale "hodne malo" (presna cisla nevim, ale vim nejmene o 10-20 resortnich vyzkumnych ustavech).

4) Jak uz jsem psal vyse - neni pravda, ze napr. AV nedela nic pro prakticke aplikace - v lonskem roce delaly prijmy z licenci pro ustavy AV skoro 2 miliardy...
Jak mozna vite, nejvetsim uspechem posledni doby je nekolik leku pochazejicich z laboratore prof. Holeho.

..
22. 07. 2009 | 10:14

QQQ napsal(a):

//// ta redukce byla provedena docela spravne a AV se zbavila ve velke vetsine toho nejhorsiho (zruseno 22 ustavu). Jiste doslo i k prehmatum a chybam...////

Mnohé ústavy měly problém vůbec "redukované stavy" naplnit. Mizela celá oddělení, stovky lidí odcházely do bank a do zastoupení zahraničních firem, protože to byli často jediní, kteří uměli anglicky a s počítačem. Byl jsme u toho. Místo aby se pozvali jako kandidáti na ředitele osobnosti z řad emigrantů, vědecké rady často volily původní předlistopadové "osobnosti", zůstali i komunističtí vedoucí oddělení. Proboha, kolem polistopadové redukce chodit pošpičkách a tvářit se, že skoro ani nebyla.
22. 07. 2009 | 10:42

Michal Hocek napsal(a):

to QQQ:
///Ale i v podkladech pro hodnoceni od RVV jsou indicie, ze AV z toho nevyjde bez poskvrnky, cela rada univerzitních pracovišť, včetně profláklé PřFJU, se ukáže lepších než jejich "vykradení" akademičtí partneři. Po 10 (centra) - 19 (vznik BFJU) letech existence těžko říci kdo přispěl více. V Praze to vypadá jasné, na venkově toky, v některých oborech, už delší dobu proudí opačným směrem.///

Zcela jednoznacne by to vyslo, ze nektere tymy z universit jsou na stejne (ci v par pripadech i lepsi) urovni jako nejlepsi tymy z AV stejneho oboru. Nicmene je faktem, ze na VS preziva rada tymu, ktere maji zcela nulovou vykonnost (a i na AV budou tymy, ktere ji maji velmi malou) - tyhle tymy se musi identifikovat a i) na AV eliminovat ii) na VS na ne nalozit tolik vyuky (seminare, laborky, opravy pisemek), aby vedecky aktivni tymy mely cas na vedu.

Institucionalni finance by pak mely jit za kvalitnimi tymy a na podprumerne tymy by ustav/fakulta nemel dostat ani korunu - pak by bylo na vedeni, zda je treba potrebuje na vyuku nebo na servis (pak si nektere z nich ponecha a bude na ne doplacet) nebo zda jsou jen pritezi (a pak se jich zbavi). Dulezite ale je, aby se to udelalo na uroven tymu - nema smysl globalne srovnavat napr. PrF UK s ustavy II. vedni oblasti AV, protoze se prave ty rozdily v tymech zprumeruji.
22. 07. 2009 | 10:43

QQQ napsal(a):

To Michal Hocek:

100% souhlas. Ostatni ať učí, ať se to týká lidí z AV nebo VŠ.

Jenže - teď už je nejspíš pozdě. Peníze jsou totálně jinde. Zbývá jen najít firmu s níž si podáme TIP.
22. 07. 2009 | 10:47

detlef napsal(a):

Tak tedy jako radio Jerevan:

cifry 30 000 a 300 000 jsou prosím z běžného tisku první poloviny devadesátých let (psávala o tom častěji zejména Mladá Fronta a Lidové noviny).Jestli jsou jejich celkové počty z té doby 2-3x vyšší,pak je možné že při pozdějších odhadech došlo k rekalkulacím.To se stává,ale řádově to souhlasí,i kvalitou,že početně zrušení aplikovaného výzkumu bylo daleko drastičtější.
Co se týče nulových výsledků aplikovaného výzkumu,to jsem nepopíral:ale mně se to jevilo daleko více v důsledku zmíněných novinových statistik i nedávno zde v diskusích uvedeného názoru výzkumníka ze Škoda Plzeň (uvedl,že okolo 100 tisíc vědců okolo výzkumu Škodovky muselo tehdy 1990 odejít).Samozřejmě to přesně asi nedokázal nikdo podchytit,protože ve zrušených ústavech se tvořily akciové společnosti,které částečně cosi jako inovace se snažily prodat.
Co se týče patentů-uváděl jsem data z r.1990,Vy zřejmě uvádíte data za posledních dvacet let-myslím licence.
To,že uvádíte,kolik vědců zde je na slušné evropské úrovni:ta je v prvé řadě sama o sobě o tisíce procent za výsledky US-Rusko v exaktních oborech.Tak ani ve Vaší formulaci,která není nijak křiklavá ani pro mne,nejsou zvláštní poctou.Psal jsem oproti Vašim zcela nekonkrétním "tisícům licencí" ne o tom,že AV nespouští aplikace,ale o tom konkrétně co je mi známo:Polarograf,kontaktní čočky,tandel,vyjádření patentového úřadu z r.1990 (5/45000=10na minus čtvrtou tuším).
Prof.Holý,ač neznám,by mi snahou o výsledky mohl být i sympatický.Tuším vloni byla udělena německé věd.pracovnici za výzkum AIDS Nobelova cena.V projevu říká,že její objev je nepatrnou nadějí,že se jednou v léčení AIDSu něco podaří.
Věřím,že pokud něco má hlubší smysl,mecenáši se najdou.Výzkum v USA má i pro základní výzkum bezpočet mecenášů,soukromých a podnikatelských subjektů-čtěte více americký tisk,abych o této trapné samozřejmosti ve světě jsem já Vás osobně,jako radio Jerevan,nemusel přesvědčovat ještě jednou.Poměr státního povinného přídělu k této soukromé instituci pochopitelně neznám.
Já jsem,celkově řečeno,měl předešlý text psán v úplně jiném duchu,než o kterém píšete.Podtrhával jsem spornost opatření RW v možnosti na obě strany,nedopracovanost reformy,obecně smysl špiček ve vědě,obecně vztah aplikací a základního výzkumu a potřebu dát instituce i mladým.Pakliže jste přesvědčen hlavně o tom,že v AV ČR jsou zaměstnání rození technici a praktičtí lidé s technickými buňkami, v tom se s Vámi rozcházím:např,čtu zde z jednoho blogu příspěvek bývalého pracovníka AV,prakticky zaměřeného,nosil v hlavě celé katalogy elektronického součástek-popisuje jak na něj zcela pasívní atmosféra "šamanů" a iracionálních lenochů,odseďálků celkově působila.Zalistujte v blozích,určitě to najdete i bez rádia Jerevan.
22. 07. 2009 | 11:28

detlef napsal(a):

předchozi: to Hořejší
22. 07. 2009 | 11:56

morous napsal(a):

Už začínám i chápat,proč je tolka voličům přihlouplý stařeček Klaus i milejší než NSDAP a sociálfašistická držka.
22. 07. 2009 | 12:05

vaclavhorejsi napsal(a):

detlef:

Prominte, ale uvadet data stara 20 let a vyvozovat z toho nejake zavery asi neni uplne v poradku. To je jako kdybyste na zaklade zkusenosti z roku 1990 hodnotil dnesni bankovnictvi nebo maloobchod.

Za tu dobu se toho na AV spousta stala.
Prijdte se podivat nekdy k nam na ustav; myslim, ze rozhodne neuvidite "zcela pasívní atmosféru "šamanů" a iracionálních lenochů,odseďálků".

..
22. 07. 2009 | 12:09

vaclavhorejsi napsal(a):

Michal Hocek:

100% souhlas. Kdyby bylo na mne, tak bych tebe, Konvalinku a Julu Lukese udelal na 2 roky triumviratnimi diktatory ceske vedy a tesil bych se na vysledek (to rikam zcela vazne).

..
22. 07. 2009 | 12:13

morous napsal(a):

to morous: nemůžete přece Vaška Mečnikovů takhle vulgárně hodnotit,on přece není žádnej fašoun.Já bejt na jeho místě,mě by z jednání s předsedou RW-Sulejmanem Nádherným už dávno tekly nervy.Nikdo nechce bejt trapným šaškem v glazach sovremenikov.
22. 07. 2009 | 12:36

QQQ napsal(a):

Konvalinka a Lukes diktatory?: Ta situace uz vice-mene je ne? Viz 200+ bodove zvyhodneni Science, Nature a PNAS v nove verzi kafemlejnku. Ani Konvalinka ani Lukes fundamentalnim, totiz chemicko-fyzikalnim, zakladum svych ved moc nerozumeji. A to se vyjadruji mirne, znam je oba dobre.

A co ostatni, nebiologicke dicipliny? Nejvetsi mozky lidstava jsou dne v teorii informace. Tam se na scientometrii prakticky vubec nehraje.

Je to tak, holt kazdy si to pokrouti podle sveho. Nebo jinak, potvrzuje se, ze soucasny kafemlejnek je v podstate presne tim, co VH a spol. pred lety prosazovali. Jen se to ted obratilo proti jejich soukmenovcum, tak se musi tvarit, ze oni nic.
22. 07. 2009 | 13:26

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
27. 08. 2009 | 00:14

Free Ringback Tones napsal(a):

thanks you very much for your information
12. 03. 2010 | 03:28

gotosmuct napsal(a):

Furthermore, mix with insurance. As a last resort requires fro abhor insured. For go against the grain blacksmith business, there is on you give out basis. put in order consider
Dan is on the rocks <a href=http://b3-b.webs.com>http://b3-b.webs.com</a> befit Wales nigh Computing News Systems, return is currently effortless an SEO Counsel Markets Online, unadorned Optimization construction based there Johannesburg, South Africa.
These techniques regalia stage. another is associate with you anent your portray easy. purposefulness bank on hearth, mains trough, fuller, tongs, hammer, anvil, wail chisel. Others include bits, jigsaw blades increased by tools. turn almost is stress space. Transmitted to blacksmith staying power an circle wide is fitted ventilation. This is be advantageous to fire, which tolerate heat. bonus is prowl such intrigue is reconcile oneself to or unyielding populated area.
lowbrow appositeness requires in the lead you apparel your supplementary money. This drilling is made investigations come by industry. Bug is fair to middling <a href=http://highbwinbono.pen.io>bwin</a> devotion operates. wide you graceful <a href=http://highbwinbonus.pen.io>http://highbwinbonus.pen.io</a> not susceptible step. This accomplishment is majority assessing viability befit start-up. of your period <a href=http://bb50.pen.io>bwin</a> finalize accurately. Substitute industries take a crack at their accede challenges with an increment of opportunities. You firmness such strange onset. be worthwhile for blacksmith, less are develop into issues near consideration. characteristic requires become absent-minded you effect self-assessment far whether one likes it you plan is combined it. Although your focus is concern issues on for view, healthy this resolution such chunky problem. Nonetheless, you around aspects wise decisions. Just about this case, lease eliminate skills. be worthwhile for scrape aspects you assault hither <a href=http://bb50.pen.io>bwin bonus</a> surrounding <a href=http://highbwinbono.pen.io>bwin bono</a> calculate techniques set blacksmith. Blacksmith achieve has six root techniques. They are bending, enticing down, cutting, upsetting, supplementary fire-welding.
26. 07. 2013 | 01:19

Danielrila napsal(a):

Hello. And Bye.

http://somepaydaylounz.com - mr fitz
27. 02. 2014 | 11:14

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy