Akademie věd vs. university – partneři nebo soupeři? Část druhá.

25. 07. 2009 | 17:07
Přečteno 17734 krát
Opět jako minule předesílám – nic z toho, co níže píšu, nelze chápat jako cokoli jakkoli nepřátelského vůči vysokým školám. Naopak, jsem hluboce přesvědčen, že Akademie věd a většina vysokých škol (těch výrazně orientovaných na výzkum, zvláště základní) jsou přirozenými partnery se společnými zájmy a do značné míry i společnými problémy.
****************************************************
Před několika dny jsem zde začal probírat některé mýty a pověry, se kterými se v debatách o vztahu Akademie věd a vysokých škol setkáváme; probral jsem:

(1) názor, že existence AV je anomálií – v jiných vyspělých zemích se výzkum provádí výlučně na universitách. AV je škodlivým reliktem komunismu a jako takový je třeba ji zrušit.

(2) názor, že badatelé na ústavech AV nemusí učit, a proto mají nespravedlivě lepší podmínky k vědecké práci.

Dnes bych polemizoval s dalšími mylnými názory:

3. Ústavy AV jsou odtržené od výchovy studentů, a proto by bylo lepší AV zrušit a ústavy připojit k universitám.
To, že pracovníci AV od výchovy studentů rozhodně odtrženi nejsou, jsem snad dostatečně vysvětlil už v předchozím článku.
Jak je to ale s argumentem, že celému našemu systému výchovy studentů i výzkumu by prospělo zrušení AV a připojení ústavů k universitám?
Ano, to by jistě šlo udělat. Kdyby se na našem ústavu vyměnil nápis „Ústav molekulární genetiky AV ČR“ za ceduli „Ústav molekulární genetiky UK“, docela dobře by to odpovídalo skutečnosti – velkému počtu studentů, značnému počtu přednášejících na fakultách. Proč bychom ale tuhle organizačně a byrokraticky náročnou operaci dělali, když by se faktická náplň naší práce skoro nezměnila? Jen proto, abychom se dostali do mnohem byrokratičtějšího a zkostnatělejšího prostředí university a pod laskavá křídla Ministerstva školství?
Víte, jak dlouho trvá dostat rektorův podpis pod nějaký společný projekt s kolegy z fakulty (vše musí jít nejprve přes děkanát, pak na přetížený rektorát, takže takový podpis trvá nejméně týden)?
Ne, děkuji – na AV máme institucionální prostředí mnohem jednodušší a pružnější. A hlavně – nemáme nad sebou Ministerstvo školství (plus mládeže a tělovýchovy), které může prodělávat podivuhodné proměny po každých volbách (zvláště pokud připadne jako kořist nějaké podivné koaliční straně…).
My na Akademii jsme moc a moc rádi, že jsme více nezávislí na momentálních proměnách politickém scény…

4. Celkový objem vědeckých výsledků je na vysokých školách již větší než na ústavech AV, a přesto AV dostává nespravedlivě více institucionálních peněz na výzkum než university.
V první řadě je samozřejmě velice sporné, jak se dají kvantifikovat vědecké výsledky – má se např. počítat prostý počet vědeckých publikací „kus jako kus“? To jistě nikoli, je přece nebetyčný rozdíl mezi odbornou publikací v Časopisu lékařů českých a v Lancetu!
Nebo se mají počítat jen publikace s nenulovým tzv. impaktovým faktorem (IF)? Ani to není správné – opět je nesporně obrovský rozdíl mezi např. biomedicínckými publikacemi v časopise s IF 0.2 a IF 20. Mají se tedy při kvantifikaci vědeckých výsledků zohlednit nějakým způsobem i IF příslušných publikací? (já jsem rozhodně pro, ale kolegové z některých oborů by vehementně protestovali, zvláště poté, co RVV použila podobný systém populárně zvaný „kafemlejnek“ v mírně řečeno značně problematické podobě).
Jak spravedlivě ohodnotit třeba vědecké knihy a monografie?
A jak se má kvantifikovat produktivita v aplikovaném výzkumu? Počtem podaných či udělených patentů a licencí? Počtem ohlášených nových metodik, průmyslových vzorů, odrůd a plemen? Množstvím peněz, které tyto patenty, licence, metodiky a odrůdy přinesly?

Představme si ale, že se podaří aspoň přibližně zhodnotit a porovnat vědeckou produktivitu např. některého přírodovědeckého ústavu Akademie věd a některé tematicky příbuzné fakulty s podobným počtem zaměstnanců (podle mého názoru to jde udělat). Dejme tomu, že se ukáže, že vědecká produktivita onoho ústavu AV je dvojnásobkem produktivity oné fakulty. To je úplně v pořádku – pracovníci fakulty mají mnohem větší pedagogickou zátěž a tedy méně času na vědeckou práci. Ale jak se postavit ke zjištění, že onen ústav AV dostává ne dvojnásobnou, ale trojnásobnou dotaci tzv. institucionálních prostředků na výzkum (nyní pod názvem „výzkumné záměry“)? Vypadá to tedy, že ten akademický ústav méně efektivně využívá onu dotaci na výzkum, protože s trojnásobkem peněz vyprodukuje jen dvojnásobek výsledků! Seberme mu proto aspoň třetinu!

Ačkoli takový argument někdy slýcháme, je falešný. Ústavy AV totiž na rozdíl od všech ostatních výzkumných institucí (vysoké školy, resortní výzkumné ústavy) žádné jiné institucionální peníze, než ty „na výzkum“ nedostávají. Vysoké školy ovšem dostávají ještě značné částky z jiné kapsy státního rozpočtu (MŠMT) – na výuku. A právě v tom je ten zakopaný pes – peníze „na výuku“ a „na výzkum“ se na fakultách samozřejmě do značné míry „míchají“ a tedy značná část z těch „výukových“ peněz se de facto použije i na podporu výzkumu. A je to tak úplně v pořádku – výzkum by měl být samozřejmou a nedílnou součástí vysokoškolské výuky (magisterské diplomové práce, doktorské disertační práce).
Velká část těch výukových peněz se použije na mzdy pedagogů-badatelů, další část na provozní náklady budov (topení, údržba).
Takže kdyby se stalo, že by vláda v nějaké krizové situaci všem zcela zrušila onu institucionální dotaci „na výzkum“, kolegové na fakultách by aspoň dostávali většinu svých mezd, v jejich budovách by se topilo a kromě výuky by mohli nadále pracovat na svých grantových projektech (financovaných samozřejmě nezávisle („účelově“) na tom institucionálním přídělu).
Pokud by ovšem onu institucionální dotaci na výzkum nedostali pracovníci ústavů AV, nemohli by dělat skoro nic – nedostávali by většinu svých mezd (kromě těch „grabtových“), v jejich budovách by se netopilo a nešel by tam proud. Takže by v podstatě nemohli využívat ani ty „účelové“ (zjednodušeně řečeno „grantové“) prostředky na výzkum, které by jim zůstaly.
Je tedy logické, že ta institucionální dotace „na výzkum“ musí být u ústavů AV o něco větší, protože se z ní platí i to, co se na fakultách a resortních ústavech pokryje z jiných zdrojů.
To naprosto není nic proti našim kolegům na vysokých školách (kteří skutečně mají většinou těžší život než my v ústavech AV), ale jen uvedení věcí na pravou míru.
Byl bych moc rád, kdyby se tato neustále zpochybňovaná a zamlžovaná skutečnost konečně uznala jako jasný a zásadně důležitý fakt.

Abychom si o velikosti těch prostředků „na výzkum“ a „na výuku“ udělali přesnější představu (přibližné údaje z roku 2007):
AV dostávala jako (neinvestiční) institucionální dotaci na VaV cca 4,7 miliardy Kč (a nic jiného), vysoké školy cca 4,8 miliardy Kč. Vysoké školy ovšem k tomu dostávaly ještě cca 19,7 miliard jako neinvestiční dotaci na výuku…
Celkově byl institucionální rozpočet (včetně investičních prostředků a prostředků z vlastních, mimorozpočtových zdrojů) v případě AV cca 8,7 miliard a u vysokých škol cca 35 miliard (abychom se dostali k úplným číslům, bylo by k tomu potřeba přičíst jak u AV tak u vysokých škol ještě vysoutěžené „účelové“ prostředky).

5. Ústavy AV se zabývají samoúčelným neužitečným „základním výzkumem“, zatímco vysoké školy mají blíže k praxi.
Je jistě pravda, že velká většina ústavů AV se v souladu se zákonem o AV věnuje převážně nebo skoro výlučně základnímu výzkumu.
Vysoké školy jsou v tomto ohledu mnohem různorodější – ty technické mají jistě blíže k aplikovanému výzkumu a k průmyslu. Na druhé straně většina fakult přírodovědeckého, humanitního a společenskovědního zaměření se taktéž hlásí k základnímu výzkumu.
Přes ono jasné zaměření na základní výzkum se AV rozhodně nijak nezříká smysluplného aplikovaného výzkumu a spolupráce s průmyslem. Např. z 277 patentů zahrnutých za rok 2007 do hodnocení v rámci Metodiky Rady pro výzkum a vývoj jich vzniklo 82 (tj. 29,6 %) na ústavech AV ČR.
Ostatně zdaleka nejlepším potvrzením této skutečnosti jsou např. skutečně světově významné (a komerčně mimořádně úspěšné) léky pocházející z laboratoří Ústavu organické chemie a biochemie (prof. Holý a spolupracovníci), kterých se ve světě prodalo již za několik miliard dolarů (a téměř jistě se jich v budoucích letech prodá ještě mnohem víc). Ty se zrodily ze špičkového základního výzkumu, ze světově prioritních objevů, z publikací v nejprestižnějších světových odborných časopisech.
Docela dobrý (i když mnohem skromnější) příklad bych mohl uvést i z našeho ústavu, resp. z mé vlastní výzkumné skupiny (viz zde).
***************************************************************
Závěrem bych chtěl ještě upozornit na několik čerstvých článků o současné polemice Akademie věd s vládní "reformou" výzkumu, která by během krátké době vedla k likvidaci Akademie:

"Hra na badatele, hra na novináře?"

"Premiér ošklivě překrucuje skutečnost"

"Akademie věd až za špičkou nosu"

"I za vědu máme dělenou odpovědnost"

"Jak „umleli“ návrh rozpočtu na výzkum a vývoj"

A úplně nakonec - sledujte krizové stránky Akademie věd!
Podpořila nás už spousta lidí (viz též jednoznačné výsledky nezávislé ankety).



Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy