Píšu tady už několik týdnů o problémech kolem vládní „reformy výzkumu a vývoje“, což je v podstatě jen laskavější označení pro chystaný každoroční tunel několika miliard veřejných prostředků do soukromých firem pod záminkou „ekonomicky rychle návratného aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací“.

Bohužel jsem nikde neviděl analýzu Rady pro výzkum a vývoj (RVV), která by dokumentovala, jak skutečně ekonomicky efektivní byly takto vynaložené prostředky v uplynulých letech (jen v letošním roce jich je u nás na tento typ výzkumu vynakládáno ze státního rozpočtu kolem 8 miliard a ze soukromých firemních zdrojů údajně přes 30 miliard...).
Pokud vím, v počtu patentů, prodaných licencí a dalších výstupů tohoto typu jsme zcela na konci evropského žebříčku. Moudrá RVV, složená z odborníků na slovo vzatých, se ale přesto rozhodla, že během tří let do této oblasti, která je tak evidentně úspěšná, že ani není třeba její efektivitu dokazovat nějakými rozbory, přihraje další skoro 3 miliardy, které sebere hlavně Akademii věd.

Takový postup je evidentně v souladu s názory některých významných zájmových uskupení a politických subjektů (zvláště jednoho), podle kterých je český převážně základní výzkum na universitách a ústavech Akademie věd přehnaně rozbujelý a spotřebovává zbytečně moc peněz.
Už v roce 1996 jsem slyšel na vlastní uši šéfa týmu poradců tehdejšího premiéra, že podporujeme-li ze státních prostředků výzkum a rozvoj, nechováme se racionálně. Onen ekonomický teoretik tehdy říkal, že v tržním prostředí platí zákon komparativní výhody stejně neúprosně jako v klasické mechanice zákony Newtonovy. ČR měla tehdy podle pana R.H. komparativní výhodu v těžbě vápence a těžbě dřeva, avšak nikoli ve vysokých technologiích závislých na rozvinutém výzkumu, a proto bychom si měli uvědomit, že investice do výzkumu jsou z tohoto hlediska iracionálním luxusem (který nicméně jsme nuceni provozovat, jelikož jinak bychom vypadali divně).
Slyšel jsem, že nedávno argumentoval podobně na nějakém tichomořském ostrově, jehož ekonomika je z 90% založena na sběru kokosových ořechů, tamní důsledně bezpřívlastkově-tržně orientovaný politik proti přehnaným investicím do odstranění negramotnosti.

V uplynulých týdnech jsem dostal řadu e-mailů a přečetl jsem si mnoho komentářů pod mými články.
Ačkoli jen část byla nesouhlasná, některé byly nesouhlasné velmi.
Pro zjednodušení a s určitou autorskou nadsázkou, kterou mi jak doufám laskavý prázdninový čtenář promine, se duch (nikoli litera) těchto kritických komentářů dá shrnout jak uvedeno v následujícím hypotetickém sumárním textu.
********************************************************

Profesůrku,

tak vám zmehlo, co? Jsem rád, že máme tak moudrou vládu! Však už je na čase, abychom se konečně zbavili toho komunistického výplodu zvaného Akademie věd.
Proč bychom my, poctiví daňoví poplatníci, měli platit příživníky, kteří si za naše peníze bádají o nějakých nesmyslech? Jestli někoho zajímají nějaké atomy, geny, molekuly, buňky, nebo stará lejstra, tak ať si najde sponzora, který mu jeho bádání zaplatí! Proč bych to měl platit já ze svých daní? Přece úplně stačí, když si budeme ve světě kupovat licence na nové technologie, a nemusíme házet peníze do chřtánu nějakým vědátorům, kteří stejně na nic nepřijdou!
Četl jsem tuhle, že nějaký takový teoretik dostal cenu Česká hlava (milión korun!) za nějakou „nepravou vodíkovou vazbu“, nebo jak se to jmenovalo. K čemu je dobrá daňovému poplatníkovi nějaká vodíková vazba, a k tomu ještě nepravá??
Nebo další takový badatel publikoval článek s názvem „Acyclic nucleoside bisphosphonates: synthesis and properties of chiral 2-amino-4,6-bis[(phosphonomethoxy)alkoxy]pyrimidines.” No už jenom to jméno – k čemu to může být dobré?
Prý dokonce dali Nobelovu cenu jakýmsi podivínům za objev zeleného genu v nějaké mořské potvoře! Je to vůbec možné??
Anebo tuhle v televizi nějaký učenec vykládal, jak deset let pracoval na tlusté knize o husitech! A byl celou tu dobu placený nějakým historickým ústavem! Proboha, k čemu to je? Vždyť to už všechno dávno vybádal a srozumitelně sepsal Alois Jirásek!

Já si myslím, že ve vědě, jako ve všem jiném, by měl rozhodovat trh. Správný badatel by se měl podívat, po čem je poptávka, a to objevit. Jako třeba já – zjistil jsem, že lidi potřebují posílit imunitu, protože žijí ve znečištěném životním prostředí. Tak jsem si něco přečetl, trochu zaexperimentoval, a za půl roku jsem to měl – můj patentovaný potravinový doplněk pomáhá nejen posilovat imunitu, ale i sexuální výkonnost a je komerčně skvěle úspěšný. A ani k tomu nebylo třeba nějakých nákladných klinických zkoušek!

Nebo můj švagr – ten pomáhal před lety vyvinout slavnému rakouskému vědci zařízení na vysoušení zdiva pomocí patentované technologie Aquapol využívající velice jednoduchého přijímače kosmické energie. Těch zařízení se už prodalo několik desítek tisíc, kousek (podle velikosti) za 1 – 3 tisíce euro! Dokonce na to byla reklama v časopise Vesmír!
Teď pracuje na zajímavé zakázce Zelených. Vyvíjí přístroj, který se namontuje před elektroměr a do vašeho bytu nevpustí proud vyrobený v atomové elektrárně, ale jen ten „čistý“ a neškodný.

Další kolega, se kterým chodím na golf, vynalezl šampon, který pění o 20% víc než jiné šampony, a teď dokončuje prací prášek, který pere stejně dobře, jako ty z televizních reklam, ale spotřebuje se ho o 20% míň. Na světě si ho koupí ročně nějakých 20 milionů lidí – to už je nějaká návratnost prostředků vložených do takového vývoje a inovací!

Já si myslím, že ty vědecké ústavy by měly prostě sloužit praktickým potřebám. Vědátoři by tam měli čekat na konkrétní zakázky z praxe.
Tak třeba by jim podnikatel řekl – potřebovali bychom vyvinout něco, co by z golfových hřišť vyhnalo krtky. Nebo – potřebovali bychom vyvinout levnou přísadu, která by při zachování stejné chuti umožnila snížit obsah masa v párcích z nynějších 10% na 5%. Anebo – potřebovali bychom vymyslet prášek, který by se přidával do piva a zvyšoval by vnímavost k reklamě o 100%.
Takových ekonomicky zajímavých nápadů by bylo!

Ale dneska se na Akademii a na vysokých školách zbůhdarma utrácejí miliardy na nějaké počítání noh pavoukům, koukání do mikroskopu nebo dalekohledu, nepravé vazby, chirální 2-amino-4,6-bis[(phosphonomethoxy)alkoxy]pyrimidiny a tlustospisy o středověku, které nikdo nečte.

Ještě že se i mezi těmi politiky, doktory a profesory se najde pár rozumných lidí, kteří vidí, že to tak dál nejde, a že je konečně třeba nasměrovat ty státní peníze do něčeho užitečného.
Takže – děkuji paní doktorce Kopicové, pánům inženýrům Doležalovi, Jahnovi, panu doktoru Blažkovi (tomu zvlášť!), pánům profesorům Matějů, Haaszovi, Fialovi a Zrzavému, a samozřejmě všem pánům ze Svazu průmyslu a obchodu a Hospodářské komory!

Doufám, že po vyhraných podzimních volbách s těmi vědeckými příživníky pořádně zatočíme.

Daňový poplatník
*********************************************************

Inu, budu o tom přemýšlet, hlavně o té poslední větě…