Jsme ve světové špičce!
Před několika týdny byla zveřejněna analýza vědecké publikační produktivity více než 2000 nejvýznamnějších světových výzkumných institucí (universit, neuniversitních výzkumných institucí) za období 2003-2007. Těmito analýzami se systematicky zabývá na vysoké profesionální úrovni španělský projekt SCImago.
Hodnoceny jsou jak kvantitativní (celkový počet vědeckých publikací), tak kvalitativní aspekty (průměrná citovanost, rozsah mezinárodní spolupráce, počet vysoce citovaných publikací).
V žebříčku sestaveném podle celkového počtu vědeckých publikací najdeme v první desítce francouzský CNRS (obdoba naší AV), ruskou a čínskou Akademii věd, Tokio University, Harvardovu universitu, německou Max-Planck-Gesellschaft (taktéž obdoba naší AV), University of Toronto, americký NIH, University of California a University of Michigan.
Z českých výzkumných institucí se Akademie věd ČR v tomto žebříčku umístila na 99. místě, tedy mezi nejvyššími 5%, Universita Karlova byla 203., Masarykova universita 758., ČVUT 779., VŠCHT 1108., Jihočeská universita 1435., Universita Pardubice 1548., VUT Brno 1831., Západočeská universita 1863.
Je třeba říci, že na světě celkem existuje mnohem více výzkumných institucí než 2124 hodnocených (do hodnocení SCImago byly zařazeny pouze instituce, které vyprodukovaly v roce 2007 alespoň 100 vědeckých publikací), takže ve skutečnosti jsou AV a UK spíše v exkluzivní společnosti „top 1%“ výzkumných institucí světa.
Z „východoevropských“ výzkumných institucí se výše než AV ČR umístila jen ruská AV (3.), polská AV (52.) a Moskevská státní universita (80.).
Až za AV ČR najdeme např. vídeňskou universitu (181.), maďarskou AV (213.) či dvě největší maďarské university (631., 632.)
Umístění v tomto žebříčku je samozřejmě závislé nejen na skutečné produktivitě, ale také (možná hlavně) na velikosti instituce, a je tedy potřeba podívat se také na kvalitativní aspekty.
Tam už je to s umístěním českých výzkumných institucí horší – v žebříčku podle indikátoru zvaného „Field Normalized Citation Score“, který kromě prosté průměrné citovanosti bere v úvahu i to, v jakých oborech daná instituce působí, najdeme AV až v druhé polovině peletonu (1295.). Podle tohoto parametru je AV přesně na světovém průměru, podobně jako třeba University of Nebraska, University of Greenwich či Universidad Politécnica de Madrid.
Další české výzkumné instituce najdeme i podle tohoto kvalitativního parametru až za AV, avšak rozdíly jsou poměrně malé – Jihočeská universita 1318., Universita Karlova 1435., Universita Pardubice 1473., Masarykova universita 1490., atd.
V tomto „kvalitativním“ žebříčku se před AV ČR z „východoevropských“ institucí nachází o něco výše pouze slovinská AV (1244.) a maďarská Eötvös Loránd University (1208.).
Hluboko pod ní najdeme polskou AV (1649.), slovenskou AV (1797.), Moskevskou státní universitu (1951.), či ruskou AV (2034.).
Bez zajímavosti není ani žebříček celkové vědecké produktivity jednotlivých zemí.
Česko se v něm nachází na slušném 30. místě, před Novým Zélandem, Portugalskem, Argentinou, Maďarskem či Irskem. Před námi je sice Polsko (19.), které má ale 4x víc obyvatel, ale jen zhruba 2x víc vědeckých publikací.
Je ovšem fakt, že v žebříčku podle kvalitativních paramerů by Česko bylo na mnohem méně čestném místě...
V takovém žebříčku by ovšem poněkud paradoxně Japonsko, Německo či Francie skončily za takovými giganty jako Panama, Tokelau, Malawi či Gambie (na prvním místě by bylo s velkým náskokem British Indian Ocean Territory) , což ukazuje, že s tím parametrem bude asi něco v nepořádku...
Překvapilo mě, že umístění AV a UK někteří lidé (např. bývalý předseda AV Václav Pačes) hodnotili jako neúspěch.
Titulek článku na Aktuálně.cz trochu hloupě hlásal „Svět Čechům znovu utekl, nejlepší badatelé jsou až stí“.
Já si naopak myslím, že umístění AV (i UK) je až překvapivě dobré, zvláště ve srovnání s ostatními „východoevropskými“ institucemi. Dokonce i ty kvalitativní parametry nejsou u AV a UK nijak špatné (světový průměr, špička mezi „východoevropany“, malý odstup od mnoha „západních“ institucí).
Které jiné české instituce patří ve svém oboru mezi světovou pětiprocentní špičku?
Snad jen soudy, prezident a parlament, že...
Takže si to shrňme - Akademie věd ČR je podle skutečně objektivního mezinárodního hodnocení nejproduktivnější i nejkvalitnější českou vědeckou institucí.
Potvrzuje se tedy to, co AV neustále říká, a čemu někteří nechtějí věřit.
Doufejme, že si to uvědomí hlavně ti, kteří rozhodují o budoucnosti naší vědy...
Hodnoceny jsou jak kvantitativní (celkový počet vědeckých publikací), tak kvalitativní aspekty (průměrná citovanost, rozsah mezinárodní spolupráce, počet vysoce citovaných publikací).
V žebříčku sestaveném podle celkového počtu vědeckých publikací najdeme v první desítce francouzský CNRS (obdoba naší AV), ruskou a čínskou Akademii věd, Tokio University, Harvardovu universitu, německou Max-Planck-Gesellschaft (taktéž obdoba naší AV), University of Toronto, americký NIH, University of California a University of Michigan.
Z českých výzkumných institucí se Akademie věd ČR v tomto žebříčku umístila na 99. místě, tedy mezi nejvyššími 5%, Universita Karlova byla 203., Masarykova universita 758., ČVUT 779., VŠCHT 1108., Jihočeská universita 1435., Universita Pardubice 1548., VUT Brno 1831., Západočeská universita 1863.
Je třeba říci, že na světě celkem existuje mnohem více výzkumných institucí než 2124 hodnocených (do hodnocení SCImago byly zařazeny pouze instituce, které vyprodukovaly v roce 2007 alespoň 100 vědeckých publikací), takže ve skutečnosti jsou AV a UK spíše v exkluzivní společnosti „top 1%“ výzkumných institucí světa.
Z „východoevropských“ výzkumných institucí se výše než AV ČR umístila jen ruská AV (3.), polská AV (52.) a Moskevská státní universita (80.).
Až za AV ČR najdeme např. vídeňskou universitu (181.), maďarskou AV (213.) či dvě největší maďarské university (631., 632.)
Umístění v tomto žebříčku je samozřejmě závislé nejen na skutečné produktivitě, ale také (možná hlavně) na velikosti instituce, a je tedy potřeba podívat se také na kvalitativní aspekty.
Tam už je to s umístěním českých výzkumných institucí horší – v žebříčku podle indikátoru zvaného „Field Normalized Citation Score“, který kromě prosté průměrné citovanosti bere v úvahu i to, v jakých oborech daná instituce působí, najdeme AV až v druhé polovině peletonu (1295.). Podle tohoto parametru je AV přesně na světovém průměru, podobně jako třeba University of Nebraska, University of Greenwich či Universidad Politécnica de Madrid.
Další české výzkumné instituce najdeme i podle tohoto kvalitativního parametru až za AV, avšak rozdíly jsou poměrně malé – Jihočeská universita 1318., Universita Karlova 1435., Universita Pardubice 1473., Masarykova universita 1490., atd.
V tomto „kvalitativním“ žebříčku se před AV ČR z „východoevropských“ institucí nachází o něco výše pouze slovinská AV (1244.) a maďarská Eötvös Loránd University (1208.).
Hluboko pod ní najdeme polskou AV (1649.), slovenskou AV (1797.), Moskevskou státní universitu (1951.), či ruskou AV (2034.).
Bez zajímavosti není ani žebříček celkové vědecké produktivity jednotlivých zemí.
Česko se v něm nachází na slušném 30. místě, před Novým Zélandem, Portugalskem, Argentinou, Maďarskem či Irskem. Před námi je sice Polsko (19.), které má ale 4x víc obyvatel, ale jen zhruba 2x víc vědeckých publikací.
Je ovšem fakt, že v žebříčku podle kvalitativních paramerů by Česko bylo na mnohem méně čestném místě...
V takovém žebříčku by ovšem poněkud paradoxně Japonsko, Německo či Francie skončily za takovými giganty jako Panama, Tokelau, Malawi či Gambie (na prvním místě by bylo s velkým náskokem British Indian Ocean Territory) , což ukazuje, že s tím parametrem bude asi něco v nepořádku...
Překvapilo mě, že umístění AV a UK někteří lidé (např. bývalý předseda AV Václav Pačes) hodnotili jako neúspěch.
Titulek článku na Aktuálně.cz trochu hloupě hlásal „Svět Čechům znovu utekl, nejlepší badatelé jsou až stí“.
Já si naopak myslím, že umístění AV (i UK) je až překvapivě dobré, zvláště ve srovnání s ostatními „východoevropskými“ institucemi. Dokonce i ty kvalitativní parametry nejsou u AV a UK nijak špatné (světový průměr, špička mezi „východoevropany“, malý odstup od mnoha „západních“ institucí).
Které jiné české instituce patří ve svém oboru mezi světovou pětiprocentní špičku?
Snad jen soudy, prezident a parlament, že...
Takže si to shrňme - Akademie věd ČR je podle skutečně objektivního mezinárodního hodnocení nejproduktivnější i nejkvalitnější českou vědeckou institucí.
Potvrzuje se tedy to, co AV neustále říká, a čemu někteří nechtějí věřit.
Doufejme, že si to uvědomí hlavně ti, kteří rozhodují o budoucnosti naší vědy...
Šéf BIS Koudelka sílu dezinformací nepodceňuje. Vláda ano
Jsou Piráti směšní, když nechtějí Blažka? Ne. Mluví za část voličů pětikoalice
Poznáte autora a jeho dílo podle první věty a nápovědy?
Fridays for Future a Poslední generace bojují za náš život, za budoucnost
Rajchl Václavák nezaplnil, neplní sliby, vyhasíná. Stádečko mu nejspíš přetáhne Babiš
