Moje poněkud recesistické psaní na téma "oslava výročí VLSR" (zde a posléze zde) bylo zaznamenáno i jinými internetovými médii, včetně Britských listů. Tohoto média si docela vážím, protože se tam uveřejňují hodně "nezávislé" příspěvky, které se často dost vymykají tomu, na co jsme zvyklí v mainstreamových médiích.
Musím se ale trochu ohradit proti tomu, co tam dnes napsal Jan Čulík.
Minulý týden jsem tady uveřejnil pamflet, který nadrzle ironizoval úspěchy dosažené v posledních jednadvaceti letech při budování vyspělé svobodné kapitalistické společnosti. Jeho zveřejnění vyvolalo nadšení především u pravidelných čtenářů Haló novin a rozladilo všechny pravé demokraty a milovníky svobody.
Včera jsem tady sice přidal vysvětlení, „že jsem to tak nemyslel“, ale pozdě - škoda se již stala. Rozsah svého pochybení jsem si uvědomil teprve když pan Stejskal v diskusi pod mým článkem přišel s následující brilantní analogií:
Minuly týden jsem si tady dovolil znevážit státní svátek svými sarkastickými poznámkami o „úspěších“ minulých jednadvaceti let.
Nelze se tedy divit emocionální intenzitě reakcí některých diskutérů.
Opět se blíží výročí Velké listopadové sametové revoluce. Využijme této příležitosti a zopakujme si, jakých skvělých úspěchů jsme za těch 21 let dosáhli, a co by se snad ještě mohlo vylepšit:
Měl jsem na dnešek nachystán jiný blogový článek. Těsně před tím, než jsem ho vyvěsil, zaujal mě článek paní Jeništové. Nemohu, než na něj okamžitě reagovat, protože ho považuji za úplně neuvěřitelný.