Minulý týden získal prestižní Cenu Patria nadace Česká hlava prof. Jan Klein, PhD. (nar. 1936) za „Mimořádné výsledky výzkumu v oblasti moderní imunogenetiky“. V Lidových novinách s ním vyšel zajímavý rozhovor.
Otázka v nadpisu by se mohla týkat lecčeho – třeba vytunelování stamiliard během 90. let, stále sílícího korupčního prostředí, stále rostoucí rozčarovanosti občanů nad úrovní české politiky a politiků, neřešeného problému „sociálně nepřizpůsobivých občanů“, bídné úrovně naší (manipulativní) žurnalistiky, zřejmě „na věčné časy“ platného ostudného lustračního zákona, či bezpříkladného rozmachu zločinného „podnikání“ v oboru hazardních her.
Já mám ale na mysli to, kdo konkrétně je zodpovědný za trvající, bezpříkladnou krizi financování české vědy a výzkumu, která hrozí fatálně postihnout hlavně Akademii věd.
Chtěl bych upozornit na morálně zcela ojedinělý a skutečně obdivuhodný čin našeho vynikajícího astrofyzika a nejznámějšího popularizátora vědy, dr. Jiřího Grygara:
************************
Jiří Grygar odmítl cenu za popularizaci vědy, kterou mu chtěla udělit vládní Rada pro výzkum a vývoj v rámci projektu Česká hlava.
J.Grygar totiž nesouhlasí se změnami ve financování vědy, které Rada zavedla. Podle něj vědu spíš poškozují. Cena je přitom spojena s finanční odměnou půl milionu korun.
"Ta cena nese jméno Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která od července letošního roku soustavně poškozuje zájmy a dobré jméno Akademie věd České republiky, ve které pracuji. To je cena, kterou prostě nemohu přijmout," vysvětlil své důvody Grygar.
*************************
KLOBOUK DOLŮ, PANE DOKTORE!!!
Svůj článek k výročí Velké Listopadové Demokratické Revoluce jsem již napsal s předstihem. takže se dnes mohu věnovat něčemu jinému.
Myslím, že nejsem zdaleka jediný, kdo považuje za velmi nešťastné, že byl Václav Klaus zvolen, dokonce podruhé, prezidentem. Po svém prvním zvolení řekl: „Chci být prezidentem aktivním, ale nikoli aktivistickým” – je více než zřejmé, že to asi myslel jako vtip.
Současná ostudná aféra na právnické fakultě Západočeské univerzity je věru svérázným příspěvkem ke 20. výročí demokratického převratu.
Obávám se, že je to jen pověstný vrcholek ledovce morálního úpadku a zkorumpovanosti této společnosti.
Rád bych se mýlil, ale existence více než 40 soukromých vysokých škol ve mně budí temné obavy, jak to asi tyto ”výrobny titulů” fungují...