Češi se s oblibou dělí na dva soupeřící tábory (které ovšem nemusejí zdaleka dohromady pokrývat celý národ) – kališníky a papežence, staročechy a mladočechy, gottovce a matuškovce, sparťany a slávisty. A také na klausovce a havlovce.
Václav Havel na svém Fóru 2000 opět promluvil na téma zhoubného vlivu naší civilizace na životní prostředí. Jeho projev už komentoval (kriticky) Alexandr Tomský, (adoračně) Vladimír Just, (velmi zlobně) František Matějka a pravděpodobně i leckdo jiný.
Jeden z nejvýraznějších současných českých intelektuálů, katolický kněz, profesor filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, prezident České Křesťanské akademie, rektor univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvátora Tomáš Halík obdržel 27. září v Mnichově Guardiniho cenu, udělovanou evropským intelektuálům „za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby“.
Text jeho řeči přednesené při této příležitosti vyšel 25.9. v příloze LN Orientace (Zač křesťané vděčí ateistům) a o dva týdny později na něj polemicky odpověděl tamtéž Tomáš Hříbek (Zač mají být ateisté vděčni?)
Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získal britský pětaosmdesátiletý fyziolog Robert Edwards, bývalý profesor na univerzitě v Cambridge, průkopník umělého oplodňování a tedy léčby neplodnosti u lidí. Jeho výzkum prováděný v 60. letech 20. století spolu s jeho již zesnulým kolegou gynekologem Patrickem Steptoem umožnil řešení problému, který trápí více než deset procent všech párů na světě. Díky práci tohoto týmu se v roce 1978 narodilo první dítě "ze zkumavky" a následně se mohly miliony neplodných párů těšit z potomků.
Edwards získal už v roce 2001 prestižní americkou lékařskou cenu Alberta Laskera.
Každý den jezdím do práce kolem velkého areálu Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči.
Kdysi jsem tam pravidelně docházel do knihovny, ve které měli některé časopisy, které v naší akademické knihovně nebyly. Před 35 lety se v tamní porodnici narodila moje první dcera.
V poslední době jsem tam párkrát zašel na nějaká vyšetření. A teprve při této příležitosti jsem si uvědomil, jak jsou budovy v nemocničním areálu strašně zchátralé – omítka odpadává, některé okenní rámy už drží na svém místě zjevně jen silou vůle…