Obviňování Putina "zní silně jako válečná propaganda"

31. 07. 2014 | 20:00
Přečteno 10879 krát
Pod stejným titulkem vyšel před pár dny v Britských listech (BL) článek, který je překladem komentáře z německého Sternu. Jeho autorem je Julian Nida-Rümelin, který vyučuje filozofii a politickou teorii v Mnichově a v Berlíně; v prvním kabinetu spolkového kancléře Schrödera zastával úřad státního ministra pro kulturu.
Vzhledem k tomu, že většina čtenářů Aktuálně.cz možná nesleduje BL, rozhodl jsem se citovat zde obsáhle z tohoto článku, který naprosto vyjadřuje take moje názory na tuto záležitost.


*********************************
Po pravděpodobně nezáměrném sestřelení malajského dopravního letadla se krize kolem Ukrajiny vyostřuje. V Rusku média šíří, že za sestřelení samozřejmě může ukrajinská vláda, zatímco v Německu a v USA je ze sestřelení obviňována „neoimperialistická“ politika Vladimíra Putina. Pravděpodobně se ukáže, že vinu na tomto sestřelení asi opravdu měli proruští separatisté.

Západ na toto neštěstí reaguje zostřením sankcí proti Rusku a ukrajinská vláda rozšiřuje vojenské akce proti separatistům. Německá média stejně jako v případě války v Iráku tehdejšího amerického prezidenta George W.Bushe prokazují nápadně nízkou míru odolnosti proti ideologizaci zahraniční politiky Západu. Skutečnost, že tuto ideologizaci, a to očividně i s jistým úspěchem, provádí i Rusko, nepřekvapuje. V plně rozvinuté demokracii by ale člověk očekával něco jiného, totiž jistý kritický odstup vůči informacím řízeným z kruhů Nato a CIA.

V porovnání s Čínou je Putinova politická praxe civilní

Různá média obviňují Rusko, že praktikuje neoimperiální politiku. Je bezpochyby pravda, že Putinův prezidentský režim a demokracie v Rusku nabírají stále více autokratické rysy, v porovnání s režimem čínským je ale Putinova politická praxe ještě dost civilní.

Z porovnání s feudálními poměry v Saúdské Arábii by Rusko vyšlo skoro ještě jako bašta lidských práv. Každopádně tam neukamenovávají cizoložné ženy, Rusko nefinancuje žádné islámské teroristy, a dokonce tam existují parlamentní a prezidentské volby s navzájem si konkurujícími stranami. Saúdská Arábie je ovšem věrným spojencem Západu a speciálně USA na Blízkém Východě, a na Číně jsou USA hospodářsky a především z fiskálně-politického hlediska natolik závislé, že zde nelze očekávat stejná měřítka. Pravice v USA na druhé straně ale potřebuje nějakého protivníka budícího obavy, aby nějak zdůvodnila astronomické výdaje na armádu a bezpečnostní aparát.

Ústřední a v různých variacích neustále omílané obvinění zní, že Rusko praktikuje „neoimperiální“ politiku.
...
...

Rusko je dnes co se týče územní rozlohy ještě stále ohromný stát, z hlediska počtu obyvatel, hodpodářské a vojenské síly už je ale se sovětským impériem nelze srovnávat. Na jihovýchodě Ruska se vynořuje druhá supervelmoc Čína, která jen srší hospodářskou silou a i v zahraničně-politickém ohledu vystupuje mnohem ofenzívněji než v uplynulých desetiletích. Na jižních hranicích Ruska roste ohrožení v podobě islámského terorismu a nepokojů.
…..
USA mají za sebou několik desetiletí, kdy se jako jediná skutečně existující velmoc opravdu chovaly imperialisticky, totiž kdy si nárokovaly rozhodovat o tom, které režimy jsou legitimní a které ne a které je třeba svrhnout, jako třeba v Iráku nebo v Libyi, a které je naopak třeba podporovat, jako třeba v Saúdské Arábii nebo v Afghánistánu. Tato fáze amerického imperialismu nyní za Obamovy vlády zřejmě končí, v neposlední řadě díky bolestně zjištěným mezím moci vojenské, především ale mezím možností ovlivňování civilního rázu, jak se jasně ukázalo zejména v Iráku, později ale i v Libyii po svržení Muammara al-Gaddaffiho nebo v Egyptě po Husním Mubarakovi.

...
...

V případě Ukrajiny … se členem EU a NATO měla stát země, na jejímž území se na smluvním základě po rozpadu Sovětského svazu nachází základna ruské černomořské námožní flotily, do hospodářského systému EU se měla začlenit země, která pro to naprosto není zralá, jejíž hrubý národní důchod na obyvatele je jen zlomkem hrubého národního důchodu na obyvatele v zemích EU a sotva polovinou hrubého národního důchodu na obyvatele v Rusku.

Země, kterou ovládají oligarchové, a je jedno, která z obou hlavních sil se zrovna prosadí, jestli ti proevropští nebo ti proruští. Vnucuje se dojem, že jedním z cílům této strategie rozšířování EU na Východ bylo připravit Rusko o jednu z posledních zbylých sfér jeho hospodářského vlivu. Je každopádně nápadné, že o Putinově návrhu na zřízení zóny volného obchodu od Lisabonu až po Vladivostok se vůbec nejednalo, zatímco lákavých nabídek adresovaných Ukrajině a dalším zemím této oblasti přibývalo. A teď se zabýváme jednáními o transatlatické zóně volného obchodu TTIP, která Rusko jednou provždy odřízne od privilegovaného přístupu k evropskému hospodářskému prostoru. Není představivost zahraničně-politických komentátorů skutečně dostatečná k tomu, aby se vžili do postavení ruské vlády, ať už pod jakýmkoli vedením? Na východě dlouhá hranice s druhou světovou velmocí Čínou, vystupující stále agresivněji, na jihu erozivní situace v důsledku rozmáhajícího se islamismu, na západě izolování „nárazníkových zemí“ ve východní Evropě.

Pokud tedy zahraničně-politická představivost k tomu nepostačuje, tak tedy možná postačí k tomu, abychom si naopak představili situaci, jak by se jevila pro USA. Víme, jak USA reagovaly, když na jihu začaly ztrácet sféry svého vlivu, protože režimy podporované CIA v Jižní Americe kolabovaly a k moci se po volbách dostaly socialistické vlády, jako v Chile, nebo dokonce komunistické diktatury, jako v případě Kuby. Přeneseno na dnešní situaci: představme si, že by Kanada i Mexiko uzavřely asociační dohody s Ruskou federací nebo dokonce – vzpomeňme na nabídku USA Ukrajině před pár lety, aby vstoupila do NATO – že by se staly členy vojenské aliance vedené Ruskem. Věří někdo vážně tomu, že by si USA toto nechaly líbit?

Obviňování z neoimperialismu zní jako válečná propaganda

Kdyby se pak v jižní části Kanady zformovalo separatistické hnutí proti vstupu Kanady do Ruskem vedené Severně-polární-aliance, nenechaly by si USA tuto šanci ujít, aby Kanadu od jejích plánů odradily a tyto separatisty by podpořily. Domnívám se dokonce, že v analogickém případě – jen s opačnými znaménky – by hrozila brzká vojenská intervence USA. Minimálně republikánská pravice, která by pak v případě vyostření situace i vyhrála volby, by přímo na amerických hranicích jistě žádnou druhou Kubu nepřipustila.

Když Bush v rozporu s mezinárodním právem vytáhl do války proti Iráku, nepřijalo Rusko žádné sankce proti zúčastněným zemím, z nichž mnohé byly i evropské. Rusko nijak výrazně nereagovalo ani na vojenské intervence Západu v Afghánistánu, Libyii, vyzbrojování vojenského křídla protiassadovské opozice v Sýrii. Nepřijalo žádné sankce ani nepodniklo žádné protiintervence – pravděpodobně ani ne tolik ze záměru, jako spíš ze slabosti.

Obviňování z neoimperialismu zní jako válečná propaganda, hodí se dobře k tomu, aby situace na Ukrajině vojensky ještě víc eskalovala, je dobrým příkladem dvojího měřítka, různého posuzování stejných případů. Neměli bychom se k němu uchylovat, už proto, abychom lehkomyslně nepodporovali eskalaci ukrajinské krize. K čemu taková i nechtěná eskalace může dospět, nám ukazuje historie vzniku první světové války.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy