Obviňování Putina "zní silně jako válečná propaganda"

31. 07. 2014 | 20:00
Přečteno 8653 krát
Pod stejným titulkem vyšel před pár dny v Britských listech (BL) článek, který je překladem komentáře z německého Sternu. Jeho autorem je Julian Nida-Rümelin, který vyučuje filozofii a politickou teorii v Mnichově a v Berlíně; v prvním kabinetu spolkového kancléře Schrödera zastával úřad státního ministra pro kulturu.
Vzhledem k tomu, že většina čtenářů Aktuálně.cz možná nesleduje BL, rozhodl jsem se citovat zde obsáhle z tohoto článku, který naprosto vyjadřuje take moje názory na tuto záležitost.


*********************************
Po pravděpodobně nezáměrném sestřelení malajského dopravního letadla se krize kolem Ukrajiny vyostřuje. V Rusku média šíří, že za sestřelení samozřejmě může ukrajinská vláda, zatímco v Německu a v USA je ze sestřelení obviňována „neoimperialistická“ politika Vladimíra Putina. Pravděpodobně se ukáže, že vinu na tomto sestřelení asi opravdu měli proruští separatisté.

Západ na toto neštěstí reaguje zostřením sankcí proti Rusku a ukrajinská vláda rozšiřuje vojenské akce proti separatistům. Německá média stejně jako v případě války v Iráku tehdejšího amerického prezidenta George W.Bushe prokazují nápadně nízkou míru odolnosti proti ideologizaci zahraniční politiky Západu. Skutečnost, že tuto ideologizaci, a to očividně i s jistým úspěchem, provádí i Rusko, nepřekvapuje. V plně rozvinuté demokracii by ale člověk očekával něco jiného, totiž jistý kritický odstup vůči informacím řízeným z kruhů Nato a CIA.

V porovnání s Čínou je Putinova politická praxe civilní

Různá média obviňují Rusko, že praktikuje neoimperiální politiku. Je bezpochyby pravda, že Putinův prezidentský režim a demokracie v Rusku nabírají stále více autokratické rysy, v porovnání s režimem čínským je ale Putinova politická praxe ještě dost civilní.

Z porovnání s feudálními poměry v Saúdské Arábii by Rusko vyšlo skoro ještě jako bašta lidských práv. Každopádně tam neukamenovávají cizoložné ženy, Rusko nefinancuje žádné islámské teroristy, a dokonce tam existují parlamentní a prezidentské volby s navzájem si konkurujícími stranami. Saúdská Arábie je ovšem věrným spojencem Západu a speciálně USA na Blízkém Východě, a na Číně jsou USA hospodářsky a především z fiskálně-politického hlediska natolik závislé, že zde nelze očekávat stejná měřítka. Pravice v USA na druhé straně ale potřebuje nějakého protivníka budícího obavy, aby nějak zdůvodnila astronomické výdaje na armádu a bezpečnostní aparát.

Ústřední a v různých variacích neustále omílané obvinění zní, že Rusko praktikuje „neoimperiální“ politiku.
...
...

Rusko je dnes co se týče územní rozlohy ještě stále ohromný stát, z hlediska počtu obyvatel, hodpodářské a vojenské síly už je ale se sovětským impériem nelze srovnávat. Na jihovýchodě Ruska se vynořuje druhá supervelmoc Čína, která jen srší hospodářskou silou a i v zahraničně-politickém ohledu vystupuje mnohem ofenzívněji než v uplynulých desetiletích. Na jižních hranicích Ruska roste ohrožení v podobě islámského terorismu a nepokojů.
…..
USA mají za sebou několik desetiletí, kdy se jako jediná skutečně existující velmoc opravdu chovaly imperialisticky, totiž kdy si nárokovaly rozhodovat o tom, které režimy jsou legitimní a které ne a které je třeba svrhnout, jako třeba v Iráku nebo v Libyi, a které je naopak třeba podporovat, jako třeba v Saúdské Arábii nebo v Afghánistánu. Tato fáze amerického imperialismu nyní za Obamovy vlády zřejmě končí, v neposlední řadě díky bolestně zjištěným mezím moci vojenské, především ale mezím možností ovlivňování civilního rázu, jak se jasně ukázalo zejména v Iráku, později ale i v Libyii po svržení Muammara al-Gaddaffiho nebo v Egyptě po Husním Mubarakovi.

...
...

V případě Ukrajiny … se členem EU a NATO měla stát země, na jejímž území se na smluvním základě po rozpadu Sovětského svazu nachází základna ruské černomořské námožní flotily, do hospodářského systému EU se měla začlenit země, která pro to naprosto není zralá, jejíž hrubý národní důchod na obyvatele je jen zlomkem hrubého národního důchodu na obyvatele v zemích EU a sotva polovinou hrubého národního důchodu na obyvatele v Rusku.

Země, kterou ovládají oligarchové, a je jedno, která z obou hlavních sil se zrovna prosadí, jestli ti proevropští nebo ti proruští. Vnucuje se dojem, že jedním z cílům této strategie rozšířování EU na Východ bylo připravit Rusko o jednu z posledních zbylých sfér jeho hospodářského vlivu. Je každopádně nápadné, že o Putinově návrhu na zřízení zóny volného obchodu od Lisabonu až po Vladivostok se vůbec nejednalo, zatímco lákavých nabídek adresovaných Ukrajině a dalším zemím této oblasti přibývalo. A teď se zabýváme jednáními o transatlatické zóně volného obchodu TTIP, která Rusko jednou provždy odřízne od privilegovaného přístupu k evropskému hospodářskému prostoru. Není představivost zahraničně-politických komentátorů skutečně dostatečná k tomu, aby se vžili do postavení ruské vlády, ať už pod jakýmkoli vedením? Na východě dlouhá hranice s druhou světovou velmocí Čínou, vystupující stále agresivněji, na jihu erozivní situace v důsledku rozmáhajícího se islamismu, na západě izolování „nárazníkových zemí“ ve východní Evropě.

Pokud tedy zahraničně-politická představivost k tomu nepostačuje, tak tedy možná postačí k tomu, abychom si naopak představili situaci, jak by se jevila pro USA. Víme, jak USA reagovaly, když na jihu začaly ztrácet sféry svého vlivu, protože režimy podporované CIA v Jižní Americe kolabovaly a k moci se po volbách dostaly socialistické vlády, jako v Chile, nebo dokonce komunistické diktatury, jako v případě Kuby. Přeneseno na dnešní situaci: představme si, že by Kanada i Mexiko uzavřely asociační dohody s Ruskou federací nebo dokonce – vzpomeňme na nabídku USA Ukrajině před pár lety, aby vstoupila do NATO – že by se staly členy vojenské aliance vedené Ruskem. Věří někdo vážně tomu, že by si USA toto nechaly líbit?

Obviňování z neoimperialismu zní jako válečná propaganda

Kdyby se pak v jižní části Kanady zformovalo separatistické hnutí proti vstupu Kanady do Ruskem vedené Severně-polární-aliance, nenechaly by si USA tuto šanci ujít, aby Kanadu od jejích plánů odradily a tyto separatisty by podpořily. Domnívám se dokonce, že v analogickém případě – jen s opačnými znaménky – by hrozila brzká vojenská intervence USA. Minimálně republikánská pravice, která by pak v případě vyostření situace i vyhrála volby, by přímo na amerických hranicích jistě žádnou druhou Kubu nepřipustila.

Když Bush v rozporu s mezinárodním právem vytáhl do války proti Iráku, nepřijalo Rusko žádné sankce proti zúčastněným zemím, z nichž mnohé byly i evropské. Rusko nijak výrazně nereagovalo ani na vojenské intervence Západu v Afghánistánu, Libyii, vyzbrojování vojenského křídla protiassadovské opozice v Sýrii. Nepřijalo žádné sankce ani nepodniklo žádné protiintervence – pravděpodobně ani ne tolik ze záměru, jako spíš ze slabosti.

Obviňování z neoimperialismu zní jako válečná propaganda, hodí se dobře k tomu, aby situace na Ukrajině vojensky ještě víc eskalovala, je dobrým příkladem dvojího měřítka, různého posuzování stejných případů. Neměli bychom se k němu uchylovat, už proto, abychom lehkomyslně nepodporovali eskalaci ukrajinské krize. K čemu taková i nechtěná eskalace může dospět, nám ukazuje historie vzniku první světové války.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Růžička Michal · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy