Smí se svobodně bádat o době komunistického režimu?

10. 09. 2017 | 17:24
Přečteno 4968 krát
Následující řádky byly inspirovány článkem Džamily Stehlíkové. Ta reaguje na polemiku, kterou započal rozhovor francouzské historičky Muriel Blaive na serveru A2larm.cz (ÚSTR: Od totalitarismu ke komplexitě minulého režimu); podobně jako p. Stehlíková na něj vzrušeně ideologicky reagovali pánové Sezemský a Šafr. Svobodu historického bádání naopak hájil Jan Čulík.

Myslím, že to „vyrovnávání s minulostí“ a diskuse okolo onoho chválabohu dávno padlého komunistického režimu je by mělo být už zcela passé. Máme přece už skoro 30 let po převratu - budeme se „vyrovnávat“ ještě dalších 10, 20, či snad dokonce 50 let?? Neměli bychom se raději věnovat věcem aktuálnějším a přestat být tolik fascinováni „zpětným zrcátkem“?

Asi bych tedy měl být i já důsledný a více už o tom nepsat. Ale nedá mi to; v tom komunistickém režimu jsem prožil celých 40 let a dobře si pamatuji, jak tehdejší mocní i jejich novinářští sluhové přistupovali ke snahám o historickou objektivnost, jak zcela vážně odsuzovali “buržoazní objektivismus” a požadovali důsledný a angažovaný “třídní přístup”. Naskakuje mi husí kůže, když se nyní setkávám s něčím tak podobným u lidí, kteří se považují za pravé demokraty.

Tak zaprvé – zdá se, jako by někteří nedoceňovali (či spíše úplně programově popírali) to, že komunistický režim u nás procházel několika značně odlišnými fázemi.

Ta první (1948-cca 1954) byla skutečně brutálně krvavá, v pravém slova smyslu totalitní. Režim ještě plný mladé síly měl vysoké ambice totálně ovládnout duše lidí – heslem bylo „kdo nejde aktivně s námi, jde proti nám“. Toto byl skutečně „totalitní“ režim. Myslím, že v této fázi byl docela legitimní i určitý ozbrojený odpor (např. při překonávání hranic, resp. při případných atentátech na význačné představitele režimu).

Druhá fáze začala XX. sjezdem Komunistické strany SSSR v roce 1956 a Chruščovovým odhalením stalinistických zločinů a pokračovala postupným uvolňováním do 60. let. Tuto dobu si už samozřejmě velmi dobře pamatuji; té „totality“ v ní stále více ubývalo. Nemohu než souhlasit s Václavem Bělohradským, když říká: „...studoval jsem v šedesátých letech filozofii v kulturně bohaté a rozmanité společnosti a v relativní svobodě“.

Potom následoval bájný rok 1968 s jeho Pražským jarem – zdálo se nám to tehdy prostě úžasné. Slovo „totalita“ je tady úplně absurdní. Kdyby byly tenkrát absolutně svobodné volby, tak by to reformní komunisté drtivě vyhráli.

Po podzimu 1968 přišlo smutné období postupné ztráty nadějí a deziluze a po něm chmura „normalizace“.

Toto období ale v zásadě také nebylo „totalitní“ ve stejném smyslu jako krvavá léta padesátá; samozřejmě, že to byl hluboce nedemokratický, autoritativní, utlačovatelský, ba diktátorský režim, ale nevyřčené heslo už bylo jaksi post–totalitní: „kdo nejde aktivně proti nám, jde s námi“. Prostě „oni“ i „my“ jsme už dobře věděli, jak se věci mají, že to, co tehdá za Stalina a Gottwalda mysleli smrtelně vážně, už teď byla jen jakási fraška stylu o „císařových nových šatech“.

Samozřejmě moc dobře vím, že i tehdy se děly hrozné věci, ale přesto to bylo jasně něco jiného než ty totalitní stalinistické počátky. Někdy se mi zdá, že dnešní mladí lidé si myslí, že ona „komunistická totalita“ byla v zásadě stejná od začátku do konce, že až do listopadu roku 89 fungovaly gulagy atd.; mám dojem, že pan Sezemský, paní Stehlíková a jim podobní se ze všech sil snaží tento dojem podporovat. Co je tak pobuřujícího na celkem triviálním zjištění francouzské historičky, že se ten komunistický režim (dokonce i v té nejhorší stalinistické fázi) snažil být s většinou občanů více méně zadobře?

Myslím, že je poněkud hloupé a trapné používat (a to dokonce jaksi povinně!) termín „totalita“ pro celé komunistické období a klást je dokonce na roveň s jinou, nacistickou totalitou. Je prostě absurdní tvrdit, že byl jen nepatrný rozdíl mezi lidmi jako na jedné straně Stalin, Gottwald či Hitler a na druhé straně Gorbačov, Dubček či Adamec.

Ostatně myslím, že většina politologů označuje tu post-stalinistickou fázi jako „post-totalitarismus“. Nemýlím-li se, tento názor zastával třeba i Václav Havel.

Po tolika letech od pádu komunistického režimu snad už nemusíme trpět jakýmsi slovním fetišismem a můžeme už s nadhledem začít používat slova ve správném významu. Pokud budeme říkat dobám po roce 1956 říkat „totalita“, zavedeme pro léta padesátá (nebo pro to, co je dnes v posledním skanzenu stalinismu, Severní Koreji) označení „supertotalita“? Novináři nás ovšem neustále krmí přehnanými výrazy a tím přispívají k postupné erozi jazyka; přece jen ale ještě většinou nepoužíváme pro vraždu označení „genocida“ a stále ještě vnímáme rozdíl mezi kapesním zlodějem a ozbrojeným lupičem. (Mimochodem, těsně po převratu se tomu, co se událo na Národní třídě památného podvečera 17.11.1989, říkalo podobně přehnaně „masakr na Národní třídě...“; bylo mi to vždy trapné, protože jsem tam byl také „masakrován“).

Opravdu potřebujeme ten špatný, ekonomicky neefektivní, utlačovatelský, dávno padlý režim ještě „přičerňovat“?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy