Úroveň našeho školství – dobrá nebo špatná?

04. 02. 2019 | 18:16
Přečteno 2879 krát
Často čtu stesky nad údajnou klesající úrovní vzdělanosti naší mládeže. Často bych se k nim rád připojil i já – zvláště teď ve zkouškovém období, kdy po večerech opravuji testy posluchačů přednášky Imunologie na Přírodovědecké fakultě UK. Má ji zapsanou každoročně kolem 200 studentů a u většiny z nich jsou výsledky písemné zkoušky (i případného ústního přezkoušení) skutečně tristní. Mnozí tito mladí lidé se asi před zkouškou docela poctivě učí, ale zdá se, že prostě nemají mentálně na to, naučit tenhle poměrně snadný předmět (ve srovnání třeba s teoretickou fyzikou nebo matematikou…).

Ono ale není divu – ve srovnání s dobou, kdy studovala moje generace, studuje na vysokých školách několikanásobně víc studentů. Ta dnešní špička zůstává stále výborná, ale ta spodní polovina (či spíše spodní tři čtvrtiny) prostě na trochu náročnější vysokoškolské studium nestačí.
Celkově je ten systém založený na jakémsi „bulimickém“ principu – studenti se „navrčí“ před zkouškou určité kvantum vědomostí, z nichž po zkoušce během krátké doby nějakých 90% zapomenou (a i kdyby nezapomněli, většinou po zbytek života už stejně nikdy nepoužijí). Je ale třeba přiznat, že takhle to více méně fungovalo vždycky, i před tou nynější „masifikací“ vysokoškolského vzdělávání.

Samozřejmě jsem si vědom toho, že těch několik dalších let vysokoškolského studia určitý pozitivní význam má, ale otázka je, jestli cena za to není příliš vysoká (finanční náklady, čas a úsilí pedagogů, které by bylo lépe věnovat intenzivnější péči o ty opravdu kvalitní studenty, atd.). Kdyby bylo po mém, něco bych s tím udělal…

Já jsem studoval (chemii, resp. biochemii na Přírodovědecké fakultě UK) ještě v době, kdy vysokoškolských studentů bylo několikanásobně méně, než nyní. Ačkoli jsem byl vždy „premiant“ (resp. někdo by spíše řekl „šprt“), musím říci, že i tehdy mi toho přednášky moc nedaly; většinou byly nekvalitní a příliš zájem o obor nevzbuzovaly. Během studia mě opravdu bavila jenom práce v laboratoři (na diplomové a později disertační práci). Je to smutné, ale daleko víc mě bavilo studium na střední škole v Roudnici nad Labem v letech 1965-68 – asi proto, že jsme tam měli opravdu výborné učitele.

Na druhé straně jsem ale přesvědčen, že úroveň toho nejvyššího, tedy doktorského, stupně vzdělání většinou velmi dobrá. Tedy alespoň na institucích, které jsou mi blízké (přírodovědecké fakulty našich předních univerzit a přírodovědecké ústavy Akademie věd). Naprostá většina doktorandů, kteří vypracovávají svoje disertační práce na našem ústavu https://www.img.cas.cz/ je opravdu výborná. Důkazem jejich kvalit i kvalit jejich školitelů a příslušných výzkumných institucí je, že prakticky všichni jsou po obhájení velmi úspěšní i na několikaletých postdoktorálních pobytech na vynikajících světových výzkumných institucích.
A musím říci, že tomu tak bylo i za mých mladých časů. Když jsem v roce 1985 odjížděl (samozřejmě bez rodiny) na opožděný roční postdoktorální pobyt na Harvardově univerzitě, měl jsem velké obavy, jestli mezi těmi Američany nebudu nějak beznadějně zaostávat. Byl jsem ale velice příjemně překvapen – v laboratoři jsem mohl hned od prvního dne začít naplno pracovat, metodicky i teoreticky jsem se svým tamním kolegům plně vyrovnal.

Myslím, že v našem školství je pes zakopán hlavně na tom základním stupni. Jsem přesvědčen, že se tam děti nejméně z 50% učí zbytečnosti (absurdní podrobnosti třeba ze zeměpisu, přírodopisu, větné rozbory, apod.). Daleko více času by se mělo věnovat kvalitní výuce cizích jazyků (především samozřejmě angličtiny), ale také třeba moderní historii, povšechnému přehledu o fungování světa kolem nás, finanční, právní a občanské gramotnosti, kulturních a náboženských a filosofických principech naší civilizace, atd.

Kdyby bylo po mém, nejméně v prvních pěti ročnících bych zrušil známkování na vysvědčení (a nejméně v prvních 3 ročnících i ze zkoušení a písemných prací). Myslím, že je vyloženě škodlivé srážet sebevědomí některých malých dětí tím, že už od začátku spadnou mezi „čtyřkaře“. Tyhle děti přece potřebují spíše povzbuzení a podporu! To není žádná fantazie – dobře vím, že tenhle dětem přátelštější školní systém funguje velmi dobře třeba ve Velké Británii, kde žijí moje vnoučata.
Je velmi smutné, že náš školní systém až příliš často a rychle zabíjí přirozenou dětskou zvídavost…
Nedělám si ovšem iluze, že by u nás k takovým změnám v základním školství v dohledné době mohlo dojít. Te náš konzervatismus je prostě neporazitelný. A i kdyby se za to chtěl vzít nějaký ministr školství – cožpak to jde, když je v této funkci průměrně tak dva roky, a většinou se stará hlavně o nějaké své vnitrostranické záležitosti?

Pokud jde o střední školy, tam už je náročnost a známkování samozřejmě zcela na místě. Tam bych ale také udělal něco radikálního – zrušil bych úplně maturity! Proč by nemělo stačit normální závěrečné vysvědčení? K čemu je to předmaturitní hysterické biflování, které je v podstatě předzvěstí toho následujícího „bulimického“ systému na vysoké škole?

P.S.
Samozřejmě očekávám, že teď se na mě zase v diskusi vrhnou opoždění bojovníci proti komunismu a budou mi říkat, že když jsem mohl jet na ten studijní pobyt do USA, určitě jsem musel být buď členem KSČ, nebo konfidentem StB, popř. oboje. Ve skutečnosti to bylo tak, že alespoň na našem ústavu jezdila na takové postdoktorální pobyty většina mladých nadějných vědců po obhájení disertace – jen to zvláště nám nestraníkům trvalo většinou déle, než jsme se dočkali všech těch různých schválení „shora“... Pokud máte zájem o informace, jak to s těmi mými „kádrovými“ záležitostmi bylo, přečtěte si to zde a zde.



Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy