O zloduchu Babišovi a demokratech

16. 06. 2019 | 16:00
Přečteno 5661 krát
S údivem a smíšenými pocity sleduji nynější intenzivní a vytrvalou antibabišovskou aktivitu tisíců demonstrantů. Význační intelektuálové a umělci vyjadřují obavy o osud demokracie v této zemi, pokud Andrej Babiš zůstane premiérem a Marie Benešová ministryní spravedlnosti.

Musím říci, že ani mně není Andrej Babiš příliš sympatický (a kandidáty jeho hnutí jsem nevolil). Nelíbí se mi na něm řada věcí:

1. Jeho hnutí je programově postaveno na „vůdcovském“ principu, stojí a padá s osobou Andreje Babiše.

2. Dozvídám se nepěkné věci o bezohledném stylu jeho podnikání, o vykořisťování zahraničních dělníků v některých jeho podnicích. Ale myslím, že velmi podobně se v divokých 90. letech stala velkopodnikateli většina dnešních miliardářů. A je třeba uznat, že Babišovy podniky zaměstnávají dlouhodobě desetitisíce lidí a „neoptimalizují“ své zisky v daňových rájích.

3. Nelíbí se mi některé aspekty Babišovy personální politiky. Ukázkovým příkladem bylo absurdní načasování nedávné změny na ministerstvu spravedlnosti, která samozřejmě musela vyvolat podezření, že jejím účelem je pomoci premiérovi stíhanému pro podezření z dotačního podvodu. Taková neobratnost (nebo snad naopak arogance?) je až neuvěřitelná. S ohledem na dosavadní podnikatelskou historii Karla Havlíčka (viz článek J. Štického v červnovém čísle Reportéra) těžko chápu jeho jmenování ministrem průmyslu a obchodu a místopředsedou vlády. Výmluvné je i to, že z Babišova hnutí ANO postupně odešla řada jeho význačných členů (např. Milan Hulík, Jiří Zlatuška, Pavel Telička, Oto Košta, řada zastupitelů a několik zákonodárců).

4. Premiér velmi nevhodným způsobem reagoval na bruselský audit jeho potenciálního dotačního střetu zájmů. To je však jen jeden příklad toho, že se neumí příliš dobře a vhodně vyjadřovat. Na druhé straně je ale pozitivní, že na rozdíl od většiny našich minulých i současných politiků umí několik evropských jazyků a není pro něj problém osobně jednat se zahraničními politiky.

Přes tyto výhrady neshledávám dostatečné důvody k nynější hysterické kampani proti tomuto člověku. Co mu demonstranti vlastně vyčítají?

1. Je to „estébák“. Tenhle „argument“ mě opravdu rozčiluje. Samozřejmě, že pracovníci zahraničního obchodu měli v předlistopadových dobách co do činění se státní bezpečností a ekonomickou rozvědkou. Velká většina z těch, kteří pracovně vyjížděli na západ a byli zpovídáni a instruováni pracovníky StB. No a co? Tihle lidé v naprosté většině nikoho neudávali, nikomu neubližovali. Ale hlavně – za třicet let jsou přece promlčeny i nejtěžší zločiny! Všechny tyhle záležitosti by měly být už dávno zcela irelevantní. A ostudný lustrační zákon měl být už dávno zrušen.

2. Má sklony k autoritářskému stylu vládnutí. To je asi pravda, ale členům jeho hnutí to zřejmě vyhovuje – a pokud ne, nic jim nebrání v odchodu. Ostatně silné, často obdobně autoritářské osobnosti stojí i v čele mnohých evropských nepochybně demokratických stran.

3. Chtěl by řídit stát jako firmu. Myslím, že toto Babišovo heslo, s nímž šel do politiky, je jeho oponenty zneužívané. Já tomu rozumím tak, že i stát má být prostě řízen efektivně jako dobře fungující firma v zájmu prosperity a ve prospěch všech „akcionářů“, tedy občanů. Je to typické politické zjednodušené heslo, které samozřejmě nelze brát úplně doslovně.

4. Zorganizoval projekt Čapí hnízdo, jehož smyslem bylo podvodně získat dotaci ve výší 50 milionů. Je fakt, že pro nezúčastněného pozorovatele to vypadá hodně podezřele – jako kdyby to bylo šikovně zorganizováno tak, aby vše vypadalo jen formálně v pořádku. Při podrobnějším zkoumání se dokonce ukazuje, že to ani formálně v pořádku asi nebylo a že ta dotace (představující jen zlomek celkových nákladů na celý projekt) neměla být udělena. Ale to potom přece není vina předkladatele projektu, nýbrž komise, která projekt resp. dotaci schválila! A navíc – když nakonec vznikl problém při následné kontrole, státu žádná škoda nevznikla, protože těch padesát milionů soukromý subjekt státu vrátil! Kéž by se takto zachovali všichni „tuneláři“, kteří způsobili tisícinásobně větší škody… Jsem přesvědčen, že pokud skutečně dojde k soudu v této záležitosti k soudu, budou obžalovaní osvobozeni. Viz články Jiřího Chýly zde, zde, zde.

5. Šel do politiky kvůli tomu, aby mohl pro své firmy snáze získávat dotace a veřejné zakázky. Tohle je myslím naprostý nesmysl. Jsem přesvědčen, že komise, které o přidělení dotací rozhodují, se řídí platnými pravidly, která lze jen těžko „ohnout“, že v nich určitě nesedí pouze Babišovi příznivci a že systém následných kontrol znemožňuje nějaké podvody. Já si myslím, že pokud by Babiš nešel do politiky, jeho podniky by na dotacích získaly spíše více.

6. Ochotně se nechá podporovat od komunistů; je to levičák. Takto argumentuje pravicová opozice, zvláště ODS. Je to samozřejmě opět nesmysl – Babiš přece opakovaně nabízel koaliční spolupráci právě ODS. Je myslím naprosto zřejmé, že Babiš, jakožto velkopodnikatel je bytostným pravičákem, a že tedy opravdu velmi stál o vládní spolupráci s ODS. Musím říci, že já, coby levičák, jsem rád, že se tato koaliční spolupráce neuskutečnila. A ještě k těm komunistům: nechápu, že i řada inteligentních a úctyhodných lidí stále považuje KSČM ya nějaké nebezpečí. Je přece naprosto zřejmé, že je to naprosto standardní strana s levicovým programem, daleko liberálnějším než byl program národem milovaných reformních komunistů z roku 1968. I kdyby se tato strana měla několikanásobně větší voličskou podporu a stala se hlavní vládní stranou (ne že bych si to přál!), nebyla by to zřejmě žádná katastrofa obdobná tomu, co se stalo v roce 1948 – samozřejmě proto, že už by za ní nestál žádný SSSR.

7. Koupil si vlivné noviny a pomocí nich šíří svoji politickou propagandu. Mně se zdá, že ty „Babišovy noviny“ píší docela vyváženě, dávají prostor i hlasům značně kritickým. Nepozoruji v nich ani žádné adorace Babiše. Je ovšem pravda, že na rozdíl od některých jiných médií se nezapojují do té antibabišovské hysterie (což kvituji s uspokojením). Řekl bych, že třeba Lidovým novinám se daří být srovnatelně vyvážené jako veřejnoprávní média.

8. Provedl účelovou výměnu na ministerstvu spravedlnosti; Marie Benešová (která v minulosti proslula kritikou „justiční mafie“) má za úkol zamést Babišovy kauzy pod koberec. Tenhle záměr skutečně nelze vyloučit, ale podle mě je to velmi nepravděpodobné – něco takového by dozajista vyvolalo politickou bouři, která by Babiše a jeho vládu smetla. V každém případě by se s demonstracemi mělo počkat až do doby, kdy ministryně provede nějaké první kroky v tomto směru. Nějaké úvahy o tom, že by tak učinit mohla, jsou pro mě naprosto nedostatečným důvodem.

9. Lže a krade. To je teď hlavní, trochu primitivní a vulgární heslo nynějších demonstrací. Asi nemá cenu ho rozebírat – vše už bylo řečeno výše.

Závěrem ještě pár obecnějších poznámek:

Demonstranti nemohou nevidět, že období, kdy ve vládě působilo a působí hnutí ANO, je ekonomicky nejúspěšnějším obdobím v historii republiky.

Nynější demonstranti mají zajisté plné právo demonstrovat třeba každý den od rána do večera. Je až obdivuhodné, že se organizátorům daří mobilizovat tolik lidí na základě tak chabých důvodů – klobouk dolů! Nemohou ovšem ignorovat skutečnost, že strany, které tvoří, resp. podporují nynější vládu, získaly v demokratických volbách většinovou podporu voličů. Je naprosto absurdní srovnávat nynější demonstrace s těmi na konci roku 1989 – důvody snad opravdu netřeba uvádět. Organizátoři nynějších demonstrací možná vidí svůj vzor v kyjevském „majdanu“ z roku 2014. Tam tehdy došlo po násilných demonstracích ke svržení demokraticky zvoleného prezidenta a vlády; doufám, že k něčemu takovému se tady přece jen nikdo nechystá. Je sice možné, že ty demonstrace skutečně povedou k oslabení pozice hnutí ANO v příštích volbách, ale jisté to není. Sázka na antibabišovskou propagandu se nedávno vymstila ČSSD, která se věnovala ostouzení svého koaličního partnera téměř celý poslední rok společného vládnutí – jsem přesvědčen, že to byl jeden z významných důvodů následujícího volebního debaklu. A jsem přesvědčen, že mnohokrát opakovaný slib Jiřího Drahoše, že nikdy a za žádných okolností nejmenuje Andreje Babiše premiérem, mu prohrál prezidentské volby.

V této souvislosti musím říci, že se mi vůbec nelíbí to pojetí demokracie, ve kterém si jednotlivé strany (a dokonce i jednotlivci a frakce uvnitř stran) jdou neustále, jak se říká „po krku“, a přesvědčují voliče o tom, že ti druzí jsou nejhorší škůdci země. To nemůže vést k ničemu dobrému. Moc bych se přimlouval za daleko kultivovanější způsob vládnutí i opoziční činnosti.

Často slýcháme, že na naší politické scéně existují jednak „demokratické“ politické strany a vedle nich ty ostatní (nedemokratické, populistické). Tohle dělení mě irituje – pokud by některé z existujících stran byly skutečně nedemokratické, musel by je Ústavní soud zrušit, ne?

Na politických kampaních podobných té nynější mi vadí i to, že odvádějí pozornost od skutečně zásadně důležitých problémů naší společnosti, jako je např. materiální situace chudší části populace včetně skandálních exekučních problémů, fatálně zastaralý systém základního vzdělávání, environmentální problémy, nebo technologické zaostávání za světovou špičkou.

Myslím, že tato vláda by měla bez ohledu na masové demonstrace pokračovat v práci. Opozice, veřejnost i novináři by ji měli přiměřeným, nehysterickým způsobem kontrolovat. Organizátoři nynějších demonstrací by možná opravdu měli založit nějakou svoji politickou stranu s pozitivní programovou alternativou a snažit se porazit Babiše a spol. ve volbách.

Já bych šel demonstrovat teprve tehdy, kdyby se tato vláda a jmenovitě premiér začali profilovat euroskepticky. Myslím ale, že to alespoň prozatím skutečně nehrozí.
*********************************
Zkrácená verze tohoto textu vyšla 15.6.2019 v Lidových novinách.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy