Hned úvodem musím prohlásit - ano, tento článek píšu jako laik, který se svými ekonomickými znalostmi naprosto nemůže srovnávat s takovými experty, jako je např. P.Kohout, který zde píše na podobné téma. Očekávám tedy, že mi to zase bude po zásluze v diskusi mnohokrát připomenuto. Ale přesto si to troufnu...

Před týdnem se objevily informace o návrhu ministra financí zvýšit některé daně, aby se pokryla aspoň část hrozivého deficitu státního rozpočtu. V komentářích čtenářů pod příslušným článkem na Aktuálně.cz výrazně převažovaly až zuřivě odmítavé reakce. Čtenáři většinou navrhovali alternativy jako vyházet státní úředníky a policisty, snížit platy politikům, přestat podporovat “nemakačenky” apod. Jistě zajímavé a podnětné...

Já si naopak myslím, že je třeba pana ministra pochválit: zvýšení daní je zcela nezbytné - a bylo by žádoucí i kdyby žádná krize nebyla. Stát už mnoho let hospodařil neustále deficitně, a to přece rozhodně není v pořádku.
Situaci by jistě bylo možno řešit i snížením státních (resp. obecněji veřejných) výdajů. To bychom si ale pak museli říci, které služby dosud zabezpečované státem oželíme. Jistě by se hodně ušetřilo snížením sociálních dávek, důchodů, počtu policistů, učitelů nebo zavřením většího počtu nemocnic. Pro mnoho pravicových spoluobčanů zastávajících postoj “ať se každý postará sám o sebe” představují sociální dávky jakýsi trn v oku (předevčírem jeden takový komentátor horoval pro “omezování penězovodů na tzv. sociální programy“).

Určitě by se s tím také dalo nějak žít - na světě je přece mnoho zemí (zvláště v Africe a Asii), kde jsou státní výdaje na tyto položky nesrovnatelně nižší než u nás. Já (a řekl bych, že i velká většina našich občanů) bych ale dal přednost zachování a spíše rozšíření těchto státem zabezpečovaných služeb.

Je ovšem pravda, že velkým zdrojem úspor by mohlo být zefektivnění státu - je např. pozoruhodné, že máme nyní údajně o hodně více policistů a státních úředníků než tomu bylo za časů policejního a byrokratického komunistického Československa. A to nemluvím o proslulých cenách dálnic a jiných veřejných zakázek...
Nevím ovšem, jak onoho zefektivnění rychle docílit, když to zjevně žádná politická strana nevidí jako hlavní prioritu (a i kdyby měla, nevím, jestli by to uměla prakticky provést).

Vždycky mi bylo divné, že český stát vydává skoro na všechno menší procento HDP než většina vyspělých zemí - ať už je to věda, školství, zdravotnictví, kultura, armáda, důchody, atd. Nemohu nějak přijít na žádnou položku, na kterou bychom naopak vydávali relativně více (snad jen na ty dálnice...). Čím to může být?

Odpověď je docela jednoduchá - český stát přerozděluje prostě menší část HDP (tedy vybírá méně daní) než mnohé jiné země. Jak tady už před rokem uváděl J.Havel, na daních a povinném pojistném vybíráme méně, než je v EU běžné.
Průměr přerozdělování (složené kvóty) byl v EU 25 skoro 41 % HDP, Švédové a Dánové měli kolem 50%, Francouzi 48%, Britové 38%, zatímco my 34,5% (přibližné údaje z roku 2006).
Z velkých zemí EU přerozdělovali méně než u nás jen ve Španělsku a v Polsku, a dále v pobaltských státech, na Slovensku a v Irsku. Asi tři čtvrtiny obyvatel EU 25 měly relativně větší daně (včetně pojistného) než my. A to ještě uvažme, že HDP v západní Evropě je v paritě kupní síly o třetinu vyšší než náš, ale náklady skoro všeho se už pomalu vyrovnávají.

Je samozřejmě důležité, aby zvyšování daní nebylo kontraproduktivní, aby nebrzdilo rozvoj ekonomiky.
Myslím proto, že by se neměly zvyšovat daně firmám (i když jsou u nás ve srovnání s většinou jiných zemí také nízké).
Rozhodně bychom se ale měli vrátit k standardní progresivní dani z příjmu fyzických osob, která bez problémů funguje v naprosté většině vyspělých zemí a která je z hlediska solidarity těch bohatších morálnější (říkám to i přesto, že bych na to i já doplatil). Nemyslím, že vyšší zdanění (v podstatě celkově o několik procent) u těch, kteří vydělávají měsíčně několikanásobek průměru, by mohlo mít nějaký zvlášť negativní vliv na jakýkoli aspekt rozvoje ekonomiky. A jak říkáme my skromní lidé – každá miliarda dobrá!
Daleko důležitější a výnosnější by ovšem bylo několikaprocentní zvýšení DPH a spotřebních daní. Je to sice trochu asociální, ale zvláště pokud by se to provedlo v několika etapách, lidé by si na to jistě zvykli a do státního rozpočtu by to přineslo desítky miliard ročně. Nejsem sice expert, ale nevěřím, že by takovéto mírné „zdražení“ nějak zvlášť přispělo k prohloubení krize kvůli všeobecnému snížení poptávky (ačkoli tento argument z pravicových úst neustále slyšíme).
A určitě bychom měli přijmout co nejúčinnější opatření proti daňovým únikům, zvláště těm velkým - třeba pomocí nějakých Kajmanských ostrovů nebo Lichtenštejnska. Je nadějné, že se do boje s tímhle zlem se konečně pouští už řada evropských států - zapojíme se také?

Pokud jde o mě, velmi bych uvítal, aby před volbami všechny strany řekly, jak daně zvýší a jak se budou snažit o postupné odstranění deficitního hospodaření státu.
Před stranou, která bude říkat, že to není potřeba, bych se měl na pozoru.

***************************

Nakonec bych ještě chtěl velmi krátce komentovat některé pasáže z pojednání ekonomického experta P.Kohouta, který se vyjadřuje k podobnému tématu.

„Je naprosto nehorázné požadovat, aby daňový poplatník platil účty za vládní nehospodárnost“. „.....jejich rozmařilost „zatáhne“ občan.“

U pravicových spoluobčanů se často setkávám s názorem, že dnešní stát je cosi jako feudální pán, který poddaným násilím sebere část jejich peněz a ty pak rozmařile použije pro své vlastní potřeby nikterak nesouvisející s těmi plátci daní (finanční zabezpečení vládců a jejich příbuzenstva, stavba luxusních zámků, chov turnajových koní, nákup diamanty vykládaných monstrancí pro soukromé kaple, apod.).
Myslím, že tomu tak není...

„Když započteme i příjmy z majetku a tržby v podobě různých poplatků (což jsou vlastně také daně), dostáváme se k částce 1517,5 miliardy Kč neboli 41 procent HDP.
Za tyto peníze lze pořídit celkem komfortně fungující sociální stát s vyrovnaným rozpočtem.“

„Stát by se měl chovat ohledně svého vlastního provozu jako kterákoli firma v režimu krizového managementu: osekat zbytečné výdaje, propouštět,.....“

Promiňte, ale tohle mi připadá jako „argument z hospody“. Opravdu lze jen tak, od boku, říci, že komfortně fungující sociální stát lze pořídit z 1517,5 miliardy Kč? A co třeba z 1300 miliard? Nebo 800 miliard? A jak "komfortní"?
Docela by mě zajímalo, jak by postupoval P.Kohout, kdyby byl jmenován ministrem financí. Z čeho konkrétně by ušetřil těch 200 nebo více miliard v onom „rozmařilém“ státním rozpočtu? Koho by propouštěl - učitele, zdravotníky, policisty?
Co jsou ty „zbytečné výdaje“, které pan Janota nevidí?
Je fakt, že kdybychom třeba snížili na polovinu rozmařilé vyplácení důchodů a sociálních dávek (přes 460 miliard!), měli bychom problém vyřešen, n‘est ce pas?

V článku ing. Kohouta jsou ale jistě i pasáže, se kterými mohu nadšeně souhlasit, jako např.:

„...utržené tisíce miliard musí být vydávány efektivně, bez plýtvání a bez korupce.“, „....posvítit si na kriminalitu bílých límečků.“

.......
A úplně na konec:

Zaujalo mě, že k mému dnešnímu článku se objevil odmítavý diskusní příspěvek už o několik dní předem, pod Kohoutovým článkem. Onen diskutér pravil:

„Tohle je jasné každému, kdo se někdy staral o vlastní peníze, kromě sociálních demokratů ovšem a jejich věrného poskoka šaška Hořejšího.“