Když se mluví o vědě (i na tomto fóru), objevují se často komentáře typu “věda je v podstatě jeden druh náboženství”. Střízlivá věda je často ztotožňována s “dialektickým materialismem”, kterým se oháněla komunistická ideologie a spolu s ním je tedy některými ne-li zatracována, tedy aspoň zpochybňována.
Dnes ráno jsem si přečetl v MFD rozhovor s Vladimírem Dlouhým. V jeho úvodu se říká: „Sociální stát se už v Evropě dávno přežil. Pokud se nezreformuje, nemají země jako Česká republika šanci“.
Kromě brdského radaru, pozoruhodného dění kolem pana vicepremiéra či (možná)reformy veřejných financí je žhavým tématem poslední doby také globální oteplování, které, jak se ukazuje, kupodivu souvisí i s tak důležitými věcmi, jako je naše svoboda a demokracie. Připojím se tedy k zástupu všeználků se svojí troškou do mlýna.
Nedávno jsem tady trochu píchl do vosího hnízda příspěvkem kritizujícím různé šarlatány (nebo mírněji řečeno alternativce) - homeopaty, obskurní léčitele, astrology apod.
S Václavem Klausem většinou nesouhlasím – ať už jde o jeho euroskepticismus, odpor proti snahám o omezování produkce skleníkových plynů nebo deklarovaný extrémní ekonomický liberalismus („tržní systém bez přívlastků“). Považoval bych za velmi nešťastné, kdyby byl opět zvolen českým prezidentem (bohužel je to ale asi značně pravděpodobné).
Ve svých dvou předchozích příspěvcích jsem se nijak netajil svým mírně řečeno skeptickým názorem na postavení radaru v Brdech, který by nás a naše spojence (ve spojení s antiraketami v Polsku) měl chránit před nebezpečnými „darebáckými státy“, jako je například Írán.
Často se setkávám s poněkud zkreslenými představami o tom, jak dobře nebo špatně u nás stát financuje vědu (resp. „výzkum a vývoj” (VaV), jak se říká oficiálně).