Když jsem před téměř třemi lety začal psát svůj blog, netušil jsem, že kromě slávy a enormního vlivu mi to přinese i bohatství.
Před měsícem jsem byl totiž vyrozuměn, že majitel Aktuálně.cz (největší světový mediální gigant Centrum Holdings) se rozhodl odměnit několik nejlepších bloggerů za to, že svým psaním zásadním způsobem zvyšují návštěvnost jejich stránek a tudíž ziskovost firmy. Jejich analytici zjistili, že blogová část přináší firmě několik miliard ročně (samozřejmě v eurech).
Zdá se, že s novými politickými stranami se roztrhl pytel. Řekl jsem si proto, že když do toho jde i důchodce Miloš Z., proč ne já? Ještě jsem se nerozhodl, jaký název ponese strana, kterou hodlám v nejbližší době založit. Velmi mě inspiruje originální název TOP 09 – uvažuji proto např. o protipólu BOTTOM 10, nebo HOP 10, popř. POT 10.
Uvažuji také o tom, že moje strana bude mít stanovami limitovaný počet členů (např. 5) – vyhneme se tak problémům s „velrybářstvím“. Lákavá je i myšlenka, že se voleb vůbec nezúčastníme a početné zastoupení v parlamentu (i v Senátu) získáme pouze na základě přeběhlíků.
Před několika týdny se objevily výsledky průzkumu o tom, jak hodnotí lidé dnešní politiky ve srovnání s těmi komunistickými:
“Názor, že současní vedoucí politici jsou na vyšší odborné úrovni než bývalí komunističtí funkcionáři, zastává přibližně polovina občanů (52 %). Pouze pětina lidí (20 %) si myslí, že dnešní vedoucí politici jsou čestnější a poctivější než komunističtí funkcionáři minulého režimu. 84 % občanů se nedomnívá, že by výsady dnešních politických elit byly menší než privilegia politiků minulého režimu. Většina lidí (77 %) také nevěří, že by vláda a další vedoucí činitelé ve svém rozhodování příliš dbali na veřejné mínění.“
Ačkoli normálně publikuji nový text vždy jednou týdně o víkendu, tentokrát udělám výjimku, protože věc nesnese odkladu.
Minule jsem zde popsal svoji zkušenost s kauzální souvislostí mezi konáním dobrých skutků a odměnou za to prostřednictvím modlitby (tedy po pravdě řečeno, v mnou popisovaném případě se nejednalo o dobré skutky, nýbrž o skutek pouze jeden, pročež mé závěry mohou někteří hnidopiši zpochybňovat ze statistických důvodů...).