Konečně máme za sebou prezidentské volby – zaplať Pánbůh…
Před třemi týdny se stalo něco, co svými devastujícími účinky na společnost dalece překonává všechno, s čím jsme se tady v posledních letech setkali. Možná dokonce něco, co překonává všechny excesy politiků z posledních více než dvaceti let.
Počátkem září vyšel v magazínu Lidových novin obsáhlý rozhovor s ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a prezidentským kandidátem Karlem Schwarzenbergem. Ten v něm mimo jiné říká o své ženě lékařce: „(...) v Rakousku pořádá semináře alternativní medicíny. Přestože vystudovala klasickou medicínu, přišla na to, že tato alternativní medicína má své vědecké opodstatnění. Takže se teď zabývá homeopatií, energetickými proudy. A já jí věřím. Vyléčil jsem si tak boreliózu – antibiotiky to nešlo, homeopatií ano. Jsem v přírodních vědách laik, ale poslouchám věci moudrých, škoda že se v Praze alternativní medicíně věří tak málo nebo vůbec.“
Po týdnech nejistot se přece jen uskuteční první přímá volba českého prezidenta. Podle průzkumů volebních preferencí dlouhodobě vede dvojice Fischer – Zeman, ale podle nejnovějších údajů Jan Fischer rychle ztrácí, zatímco výrazně posiluje Jiří Dienstbier. Existuje tedy reálná šance, že se Jiří Dienstbier dostane přinejmenším do druhého kola.
Jsem tomu velmi rád; považuji ho totiž za nejlepšího kandidáta. Nechci zde komentovat, co se mi nelíbí na těch ostatních dvou či třech kandidátech, kteří mají reálnou šanci.
Řeknu raději, co se považuji za přednosti Jiřího Dienstbiera.