Vrchní britský rabín Jonathan Sacks publikoval nedávno zajímavou úvahu – upozorňuje na rychlý růst počtu křesťanů v Čínské lidové republice a tedy na to, že křesťanství je po letech stagnace možná opět na prahu nového rozmachu. Říká, že je tímto jevem fascinován.
V diskusích pod mými články mi někteří diskutéři podsouvají příchylnost ke komunistickým myšlenkám, k předlistopadovému režimu, považují mě za islamofila, antiamerikanistu či antisemitu.
Myslím, že by neměl zapadnout níže uvedený otevřený dopis významného disidenta a moudrého člověka, evangelického faráře Miloše Rejchrta, Alexandru Vondrovi v souvislosti s jeho účastí na pohřbu C.Mašína.
Je mi líto, že jsem si ničeho podobného nepovšiml od někoho z katolické církve – ale možná jsem si opravdu jen nevšiml a některý z diskutérů mi dá odkaz?
************************************************************
Základním úkolem imunitního systému je obrana proti nejrůznějším patogenům, a kromě toho také odstraňování různých abnormálních (nádorových, poškozených) buněk z těla.
Vzhledem k tomu, že imunitní systém je tak zásadně důležitý, přímo nezbytný pro náš život a zdraví, je imunologie jedním z nejvýznamnějších odvětví biomedicínského výzkumu. A to jak základního (poznání buněčných a molekulárních mechanismů fungování imunitního systému), tak klinického, zaměřeného na řešení problémů spojených se špatnou funkcí imunity.
V dnešním článku vlivného českého novináře mě zaujala, či spíše šokovala následující pasáž:
„Záběr Londýňana, který je nucen se svlékat do naha pod přísným dohledem černocha, který mu už sebral košili, pravděpodobně neobletí svět. Je politicky nekorektní a bude s velkou pravděpodobností ututlán. Svoji symboliku ale má a kdo ho stačil zahlédnout, jistě na něj hned tak nezapomene. Ale tohle politicky korektní tutlání je zametání pod koberec.“
Proboha, proč tento novinář vůbec zmiňuje barvu kůže onoho lumpa? Z použité formulace se zdá, že to hlavní, co by nám mělo vadit, je to, že onen Londýňan byl takto ponížen právě černochem.
Onen novinář má zjevně hrdý pocit, že se odvážně vzbouřil proti „politické korektnosti“.
Já si o něm myslím něco jiného...
Opět je zde výročí svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Podobně jako třeba v případě zničení Drážďan či potopení lodi Wilhelm Gustloff přeplněné německými uprchlíky asi nikdy neutichnou diskuse o tom, jestli tyto válečné akty, namířené hlavně proti civilním obyvatelům nepřátelských států vykonané těsně před skončením války, byly sice politováníhodnými, ale nutnými kroky, které urychlily skončení bojů, nebo to byly prostě válečné zločiny, které zůstaly nepotrestány prostě proto, že se jich dopustili vítězové.