Český arabista říká: „Islám nezná lidskou důstojnost“

05. 02. 2011 | 15:40
Přečteno 32520 krát
V listopadovém čísle 2010 časopisu Vesmír se objevil rozsáhlý článek Jaroslava Pánka pojednávající o dosti „nevesmírové“ tematice – údajné hrozbě islamizace. Tento Pánkův článek pochválil ve stejném čísle Jan Sokol. Pánkův text vyšel ve zkrácené formě také v březnovém čísle Akademického bulletinu, kde na něj v říjnovém čísle reagoval Zdeněk Müller. Všichni tito tři vysoce erudovaní autoři zjevně sdílejí nyní dosti rozšířené názory, že Evropa je v jakémsi úpadku a že jí hrozí ohrožení ze strany islámských přistěhovalců.

„Islám nezná lidskou důstojnost“

V internetových diskusích jsou podobné názory prezentovány přímo masově a pohříchu mnohem drsnější formou. V diskusích pod mými blogovými články na Aktuálně.cz se objevily např. následující výroky anonymních diskutérů:

“Islám je protidemokratické a zrůdné nelidské náboženství zaměřené proti Židům, ženám a homosexuálům, ve své podstatě horší než Hitlerův fašismus”

“...vpouštíme sem ty kteří nás chtějí do posledního podřezat”.

“Jediné přirovnání, které vám k islámu umím výstižně přidat, je: Vetřelec. Jiný metabolismus, žere to lidi. Není to nepřítel. Jen vás to sežere. Ano. Jiný svět. Vetřelec. Fluoridový metabolismus.”


J.Pánek, J.Sokol a Z.Müller se samozřejmě vyjadřují mnohem mírněji, ale obávám se, že podstata je stejná – je vyvoláván dojem, že muslimové jsou paušálně našimi nebezpečnými nepřáteli, protože jejich životní hodnoty jsou diametrálně odlišné od „křesťansko-židovských“.

Čím dál více Evropanů je ochotno přistupovat na generalizaci, že „muslimové jsou násilníci diskriminující ženy, teroristi, kteří se systematicky snaží podmanit si evropské země“.
Byl jsem poněkud šokován, když jsem v článku Z.Müllera nalezl větu „Napadlo někdy naše „liberály“, že se upínáním svobody především na zisk jako na zlaté tele mohou ocitnout na stejné straně s islámem, který lidskou důstojnost nezná?“ Všimněme si – přední český vzdělanec nám sděluje, že „islám nezná lidskou důstojnost“! Obávám se, že takto zveřejněný výrok by mohl být dokonce žalovatelný – v platném Trestního zákoně máme přece paragraf 198 (“Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení”).
J.Pánek m.j. říká: „Svět čeká na to, až se mlčící muslimská většina bude od těchto projevů důrazně distancovat, čeká a čeká…“. Takovýchto odsouzení násilí páchaného ve jménu islámu bylo různými muslimskými autoritami ve skutečnosti vysloveno již velmi mnoho, ale my je prostě nějak ignorujeme – nejsou totiž pro naše sdělovací prostředky atraktivní. A navíc - neexistuje přece nějaká nejvyšší islámská autorita, nějaký muslimský „papež“, který by mohl mluvit za všechny muslimy nebo aspoň za jejich většinu!

Analogie s antisemitismem

Mně tohle všechno připomíná to, co ještě před cca 100-150 lety říkali jiní vážení čeští vzdělanci o vyznavačích jiného semitského náboženství. Např. Jan Neruda napsal ve své stati "Pro strach židovský":

„.... žijí všude co národ cizí, u nás co nejcizejší. Vědomí cizosti té není jen u nás, kde má ráz již hotového národního nepřátelství, nýbrž všude. …
....Jsou a zůstanou bodákem vraženým do našeho masa. Nemůžeme obžalovat bodák ten; avšak nikdo se nemůže divit, vzkřikneme-li při bolesti, kterou nám způsobuje, a pozorujeme-li se strachem, jak po každém léčitelském pokusu hnisání dále se šíří…
....Jejich vlastnosti jsou orientální, tedy naprosto jiné než národů evropských…
....Jako dlouho zadržovaná spoušť vodní vyhrnuli se mocně a najednou a strhli vše sebou.
....nesmírně, skoro starotestamentárně se rozmnožují. Množstvím roste jich srdnatost, noví potomci pak nedělí se o staré miliony, nýbrž vydělají si zajisté ještě nové.”


Je až fascinující, jak se ty základní stereotypy dřívějšího (protižidovského) a dnešního (protiarabského) antisemitismu, popř. obecnějšího antiislamismu, nápadně shodují. Ve většině těchto vět by prostě stačilo zaměnit slovo „Žid“ za „Arab“ nebo „muslim“.

Netřeba připomínat, kam takováto „obrana hodnot“ v Evropě před několika desetiletími vedla...

Jaká islamizace?

Myslím, že většina Čechů resp. Evropanů ani neví, čím se islám liší od křesťanství, neví, že obě tato náboženství vycházejí z judaismu a že všechna tři tato abrahámovská náboženství se hlásí ke stejným základním principům.
Samozřejmě, že ve všech těchto náboženstvích najdeme fanatiky připravené hubit jinověrce i „nesprávné“ souvěrce, že všechna tato náboženství byla často zneužívána k mocenským účelům. Ve posvátných textech všech těchto náboženství najdeme strašlivé pasáže, které se snadno dají zneužít k obludným zločinům.
Všichni jistě kroutíme hlavou nad šílenými motivy sebevražedných muslimských atentátníků – ale co si pomyslet o tom, když americký křesťanský prezident řekne, že na Irák zaútočil po celonoční poradě s Bohem?

To, že mnohá náboženství vidí jako svůj kýžený cíl obrácení celého lidstva na právě tu jejich „jedinou správnou“ víru není nic divného a nemělo by nás to třeba u muslimů překvapovat – křesťané se jim v tom přinejmenším vyrovnají.

V České republice se k islámu hlásí jen několik málo promile lidí, z nichž jen asi 400 jsou čeští konvertité. Mluvit v této souvislosti o nějakém problému je samozřejmě absurdní. J.Pánek a Z.Müller se ovšem vyjadřují k situaci v celé Evropě, kde v některých zemích představují muslimové až kolem 10% populace (podstatně víc jich je ovšem v jediných evropských většinově muslimských státech, Albánii, Bosně a Kosovu).

Není mi příliš jasné, jakým způsobem by se ta obávaná islamizace Evropy měla uskutečnit a jak by se jí mělo čelit. Nejčastěji slyšíme, že k tomu dojde prostě v důsledku vyšší porodnosti oněch přistěhovalců – máme tedy snad přistoupit k nějakému programu kontroly jejich reprodukce? Nebo se snad někdo domnívá, že druhdy křesťanští, nyní většinou ateističtí Evropané začnou ve velkém konvertovat k islámu? Těžko...
A jakou „duchovní výzbroj“ by moderní Evropa měla oprášit? Snad nějakou evangelikální formu křesťanství, která by se svou primitivní jednoduchostí vyrovnala oné talibánské?

Zesláblá a upadající Evropa?

J.Pánek ve svém článku nostalgicky zmiňuje doby, kdy Evropa byla „silná“ – připomeňme si, že to bylo v době, kdy (s použitím brutálního násilí) kolonizovala téměř celý neevropský svět a považovala to za své samozřejmé právo.
Dnes tak nečiní a to je zjevně některými považováno za politováníhodnou známku slabosti a úpadku. „Evropa, jež měla od 16. až do počátku 20. století obrovské populační přebytky a která byla schopna osídlit Ameriku a Austrálii, dokonce zakotvit i v Africe a Asii, tuto sílu ztratila“ říká k tomu J.Pánek, a zřejmě želí toho, že už tuto „sílu“ ztratila.
Připomeňme si, že neevropští přistěhovalci, na rozdíl od těch dřívějších evropských kolonistů, přece v posledních desetiletích do Evropy přicházeli (často z bývalých evropských kolonií) proto, že je Evropané potřebovali jako pracovní sílu!
Co říci k té údajné „ztrátě síly Evropy“? Pozoruji, že mnoho „pravicově“ zaměřených lidí by velice uvítalo nějakou opětnou důkladnou militarizaci Evropy, následování amerického příkladu vojenských akcí proti tomu či onomu státu na druhém konci světa. To by asi považovali za žádoucí návrat k dobrým tradicím „síly a odhodlanosti bojovat za křesťansko-židovské hodnoty“. Doufám ovšem, že se jejich sny nenaplní...
Jistě ovšem souhlasím s tím, že by v Evropě měl pokud možno vzrůst vliv křesťanství, ovšem v té moderní, „halíkovské“ podobě.

Falešný koncept „multi-kulti“.

To, že s částí přistěhovalců jsou problémy, rozhodně není primárně z nějakých náboženských důvodů, nýbrž z důvodů sociálních, podobně jako je tomu u nás v případě Romů. Je zcela evidentní, že již nejméně 20 let trvající trend postupného odbourávání úspěšného modelu evropského sociálního státu jasně koreluje s vyhrocováním problémů se sociálně více či méně vyloučenými skupinami obyvatel, včetně přistěhovalců. Myslím, že právě toto je ten hlavní problém, a že ti, kdo organizují onu likvidaci sociálního státu, se snaží odvádět pozornost osvědčeným xenofobním směrem.

Je ovšem pravda, že existují stupidní tendence některých evropských politických sil k prosazování falešně chápaného konceptu „multikulturní společnosti“ (pro který se vžilo posměšné označení „multi-kulti“).

Podle mého názoru je špatné, aby přistěhovalci žili odděleně ve vlastních komunitách, neintegrovali se do hostitelské společnosti, nesnažili se pořádně naučit jazyk, zachovávali své zvyklosti odporující nejzákladnějším zásadám moderní evropské občanské společnosti.
Nemohu ani uvěřit tomu, že se ve Velké Británii údajně nedávno vážně uvažovalo o tom, že by v muslimských komunitách nemusely platit britské právní zásady, ale principy islámského práva. Proti takovým tendencím se skutečně musíme energicky postavit.

Mnohem lepší je podle mého názoru koncept „tavicího kotlíku“, který vlastně vytvořil dnešní Spojené státy; i tam ale existují a vždy existovaly některé hodně oddělené a málo integrované komunity (proslulé čínské čtvrti a v poslední době zvláště rozsáhlé španělsky mluvící komunity).

Je samozřejmé, že i v té společnosti „amerického typu“ si mnozí rádi zachovávají určitou míru své původní etnicity (včetně svého původního náboženství), a nikdo jim v tom nebrání.

Důležité ovšem je, aby se ta různá náboženská společenství v pestré společnosti tolerovala, přičemž zajisté není nic špatného, když si budují své bohoslužebné budovy (kostely, mešity) a pokojnými prostředky snaží o získání nových členů a sympatizantů. Pro mě je naprosto absurdní argument, že by se muslimům v evropských zemích měla zakázat stavba mešit. Popřeli bychom tím jeden ze základních principů svobodné společnosti, na kterých si tak zakládáme. Podobně je pro mě ale trochu absurdní, když někteří muslimové trvají na tom, aby jejich mešity v evropských městech měly tradiční vysoké minarety, které se do těch měst prostě nehodí a většině občanů vadí – v podstatě z estetických, nikoli náboženských důvodů.
Je jistě správné zamezit nošení oděvů, které zakrývají obličej (burky), ale nevidím nic špatného na tom, aby muslimské (nebo jakékoli jiné) ženy nosily na hlavě šátek – připadá mi to docela elegantní. Venkovské ženy i u nás ještě donedávna bez šátku mezi lidi nevyšly – a podíváme-li se na kterékoli vyobrazení Panny Marie, vidíme přece něco velmi podobného typickému ženskému muslimskému oděvu! Ostatně Panna Marie je i muslimy uctívána...

Souhlasím, že skutečně není správné imigraci lidí z kulturně velmi odlišných krajin jakkoli povzbuzovat či příliš usnadňovat. Lepší je pomáhat zlepšit podmínky v jejich mateřských zemích, aby motivace k ekonomické emigraci slábla.
Je samozřejmě naprosto správné tvrdě postupovat proti těm aktivistům z řad jakýchkoli přistěhovalců, kteří ve svých komunitách šíří nenávist vůči většinové společnosti, odmítají základní hodnoty svobodomyslné evropské společnosti, schvalují násilné akce nebo k nim dokonce vybízejí.

Je ale myslím zcela jasné, že naprostá většina muslimských přistěhovalců do Evropy taková není a jejich hlavním zájmem je prostě slušně uživit svoji rodinu a spokojeně žít jako každý jiný. Myslím, že skoro každý, kdo navštívil nějakou rozvinutější muslimskou zemi, shledal, že lidé jsou tam v podstatě stejní jako třeba někde v jižní Evropě.

Muslimský terorismus

V posledních deseti letech jsme samozřejmě byli emocionálně ovlivněni fenoménem muslimského terorismu. Podíváme-li se ale na počet jeho obětí a srovnáme ho s počtem obětí odvetných akcí Západu (přičemž je někdy hodně sporné, co je odveta a co primární agrese), mělo by nás to přinejmenším přinutit k zamyšlení nad zdroji toho terorismu.
Zkusme si jen představit, jakou „teroristickou“ reakci by alespoň v některých „západních“ zemích (v Česku asi ne...) vyvolala mnohaletá přítomnost stovek tisíc vojáků nějakého muslimského státu pomáhajících nastolit „správný“ režim a „nedopatřením“ tu a tam zabíjejících nevinné civilisty…
Ačkoli je to v naší společnosti poněkud tabuizované téma, je myslím naprosto zřejmé, že důležitým zdrojem onoho rostoucího nepřátelství arabského a muslimského světa vůči Západu je dlouhodobě naprostá a bezvýhradná podpora Izraele ze strany USA. V tomto směru ovšem nevidím ovšem možnost nějaké výrazné změny.

Jsem přesvědčen, že xenofobní paušalizace a dokonce stále častěji otevřeně veřejně vyslovovaná doporučení k perzekuci muslimů jsou pro Evropany vysoce kontraproduktivní. Rodí se tak zhoubná spirála nenávisti a násilí, velmi podobná té, která vedla od všeobecného antisemitismu k plynovým komorám…
Však už lze leckde v internetových diskusích číst i všelijaké výzvy ke „konečnému řešení“...

Westernizace muslimských zemí

Myslím, že mnohem výraznějším jevem, než „islamizace“ Evropy, je naopak westernizace celého světa, včetně většinově muslimských zemí. Všichni přece spontánně přejímají „západní“ oblečení, hudbu, masovou zábavu a vědu a techniku!
Jsem samozřejmě rád, že jsme součástí naprosto dominantní světové civilizace, která svými přednostmi (individuální svoboda, ekonomická prosperita) neodolatelně přitahuje téměř všechny ostatní.
Poté, co jsme do značné míry opustili násilné způsoby šíření naší civilizace, působí ještě daleko efektivněji ona „soft power“ - spontánní atraktivita všeho toho příjemného, co je s ní spojeno. Ostatně právě toto byl hlavní faktor prohry konkurenční komunistické varianty – všichni, i ti komunističtí ideologové, se postupně spontánně westernizovali, takže nějaké ideologicky motivované nepřátelské vymezování ztratilo smysl a zůstalo jen obyčejné neideologické mocenské soupeření.
Vsadil bych se, že přesně tak tomu bude i s tím „nebezpečím islámu“. Ostatně ona evropská forma islámu v Bosně, Albánii, některých částech Ruska a konečně i v Turecku není myslím pro svobodnou společnost o nic nebezpečnější než třeba bigotní polské či irské katolictví.
Nesmíme se ovšem chytit do pasti, kterou nám kladou různí Osámové – západní stonásobně přemrštěné násilné reakce na jejich provokace je přesně to, co si přejí, protože spolehlivě nahánějí spoustu umírněných muslimů do náruče fanatiků.

K čemu slouží islámský strašák?

Takže k otázce v nadpisu – jsem přesvědčen, že „hrozba islámu“ je do značné míry jen "papírovým tygrem", tedy strašákem, který se některým lidem velice hodí jako ideální náhražka za skutečně nebezpečného padlého tygra sovětského komunismu. Tento nový strašák je velmi účinný hlavně proto, že silně působí na xenofobní instinkty velké části populace, přesně stejně, jako působil po celá staletí strašák židovský, včetně absurdních pověr a la Anežka Hrůzová. Samozřejmě, že velmi silně působí i nepopiratelný fakt existence islámského terorismu (který ale asi není intenzivnější než některé jinak motivované terorismy 20. století). Někomu přišly brzy po skončení studené války velice vhod také vlivné akademické studie na téma “střetu civilizací”.

Základním faktem ovšem je, že Západ je teď ve všech směrech prostě nesrovnatelně silnější než jakýkoli „islámský nepřítel” a žádné opravdu vážné nebezpečí mu z tohoto směru nehrozí. To je zásadní rozdíl od situace v době studené války, kdy sovětský komunismus takovým opravdu vážným nebezpečím byl – byl prakticky stejně vojensky silný, měl poměrně atraktivní vojensko-politicko-ideologický světovládný program i prostředky k jeho realizaci. Byl to prostě protivník stokrát silnější a nebezpečnější než ti dnešní islamisté.

Provedené či chystané preventivní útoky na domělé či skutečné "islamistické státy" (Afghánistán, Irák, Írán) jsou evidentně spíše zástěrkou pro něco jiného (ropa, strategické záměry...). V každém případě jsou to podle platného mezinárodního práva zločiny a jejich jediným výsledkem může být pouze další nárůst protiamerické resp. protizápadní nenávisti v muslimském světě a eskalace nepřátelství. Pokud to ovšem někdo považuje za celkem přijatelné prostředky k jakémusi dlouhodobému “pěstování si nepřítele”, aby byl důvod k uspokojení vojensko-průmyslového komplexu (pozor - Eisenhowerův, nikoli Brežněvův termín!), tak je to myslím nesmírně riskantní (a vpravdě odporná) politika.

Pokud chceme skutečně řešit existující a zjevně vzrůstající nepřátelství mnoha muslimů vůči “Západu”, či spíše hlavně vůči USA, máme asi dvě základní možnosti – vojenskou sílu, nebo mírové přístupy založené na jasném pojmenování zdrojů onoho nepřátelství a jejich eliminaci.
Rozhodně bych byl pro tu druhou možnost.


A jen ještě poznámka na konec – překvapilo mě, kolik lidí se v diskusi pod mým posledním textem o sionismu přihlásilo i k naprosto nenávistnému antisemitismu nacistického typu (dokonce tam byl jeden, který hájil pravdivost pověr o židovských rituálních vraždách křesťanských panen...).
Skoro se zdá, jako by těch obou druhů konkurenčních antisemitů bylo srovnatelné množství (aspoň pokud se týče frekvence jejich příspěvků pod mými články; pokud mohu soudit z běžného života, silně převažují ti antiarabští, kteří se vůbec nestydí prezentovat své nenávistné výlevy hrdě veřejně a pod vlastním jménem...).


****************************
P.S.
Podobný článek vychází také v únorovém čísle Vesmíru a podobný text je také na diskusních stránkách Akademického bulletinu

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy