Vzdělávání vždy probíhá v hlavách lidí, ne na tabuli, ne v učebnicích a už vůbec ne v zákonech a předpisech. Podobně i změny ve vzdělávání nelze zařídit změnami předpisů, ale musí vycházet ze změn v hlavách lidí - rodičů, učitelů, ředitelů, umělců, žurnalistů, vědců, zaměstnavatelů a atd. i žáků ( ale ti jsou nejméně zatíženi dosavadními zkušenostmi). A chci-li něco měnit, musím znát výchozí stav. Proto je důležité vědět, co si myslí a jak myslí učitelé.
Díl první: Úvod
Díl druhý: Vzdělávání mimo školství
Dil druhý, pokračování: Jak to vidí učitelé
Díl třetí: Připravujeme naše děti na život, ale nevíme na jaký
Dil čtvrtý: Studovat může každý
Díl pátý: Každý chce něco jiného
Svět se mění čím dál rychleji. Nevíme, co bude za dvacet let. A tak děti, dospělí, ale i učitelé proto stále méně věří, že to, co jim škola předkládá, je to, co budou opravdu potřebovat.
Díl první: Úvod
Díl druhý: Vzdělávání mimo školství
Dil druhý, pokračování: Jak to vidí učitelé
Díl třetí: Připravujeme naše děti na život, ale nevíme na jaký
Dil čtvrtý: Studovat může každý
Díl pátý: Každý chce něco jiného
Rychle se zvyšuje dostupnost vzdělávacích příležitostí mimo školství.
Díl první: Úvod
Díl druhý: Vzdělávání mimo školství
Dil druhý, pokračování: Jak to vidí učitelé
Díl třetí: Připravujeme naše děti na život, ale nevíme na jaký
Dil čtvrtý: Studovat může každý
Díl pátý: Každý chce něco jiného
Školství je jako loď, kterou musíme přestavět během plavby. Systém veřejného školství je v krizi, která se prohlubuje. A to nejen u nás. Prvotní příčiny krize ale nejsou v závadách uvnitř systému. Jsou důsledkem prudkého vývoje, ke kterému dochází mimo školství. Něco se změnilo – ve světě, ve společnosti. Chceme-li řešit nebo alespoň hledat příčiny problémů školství a vzdělávání, je třeba se především podívat na změny v okolním světě a posoudit jejich dopady na školství.
Díl první: Úvod
Díl druhý: Vzdělávání mimo školství
Dil druhý, pokračování: Jak to vidí učitelé
Díl třetí: Připravujeme naše děti na život, ale nevíme na jaký
Dil čtvrtý: Studovat může každý
Díl pátý: Každý chce něco jiného
Jedním z cílů plošných přijímacích zkoušek (PPZ) je snížit počet těch, kteří nastupují na studium zakončené maturitou, ale maturitu nakonec nezískají neboli, jak se říká: „na maturitu nemají“. Cestou k tomu má být stanovení minimální hranice pro to, aby žák mohl na maturitní studium nastoupit. Kdo ji nesplní, ten musí na odborné učiliště bez maturity nebo rovnou do práce, případně na pracovní úřad.
Ministerstvo školství by mělo zavádět jen ty kroky, které dovede metodicky a finančně podpořit. A stát by měl vést s odbornou i laickou veřejností o vzdělávání otevřenou diskusi.