Úpadek školy / K diskusi
Je nezáživná škola správnou cestou ke schopnosti soustavné a cílevědomé práce? Reakce na diskusi k blogu.
Miloslav Pouzar napsal(a): 19. 08. 2011 | 13:10, tedy 12 dní po publikování mého blogu: „To, co se současným studentům nejvíce nedostává, je schopnost soustavné a cílevědomé práce - a vy a vám podobní jim svým mudrováním nad cenou/bezcenností určitých informací dodáváte argumenty pro jejich lenošení.“ (a cituji z příspěvku i dále)
V této větě je pregnantně vyjádřen názor a postoj, který se v diskusích k mým blogům objevuje často a opakovaně. Někdy i mnohem více konfrontačně. Stojí tedy za to znovu zdůraznit s čím souhlasím, i když jde o vlamování do otevřených dveří, a co naopak pokládám za nesprávné.
Více soustavné a cílevědomé práce
Souhlasit lze s tím, že současným studentům se nedostává schopnosti soustavné a cílevědomé práce. Nemáme o tom ale žádné souhrnné či dokonce kvantifikovatelné informace, a tak zůstává dohadem, zda je takových studentů mnoho, či jen malá, ale viditelná část. Jistě to nejsou všichni. Pozorování mnohých však ukazuje, že jde o vážný a narůstající problém.
Otázka je, kde hledat příčinu. Mnoho diskutujících argumentuje, že to je tak proto, že děti vynakládají málo úsilí, že není „v určitém úseku života odvedeno určité množství nezáživné mentální práce“. Ano, s tím naprosto souhlasím, ale až na jedno slovíčko.
Všichni se shodneme, že pokud se studentům nedostává schopnosti soustavné a cílevědomé práce, je to tím, že prostě málo soustavně a cílevědomě pracovali, nikdo je k tomu nevedl. A jiná cesta než přes „trénink“ není. A nezačne-li se trénovat včas, může být i „možnost dalšího vzdělávání a výchovy zásadně omezena“. Náprava dozajista spočívá v tom, aby k soustavné práci byli vedeni více a včas. Záleží ale na tom jak.
Nezáživnost není cesta
Přes více nezáživné (to je to slovíčko, ve kterém se lišíme) práce ale cesta nevede. Naše možnosti, jak přimět žáky k práci, kterou nepokládají za smysluplnou, se totiž postupně omezují. Omezují se jednak tím, že dříve ve škole fungující vnější negativní motivace fungovat přestává (což má hlavně mimoškolní příčiny, napíšu o tom blog.), a také tím, že ta práce (učení) je stále nezáživnější, jak se vzdaluje od potřeb budoucnosti dětí. A o tom hlavně byl můj minulý blog Úpadek školy.
Pokud škola stále pouze předává informace, navíc takové, které děti nepokládají za užitečné a smysluplné, mnohé děti takovou výuku stále více odmítají a výsledkem je, že pak neodvedou žádnou mentální práce. Soustavné práci se tak samozřejmě nemohou naučit. A že to dnes tak ve školách často (možná většinou) je, na tom se přece všichni shodujeme. Anebo je někdo s výsledky práce škol spokojen? Čest výjimkám jako je Zdeněk Brom (v jeho blozích o škole a diskusích si pak můžete domyslet, že pro jeho žáky není učení nezáživné, třeba zde na konci.)
Moje „mudrováním nad cenou/bezceností informací“ jistě nemá podpořit lenošení žáků. Naopak! Je hledáním příčin a cest k nápravě stavu, na jehož neutěšenosti se shodujeme.
Otázka k diskusi
Zajímavé by ale bylo vědět, proč mnozí volají po návratu staré tradiční školy a věří, že ta správná mentální práce musí být nezáživná. Moje zkušenost jako žáka a studenta, jako učitele, ale také jako vedoucího a řídícího pracovníka je přesně opačná. Lidé nejvíce a nejlépe umí to, co se naučili rádi, s chutí, kdy často ani nepostřehli, že se učí. Ano, mnohdy museli překonávat veliké překážky a vynaložit veliké úsilí, ale vždy pokládali činnost za smysluplnou, měli cíl, se kterým se ztotožnili. Tak jako málokterý horolezec by svůj namáhavý výstup na vrchol prohlásil za nezáživný.
Jistě, soustavná a cílevědomá práce bude vypadat jinak u žáka první třídy, jinak u maturanta a jinak dospělého. A jinak je k tomu povedeme. Ani v jednom případě nám však nezáživnost práce nijak nepomůže.
Znovu se vracím k otázce a kladu ji diskutujícím:
Proč mnozí věří, že ta správná mentální práce, to učení, které dnes žákům chybí, musí být nezáživné (nemusí být pro žáky smysluplné)? Hypotézu mám, ale počkám s ní po diskusi.
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
V roce 1989 byl vzorem Havel, v roce 2024 je elitou Babiš. Hodnoty se vypařují
Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem
