Maturanti jako rukojmí
Na počátku roku 2010 jsem analyzoval stav výuky matematiky, příčiny i perspektivy. Rozebral jsem také různé možné cíle povinné maturity z matematiky, a u každého cíle, jak by se musela maturita změnit, aby se cíle dosáhlo. A co dobrého by jednotlivé možnosti přinesly a jaká jsou rizika. Od té doby se mnoho nezměnilo. Můj rozbor variant a cílů povinné maturity z matematiky je stále na webu k dispozici (30597).
Před deseti lety mi ovšem rozhodnutí o povinné maturitě z matematiky připadalo pro české vzdělání opravdu důležité. S odstupem, vidím, že to vlastně velký význam nemá. V českém vzdělávání jsou mnohem vážnější neřešené problémy. Kdo si v roce 2035 vzpomene, zda byla v roce 2020 matematika u maturity povinná?
Zkuste si vzpomenout, jak vypadala maturita před 15 lety. Pokud jste zrovna vy nebo vaše děti nematurovali, tak nejspíš nevíte. Nestáráte se. Dobře tušíte, že to je z dnešního hlediska úplně jedno. České HDP ani váš plat na tom nezávisí a nezávisí na tom ani postavení české vědy, ba ani úroveň vysokých škol. Anebo jsme snad devět let po zavedení státní maturity zaznamenali nějaké změny? Jsou maturanti vzdělanější, jsou lépe připraveni ke studiu na VŠ, k práci či do života? Stále není k dispozici jediná analýza, co státní maturita přinesla, či naopak, jaké škody napáchala. Máme jen dvě zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle nich státní maturita od počátku nemá jasné cíle, takže teď nemůže říci, zda utracelé dvě a půl miliardy nebyly vyhozené peníze.
A proč se tedy zabývat povinnou maturitou z matematiky, když je to vlastně jedno. Já mám dva důvody: Je mi líto maturantů. A protože jsem vzděláním matematik, je mi líto matematiky.
Ukřižovat maturanty
Ministr Plaga správně říká, že povinnou maturitu z matematiky můžeme zavést až se změní výuka matematiky. Nejen na středních školách, ale i na základních. Panuje shoda, a plyne to jasně i z dat ze státních maturit, že kvalita výuky matematiky je v současné době velmi různá. Mnozí zastánci povinné matematiky, a to i mezi poslanci, ale chtějí, aby se zavedla hned. Jinak prý nebude na změnu výuky dostatečný tlak a nic se nezmění. Tlak mají zřejmě vyvolat desetitisíce neúspěšných maturantů. Proč má ale zůstat bez maturity dítě, kterého dva roky učila maturantka a pak se vystřídali tělocvikář a češtinářka? Nezdá se vám, že tu děti slouží jako rukojmí?
Podle šetření MŠMT z května 2019 se matematika na druhém stupni neaprobovaně vyučuje v 10,0 % hodin a bez příslušné kvalifikace v 5,1 % hodin (v Karlovarském kraji to je ale 35,1 a 14,1 %), na středních školách v 4,5 % neaprobovaně a 1,8 % nekvalifikovaně. Což např. znamená, že na středních školách nemá zhruba 18 000 žáků, budoucích maturantů aprobovanou výuku matematiky.
Paní Kateřina Valachová, to o povinné maturitě z matematiky řekla dobře: „V žádném případě nedovolím, abychom ukřižovali naše budoucí maturanty za několik let na něčem takovém. V první řadě budu chtít vědět, jak je možné, že žáci dosahují takto špatných výsledků," To ovšem bylo před tím, než se stala ministryní. Když nastoupila změnila názor. Proč? Inu promluvila si s kozlem, kolik se má vysadit petržele. Tím kozlem bylo vedení Jednoty českých matematiků a fyziků. To byli a stále jsou především učitelé matematiky a fyziky z Matematicko-fyzikální fakulty a z dalších vysokých škol. Ty se starají o jediné, aby k nim přicházeli co nejlépe připravení žáci a studenti. Maturant, který neuspěje, je nezajímá. Neúspěšné nepotkávají a líto jim jich není, paní Valachové už také ne. Ale mě ano.
Nenávist k matematice
Největší omyl zastánců povinné maturity spočívá v jejich víře, že by to prospělo rozvoji matematického a logického myšlení. Ano, v jejich omezeném ideálním světě, který je na matfyzu, v matematických třídách, a doufejme, že pořád ve třídách některých skvělých učitelů. Tam opravdu studium matematiky rozvíjí myšlení, schopnost řešit problémy, matematizovat reálnou situaci a mnoho dalšího. Ale reálně v širokém spektru škol od gymnázií přes průmyslovky a ekonomky, až po školy knihovnické, právní či veřejného stravování, to tak prostě není. Příprava na státní maturitu od rozvoje logického myšlení spíše odvádí. Nerozvíjí, a často dokonce potlačuje matematickou gramotnost. Ano, čtete správně − potlačuje.
Důvod je jednoduchý, testy státní maturity vyžadují především rychle, tedy bez velkého přemýšlení, vyřešit spoustu typizovaných příkladů. A jak ukazují data, právě na takové příklady výuka žáky připravuje. Logaritmickou rovnic maturanti vyřeší, ale selhávají, když se objeví příklad, který vyžaduje jen trojčlenku, ale jen trochu přemýšlení. A tak by povinná maturita ublížila matematice v tom, co si o ní lidé myslí, zda jí mají rádi, a ublížila by i tomu, jak jí lidí umějí. Udělala by z matematiky pseudomatematiku. A to by mi bylo líto.
Ano, někteří žáci by se jí i tak učili s pochopením. Ale naprostá většina by se jen drilovala typové algoritmy, kterým nerozumí. Učení bez porozumění žákům matematiku znechucuje a často u nich vytváří pocit bezmocnosti - tomu nikdy nebudu rozumět - a určitě se jí už nikdy nebudou učit. A těžko čekat, že až tihle maturanti dospějí, že své děti povedou k lásce k matematice.
Zastánci povinné maturity z matematiky prosazují kontraproduktivní opatření, chtějí, aby se učilo více matematiky, ale výsledkem by bylo, že udělají z matematiky pseudomatematiku.
Na článek reagoval pan RNDr. Pavel Obdržálek, s jeho souhlasem dopis uvádím v plném znění.
Jsem učitel střední školy, matematiku učím 30 let a myslím, že za tuto dobu se didaktika výuky naprosto změnila. Bohužel ale ne všude. Vždy jsem byl zastáncem povinné maturity z matematiky, její náročnost je opravdu taková, že by ji měli zvládnout všichni, kdo chtějí mít maturitu. Bohužel ale v současné době je spuštění naprosto „nesmyslné“.
Předně, skutečná „neúspěšnost“ žáků je vyšší než je oficiálně uváděno, hodnoty jsou totiž počítány vzhledem k celkovému počtu žáků k maturitě přihlášených, nikoliv vzhledem k těm co skutečně k maturitě jdou. Tedy pokud žák k maturitě z jakéhokoliv důvodu nejde, ve statistikách se vyskytuje jako úspěšný. Pokud by maturovali povinně všichni žáci, dá se očekávat zvýšení neúspěšnosti mezi 40-50%. Proč tomu tak je? Ve článku se jako důvod uvádí neaprobovaná výuka matematiky. Bohužel aprobovanost není vždy zárukou kvality. Na některých školách, často i gymnáziích, je matematika vyučována stejně jako před 20-30 roky. Žáci nejsou vůbec vedeni k myšlení v souvislostech, nejsou s nimi vůbec procvičovány maturitní úlohy. Setkal jsem se se i se žákem dvojkařem, který nebyl schopen vyřešit jednoduché příklady vyžadující přemýšlení , takové jaké se v maturitní zkoušce vyskytují. Tyto příklady nikdy neřešili. Matematické návyky měl také nulové, perfektně uměl současně probíranou látku, ale starší základní učivo vůbec. Žáci nejsou zvyklí používat kalkulačku, složitější výpočty na ní nezvládají. Je to snad tak správně? Takto se matematika učila před 20 lety. Styl výuky ostatních předmětů, ze kterých se dělá státní maturita, tedy cizích jazyků i českého jazyka je naprosto odlišný než dříve.
V matematice se bohužel v mnoha školách a u mnoha učitelů „zastavil čas“. Má vypadat výuka matematiky tak jak ji někde vidíme? Jsou na spuštění maturity vůbec připraveni učitelé? Bohužel odpovědi jsou ne, je nutné, aby ředitelé všech středních škol zodpovídali za kvalitní přípravu na maturitu a to již od začátku studia střední školy. A také je nutné, aby Česká školní inspekce kontrolovala, jak se matematika učí, tedy nejen aprobovanost či neaprobovanost, plnění souladu se ŠVP, zápisy v třídní knize….. ale hlavně kvalitu výuky a přípravy „pro život“, tedy v případně maturantů „pro maturitu“. Bohužel toto zatím vůbec není.
Zaveďme státní maturitu z matematiky, ale napřed podstatně změňme způsob výuky a to i na gymnáziích. A to je úkol na delší dobu, na kterém je nutné začít pracovat. S maturitou souhlasím, ale jsem jednoznačně pro to „nedělat se žáků rukojmí“, tedy odložit a důkladně připravit.