Facebook nebo škola
Neúspěch v šetření PISA je především ostudou tvůrců české vzdělávací politiky po roce 1989. Je ale také ostudou řady českých učitelů... Píše Oldřich Botlík.
K právům blogera na Aktuálně.cz patří i zveřejňování textů jiných autorů. S potěšením zveřejňuji text kolegy Oldřicha Botlíka, viz MF Dnes a též www.eduin.cz (web zájemcům o vzdělávání vřele doporučuji). Rád pod svým blogem zveřejním i texty dalších autorů a s radostí i takové, se kterými budu zcela nesouhlasit.
Začnu ale kouskem z Lidovek (14.12.):
Tomáš Němeček uvádí tři úlohy z šetření PISA:
Úloha Virtuální dojíždění obsahuje dva texty. První se jmenuje HUDBA BUDOUCNOSTI: Jen si představte, jak by bylo úžasné dojíždět do práce „virtuálně“ po elektronické dálnici a všechnu práci vyřizovat na počítači nebo po telefonu! Už byste se nemuseli mačkat v přecpaných autobusech a vlacích ani marnit dlouhé hodiny dojížděním do práce a zase zpátky. Mohli byste pracovat, kde by se vám zachtělo - jen si zkuste představit všechny ty možnosti, které by se tím otevřely!
Úloha Virtuální dojíždění obsahuje dva texty. První se jmenuje HUDBA BUDOUCNOSTI: Jen si představte, jak by bylo úžasné dojíždět do práce „virtuálně“ po elektronické dálnici a všechnu práci vyřizovat na počítači nebo po telefonu! Už byste se nemuseli mačkat v přecpaných autobusech a vlacích ani marnit dlouhé hodiny dojížděním do práce a zase zpátky. Mohli byste pracovat, kde by se vám zachtělo - jen si zkuste představit všechny ty možnosti, které by se tím otevřely!
Druhý má titulek KATASTROFA NA OBZORU: Zkrátit čas strávený dojížděním a snížit energii, kterou při něm spotřebujeme, je jistě dobrý nápad. Mělo by se toho však dosáhnout zlepšením systému veřejné dopravy nebo přiblížením pracoviště k bydlišti. Odvážná myšlenka, že se práce na dálku má stát běžnou součástí života nás všech, by vedla pouze k tomu, že se lidé budou stále více uzavírat do sebe. Opravdu chceme ještě více oslabit náš pocit sounáležitosti s druhými?
Přečetli jste? Nyní otázka č. 1. Jaký je vztah mezi texty HUDBA BUDOUCNOSTI a KATASTROFA NA OBZORU?
Otázka č. 2: Jaký druh práce by se formou virtuálního dojíždění vykonával těžko? Zdůvodněte.
Otázka č. 3: Se kterým z následujících výroků by souhlasili autoři obou textů?
A) Používají rozdílná zdůvodnění, ale nakonec dojdou ke stejnému závěru.
B) Jsou napsány stejným stylem, ale zabývají se naprosto rozdílnými tématy.
C) Vyjadřují stejný názor na věc, ale docházejí k rozdílným závěrům.
D) Vyjadřují opačné názory na stejné téma.
Otázka č. 2: Jaký druh práce by se formou virtuálního dojíždění vykonával těžko? Zdůvodněte.
Otázka č. 3: Se kterým z následujících výroků by souhlasili autoři obou textů?
A) Lidé by měli mít možnost pracovat tolik hodin, kolik chtějí.Je teď už jasnější, proč čeští žáci neuspěli? Tohle se ve škole neučili.
B) Není dobré ztrácet spoustu času dojížděním do práce.
C) Virtuální dojíždění by nevyhovovalo každému.
D) Navazování společenských styků je nejdůležitější součástí práce.
Pokud jste na první otázku zakroužkovali D, na druhou jste napsali třeba „instalatér - z domova nikomu dřez neopravíte“ a na třetí B, pokračujte ve čtení. Pokud nikoli, nemá cenu se dalším článkem zatěžovat, protože byste mu pravděpodobně stejně neporozuměli. A jen pak zbytečně psali do diskuse hlouposti.
S učitelem na Facebook? I Like
Výsledky Česka v šetření PISA, zjišťujícím v 65 zemích mimo jiné čtenářské dovednosti patnáctiletých, nejsou lichotivé. Může za ně nedávná reforma cílů vzdělávání (nahradila osnovy rámcovými vzdělávacími programy), anebo to, že přišla pozdě a její realizace je zoufale nesystematická?
Nejvyspělejší země začaly přehodnocovat cíle základního vzdělávání a metody výuky někdy kolem roku 1980. Důvodem byly změny ve společnosti a nástup nových informačních technologií. U nás se místo toho v polovině 90. let uskutečnil první organizovaný pokus takovým změnám zabránit. Stát posvětil vzdělávací programy Obecná škola, Občanská škola a Základní škola. Všechny tři utvrdily učitele v přesvědčení, že udělají nejlépe, když pojedou dál postaru, nanejvýš s mírnými korekcemi.
Kdyby se v roce 2001 čeští učitelé zajímali o testové úlohy prvního průzkumu PISA, utrpěli by šok. Ty totiž nezkoumaly, jestli žák správně pojmenuje situace, v nichž se před spojkou „a“ píše čárka. Zato zjišťovaly, zda umí identifikovat informace v různých písemných zdrojích a spojovat je. Zda chápe, co chtěl autor vyjádřit a proč. Ověřovaly, zda žák dokáže využít své znalosti, aby zaujal k názorům autora rozumné stanovisko. A konečně testovaly, zda umí posoudit vztah formy k účelu, kterého chce autor dosáhnout: například čtenáře pro něco získat, nebo ho naopak od něčeho odradit.
Prostor k péči o čtenářské dovednosti otevřela českým školám teprve reforma vzdělávání asi o pět let později. Od pochopení, že jsou důležité, vede ale k jejich systematickému rozvíjení dlouhá cesta. Vyžaduje metodickou výbavu, kterou čeští učitelé většinou neměli. I proto v roce 2006 uvedly jen dvě pětiny učitelů, že v důsledku reformy vzdělávání změní metody výuky. Je otázkou, kolik z nich to nakonec udělalo. Stát to totiž nevyžadoval důsledně a na přeškolení učitelů ani nevyčlenil dostatek prostředků.
Znám vynikající učitele češtiny, kteří dokážou zaujmout své patnáctileté žáky tak, že si z kapesného koupí knihu básní. Výsledek Česka v PISA ale nejspíš znamená, že žáci mnoha češtinářů vůbec nevzali knihu do ruky. Jak je to možné?
O jedné z příčin píše Dan Franc v zajímavém textu Hrozí na školách „síťová válka“? na blogu Unisona Studio (Velmi doporučuji, pozn. OŠ). Tvrdí, že dříve mohli učitelé chápat jednání svých žáků, protože zamlada byli stejní jako oni. Svět dnešních žáků ale utvářejí věci, které v mládí jejich učitelů vůbec neexistovaly. Síťová generace proto funguje úplně jinak než její učitelé. Má jiné hodnoty (aktivita, okamžitost, snaha stihnout toho co nejvíc, třeba i najednou), normy (žít současně v reálném i virtuálním světě, mít více identit, navazovat vztahy a komunikovat prostřednictvím technologií), chování (odpor k hierarchiím, budování své „osobní“ značky a další sebestředné vystupování na síti) i nástroje, které ovládá (téměř výhradně založené na počítačových technologiích). Obvyklý mezigenerační konflikt je tudíž podle France hlubší než kdykoli předtím.
Učitelé proto musejí hledat nové cesty, jak žákům ukázat, že se jim čtenářské dovednosti budou hodit i ve světě plném moderní techniky. Když už mají žáci povinnost se vzdělávat, mají zase politici a učitelé povinnost zajistit, aby výuka sledovala užitečné cíle a využívala metody respektující svět žáků. Žáci totiž žijí a budou žít v něm – ne ve světě svých učitelů.
Z neúspěchu Česka v šetření PISA proto nelze vinit žáky. Nemůže za něj ani větší samostatnost, kterou školám poskytuje školská reforma – už proto, že testovaní žáci se učili podle starých osnov. Neúspěch je především ostudou tvůrců české vzdělávací politiky po roce 1989. Je ale také ostudou řady českých učitelů. Represe formou plošného testování žáků, kterou připravuje ministr Dobeš, nic nevyřeší.
Nemá smysl plošně testovat žáky, dokud plošně nedovzděláme učitele.
A politiky.
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
V roce 1989 byl vzorem Havel, v roce 2024 je elitou Babiš. Hodnoty se vypařují
Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem
