Vzdělávání na vysokých školách

28. 09. 2009 | 02:29
Přečteno 24014 krát
O tom, jak je možné na vysokých školách zachovat kvalitu vzdělávání i při současném ohromném růstu počtu studentů.

Během posledních patnácti let se vysokoškolské vzdělávání změnilo z výběrového na masové. Je zřejmé, že se tento proces odehrál příliš rychle na to, aby jeho aktéři mohli správně reagovat. A tak tento vývoj přinesl kromě řady nepochybných pozitiv také mnoho negativ.

Graf Čisté míry vstupu
Graf Čisté míry vstupu

Pozitivům jsem se věnoval ve svém článku Vzdělávání a košíková. Jen stručně zopakuji: vysokoškolského vzdělávání se dostává většímu počtu lidí, a to je, bez ohledu na spory o kvalitě, dobře. Když nic jiného, každý rok na vysoké škole dává studentovi čas, aby se rozvíjel. Nejen od školy, ale i od kolegů a celého akademického prostředí dostává podněty, které rozšiřují jeho obzor, učí ho myslet v souvislostech, vyhledávat informace, třídit je a orientovat se v nich. Dává mu možnost pohybovat se v podnětném sociálním prostředí, v němž se vytvářejí i důležité sociální sítě.

V textu Rozbíječi strojů, který následoval, jsem formuloval Princip maximálního vzdělání(PMV): Je správné dát každému příležitost dosáhnout maximálního vzdělání, jakého je schopen a jaké si přeje a jaké je potřeba. Zabýval jsem se také podrobněji výhradami, které se v diskusi k článku Vzdělávání a košíková objevily. Opět zopakuji jen ze závěru: Na vysokých školách je stále příliš mnoho akademických pracovníků, kteří nechtějí vidět fakta a rádi by vše vrátili někam zpět do svého mládí, kdy na vysoké školy bylo přijímáno jen pár procent nejlepších z populačního ročníku (právě ty nazývám rozbíječi strojů). Takový postoj je však nejen naivní, ale škodí. Vývoj nelze z řady důvodů (mj. politických, ekonomických, mezinárodních, organizačních) vrátit zpět. Kdo by si před třemi sty lety pomyslel, že všichni budou umět číst a psát. Podobně je ovšem třeba přijmout, že pokud dále poroste životní úroveň, budou dříve či později prakticky všichni procházet vysokou školou a budou získávat vzdělání, které se stane pro danou dobu standardní.

Pro vysoké školy tak existuje jediná cesta: přizpůsobit strukturu, organizaci a obsah studia i metody výuky novým podmínkám. Rychle, s veškerým úsilím. Jedině tak je možné udržet špičkovou úroveň s těmi, kteří pro to mají předpoklady, a naučit co nejvíce ty, kteří pro špičkovou úroveň předpoklady nemají. Že se následkem toho musí změnit i povaha vzdělávání, je nasnadě. Jednoduše řečeno, vysoké školy se budou muset naučit vzdělávat i ty, které dříve odmítaly.

Za největší současný problém vysokoškolského vzdělávání pokládám skutečnost, že dramatické zvýšení kvantity (v roce 2008 na 306 % roku 1993) mnohde vedlo ke snížení kvality vzdělávání a tedy i poskytnutého vzdělání. Upozorňuji, že na rozdíl od Bíle knihy terciárního vzdělávání (dále jen BK) se zabývám pouze vzděláváním a zcela pomíjím vědu a výzkum.

Pokles kvality vzdělávání má dvě odlišné podoby.

První, často zmiňovanou, všem zřejmou, ale podle mého názoru méně podstatnou je to, že se nedostává bývalé péče studentům s dobrými předpoklady. Pro jednoduchost budu takové studenty nazývat elita. Mám na mysli zhruba 20 % nejlepších současných studentů, což odpovídá zhruba těm, kteří absolvovali vysoké školy na počátku 90. let. Václav Hořejší k tomu napsal: Ta kvantita přináší snížení kvality. Učitelé na středních a hlavně vysokých školách jsou stále více zahlcováni zástupy těch podprůměrných taky-studentů, které fakulty berou v maximálním možném počtu a často téměř bez ohledu na kvalitu proto, že na ně dostávají státní příspěvky. Vysokoškolští učitelé pak mají stále méně času na ty nejlepší studenty a na vlastní vědeckou práci.

Druhou, mnohem méně reflektovanou podobou je ovšem to, že se dostává malé či nedostatečné péče i těm „podprůměrným taky-studentům“, kteří nepatří k elitě. Výuka na řadě fakult totiž stále spíše odpovídá situaci výběrového vysokoškolského vzdělávání a na změněnou situaci se neadaptovala. Zdůrazňuji tento problém jednak proto, že se týká většího počtu studentů, ale především proto, že nikoho moc netrápí. Studenty, kteří nepatří k elitě, budu pro jednoduchost nazývat občanstvo (původně jsem užil termín masa, ale ten má mírně pejorativní podtext, a já chci naopak zvýraznit pozitivní stránky tento části kvantity). Tvoří zhruba 80 % studentů, kteří dnes nastupují na vysoké školy. K tomu v rozsáhlé diskusi nenapsal nikdo nic.

Příčiny

Financování (jen trochu)

Obecně se za hlavní příčinu problémů pokládá systém financování vysokého školství. Zjednodušeně řečeno systém financování „na hlavu“ studenta, který „nutí“ vysoké školy k přijímaní stále většího počtu uchazečů a jejich udržování ve škole. Financování je nepochybně příčinou masovosti, příčinou poklesu kvality je ovšem jen částečně. Naprostá většina níže navrhovaných opatření, které pokles kvality pomáhají eliminovat, nemá s financováním nic společné a je možné je realizovat i v současném systému.

Příčina to snad může být jen v tom smyslu, že vidina financování na studenta zaslepila některé vysoké školy, a ty si neuvědomily, že s dramatickým nárůstem počtu studentů NUTNĚ musí klesnout i jejich (průměrná) kvalita (viz Vzdělávání a košíková), a nepřizpůsobily se změněné situaci.

Nedůsledná restrukturalizace studia

Mnohem vážnější příčinou současných problémů je to, co je v BK označováno za někdy jen formální restrukturalizaci studia v souladu s boloňským procesem. (BK 13). Řada vysokých škol v podstatě jen rozdělila své pětileté programy na dvě části, první tříletou a navazující dvouletou. Málo se počítalo s tím, že by absolventi bakalářských programů mohli odcházet, či dokonce většinou měli odcházet do praxe. Současný stav, kdy 87 % bakalářů prezenčního studia veřejných vysokých škol pokračuje v dalším studiu, je patrně světovou raritou. Řada vyspělých zemí má sice mnohem vyšší podíl populace nastupující na vysoké školy (až k 70 %), ale většinou jde o krátké (kratší než 5leté) programy. Absolventi krátkých programů tvoří v OECD 64 % a jistě procházejí zcela jinak koncipovaným studiem než bakaláři čeští, od nichž se, soudě podle programů, stále očekává, že budou dělat „vědu“. Věda však není pro občanstvo.

Nepřiměřené požadavky akreditační komise na bakalářské programy

Ve standardech akreditační komise pro bakalářské studijní programy se mj. píše: Alespoň 40 % přednášek musí být vyučováno profesory nebo docenty příslušného odborného zaměření; u akademických pracovníků podílejících se na uskutečňování bakalářského programu, musí být doložena jejich výzkumná, vývojová, umělecká v oboru jejich působení za posledních 5 let; předměty teoretického základu bakalářského programu musí tvořit alespoň třetinu celkové časové dotace.

Takové požadavky mají řadu negativních dopadů:
a) mezi bakalářskými a magisterskými programy není velký rozdíl (40 % versus 60 % přednášek),
b) občanstvo, která k tomu nemá předpoklady, má být konfrontována s vědeckou prací
c) je obtížné, ne-li nemožné, vytvářet bakalářské programy, které by byly důsledně propojeny s požadavky praxe,
d) profesoři a docenti jsou přetěžováni výukou občanstva, která jejich „výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost“ nepotřebuje a neocení, a jejich síly pak chybí při vzdělávání elity,
e) poptávka po docentech a profesorech již vytvořila „létající“ akademiky (viz Konrad Liessmann, Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění, přeložila Jana Zoubková, Academia, edice 21. století, Praha 2008), což při rostoucím počtu studentů dále povede k růstu počtu docentů a profesorů a vedle inflace vysokoškolských titulů tak hrozí inflace habilitací a profesur. Při českém přístupu k řešení problému zcela reálně. Akreditační komise by měla vyčíslit, kolik docentů je třeba, když počet studentů VŠ brzy přesáhne 400 000. Mně vychází, že v průměru se může jednomu studentovi věnovat profesor nebo docent 15 minut týdně.
f) takové požadavky neumožnily akreditaci programů vyšších odborných škol

Postupná likvidace vyšších odborných škol

Vyšší odborné školy se mnohem rychleji a efektivněji než vysoké školy naučily spolupracovat se zaměstnavateli a orientovat se především praktickou přípravou na kvalifikované zaměstnání. I díky tomu dnes patří absolventi vyšších odborných škol k nejúspěšnějším na trhu práce. Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. však jejich existenci v rámci systému terciárního vzdělávání nikterak neupravuje. (BK 21) A vysoké školy se bránily změně, která by VOŠky učinila součástí terciárního vzdělávání.

Demografický pokles, vybírané školné, nižší prestiž titulu DiS. a také omezená možnost pokračovat ve studiu na vysoké škole tak postupně VOŠky likviduje a jejich potenciální studenti raději rozšiřují občanstvo na školách vysokých.

Nezájem trhu práce o bakaláře

Jde o začarovaný kruh. Trh práce nemá o bakaláře zájem, protože ti nejsou pro praxi připraveni, a vysoké školy bakaláře pro praxi nepřipravují, i proto že o ně nemá trh práce zájem. A to zase zvyšuje poptávku po magisterském navazujícím studiu.

K tomuto neutěšenému stavu přispívá jako největší zaměstnavatel i stát, který zatím neujasnil pozice absolventů bakalářských programů.

Nepochybně zajímavý by byl průzkum mezi studenty, zda o delší studium stojí. Z informací, které mám soudím, že pokud by bylo na trhu práce uplatnění, mnozí by se rádi spokojili s bakalářským titulem.

Elitářství vysokých škol

Klíčovou příčinou ovšem je neochota podstatné části vysokých škol akceptovat nutnost větší diverzifikace systému (pokračující přesvědčení, že všechny veřejné vysoké školy mohou mít charakter univerzit). (BK 14)

Bakalářské programy jsou mnohdy vnímány pouze jako přípravný blok pro magisterský cyklus, nejsou dostatečně diverzifikovány co se týče zaměření a chybí dostatečné množství programů s jasnou ambicí praktického uplatnění absolventů. (BK 21)

Kudy cesta nevede

Rozdělení vysokých škol do tří základních typů institucí (výzkumné – vzdělávací – profesně orientované), jak s ním počítá BK (str. 25), pokládám za iluzorní nebo minimálně hodně vzdálené. To snad bylo možné udělat v době, kdy nové regionální vysoké školy vznikaly. Nevidím v České republice tu sílu, která by alespoň polovině ze současných 26 veřejných vysokých škol, z nichž 24 je univerzitních, sdělila, že už nejsou výzkumné. Vždyť šestnáct z nich má dokonce v názvu slovo „univerzita“. Navíc by to nejspíš ani nebylo účelné, když v rámci téměř každé vysoké školy existují fakulty či alespoň programy a obory na dobré výzkumné úrovni a několik na dobré úrovni vzdělávací. Jak ale jinak by mohly vzniknout profesně orientované vysoké školy, než z těch stávajících? Další občanstvo už není a velmi pochybuji, že fakulty by byly ochotny snižovat své kapacity a řešit nutné personální dopady.

Zcela souhlasím s tím, co Jan Konvalina za vysoké školy napsal: Politici tohle za nás neudělají (a když, tak blbě). Myslím, že problém si z větší části mohou a musí vyřešit vysoké školy samy.

Kudy (snad) cesta vede

Když minule diskutující předkládali návrhy na řešení situace, z nichž řada se mi jevila spíše jako zbožná přání než realizovatelná opatření, žádal jsem je, aby vždy zodpověděli tyto otázky:
Kdo má něco udělat?
Co má udělat?
Zda to udělá?
Pomůže to?

Budu se toho sám držet.

Změny pravidel akreditační komise

Akreditační komise by například v požadavku „alespoň 40 % přednášek musí být vyučováno profesory nebo docenty“ k profesorům nebo docentům mohla přidat ještě vysokoškolsky vzdělané odborníky s nejméně pětiletou souvislou praxí. Požadavek na třetinu teoretických předmětů by mohla zrušit, či alespoň oslabit.

Takové kroky mají význam nejen v tom, že vysokým školám umožní bakalářské obory zcela jinak koncipovat, ale jsou i signálem, že bakalářské obory nejsou jen předstupněm magisterského studia, že jsou svébytné.


Kdo: Akreditační komise, MŠMT.
Co: Viz výše.
Zda to udělá: Nevím a nespoléhal bych na to. Pokud se ovšem vysoké školy shodnou a vyvinou na akreditační komisi přiměřený tlak, dosáhnou toho.
Pomůže to: Určitě ano.

Snížení podílu studentů, kteří pokračují v magisterském studiu

87 % bakalářů pokračujících v magisterském studiu není v současnosti rozumné (i když se to třeba stane během dalších desetiletí standardem).


Kdo: MŠMT.
Co: Nastavit (perspektivní, dlouhodobý) systém financování tak, aby pro fakulty bylo výhodnější mít výrazně víc bakalářů než magistrů. Snížení dosáhnout i administrativně.
Zda to udělá: Spíše ne. Vysoké školy se nejspíš budou bránit. Prý už neprošel návrh ministerstva na snížení na 70 %.
Pomůže to: Ano, ale má to i svá rizika. Co například s těmi několika skutečně elitními fakultami či obory, které si zachovaly vysokou úroveň (když si to o sobě navíc myslí většina)?

Diferenciace studia

Je nutné vytváření nových (nebo modifikace současných) méně náročných oborů vhodných pro občanstvo, a vytváření nových prakticky orientovaných bakalářský programů a oborů (což je možné např. ve spolupráci se středními odbornými školami či s VOŠ). Značná část slabších studentů to velmi uvítá. Jsou si totiž dobře vědomi, že vyšší nároky nemohou dostát nebo jen s velkými obtížemi, na vědu ani na výzkum neaspirují. Naše dotazníková šetření např. ukazují, že naprostá většina uchazečů si je dobře vědoma svých možností.


Kdo: Fakulty, akreditační komise.
Co: Viz výše.
Zda to udělá: Protože je to v zájmu kvality vzdělávání pro elitu, tak nakonec ano.
Pomůže to: Určitě ano.

Mnohem rychlejší opatření, která jsou plně v moci fakult, ale spočívají ve vnitřní diferenciaci výuky. Když mohou na gymnáziu přerozdělit 120 studentů jednoho ročníku (bez ohledu na příslušnost do 4 standardních tříd) podle výkonnosti na angličtinu, proč by nemohla podobně postupovat fakulta, jejíž vnitřní organizaci nesvazují ministerské vyhlášky? Dovedu si dobře představit, že nějaký kurz je nabízen studentům ve dvou či třech variantách, v různé náročnosti či dokonce i v různé časové dotaci, či jiná organizační opatření, která oddělí výuku elity a/nebo diferencují výuku občanstvo podle jejích možností.

Je také zbytečné si stěžovat, co všechno by studenti ze střední školy měli umět a neumějí. Mnohem užitečnější by bylo více pečovat o to, aby to škola i student rozpoznali hned na počátku studia a aby škola studentovi pomohla nedostatky napravit (slyšel jsem o fakultě, jež zavedla dobrovolný kurz s pracovním názvem „zlomky“, který napravuje mezery v matematice)


Kdo: Fakulty, katedry, akademická obec.
Co: Viz výše.
Zda to udělá: Někde už začali, ostatní se většinou přidají, i když to vyžaduje hodně úsilí a žádné peníze z toho nekoukají, tak zodpovědným pedagogům to prostě nedá.
Pomůže to: Určitě ano.

Realistické přizpůsobení studia možnostem studentů

Nepochybuji, že se mnohým jen po přečtení nadpisu vyrazila kopřivka, a nepochybuji, že někteří rozbíječi strojů se mnou budou ostře nesouhlasit i po mém následujícím vysvětlení. Nepíši ale, že se studium má přizpůsobovat studentům, ale možnostem studentů. To je v souladu s Principem maximálního vzdělání.

Václav Hořejší píše: Dlouhá léta přednáším základní kurs imunologie na Přírodovědecké fakultě UK. V posledních letech pozoruji, že docela jasně narůstá počet studentů, kteří na úspěšné absolvování tohoto kursu (nikterak zvlášť náročného) prostě nemají dostatečnou intelektuální kapacitu. Je jasné, že něco není v pořádku. Jak je možné, že tito studenti došli až ke kurzu imunologie? Proč studují obor (program), na který nestačí? A co si takový student z přednášek profesora Hořejšího odnáší? Kdo z toho má užitek a jaký?

Před nedávnem jsem dokonce slyšel jednoho vysokoškolského učitele chlubit se, že stále přednáší stejně náročně jako před lety a že ví, že v sále mu rozumí nejvýš deset procent studentů. Pro mě typický rozbíječ strojů.

Je zřejmé, že na občanstvo nelze klást stejné nároky jako na elitu a že na vysokých školách tuto novou situaci mnozí ještě nepromysleli. Je vcelku triviální konstatování, že pokud nároky na studenty přesáhnou jejich možnosti, nemá z toho užitek nikdo. Studentů na vysokých školách přibývá, 80 % z nich tvoří občanstvo a náročnost studia se musí přizpůsobit jejich možnostem. To ovšem jistě neznamená, že se na studenty nemají klást žádné nároky, či že se studenti nemohou ze školy vyhazovat, ať už proto, že pracují pod své možnosti, nebo proto, že jejich možnosti jsou příliš nízké. Nároky však musí být stanoveny přiměřeně možnostem studentů, stabilně a pokud možno transparentně. Student by měl vědět, co se od něj bude chtít a zda je to v jeho možnostech, už v okamžiku, kdy se na obor hlásí. Znovu však opakuji, nároky musí být realistické a odpovídat tomu, že na vysoké školy nastupuje přes polovinu populačního ročníku, tedy i lidé, jejichž IQ je nižší než 100.

Situace je ale dnes silně rozkolísaná. Někteří učitelé se zcela nekriticky a marně snaží udržet bývalou úroveň, jiní rezignovali. Výsledkem jsou pak inženýři ekonomie, kteří sice mají zkoušku z parciálních diferenciálních rovnic (kterou získali těžko říct jak), ale neumí vyřešit rovnici 2x=0, jak to bylo diskutováno v minulém blogu.
Kdo: Fakulty, katedry, učitelé vysokých škol.
Co: Viz výše.
Zda to udělá: Rozbíječi strojů ne. Z ostatních to již někteří začali dělat. Další, kteří z vnitřní potřeby chtějí učit dobře, se přidají. A u zbývajících to bude záležet na dalších opatřeních (např. zda se podaří najít způsob jak ocenit rozpoznat a ocenit efektivitu a výsledky výuky). Rozbíječi strojů postupně zaniknou.
Pomůže to: Určitě ano.

Větší důraz na pedagogiku a didaktiku

Tradičně se na vysokých školách pedagogickým a didaktickým otázkám mnoho pozornosti nevěnuje. Učitelé vysokých škol jsou také jediní, kteří učí bez tzv. pedagogického minima.

Je to dáno tím, že elita se většinou umí učit i bez ohledu na kvalitu podání. Rozhodující je obsah. Špičkový, ale špatně komunikující vědec může být oblíbenou hvězdou.

Pro občanstvo ovšem tento předpoklad neplatí. Pro výsledek vzdělávání mnoha studentů v bakalářských oborech nejsou rozhodující vědecké výsledky učitele, ale jeho pedagogické a didaktické schopnosti. V některých případech by se studentům dostalo lepšího vzdělání, kdyby je učili učitelé ze středních škol. To ostatně bylo a je příčinou úspěchu „VOŠek“ na trhu práce.


Kdo: Učitelé vysokých škol.
Co: Učit se učit, vzdělávat se v pedagogice a hlavně mnohem víc přemýšlet o tom, jak zpřístupnit látku i občanstvu, tedy studentům, jací dříve na vysokých školách vůbec nebyli.
Zda to udělá: Stejné jako předchozí „Zda“.
Pomůže to: Určitě ano.

Největší oříšky

Elitářství

V BK se na straně 21 píše: Na této snaze mít na všech veřejných vysokých školách a jejich jednotlivých částech (fakultách) za každou cenu všechny tři stupně studia se podepsala i dlouhodobá neúspěšná diskuse o potřebě rozdělení institucí terciárního vzdělávání na výzkumné školy, školy zaměřené na vzdělávání a na instituce poskytující prakticky orientované programy (instituce profesní přípravy). První z těchto kategorií bývá zjednodušeně interpretována jako jediná plnohodnotná univerzita, zatímco ostatní kategorie jsou chápány jako označení nižší kvality.

Stejný postoj, aplikován na výuku, znamená snahu za každou cenu učit elitu, což se bere jako jediná plnohodnotná práce pro vysokoškolského učitele, zatímco vzdělávání občanstva je pokládáno za méně zajímavé, méně prestižní, či podřadné.

Dovolím si k tomu jen uvést osobní zkušenost: Učil jsem matematiku a fyziku na gymnáziu. Učit ji v matematické třídě, k tomu úplně stačí matematiku a fyziku umět a žákům ukázat, jak se co dělá. Oni myslí stejně jako já a rychle to pochopí. Skutečné dobrodružství ducha ovšem je učit slabé žáky, odhalovat a napravovat jejich pomýlené představy, to vyžaduje kreativitu. Když jsem si potom jako ředitel školy mohl vybrat, vždy jsme si vybíral ty slabší.

„Vysoká škola“

Slova „vysoká škola“ mění svůj význam. Dříve znamenala elitu, dnes občanstvo (masu). Již došlo k inflaci titulů a bude ještě hůř. Stále se to jmenuje „stůl“, ale je to židle… Není snadné si to srovnat v hlavě.



Prosím, vyjádřete se k článku. Po kliknutí se vám zobrazí, co si myslí ostatní.


Omlouvám se, že to bylo tak dlouhé, a děkuji za trpělivost a případně i za Váš názor.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

otokar napsal(a):

Pane Amosi Šteffle,
věci okolo nás se mění a s tím nic nenaděláme.Nesmíme si myslet, že když jsme kdysi potřebovali matematiku a některé navazující discipliny k získání titulu Ing.,že to tak bude pořád. Komu vystudovaly dětičky(zmetci)v oboru, ten to ví nejlíp.
Vaše tzv. občanstvo je především banda lenochů.
Katedra U pěti volů( blahé paměti) byla známá tím, že docenti a asáci tam působící trvali na tom, že inženýr musí umět násobilku. Takže občanstvo, propasírovavší se nižšími ročníky mělo na vybranou: buď se naučit, nebo jít do výrobního procesu.
To je minulost, nedostatek práce a dostupnost míst ve školách(úmyslně neříkám dostupnost vzdělání, to se mi naopak zdá méně dostupné)vytvořily armádu nové inteligence, jejíž kvalitu bude třeba řešit.
Navrhuji zavést titul Superhrubý inženýr.
Ten bude musit kromě násobilky ještě vědět, kde se píše jaké i
(to kdyby musil jít třeba učit).
A teď to horší:
Jelikož po přeslici trochu vidím i do medicíny(UK LF), modlím se tiše za všechny občany:
Dobrý bože, ať tam ti rozbíječi strojů vydrží co nejdýl!
28. 09. 2009 | 04:17

otokar napsal(a):

Stýskale!
Jedete s tím Baťovým klonem snad na procenta?
28. 09. 2009 | 04:19

Martin napsal(a):

"...Akreditační komise by například v požadavku „alespoň 40 % přednášek musí být vyučováno profesory nebo docenty“ k profesorům nebo docentům mohla přidat ještě vysokoškolsky vzdělané odborníky s nejméně pětiletou souvislou praxí. Požadavek na třetinu teoretických předmětů by mohla zrušit, či alespoň oslabit..."
V souladu s Vaším názorem o masovém VŠ by se spíše měly snížit nároky na doc. a prof. Proč se Vám nechce prosazovat tento směr? Protože to zní hloupě, aby doc. a prof. měl každý (60 % VŠ učitelů). Když akademická degradace, tak i v navazujících stupních. Pochváleni buď rozbíječi strojů (jestli ještě nějací zůstali).
To co v celém článku hezky popisujete o diverzifikaci apod. by se hodilo pro znovuobnovení středního a středního odborného školství. Ale u nás bylo střední školství zlikvidováno, protože bylo masám nalháno, že kdo nemá ing./mgr. nic neumí a na trhnu práce nemá uplatnění ani za průměrnou mzdu. Osobně mám VŠ vystudované dvě a to co mne také naučily je neposuzovat člověka podle titulu, který zhola nic neříká o jeho profesních ani intelektuální hodnotách. Tedy vlastně titul u mladého člověka žádajícího o práci pro mne přeci jenom něco označuje. Označuje lidi, kteří mají o 3/5let praxe méně a budu tedy muset investovat tak 2roky než je něčemu naučím, protože na nové massVŠ to nedělají. A pokud si firmy zvládnou ořipravit vrcholové odborníky za 2roky a VŠ to nezvládá ani za 5let, tak je v celém vzdělávacím systému hodně zůdrhlů a VŠ je pro stát pouze vytváření umělé zaměstnanosti bez většího přínosného efektu pro praxi.
28. 09. 2009 | 07:06

statistician1 napsal(a):

Dobrý den, pane doktore, díky za článek.
Následují mé spíše skeptické připomínky.

1. realizují se některé body z Vašeho programu:
nejsíše ne, chybí pro to jak politická vůle, tak ekonomická motivace (a u hodně rozhodujících lidí na MŠMT, v PSP a jinde i porozumění problému).

2. “... k profesorům nebo docentům mohla přidat ještě vysokoškolsky vzdělané odborníky s nejméně pětiletou souvislou praxí."

Nevidím, jak by k tomu mohlo dojít ve skutečnosti. Odborník s 5 lety praxe bude pravděpodobně mít vyšší platové nároky než docent,
a katedry se nebudou chtít dělit o své nikterak vysoké finanční prostředky s lidmi zvenku.

3. za hlavní problém nastávající situace - jež se podle mého názoru nijak zvlášť nezlepší oproti aktuálnímu stavu - je potlačení, či upozadění či "likvidace" "elity."

Na rozdíl od "staré" situace prostě společnost nebude schopná elitu od průměru rozlišit (titul budou mít všichni) , a "elitní" vzdělanci budou mít daleko větší problémy s uplatněním.

Jak by na tom společnost měla vydělat, nevím.
28. 09. 2009 | 08:21

KamilW napsal(a):

Když si odborník s pětiletou praxí v oboru není schopen do roka podat habilitační práci, pak je buďto neschopný on nebo to zcela hloupě brzdí samolibá vědecká rada fakulty.
28. 09. 2009 | 09:10

Tresen napsal(a):

neosoba ničemná: Lékaře s IQ 84 poznáte jednoduše - na operaci slepého střeva Vám vyoperuje oko.
28. 09. 2009 | 09:22

Ládik napsal(a):

Právnická fakulta v Plzni je prototypem správně fungující VŠ.
28. 09. 2009 | 09:41

slepenina napsal(a):

Moc vysokému školství nerozumím a tak asi nemám k co říct, ale setkala jsem se v dřívějších dobách s vyskoškolsky vzdělanými lidmi, kteří se dokázali podepsat na tiskopis, kde bylo napsáno podpis vedoucího já šéf a jméno, to mluví asi sdamo o sobě a ačkoliv mám jen tedy to středoškolské vzdělání tak bych určitě uvedla jen své jméno. Také vím, že moje sestra dělala sekretářku v určité firmě panu Ing. a musela po něm opravovat hrubky v pravopise. Podle mě toto vzdělání nikdy nezaručí, že ten člověk na to má i když měl dříve jedničky třeba z pravopisu. Také jsem názoru, že toto vzdělání nedává schopnost se uplatnit v daném oboru viz školství nebo zemědělství, pokud není vztah k tomu oboru tak je to stejně na nic a zabírá se tam místo lidem, kteří ačkoliv méně schopný při studiu na střední škole nebyli přijaty a přesto mají lepší předpoklady k výkonu zaměstnání ke kterému je potřeba vysokoškolské vzdělání. Také vím, že obyčejný zedník se dokázal lépe vyznat v plánu stavby než středoškolsky vzdělaný člověk v oboru stavebnictví.
28. 09. 2009 | 09:56

Petr Wagner napsal(a):

To je vynikající a pravdě zcela odpovídající článek
28. 09. 2009 | 10:35

Pavel napsal(a):

To je opravdu neuveritelne, kam nase (nejenom) skolstvi dospelo. Totalni likvidace vzdelanosti a prizpusobovani se tem, co na to nemaji. Clovek nestaci zirat, kam to panove (napr. reditel Scio, plno reditelu skol a lidi v ruznych ustavech a na ministerstvech, co jsou odtrzeni od reality) s temito "modernimi" nazory dopracovali.
28. 09. 2009 | 10:48

Chlupaty knedlik napsal(a):

s tim elitarstvim to neni zase az tak spatne. Volne receno, 90% vysledku je generovano casto 10% elitou. Takze reseni mit dobre postarano o prumer na ukor elity k nicemu dobremu nepovede
28. 09. 2009 | 10:50

Čochtan napsal(a):

Jsou dva druhy růstu. Kvantitativní a kvalitativní. Momentálně roste vysoké učení kvantitativně a kvalitativně upadá. To je průser. Chtělo by to otočit. Co potřebujeme je elita. Jen ta je schopná zemi utáhnout.
28. 09. 2009 | 10:57

Čochtan napsal(a):

Jak na to ?
Studijní poplatky.
Výkonostní stipendia, případně i od firem, které by si takto výhledově zajišťovaly kvalitní personal. To vše rozdilně podle oborů.

Kdo by na tom vydělal: technické obory, mnohé přírodní vědy, medicina, ekonomie.

Kdo by prodělal: obory, které se studují ze dvou důvodů. Bude titul a není tam matematika. (religionistika, etnologie, politilogie...)
28. 09. 2009 | 11:11

Miloslav Pouzar napsal(a):

Pane Štefle,
z toho co píšete je zřejmé, že schvalujete záměnu dříve vzdělávací instituce za současný zaopatřovací ústav, nepřímo řešící (a)sociální politiku státu. Proč máme na VŠ podstupovat všechny ty vámi navrhované peripetie, abychom na jejich konci bakaláře naučili to, co dřív zvládal maturant? Je to zbytečně nákladné ale hlavně to likviduje elity. Vámi navrhované dělení předmětu na těžší a lehčí variantu jsem viděl v praxi a výsledek - všichni si druhý rok zapsali lehčí variantu. Lemplovství je totiž nakažlivá choroba a i elity mohou li si v osmnácti vybrat mezi hodinou v hospodě a hodinou v posluchárně nakonec pod tlakem potřeby socializace zvolí hospodu. Zkrátka cesta kterou kráčíme po přijetí Bolognského procesu je cesta do pekel....
28. 09. 2009 | 11:13

Samuel Zajíček napsal(a):

Dobry den,
ac jsem svym bytostnym zalozenim spise "rozbijec stroju", nemohu ignorovat realitu, ktera je holt takova, jak rikate. Na skolach se namixovali "obcane" s "elitou", coz prvnim i druhym ztezuje dosazeni maximy PMV (s kterou bezvyhradne souhlasim).
Proto si dovolim jen s malymi vyhradami (napr. proc vzdelani "ridne", tj. jaky je duvod toho, ze lide s IQ pod 100 nerealizuji maximu PMV jiz na stredni skole?) souhlasit s vychodisky zamerit se pouze na Vasi analyzu a navrh reseni, se zavorkou, ze skutecne vidim pouze do deni v humanitnich oborech obecne a na FF UK zvlaste.

Financovani:
Nikoli "jen trochu". Obory s koeficientem 1.0 (tedy veskrze vsechny humanitni) se, pokud jsou kvalitni, nezaplati, existuje ohromny tlak na zvysovani poctu studentu na pedagoga, coz vede k silne masifikaci. Pri snizujicim se realnem normativu na studenta nezbyva fakultam nic jineho, nez rust poctu studentu maximalni financovanou rychlosti (tj. radove procenta za rok). O snizovani poctu studentu vubec nemuze byt rec.

Nedusledna restrukturalizace studia:
Castecne to prameni z tvrdosti, s jakou byl bolonsky proces v CR provaden. Jsem presvedcen, ze kdyby nebyl tak ohromny tlak z AK na to, aby VSECHNY programy/obory byly rozdeleny na Bc. a NMgr., postupne by zacaly vznikat spravne fungujici Bc. a NMgr. programy na zaklade poptavky.
Nelze se domnivat, ze ve chvii, kdy mate 40 let zajety magistersky program, jiz generace ziji jeho filosofii, uci jej jeho absolventi, staci rict "vytvorte strukturovane studium", a nekdo udela neco jineho nez nasilne rozdeleni do dvou bloku. To byl ze strany MSMT velmi unahleny krok, ktery vytvoril naprosto neprehlednou situaci: jak poznate plnohodnotne Bc. studium od studia, ktere je pouze kamuflazi za prvni cyklus Mgr. studia?
Proste bolonsky proces nebyl spravne pochopen, ani ze strany MSMT, ani ze strany VS. MSMT jej vzala jako imperativ, VS jako formalni prudu, nikoli jako prilezitost, jak se vyrovnat s v te dobe budoucim (nyni soucasnym) problemem.

Neprimerene pozadavky:
Bod plyne z vyse uvedeneho.

Postupna likvidace VOS:
Zde bych si dovolil nesouhlasit. VS se nebranily zmene, aby VOS byly ucineny soucasti terciarniho vzdelavani, ale aby byla jejich problematika resena v jednom zakone spolecne s VS.
Domnivam se, ze proti transformaci VOS na v BK zminene "profesni VS" by se nikdo nebranil - jedine by davalo smysl, kdyby pak absolventi ziskavali titul Bc. V soucasne dobe je titul DiS. nejen titul s nizsi prestizi, ale spise titul uplne k nicemu. I zdravotni sestra uz potrebuje alespon Bc. - proc?

Nezajem trhu prace:
Souhlas.

Elitarstvi vysokych skol:
Dokud bude system finanovani nastaven pro vsechny skoly stejne, budou mit vsechny stejnou maximu (a uvedomte si, ze doktorandi jsou na rozdil od bakalaru a magistru financovani BEZ LIMITU POCTU). Bylo by treba take rozlisovat jemneji, nefinanovat urcitym zpusobem skolu, ale program ci obor.
Co se tyce bakalarskych oboru, viz vyse a dale v miste, kde rozeberu problemy pri reseni.
28. 09. 2009 | 11:17

Samuel Zajíček napsal(a):

Co se tyce Vami navrhovanych kroku, vetsinu z nich povazuji za dobrou, nicmene casto jen velmi tezko proveditelnou. Podrobneji opet po bodech.

Zmena pravidel akr. komise:
Osobne bych byl za zpetne povoleni dlouhych Mgr. programu, ale to asi jiz nepujde. Snizeni naroku by ale v kazdem pripade prospelo - mozna udelat vice variant s variantnim financovanim?

Snizeni podilu magistru:
Zde bych spise podporoval "skutecne bakalare" (jako opozitum k bakalarum, kteri automaticky miri na Mgr.) nez penalizoval nav. magistry jako takove. Moznosti je napr. absolventsky normativ vyplacet pouze tehdy, kdyz student nepokracuje, nebo jej pri nepokracovani zvetsit.

Diferenciace studia:
Asi nejproblematictejsi bod. Z meho pohledu je to jedina skutecna cesta, na druhou stranu nevidim, jak ji realizovat. Bud totiz diferenciaci myslite v ramci fakulty nebo mezifakultne. Mezifakultne to narazi na vyse uvedene, tedy ze vsechny VS jsou vyzkumne a nikdo nechce (a diky uniformnimu financovani ani nemuze) byt ten, kdo pujde cestou skutecnych bakalaru, vnitrofakultne predevsim na prostorove a uvazkove stropy. Osobne se pokousim na FF prosadit plan nekolika programu "humanitnich studii", skutecnych bakalaru, nicmene argumenty, ktere stoji proti, jsou neopominutelne: nejsou prostory (zvlaste uvazime-li, ze takovy obor by byl masivni). I kdyby byly prostory, kdo tam bude ucit, kdyz v tu samou chvili musime soucasne realizovat programy, ktere uz nyni vytezuji pedagogy na 100 %. A nakonec: nebudeme tim konkurovat FHS?
Zatim se tvrdi, ze FF zrovna ma previs nekde kolem 7.0, a ze kdyz demografickym poklesem dojdeme k 3.0, stale bude z ceho vybirat. S tim, ze Vy si steje myslite, ze vybirame spatne ;-)

Co se tyce vnitrni diferenciace, v podstate neni mozna. Vsichni studuji tentyz obor, a jejich tituly musi byt ve smyslu nabytych znalosti zamenne. U strednich skol a ruznych rychlosti anglictiny nemusite na konci kazdeho roku delat jednotne zkousky. Kdybyste musel, tak budete stat pred dilematem: tak lehke, aby je udelali vsichni, nebo tezke s tim, ze jste ty nejhorsi na ne realne vubec nepripravil?
Pokud by slo o jine dotace - coz by bylo zajiste srozumitelnejsi, opet jsme u prostorovych a personalnich problemu. A take problemu, jak vysvetlit "obcanstvu", ze se nema michat s "elitou", a pritom nikoho nenastvat a nechovat se protizakonne.

Realisticke prizpusobeni studia:
Povazuji za naprosto nerealisticke. Jedine, s cim souhlasim, je, ze naroky by mely byt jasne dane.

Vetsi duraz na pedagogiku:
Souhlasim, o by ostatne mohlo byt prave zmineno v diferenciaci Bc. akreditaci.

Ohledne zmineneho "nejvetsiho orisku", domnivam se, ze jedina cesta vede (minimalne dalsi generaci) skrze diferenciaci. Mejme elitni skoly (PrF nebo FF nebo MFF, obecne UK) a mejme skoly zamerene na obcanstvo. To, co dela problem, je michani, absurdni tvrzeni, ze zadne obcanstvo a zadna elita neni.
28. 09. 2009 | 11:17

Rumcajs napsal(a):

Ona ta masovost vypadá hezky. Ale jenom do doby, než pod Váma spadnou schody,co takový student spočítal, či místo apendixu vám omylem ufikl pinďoura.
28. 09. 2009 | 13:35

ondrejsteffl napsal(a):

Otokar:

Co se týká medicíny s Vámi zcela souhlasím. Jak v tom, že kvalita klesá, tak i v tom, že to je ohrožující. Můj článek je přirozeně obecný a nemůže postihnout všechny výjimky. Přizpůsobení studia možnostem studentů je u lékařů přirozeně zcela nepřijatelné.

Na rozdíl od Vás mám dokonce zcela exaktní data o tom, jak kvalita studentů na medicíny trvale klesá, aniž by se měnil podíl těch, kteří nedostudují.

Velmi bych uvítal, kdyby se k tomu nějací učitelé z LF vyjádřili.
28. 09. 2009 | 14:15

ondrejsteffl napsal(a):

Martin:

„by se hodilo pro znovuobnovení středního a středního odborného školství“ Znovu: Jak to chcete udělat. Vývoj nelze obrátit zpět. Třeba máte i pravdu, ale je to stejné, jako byste chtěl vymítit internet. Prostě to nejde. Je třeba hledat řešení reálné v současných podmínkách. A o to se snažím.
28. 09. 2009 | 14:15

ondrejsteffl napsal(a):

statistician1

„Odborník s 5 lety praxe bude pravděpodobně mít vyšší platové nároky než docent“. Bude-li pracovat jen externě, třeba se rád podělí o své zkušenosti. „katedry se nebudou chtít dělit o své nikterak vysoké finanční prostředky s lidmi zvenku“ ano, to může být problém.

„Na rozdíl od "staré" situace prostě společnost nebude schopná elitu od průměru rozlišit (titul budou mít všichni)“ Já myslím, že to obecně není problém. V řadě zemí se tituly neužívají. A už dnes každý rozumný zaměstnavatel neposuzuje lidi podle titulů. Kvalitu, vzdělání i celkovou úroveň lze rozpoznat celkem snadno (ostatně všimněte si, jak snadno i v blogu rozpoznáte vzdělance). Vážný problém, o kterém jsem psal minule, je ovšem to, že stát není rozumný zaměstnavatel.
28. 09. 2009 | 14:16

ondrejsteffl napsal(a):

neosoba ničemná

„Lidi s podprůměrným IQ na VŠ!?!?! Co je to za krávolovinu?“ To je realita! Přijímáte-li na VŠ 58 %, musíte přijímat podprůměrné. V blogu Vzdělávání a košíková je to vysvětleno podrobně.
28. 09. 2009 | 14:17

ondrejsteffl napsal(a):

Miloslav Pouzar

„všichni si druhý rok zapsali lehčí variantu. Lemplovství je totiž nakažlivá choroba“. Pokud se nepletu vy učíte chemii. A to opravdu není dnes není nejoblíbenější obor (nehodnotím konstatuji), většina fakult přijme v podstatě každého, tedy jistě i ty lemply. Ale všude to tak není. Na řadě fakult (můžeme je definovat jako ty s převisem poptávky alespoň 500%) problém s lemplovstvím nemají.

„abychom na jejich konci bakaláře naučili to, co dřív zvládal maturant“ Třeba byste je dokázali naučit i víc, kdybyste ovšem chtěli a o takové možnosti začali přemýšlet.
28. 09. 2009 | 14:17

ondrejsteffl napsal(a):

Samuel Zajíček
Díky za rozbor.

„Financovani:“
A proč si kvalitní obory, o kterých píšete, nevytvořily vedle studia A ještě obory B, které by je financovali? Někteří nakladatelé vydávají detektivky, aby z toho financovali krásnou literaturu. To bylo a je možné dělat i v současném systému.

„Proste bolonsky proces nebyl spravne pochopen, ani ze strany MSMT.“ Mě ani ve snu nenapadlo, že by na MŠMT něco správně pochopili. Chyb tam bylo, je a bude mnoho. Proto také soudím, že řešit to musí akademické obec, kde by přece jen měli být chytřejší.

K navrhovaným krokům: S vašimi výhradami vesměs souhlasím.

FF má přece jen pořád výhodu, že má z čeho vybírat (i když vám tam stále proniká zcela zbytečně mnoho slabých studentů ;-)). Převis 300% ale už stačit nebude, protože půlka nenastoupí a s převisem 150% jste už hluboko v občanstvu. Z toho, co popisujete, mám ovšem dojem, že FF zvolila strategii postupného úpadku. Např. FSS Brno na to jde opačně.

„Vsichni studuji tentyz obor, a jejich tituly musi byt ve smyslu nabytych znalosti zamenne“. A prosím Vás proč? Stejně to tak reálně není a ani nikdy nebylo. Držte se maximy PMV a "tituly zamenne z hlediska nabytych znalosti" zapomeňte.
„Realisticke prizpusobeni studia:Povazuji za naprosto nerealisticke.“ Vůbec jste nevysvětlil proč. To by mě opravdu zajímalo.
28. 09. 2009 | 14:20

MA-FU napsal(a):

Autor
se zájmem jsem vše přečetla-nu věru smutné čtení a ta perspektiva.........
28. 09. 2009 | 14:23

Karel Nový napsal(a):

Já vidím jako cestu třeba to, co udělali na strojní fakultě v Plzni - v podstatě udělali dva bakalářské programy lišící se náročnísti i cílením absolventů. Při srovnání zájmu o praktičtěji zaměřený program Strojírenství (profesní bakaláři) a teoretičtěji laděné Strojní inženýrství (SI), u něhož je možné pokračovat v navzujícícm studiu, pak vede SI zhruba v poměru 2:1.
28. 09. 2009 | 14:29

MA-FU napsal(a):

Autor
se zájmem jsem vše přečetla-nu věru smutné čtení a ta perspektiva.........
28. 09. 2009 | 14:35

Ládik napsal(a):

Začátek všeho už byl v případě učebních oborů s maturitou. Dnes mají maturitu všichni a vyučený není nikdo (na papíře ano, ale v praxi ne). Podobně dopadnou VŠ. VŠ budou všichni; jen debílci si diplom seženou až ve funkcích, třeba v Plzni.
Navrhoval bych zřídit jednotřídky - od MŠ po VŠ všichni v jedné místnosti s jedním učitelem. Žádné známkování - jen slovní hodnocení a obrázkový diplom.
28. 09. 2009 | 14:55

Miloslav Pouzar napsal(a):

Pane Štefle,
píšete: třeba byste je dokázali naučit víc, kdybyste o tom začali přemýšlet...
Přemýšlím o tom a vždy narazím na jednoduchý a celkem neřešitelný problém
Já se učil na zkoušku v průměru týden - nepřišlo mi to jako zátěž, protože se tak kolem mě učili všichni. Dnes to je pro mé studenty historické sci-fi. Oni se na to po večeři den před zkouškou juknou. Přijde jim to normální, protože to tak dělají všichni. A je to tak proto, že už od základní školy nesmějí být přetěžovány. Domácí úkol na střední škole - to už by snad bylo na žalobu pro porušování dětských práv. Takže - pokles úrovně na VŠ nevidím jako problém pedagogický, ale zejména jako problém výchovný. A ten se na vysoké škole řešit nedá - je na to pozdě. Kdo se nenaučí zákldním studijním návykům do osmnácti, nenaučí se jim nikdy. Takže řešení se opravdu musí vrátit tam, kde se děje základ neopravitelné chyby a to je na základní a střední školy....
28. 09. 2009 | 14:56

LEVAK napsal(a):

Vážení dnešní školství překonalo ve všem komunisty.Po revoluci se lidi typu Rumla a spol. vysmívali socialistickým rychlokvaškám.Ti za rok jako dělničtí kádři vystudovali maturitu a za tři roky VŠ.Jo holt byli to břídilové proti dnešní např. plzeňské právní fakultě.Apropo když se tam hlásil studovat Ruml tak byla norma získat 67 bodů.On chudák získál 47 bodů,ale protože za starého režimu údajně nemohl studovat(zřejmě pro blbost) tak mu děkan udělil vyjimku!
Současná bakalářká studia jsou ve podstatě jen doplnění maturity protože úroveň znalostí dnešních maturantů už se velmi blíží úrovni maturantů v zemi Velkého bratra!
PS:Utekl mi tam jeden známý i s rodinou.Narodila se jim tam dcera která vystudovala tu jejich maturitu.Potom chtěla jít studovat na doktorku,ale podmínkou jejího přijetí bylo tříleté studium takové příprvné školy což je v podstatě u nás bakalářský stupeň!
28. 09. 2009 | 15:02

mage napsal(a):

Pro Autora:
Pane Šteffle, gratuluji k výbornému blogu.
28. 09. 2009 | 15:07

Imhotep napsal(a):

Vážený pane Šteffle,
zcela veřejně zde vystupuji na podporu rozbíječů strojů, stavím se do jejich řad a vyslovuji jim podporu k udržení náročného vysokoškolského studia.
Stejně tak vyslovuji podporu všem rozbíječům strojů na středních a základních školách. I je žádám, aby v náročnosti nepolevovali.
Pokud má existovat nějaký vývoj, pokud se mají řešit nějaké problémy, musí stále existovat lidé, kteří umí zatnout a makat (manuálně i intelektuálně). Osobně jsem se nejvíce naučil při překonávání překážek a vždy jsem vyhledával náročné učitele.
Elitu proto žádám, aby byla náročná na své učitele a chtěla od nich maximum. Pokládejte otázky, konzultujte ...
Občanstvo potom žádám, aby buď zvýšilo studijní nasazení, nebo aby zvážilo svůj další profesní život. Apoštol průměrnosti pan Šteffl Vám slibuje snadnou studijní cestu. Na její konci jsou ale otitulovaní polovzdělanci, kteří ve skutečnosti skoro nic neumí. Pokud někoho slyšíte kázat o to, že je třeba prostě snížit kvalitu, aby mohli studovat všichni, nevěřte mu, protože to prostě nejde, byť o tom apoštol napsal mnoho slov.
Pro Vás, pane Šteffle, mám slova jedné učitelky II. stupně ZŠ, která pronesla. Jde o učitelku, která je sama mezi žáky i přes svoji náročnost oblíbená a její vyučování není pouze o biflování, byť i to je v některých případech neobejitelné.: "Jde většinou o zlenivělou masu schopnou konzumovat slané lupínky a mít v uších sluchátka. Nemají vůli, nechtějí se namáhat, neumí se ani bavit. Chtějí jen konzuomvat a být baveni. Střední školu a maturitu mají jistou, takže nechápou, proč by měli v té škole něco dělat. Pouze několik málo z nich je schopno náročnějšího studia, ale ta skupinka se stále menší."
Pane Šteffle, řešení není ve snižování náročnosti, ale ve změně pojetí.
28. 09. 2009 | 15:49

statistician1 napsal(a):

ad průměrnost vs elity
Co se týče "politického zaměření", také bych se řadil spíše k tzv. "rozbíječům strojů", nicméně mi je jasné, co říká dr. Šteffl,
že VŠ studium v ČR není - a nikdy již nebude - elitní záležitostí, tento vlak zpět už nejede a návrat není politicky průchodný.
(Kdybychom chtěli hledat viníky, měli bychom se dívat směrem na Malou Stranu, někam do Karmelitské a Sněmovní ulice), ne ukazovat na dr. Šteffla...
28. 09. 2009 | 16:24

statistician1 napsal(a):

Na rozdíl od některých mám utkvělou představu, že aby společnost dobře fungovala, musí být schopná nějak odlišit elitu od zbytku populace (vcelku bych na tuto tezi uvítal názor sociologů.)

I ve vyspělých zemích, kde mají vysoký podíl vysokoškoláků, mají nějaký systém, jak elitu odlišit:
v USA je velký rozdíl mezi např. bakalářem z Harvardu a bakalářem z Wyoming State University,
v Británii mají Honours system (jen určité procento nejlepších bakalářů může postoupit do magisterského studia),
ve Francii elita nechodí na univerzity, (ty jsou pro občanstvo a přijímají všechny uchazeče), nýbrž na tvrdě selektivní Grandes écoles atd. atd.

Je zřejmé, že u nás VŠ titul už tuto roli hrát nebude, ale mám za to, že budeme potřebovat nějaký jiný způsob rozlišení elit. Zdá se, že země s vysokým počtem vysokoškoláků - a bez rozlišení jejich kvality mají problém (?)
28. 09. 2009 | 16:40

ED napsal(a):

Dobry den,
diky za clanek. Chci se jen zeptat, jak vlastne funguje ona akreditacni komise -- z jakych lidi je slozena, o cem vsem rozhoduje a zda ma u toho sveho rozhodovani nejakou flexibilitu. Neni to tak trochu ta zaba na prameni?
28. 09. 2009 | 17:08

andreas napsal(a):

28. 09. 2009 | 17:22

nonym napsal(a):

Dělení na tři druhy škol je dělením peněz. Sledujeme slovenský model. Je-li financování nastaveno na kus a kusů se nedostává, bude si muset lobby silných škol prosadit, že se vysoké školy rozdělí na tři typy škol a tomu se uzpůsobí financování. Tohle je reálný scénář pro období nedostatku studentů a rozpočtových restrikcí.
Pokud jde o snižování nároků, to je proces na následujících 15 let. Z "blbých" doktorů produkovaných pro potřeby AK se stanou "blbý" docenti a posléze "blbý" profesoři. Automaticky se budou snižovat nároky, jakmile nároční budou střídání méně náročnými. K tomu bude muset dojít v rámci optimalizace mzdových nákladů - starý profesor je dražší je v rámci jakýchkoliv tarifních tabulek dražší než mladý profesor. - Takto si "finskou cestu" nepředstavuji. Ovšem co chceme. Kvalitu je schopna vyprodukovat jenom kvalita. To není zrovna český případ... Takže si zvykejme, že vysokoškolsky vzdělaní občané přestanou být skupinou nejméně ohroženou nezaměstnaností.
28. 09. 2009 | 17:56

andreas napsal(a):

Píše o tom Keller s Tvrdým a popisují stav ve Francii. Dříve byla VŠ chrámem jen pro elitu, později výtahem pro střední třídu do vyšších pater společnosti, nyní je pouhou pojišťovnou proti nezaměstnanosti (a to do budoucna velmi nespolehlivou).
28. 09. 2009 | 18:02

LEVAK napsal(a):

Ad statistitian1:buršáci měli jizvy,tak dejme vytetovat pro VŠ něco na čelo nebo na líc pod oko a bude vymalováno!
28. 09. 2009 | 18:37

Imhotep napsal(a):

pro andreas:

trochu bych to upřesnil: Dříve byla VŠ chrámem pro ty nejschopnější. Dostali se tam i nepříliš bohatí studenti, kteří nepatřili ke smetánce společnosti.
28. 09. 2009 | 19:07

Imhotep napsal(a):

pro statistician1:

Na VŠ by nemělo jít ani tak o elitu jako o ty nejtalentovanější bez ohledu na jejich finanční zázemí a společenský původ. V druhé řadě by mělo jít o to, aby se na VŠ učilo myslet, experimentovat, bádat s velkou náročností na studenty .... a ne odříkávat naučené formulky a blábolit blbiny bez znalosti faktů, což se zhusta na humanitních oborech děje.
28. 09. 2009 | 19:18

Imhotep napsal(a):

Dovolím si přidat další rozbíječský požadavek:
Je třeba vrátit matematiku mezi maturitní předměty.
28. 09. 2009 | 19:29

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden text, který byl v rozporu se zdejšími pravidly zvýrazněn na úkor druhých, v tomto případě celý napsán velkými písmeny (viz Kodex diskutujících).

Dále jsem smazal příspěvky diskutujícího, který zde opakovaně hrubě nadává ostatním, a jeho publikování zde proto není žádoucí.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
28. 09. 2009 | 19:42

otokar napsal(a):

pro autor:
Vážený pane Šteffle, děkuji za odpověď. Ve svém příspěvku jsem nemínil s Vámi polemizovat, popisujete skutečnost jaká je.
Píšete, že před 300lety nebylo obvyklé umět číst a psát, já myslím, že se ta doba opět blíží.Přitom ovšem téměř všichni budou mít vysokoškolské vzdělání.
28. 09. 2009 | 20:02

Hnzd napsal(a):

Omezme počet množství společensko-vědních oborů! Zvýšením počtu vysokoškoláků se inteligence národa nezvýší! Nekopírujme Evropskou unii v nárůstu společensko-vědních oborů! Nepotřebujeme v zemi politology, sociology, kulturology a etnology a další podobné přížívníky, závislé v budoucnosti jen na státních penězích! Podporujme technické a přírodní vědy a nedělejme si starosti z toho, že by tyto obory spousta studentů nevystudovala! Než špatný vysokoškolák, tak raději žádný vysokoškolák! Preferujme kvalitu před kvantitou! Ubývá vědců, techniků, konstruktérů na straně jedné a geometrickou řadou přibývá pracovníků ISO, manažerů a pracovníků s trapným titulem MBA na straně druhé! Těžce jsme se po revoluci zbavovali odborníků na marxismus-leninismus, dnes po 20-ti letech jsou tito pracovníci úspěšně vystřídáni jinými užitečnými "idio*ty"!
28. 09. 2009 | 20:36

Rumcajs napsal(a):

Když si občas přečtu něco od Zlatušky, vzpomenu si na film Marečku podejte mi pero a Plhu, jak se učí latinsky, protože i skladník, nebo co byl, si přece může přečíst Vergília v originále.

Dnešní honbu za navyšováním počtu VŠ studentů a zdůvodňování to vyšší vzdělaností národa ,považuju za naprostou blbost.
Chodím na pivo s řemeslníky ze "staré školy" a nemám pocit, že by zaostávali nějak za dnešními bakaláři či dokonce inženýry. Spíše naopak.

Nemám nic proti vzdělávání národa, ale mělo by to mít formu kursů, či něčeho podobného. Titul by měl mít nějaký kredit. Měl by něco vypovídat o jeho nositeli. Dneska , jak přesně píšete, jejich nositelé akorát plní úřady práce, na rozdíl třeba od řemeslníků.
Vraťme radši dobrou úroveň učebním oborům a nehrajme si inteligenty.

Střední školy i vysoké, by se měly omezit směrným číslem.
Ti, studenti kteří by splnili"Jisté" podmínky (Státní maturity, státem dozorované přijímací zkoušky atd.) by dostali od státu fin. kredit a mohli by si ho uplatnit na kterékoliv škole, jedno jestli soukromé,nebo státní.

Ostatní by museli za své, nebo by stát přispíval částečně.

Závěrem, bych ještě dodal, že stará Evropa mohla udržovat svůj pseudo-vzdělávací systém jen díky přílivu "VŠ" řemeslníků z východu a jiných hladových států.
Ale ta doba už pomalu končí.
28. 09. 2009 | 22:05

julča napsal(a):

na obranu sociálních a humanitních věd:
1)dobře vyučovaný společenskovědní obor může studenta naučit myslet v souvislostech, pomoci mu být všeobecně vzdělán,
nemyslím, že je to až tak nadbytečná dovednost, téměř kdykoli jednám ze státním úředníkem, narazím na to, že nemyslí v souvislostech a je tak překážkou nějaké dobře myšlené věci (např. získání dotace ze strukturálních fondů)
2)kdyby měli lepší společenskovědní vzdělání politici, nerozhodovali by možná tak krátkozrace (viz. např známý fakt, že typický český poslanec je padesátiletý inženýr)
3)české veřejné myšlení je prostoupeno binárním uvažováním - buď já nebo on,
to je důlěžité pro užití logiky, ale rozvoji pluralitní společnosti to neprospívá (ti co mají jinak nastavené myšlení, které získali studiem nějaké humantitní vědy - kde krom logiky jsou velmi důležité v různých kontextech rozložené významy, jsou v Čechách v podstatě bez hlasu)a nemylme se, konkurencí jim nejsou přírodovědci, ale ekonomové a technokrati a zcelá jiné touhy než ty po znalostech
28. 09. 2009 | 22:21

julča napsal(a):

ad autor
vidím ve vašem plánu na racionalizaci VŠ systému jeden velký nedostatek:
změna, kterou navrhujete vyžaduje angažmá akademických pracovníků a zejména jejich otevřenou debatu o dalších cílech a
prostředcích
Pane, víte co udělal termín "konkurence" s českým školstvím? Je to tajné dogma všech jeho stupńů, do školství přiteklo z vnější společnosti a nikdo mu neposkytl kulturní "zábrany", které se v civilizaci proti bohapisytému boji všech proti všem vždy používaly.
Pane, dejte odpověď na tenhle oříšek? jak dovést ty šíleně na prestiž orientované vš pracoviště i jednotlivce ke společnému stolu a hledání řešení?
Vždyť politická garnitura jejich vzájemné rozbroje už teď využívá a chápe je naprosto utilitárně, jako možnost jak jejich hlas (kdykoli by měl zaznít) oslabit a přeslechnout.

P.S. Ten váš příklad s košíkovou je přísně logický, ale podle mě to v tom městě dopadlo jinak, než řikáte, dopadlo to jako s českým fotbalem, liga není přece o výhře na hřišti, ale o dohodách vedených mimo ně - v éře demokratizace a zmasovění všech elitních činností se výběr činí jinak a jinde
28. 09. 2009 | 22:30

PR napsal(a):

Děkuji p. Šteflovi za realistickou analýzu stavu terciárního vzdělávání a za soubor možných opatření jak situaci pozitivně měnit. Jakékoli vzdělávání a vzdělání má svůj význam pro kohokoli - matematické, přírodovědné, společenskovědní, filologické atd. Domnívám se, že úroveň příspěvků hrdých rozbíječů strojů přímo demonstruje jejich neznalost situace vzdělávání v nejvyspělejších zemích (OECD), které usilují o obecné zvýšení vzdělanosti. Zatímco Štefl vychází z toho co je a mohlo by být zlepšeno, rozbíječi se ohlížejí zpět do minulosti s pocitem, že dříve (za jejich mládí) bylo studium lepší a kvalitnější (samozřejmě z mnoha důvodů nebylo). Vím určitě, že Štefl nehoruje pro snižování nároků na "univerzitní" občanstvo k nule. Já jeho příspěvek chápu jako inspirativní iniciativu vedoucí k zamyšlení jak provést systémové změny v rámci terciárního vzdělávání s cílem úspěšně rozvíjet obecné i profesní kompetence co nejširší části populace ČR. Kdyby se se znalostí věcí na tomto blogu diskutovalo více o tom co Štefl sdělil a méně o tom co si někteří myslí, že sdělil, tak by to byla opravdová ukázka dobrého či dokonce vynikajícího fungování systémů terciárního vzdělávání v dobách rozbíječských. Na okraj poznámka proti nepřípustným zjednodušením: je spousta vynikajících matematiků (lidí kteří zvládají matematiku na vysoké úrovni), kteří jsou vynikajícími vědci a stejně tak je celá řada lidí, kteří matematiku či jinou exaktní vědu nikdy nezvládali a přesto jsou velice úspěšní ve své profesi. Bohužel (či spíše bohudík) neexistuje jedna správná a jednoduchá cesta ke zvýšení vzdělanosti společnosti jak se mnozí technokraté/rozbíječi zjednodušeně domnívají. Rovněž bych rád upozornil na to, že dobré vzdělávání nemá mnoho společného se systémem učení nazpaměť obrovského množství informací, jak se stará garda často domnívá.
28. 09. 2009 | 22:48

Milan napsal(a):

Moje odpověď na položené otázky:

Kdo má něco udělat?
Universita, která se chce stát elitní výzkumnou Universitou. Nikdo jiný to za ní neudělá.

Co má udělat?
Otevřít mezinárodní konkurzy pro vedoucí kateder (jejich plat musí být cca 4 krát vyšší než v současnosti - na to ušetří též tím, že jako asistenti budou fungovat doktorandi) a nakoupit "hvězdy" za ještě vyšší plat či benefity

Zda to udělá?
Myslím, že až odejdou "rozbíječi strojů" tak to moje Universita Karlova udělá - odhaduji tak za 20 let

Pomůže to?
Ano, tak to funguje ve světě (respektivě v té "úspěšné části")
28. 09. 2009 | 23:22

ondrejsteffl napsal(a):

Miloslav Pouzar 28.09.2009 14:56:37

„vždy narazím na jednoduchý a celkem neřešitelný problém…Oni se na to po večeři den před zkouškou juknou. Přijde jim to normální, protože to tak dělají všichni… problém výchovný. A ten se na vysoké škole řešit nedá - je na to pozdě.“

Víte, já zastávám názor, že nikdy není pozdě (a tak se snažím trochu vychovávat i Vás :-)) a hlavně nehledám výmluvy, ale způsoby. Píšete neřešitelný problém. Co všechno jste už zkusil, abyste ho vyřešil? A nebo čekáte až to za Vás vyřeší ZŠ či SŠ. Ano občanstvo je třeba vychovávat i na vysoké škole. A nikdo to za Vás neudělá.

A nakonec mám jednu otázku. Co s těmi studenty, kteří se na „po večeři den před zkouškou jukli“ děláte. Projdou?
29. 09. 2009 | 00:25

Daniel Műnich napsal(a):

S většinou názorů vyslovených Ondřejem Štefflem (OŠ) plně souzním a oceňuji, že toto důležité téma zvedl ze země a přehledně a čtivě sepsal. Nemám sílu rozebírat vše co bylo napsáno a komentováno. Mám alespoň jednu poznámku k jednomu z návrhů „Kudy (snad) vede cesta ven“ – k návrhu „Snížení podílu studentů, kteří pokračují v magisterském studiu“.

Český systém financování VŠ vzdělávání podle normativů na studenta je celkem dobrý mechanismus. Má však jeden velký problém a tím jsou stropy počtu financovaných studentů. Školy sice dostávají od státu peníze podle počtu studentů, avšak pouze do výše stropů počtů studentů. Studenty nad tyto stropy škola zaplacené nedostane. Až na výjimky platí, že školy si vždy najdou cestu jak si zajistit dostatek studentů aby dosáhly stropu a tedy maxima financí od státu. Je to plejáda postupů. Lze nabírat studenty s nedostatečnými studijními dispozicemi (o tom ostatně jsou články OŠ), studenty lze na škole uměle držet déle než je nezbytné třeba tím, že se studium z různých důvodů nedá v rámci standardní doby studia stihnout, protože titul bakaláře je bez magistra nepoužitelný takže studenti jsou nuceni ve studiu pokračovat, protože pasivní studenty a beznadějné propadlíky lze ve studiu formálně udržet až dni, kdy se sčítá jejich počet pro financování a podobně. Stropy počtu financovaných studentů na jedné straně výrazně omezují konkurenci škol, ale na druhé straně jsou systémově nepostradatelné. Zde stojí za pozornost podstatná změna, která platí od letošního roku. Zatímco dosud MŠMT stanovovalo zvlášť stropy počtu studentů bakalářských programů a zvlášť stropy magisterských programů, od letošního roku je již strop pro školu pouze jeden a to strop celkového počtu studentů na vysoké škole (správněji jde o strop počtu „studií“, protože jeden student může studovat na více školách). Mám obavu, že tento krok ještě zhorší neblahou situaci, kterou OŠ rozvádí v části „Snížení podílu studentů, kteří pokračují v magisterském studiu“. Při demografickém poklesu a souvisejícím poklesu počtu maturantů a zájemců o VŠ to dává školám šanci nahnat počty studentů a dosáhnout stropů jejich počtů (a maxima státní finanční podpory) tím, že prostě již nějak zaonačí, aby ještě větší podíl studentů než dnes pokračoval na krátkých magisterských programech. Celkový dopad těchto nezdravých závodů o peníze však povede pouze k dalším velkým neefektivnostem, protože balík peněz o které se školy přetahují je pouze jeden. Domnívám se, že by měly být zachovány nejen separátní stropy počtu studentů BC a MA, ale stejně jako navrhuje OŠ by se navíc měly začít přestřelené stropy MA programů snižovat. „Ušetřené“ prostředky by se mohly věnovat na zvýšení stropů financovaných bakalářských studentů nebo na zvýšení normativu za magisterského studenta. Velký praktický problém ale samozřejmě je, podle jakého pravidla školám stropy magisterských studentů snižovat. Bez školného, které by bylo možno použít jako cenový signál o reálné poptávce po magisterském studiu na té které škole, to lze udělat jen administrativně, což je ošemetné.

A ještě poznámka k vysokému počtu magistrů v Česku. České výdaje na studenta vysoké školy vychází v mezinárodním srovnání poměrně velice nízké. Nemalým dílem k tomu ale přispívá právě skutečnost, že máme abnormálně vysoký podíl studentů magisterských programů. Jinými slovy u nás průměrný vysokoškolák studuje nadprůměrně dlouho a stát jeho studium i nadprůměrně dlouho platí. Takže potom vychází, že stát dává na studenta abnormálně málo peněz. Jednou z „levných“ cest cest jak zvýšit výdaje na studenta v česku je tedy právě snížení podílu studentů magisterských programů, ať už jde o krátké (2 leté, magistry navazující na bakalářské studium) nebo dlouhé magisterské programy (5-6 leté).
29. 09. 2009 | 00:28

ondrejsteffl napsal(a):

Imhotep 28.09.2009 15:49:38

Já mám rozbíječe dobře už od Bečvářovy Výzvy. Jedním ze znaků je, že nechtějí ŽÁDNOU změnu, a tak když někdo začne říkat něco jiného, neposlouchají (nečtou). Kde jste třeba přišel k tomuhle: „Apoštol průměrnosti pan Šteffl Vám slibuje snadnou studijní cestu. Na její konci jsou ale otitulovaní polovzdělanci, kteří ve skutečnosti skoro nic neumí.“ Přečtěte si pořádně PMV, tam se dokonce mluví o MAXIMÁLNÍM vzdělání.

Druhým významným znakem je naprostý nedostatek jakékoliv sociální (intelektové) solidarity ve vzdělávání, stručně řečeno zastávají princip: Ti kdo nestačí, mě nezajímají. Píšete: „Občanstvo potom žádám, … nebo aby zvážilo svůj další profesní život.“ Já naopak prosazuji ideál, že vzdělávání se má dostat každému podle jeho možností.

K Vaší citaci paní učitelky, ano to je možný popis situace, ale důležitější je: Kolik pojídačů lupínků přivedla ke vzdělávání?

A nakonec píšete „Pane Šteffle, řešení není ve snižování náročnosti, ale ve změně pojetí.“ Jen nerozumím, v čem spočívá ta Vaše změna pojetí.
29. 09. 2009 | 00:28

ondrejsteffl napsal(a):

Imhotep

„Dovolím si přidat další rozbíječský požadavek: Je třeba vrátit matematiku mezi maturitní předměty.“

Jak jste si mohl přečíst, jsem matematik, a byl bych samozřejmě rád, kdyby děti, žáci, studenti matematiku uměli. Také jsme matematiku na desítkách (!) středních škol učil. Aby jí uměli, musí k ní mít vztah a musí ji mít rádi. A jak jsem psal v http://blog.aktualne.centru... , co se týče vztahu k matematice, jsme jednou z nejhorších zemí OECD. Proč to tak je, to je na další blog, ale stručně řečeno: výuku matematiky u nás koncipovali po válce lidé uvažující podle principu: Ti kdo nestačí, mě nezajímají (že by rozbíječi strojů?). A dokud se to nezmění, tak cpát matematiku žákům do chřtánů povinnou maturitou situaci jen zhorší.
29. 09. 2009 | 00:29

ondrejsteffl napsal(a):

Hnzd 28.09.2009 20:36:36

„Omezme počet množství společensko-vědních oborů! (…) Nepotřebujeme v zemi politology, sociology, kulturology a etnology“

Jak víte, koho bude kde ve světě potřeba za 20 let?
29. 09. 2009 | 00:29

ondrejsteffl napsal(a):

julča 28.09.2009 22:30:25

„víte co udělal termín "konkurence" s českým školstvím? …jak dovést ty šíleně na prestiž orientované vš pracoviště i jednotlivce ke společnému stolu a hledání řešení? … P.S. Ten váš příklad s košíkovou je přísně logický, ale podle mě to v tom městě dopadlo jinak, než řikáte, dopadlo to jako s českým fotbalem… „

Vidíte, to jsem nedomyslel. Přece jenom jsem pořád nezdolný optimista, že i na vysokých školách jsou slušní lidé, kterým záleží na tom, jak učí.
29. 09. 2009 | 00:29

ondrejsteffl napsal(a):

PR 28.09.2009 22:48:21

Díky za podporu. Zvláště mě těší: „Jakékoli vzdělávání a vzdělání má svůj význam pro kohokoli - matematické, přírodovědné, společenskovědní, filologické atd.“
29. 09. 2009 | 00:30

Lila napsal(a):

Člověk nemusí být zrovna odborníkem na vzdělávání, aby si nepovšiml, kolika dnešním absolventům vysokých škol dělá problém zformulovat větu, která by měla hlavu a patu, těžce zápasí s pravopisem, pletou si cizí slova a logické myšlení je pro ně španělskou vesnicí. Vím o konkrétním případu, kdy zaměstnavatel (městský úřad) platil doučování jazyka českého svým zaměstnancům, vysokoškolsky vzdělaným lidem na pozici vedoucích odborů.
V této souvislosti se nabízí otázka, jak tito lidé vůbec mohli odmaturovat?

Problémem - podle mého soudu - jsou i snahy samospráv dostat do svých bývalých okresních měst vysoké školy. Věnují tomu hodně energie, zatímco základní školství je často na okraji jejich zájmu. Mít "doma" VŠ je pro ně věc osobní prestiže. Jakou úroveň takové školy mají není těžké uhodnout, když postrádají solidní zázemí, počínaje kvalitními vyučujícími...
Václav Klaus byl v 90. letech proti zřizování "okresních" vysokých škol; tehdy tvrdil, že je to degradace vzdělávání.

Domnívám se, že větší smysl a efektivitu by mělo investovat tyto finance do kvalitních VŠ pracovišť. A také do systému celoživotního vzdělávání, které by lidem umožnilo i v průběhu života pružněji reagovat na potřeby trhu.

Zdůrazňuji, že jsem laik, přesto mi v polemikách o maturitě z matematiky chybí argument, proč by např. zdravotní sestra měla ovládat stejné penzum učiva matematiky, jako budoucí student techniky nebo matfyz.
29. 09. 2009 | 06:58

Karel napsal(a):

Prostě budou Mgr. PhDr. a JUDr. a Ing. hlídat třeba parkoviště jako v Itálii. tak každému říkají dottore, protože titul tam má i popelář. Inflace absolventů VŠ, holt budou dobré statistiky a na každém rohu blbec s diplomem
29. 09. 2009 | 07:16

Imhotep napsal(a):

Ondřej Šteffl:

Asi se budete divit, ale Bečvářovu výzvu jsem nepodepsal a ani mi není nijak moc sympatická, protože jde o obecné zvolání.
Nezlobte se, ale Vaše vzdělanostní rovnostářství je velmi blízko toho, co mi do hlavy vtloukali učitelé marxismu-leninismu na VŠ. To je jako přes kopírovací papír. Vaše teorie tzv. maximálního vzdělání, která ale nepřiznává podmínku, že se tak má stát za cenu snížení nároků je zhoubná.
Zdá se, že vaším ideálem je právnická fakulta v Plzni. Tam vyšli vstříc všem vašim požadavkům v plné šíři.
29. 09. 2009 | 07:38

Miloslav Pouzar napsal(a):

Pane Štefle,
nejsem odborník na vývojovou psychologii - mám z ni pouhou jednu zkoušku a přečetl jsem pár knih od prof. Koukolíka, takže se mohu mýlit, ale z přečteného i z praxe jsem nabyl přesvědčení, že studijním a pracovním návykům už nelze učit člověka v osmnácti. Vždy, když se o to pokusím, udělá milý student nějaký krok stranou - vzdá studium, jde si stěžovat apod. A k vaší otázce ohledně průchodnosti podobných nestudentů. Ano projdou. Zkuste hádat proč.....
29. 09. 2009 | 08:21

Petr Kukal napsal(a):

Vážený pane doktore,

předně bych rád řekl, že si vážím Vás osobně i toho, co pro české školství udělala agentura Scio. Dokonce jsem s řadou Vašich názorů ztotožněn a Váš blog pokládám za nejlepší, jaký tu je. Musím se ovšem ohradit vůči Vašim opakovaným výpadům proti "tzv. Bečvářově výzvě". Ne proto, že patřím mezi prvních sto signatářů a ne proto, že to byla právě Stolzová.cz, která ji přinesla na český internet. Ale pro to zmatení pojmů.

Předně jde o výzvu "Všem, jejichž hlas je slyšet". Není to "Bečvářova výzva", ani "takzvaná Bečvářova výzva". Jindřich Bečvář není narcis ani slavoman, aby cítil potřebu vtisknout provolání své jméno. On jen formuloval to, co si velká část pedagogické veřejnosti léta myslí. Ve vašich textech se ovšem ve zjednodušující významové zkratce stává reprezentantem těch - cituji z vaší reakce - "kteří nechtějí ŽÁDNOU změnu, a tak když někdo začne říkat něco jiného, neposlouchají (nečtou)". Nic z toho není pravda.

Naopak, lidi kolem Jindřicha Bečváře velmi volají po změnách - především po odpovědné (tohle slovo bych napsal verzálami, ale proč to LS usnadňovat) diskusi nad společným jádrem vzdělávacího obsahu, vyjádřeného ovšem v kategoriích učiva, nikoli vágně formulovaných klíčových kompetencí. Krom toho výzva Všem, jejich hlas je slyšet řeší něco jiného než rostoucí počet vysokoškoláků a jejich klesající úroveň. Pokud se o VŠ zmiňuje, pak jako o důsledku šílených reforem, které ale berou počátek na základních školách. Více viz milionkrát citovaný Liessmann.

Tím skutečným problém pro nás je, že se mění povaha, dokonce sama podstata vzdělávání. To ztrácí funkci kulturního pojiva společnosti, nástroje sociální a mezigenerační koheze a nejvýznamnějšího prvku socializace a inkulturace a stává se úzce utilitárně pojatou přípravkou na hladké zařazení se do soukolí práce a businessu. Způsob, jakým je realizováno, podrývá u dětí většinu návyků a hodnot, které se vždy (tohle by zase bylo verzálami) ukázaly jako jediné konstitutivní: píle, odpovědnost, soustavnost, schopnost vyvinout úsilí, schopnost odložit momentální uspokojení pro větší užitek v budoucnosti.

To, že současný bakalář by za mých časů nedostudoval ani průmyslovku, je jen přirozeným důsledkem. Problém strašného smradu v druhém patře se dá řešit jenom tak, že se vyveze hnijící bordel ze sklepa.
29. 09. 2009 | 08:34

Skaut napsal(a):

Procentní zastoupení výše IQ v populaci tvoří Gausovu křivku a na tom nikdo nic nezmění. Každý system vzdělávání, který tuto zákonitost nerespektuje je cesta do pekla inflace papírového vzdělání. Holt příroda. System by každému měl umožnit nejlepší vzdělání na úrovni jeho přirozených schopností. Z mých zkušenosti jsem si vždy daleko více vážil schopného průmyslováka, než rychokvašeného soudruha inženýra. Teď mám obavy, že se vrací system vzdělávání 50 a 60 let, ale v daleko masivnější formě.
29. 09. 2009 | 08:37

Skogen napsal(a):

Velmi dobrý článek!

Už Marie Terezie učinila opatření k odstranění základní negramotnosti, třebaže zdaleka nebylo možné očekávat, že se hned z rolníků začnou stávat písmáci. Pozvedla se všeobecná vzdělanost, což se vzhledem k mnoha efektům pro společnost ukázalo jako šťastné rozhodnutí.

Ono čtení si Vergilia v originále ve šroubárně není jen o tom čtení, je o získávání zkušeností a rozšiřování obzorů.

Od dob Rakouska-Uherska se svět stal značně složitějším. Se základní gramotností nevystačíme. Je třeba gramotnosti ve smyslu cizích jazyků, nikoliv klasické řečtiny a latiny pro elity, ale jazyků v širokém užití pro běžnou praxi. Potřebná je počítačová gramotnost. Gramotnost v rovině základních znalostí politiky, historie a mezinárodních vztahů, což je nesmírně důležité pro funkce demokratické občanské společnosti. Elementární právní gramotnost, elementární ekonomickou gramotnost a rozhodně v neposlední řadě gramotnost společenskou. Rovněž vědeckotechnické povědomí mělo by být minimálně na úrovni, které umožní racionální postoje a nikoliv mysticismus ve vztahu k vědě, přičemž vědec se velice snadno může v očích laika stát "mágem", jestliže laik nezná alespoň základy vědních oborů.

Obávám se, že základní a střední stupně vzdělávání už toto vzhledem k objemu nestačí postihnout v dostatečné míře a je tedy zcela logické, že úroveň někdejšího maturanta ve vztahu k chápání okolní reality se přesouvá výše k bakalářskému gradu. Stejně logické je, že vysoké školy v základních stupních dorozvíjejí schopnosti "občanstva", protože příliš časná specializace selhává v souvislostech.

Plně se s autorem ztotožňuji v tom, že z populace není možné vychovat třetinu vědců.

Zda by "praktickou vědu" měly přednášet VŠ, či dokonce university, VOŠ, anebo jiné instituce, na to nemám vyhraněný názor. Jsem však přesvědčen o tom, že maximalizace vzdělávání se společnosti vždy bohatě vyplatí.
29. 09. 2009 | 09:05

Skogen napsal(a):

Skaute, jsou různě náročné obory. Obecně ke zvládnutí VŠ postačuje mírně nadprůměrná inteligence, při vyšším úsilí cca od quocientu 105, což znamená plnou třetinu populace. Co se týče průmyslováků a inženýrů, vždyť i technické fakulty si absolventů průmyslovek váží a jako "dobrý průmyslovák" byste "s inženýrem" asi moc velký problém mít neměl.
29. 09. 2009 | 09:13

Skogen napsal(a):

Lila, odpověď je prostá. Oproti minulosti se dnes schopnosti a předpoklady hodnotí nikoliv jako vyjádřený průměr z různých oblastí, inteligence se rozlišuje na několik typů např. dle Gardnera:
- logicko - matematická
- verbálně - lingvistická
- tělesně - pohybová
- prostorová
- hudební
- intrapersonální a interpersonální.

Budete-li vynikat ve všem, označí vás za geniální. Budete-li vynikat jen v něčem, budete superiorní, v tomto ovšem budete mnohé převyšovat, ačkoliv v jiných oblastech můžete být průměrná až dokonce podprůměrná.

Jedinec s nadprůměrnými matematickými schopnostmi nemusí vynikat verbálně. Dnešní praxe je taková, že neúspěchy v jedné kategorii vás nemusí stigmatizovat celkově. Proto se také kupříkladu aplikuje zvláštní přístup k dyslektikům, jejichž inteligence je neschopností řídit se jazykovými pravidly celkově nepostižena.
29. 09. 2009 | 09:29

poste.restante napsal(a):

Svým založením patřím spíše k "rozbíječům strojů", čili nejsem si zcela jist, zda v "košíkovém městě" opravdu stoupne celková zdatnost populace. Inflace VŠ otitulovaných a maturantů, kteří nezvládají zlomky z nás zemi vzdělanců neudělají.
Na druhou stranu ovšem nemohu nevnímat realitu, a ta je dnes přesně taková, jak ji autor popsal.

Mohu si 100x myslet, že vysoká škola by měla být určena pouze pro cca 1/5 populace. Skutečnost je jiná a cesta zpátky nepravděpodobná, se všemi pozitivními i negativními důsledky.

Přesto se domnívám, že je třeba najít mechanismus, který odliší "elitu" od "VŠ občanstva". Z čistě sebezáchovných důvodů - poznámky o utržených výtazích a žlučnících vyoperovaných místo slepého střeva už zde zazněly.
Musíme najít způsob jak odlišit své "Cambridge" a "Harvardy" od "vysokých škol okresního významu", na kterých bude studovat občanstvo. Důkazem příslušnosti k elitě pak nebude titul samotný, ale razítko toho, kdo ho vydal.

S autorem nastíněným scénářem a možnostmi řešení vcelku souhlasím. Jenom se obávám, že systém financování je nastaven tak, že VŠ, které by se začaly chovat realisticky budou nutně vedeny do finanční ztráty. Na VŠ lze jen velmi problematicky "vydat 50 kuchařek, které zaplatí jednu sbírku poezie". A "vícezdrojové financování" teprve přestává být na VŠ sprostým slovem.
(Cestu bych viděl např. ve větším zapojení soukromého sektoru a grantech jednotlivých ministerstev pro vysoké školy na výzkumné a rozvojové projekty. Ale to je jiná debata.)

Navrhuji ještě jednu možnou cestu. Větší angažovanost VOŠ v možnostech akreditace bakalářského studia. Mohly by plnit funkci "nárazníkového pásma" a na "opravdové VŠ" by pak studovala, no, ať tratím, 1/3 populačního ročníku. Mimochodem, co kdyby se zřizovateli VOŠ staly samotné vysoké školy? ;-)
29. 09. 2009 | 10:00

Imhotep napsal(a):

Ondřej Šteffl:

K tomu pojetí:

Přiznám se, že hodně pokukuji po Finsku, ale nechci jen kopírovat. Tolik ke zdroji.
Na základní škole by mělo vyučování probíhat v duchu: Každý nese odpovědnost za své vzdělání sám. Učitel Vám pomůže, ale nepracuje za Vás.
Třída je společenství jako každé jiné, kde každý pracuje podle svých možností. Některé části jsou společné, ale v jiných Pavlík opakuje základy čtení, zatímco Honzík si již sám čte knihu a Roman píše svůj text. Respektuje se různost inteligencí a vyučování je v rovnováze - intelektuální práce - manuální práce. Obě mají stejnou hodnotu a jsou pro společnost potřebné. Tak vybudujete úctu k manuální práci a pro nikoho pak není ostudou jít na učiliště,
Po základní škole někteří odcházejí rozvíjet intelektuální schopnosti na střední školy a jiní na učiliště řemesel. Je prostě nutné vrátit úctu manuální práci a pečovat o učiliště. Ta dostala na frak strašným způsobem.
Po střední škole, která bude zakončena maturitou - ovšem maturitou v původním slova smyslu, ti nejtalentovanější odchází na VŠ, kde jich není sice mnoho, ale zato mají individuální péči, aby se mohli plně rozvíjet.
29. 09. 2009 | 10:39

Samuel Zajíček napsal(a):

ondrejsteffl:

"A proč si kvalitní obory, o kterých píšete, nevytvořily vedle studia A ještě obory B, které by je financovaly?"
To je, jak snad vyplyva z meho textu, cesta, kterou budu dlouhodobe prosazovat. Proc se to dosud neudelalo? Jedna z mala dobrych veci, kterou zpusobila BK, je, ze vysoke skoly se zacaly uvedomovat a uvedomovat si situaci. Provoz vysoke skoly (a to z vlastni zkusenosti mluvim pouze o jedne fakulte, byt obri) se stale mota v partikularitach, a neni-li k tomu zasadni duvod, nikdo nema cas na nejake silne strategicke vize. Krize financovani a reformni usili jsou teprve tim duvodem, kdy VS jsou ochotny vyhradit kapacity na reflexi: reforma je spatna a ohrozujici a nedostatek financi katastrofalni.

Nicmene zpet k oborum A a oborum B. Hlavni duvod vidim v prostorovem a uvazkovem zahlceni: dvakrat vic oboru znamena (zhruba) dvakrat vic prostor a dvakrat vic pedagogu. Na to proste nejsou kapacity.
Bylo by resenim, jak jsm zminoval, udelat obory tradicni a k nim par masovek s obecnejsim zamerenim, na kterych by spolupracovaly vsechny ustavy a katedry. To narazi take na kapacity, ale mene. Ma to technicke obtize, bylo by treba to akreditovat, a akreditacni procedura je dnes ponekud rigidni, muselo by se tomu udelat PR...
Ale jinudy cesta imho nevede, pokud se nespokojime s konstatovanim "ten previs nam staci".

"Z toho, co popisujete, mám ovšem dojem, že FF zvolila strategii postupného úpadku."
Tak ono tech 150 % nebude uz symetricky zvon (verim, ze FF ma stale povest spise elitni fakulty), takze to nebude az tak velky problem, ale mate pravdu, ze dlouhodobe by to mohlo vest k problemum - nevidel jsem ale demograficky vyhled za ten rok 15; mluvi se o propadu maturujicich, ale jak dlouho bude ten propad trvat? Neni to lokalni jev?
Ale pravda je, ze systemovym resenim je jedine dvoukolejnost vzdelavani - obcanstvo/elita.

"Držte se maximy PMV a "tituly zamenne z hlediska nabytych znalosti" zapomeňte."
To je mile, ale jak vysvetlite cloveku, ktery prave z tezke zkousky dostal 3, ze jeho kolega, evidentni mlm, dostal ze zkousky stejne pojmenovane vybornou? A jak ho presvedcite, ze se nema tvar tvar takove nespravedlnosti chovat line a nevolit jednodussi varianty (jak naznacuji diskutujici)?
Imho o nejde udelat jinak nez rozruznenim oboru - vnitrni diferenciace nelze realizovat: ve stejnem oboru musi mit vsichni stejne podminky studia.

"„Realisticke prizpusobeni studia:Povazuji za naprosto nerealisticke.“ Vůbec jste nevysvětlil proč. To by mě opravdu zajímalo."
Abychom si rozumeli: nejsem proti tomu zalozit predmet "Imunologie pro obcany", ktery se bude prednaset popularne vedecky a srozumitelne pro 90% posluchacu. Myslim ostatne, ze se shodujeme v nazoru, ze toto je dobra cesta.
Co vsak je dle meho nazoru neprijatelne, je udelat krok smerem k masam obecne, i v Imunologii snizit latku a vykladat pomaleji/ne tak do hloubky.... prooze vyjdeme-li timto smerem, kde se zastavime? Odkud se budou rekrutovat novi pedagogove (pro mujkomplexni nazor vizte muj clanek o zivote vedy na Christovove blogu)? Jak timto zpusobem nespadnout do propasti?
Ale mozna jste to myslel jen tak, ze maji pedagogove byt skutecnymi pedadogy, ne pouze lektory. Pak souhlasim - otazka je, jak tim zvednete procento chapajicich.
Kdyz jsme se onehda spolu bavili o testech OSP, rekl jste, ze (nekteri) lide, coz je prekvapive, na druhou stranu to cini ty testy vypovidajicimi, se proste nemohou dostat pres urcity vysledek, i kdyby cvicili sebevic. Myslite, ze kdybyste testy preformuloval jaksi pedagogicteji, podstatne byste tim (pri stejnem obsahu) dokazal zvysit vykon techto lidi?
29. 09. 2009 | 11:22

miky@seznam.cz napsal(a):

Nemám VŠ, ale mám dlhoročnú prax a za svoju dlhoročnú prax som sa mala možnosť nespočetnekrát presvedčiť, že titul z VŠ ešte nič nezaručuje. Schopnosti musia byť v tom človeku. Schopnému môže pomôcť VŠ dostať sa rýchlejšie na vyššiu úroveň, neschopnému nepomôžu ani dve VŠ.
29. 09. 2009 | 11:30

jogín napsal(a):

Asi není jiná cesta než specializace, t.zn. elitní univerzity. Ty jsou ovšem možné jedině při vyšší platbě na hlavu než u průměrných univerzit. V USA se to realizuje výší školného, která dosahuje až k celoživotnímu zadlužení. Nevýhodou takového systému je snížená sociální prostupnost a ztráty nadaných studentů, které jsou velmi významné u oborů s nízkými platy. Vzniká otázka, jak elitní univerzity identifikovat při financování státem. Zde by se dala použít publikační aktivita, čili částku na hlavu násobit nejen koeficientem finanční náročnosti, ale i "koeficientem kvality".
29. 09. 2009 | 11:44

julča napsal(a):

to autor
to jste se mi pěkně vysmekl, tak vy jste optimista a věříte ve slušnost většiny pedagogů, no tak já jsem optimistka a věřím, že to nějak s tím školstvím dopadne i bez reforem - to je asi tak na stejné úrovni logiky, jako váš argument

zkuste se, prosím, oprostit od toho vašeho optimismu a upřít svou precizní trénovanou logickou mysl na problém konkurence a nedostatku zdrojů ve školství
pane, na univerzitách zuří aféry s podvody a vy budete nadhazovat reformu, založenou na víře ve slušnost pedagogů?
(kdybych chtěla užít přísné logiky, řekla bych, že to si myslel již Marx, věřil v nerealistickou podobu člověka a proto se komunismus nevydařil - ale takhle uplatňovaná logika je demagogie a nebaví mě)
teze jsou ve vašem podání precizně zformulované, ale rámec, v nemž se o nich uvažuje, je už dávno třeba překročit směrem k analýze institucionálního prostředí, v němž se školství nachází
a nezapomenout třeba na současnou postupně se vynořující artikulaci "bitvy" o veřejný prostor či na osobní pozici vás, či vaši instituce v tomto sváru mezi privátním a veřejným

P.S.nevykládejte si to, prosím, jako obvinění, já jenom cizeluji váš styl myšlení
29. 09. 2009 | 12:10

Skaut napsal(a):

Skogene, pro úspěšné zvládnutí VŠ je zapotřebí IQ alespoň 105. To má u nás přibližně 1/3 populace. Jak čtu v grafu, tak na VŠ nastupuje v současnosti 59,1% středoškoláků. Jestli dobře počítám, tak 43% z nastupujících VŠ nemá intelektuální předpoklady úspěšně a regulerně školu dokončit. Na druhé straně řada z těchto lidí má předpoklady stát se výbornými řemeslníky, mistry, špičkovými kvalifikovanými pracovníky apod. Honit se za počty vysokoškoláků, ať již je to motivováno způsobem financování či jinými důvody považuji za degradaci a inflaci vysokoškolského studia.
29. 09. 2009 | 12:12

LEVAK napsal(a):

Vážení ryba smrdí od hlavy a ergó kladívko kvalita je taková jak jsou kvalitní kantoři.Chyba se stala hned po revoluci,kdy jediným hodnotícím kriteriem byla skutečnost členství v partaji.A tak do míst nalezlo plno takových děkanů etc. jako v Plzni,kteří si z toho udělali svoji trafiku.A to bylo hned z počátku.Jen si vzpomeňte na případ doktorátu poslance ODA Jiřího Honajzera.Všechno opsáno od studenta 1.ročníku z jeho seminární práce.V Olomouci na to přišli až po třech rokoch a tak tady ve Zlíně-Velikové máme dr.Jiřího Honajzera!
K té Plzni-zvažte kdo tam všechno studovál:Ruml,Devátý,Benda,Gross a mnoho dalších!
29. 09. 2009 | 12:18

Enkidu napsal(a):

autor
Mám pocit, že největším naším problémem je situace, kdy během neskutečně krátké doby (prakticky doby studia "průměrného filosofa":-) neskutečně klesá úroveň studentů. Není divu, že se na současnou situaci nejsou schopni adaptovat učitelé VŠ, vždyť obdobným problémem trpí i studenti. Jak vysvětlit člověku, který začal studovat obor v roce 1998 jako prestižní, že po osmi letech je jeho titul prakticky k ničemu. A jak se v tom má vyznat státní správa, když neví, které školy a které obory zůstaly prestižními? Před deseti lety se na FF UK uchazeči rozhodovali mezi studiem na FF nebo prestižními zahrničními universitami, dnes se uchazeči rozhodují mezi FF a prací kadeřnice (osobní zkušenost). O technických oborech nemluvě, tam již kvůli penězům berou a nechají projít každého. Přijde mi ta devalvace strašně rychlá.
Bohužel, řešení vidím pouze diversifikací kvality mezi obory, školmi a fakultami (přesně v tomto pořadí). Domnívám se, že některé obory by měly být "občanstvu" obtížněji přístupné (medicína ve všech oborech, práva, klinická psychologie aj.), dále bych diversifikoval mezi vysokými školami (UK, MU, UP, CVUT, VUT, VSE, VSCHT X ZCU, JU, UJEP, OU aj.) a nakonec mezi jednotlivými fakultami (např. u UK LF, PF, MFF, PřF, FF, FSV X FHS, PedF + bohoslovecké fakulty mimo systém :-).
Diversifikovat školy musí MŠMT, jinak se ambice neukrotí, obory musí krotit AK (aby za chvíli nebyla LF i na UJAK), potom se diversifikují samy. University musí diversifikovt vždy jednotlivé fakulty nejlépe skladbou oborů (proč má FF i PedF či FSS mít jednooborovou všeobecnou psychologii a další neučitelské předměty, proč FF a FSV sociologii, apod...).
Hlvně to chce ale začít řešit rychle, devalvce již pokračuje v PhD. titulech, docenturách i profesurách. Tké zde není řešeno uznávání profesorských, docentských a PhD. titulů ze Slovenska, kde je dávají na některých školách za podobných podmínek, jako na západočeské PF.
29. 09. 2009 | 12:26

LEVAK napsal(a):

Ad Skaut:43% z nastupujících VŠ nemá intelektuální předpoklady úspěšně a regulerně školu dokončit,ale mají bohaté tatínky,politické styky etc.Toto spolehlivě nahradí intelektuální předpoklady za každého režimu!
PS:Vzpomeňte si na dr. Cvacha!
29. 09. 2009 | 12:27

jogín napsal(a):

O současné situaci svědčí vnitřní instrukce v jednom oboru: Studenty nevyhazovat, nebo budeme muset propouštět. Co se děje? Díky platbě za hlavu vznikla konkurence mezi univerzitami, hodně jich zvýšilo počty a vznikla řada nových. Konkurence probíhá snížováním cen- nejen že se ke studiu dostane každý, ale diplomy se brzo budou udělovat zadarmo. Nejde o zdejší specifikum, při přijímačkách na magisterské studium neprošly dva případy ze švindluniverzit, jeden z Rakouska, druhý ze Španělska. O uchazečích z východu netřeba mluvit.
29. 09. 2009 | 12:34

Papinek napsal(a):

A nebylo by jednodušší Bc. titul dávat hned po střední škole, a ušetřily by se tři roky frašky? Navíc, část studentů se nechce vzdělávat, ale chce titul.
29. 09. 2009 | 13:22

Pavel Ripka napsal(a):

Úpadek vzdělanosti se projevuje i neznalosti vyjmenovaných slov.
Dovolil bych si upozornit na rozdíl mezi slovy vymýtit a vymítat. Vymítá se ďábel nebo pec před pečením, protoze je to od slova vymést. Jinak prosím tvrdé y.
29. 09. 2009 | 14:10

Imhotep napsal(a):

Papinek:
Je tu ještě jeden rozměr. Ty tři roky tzv. studia jsou často takovým mezistupněm mezi střední školou a pracovním úřadem.
29. 09. 2009 | 14:28

Samuel Zajíček napsal(a):

K elitnim univerzitam (Jogin a dale):
To je ve skutecnosti tezke, zpusobit diferenciaci. Predpokladam, ze vetsina univerzit se chova vicemene ekonomicky racionalne. Tzn. dokud jsou penize pro vsechny univerzity rozdelovany stejne, budou se vicemene stejne i chovat, resp. budou mit stejnou maximu - kterou je nyni vyzkumna univerzita (tj. penize za vedu i za studenty, predevsim za bezstropove doktorandy).
Bylo by treba rozdelovat penize vicezdrojove a nelinearne tak, aby existovalo vice lokalne optimalnich strategii. Coz dokud budou penize rozdelovany linearne, bude velmi slozite.

Co se tyce skolneho, ve skutecnosti take imho nemuze slouzit prilis jako diferenciacni cinidlo. Jednak bude temer jiste existovat silna regulace, ktera fakultam znemozni chovat se skutecne trzne (protoze u odlozeneho skolneho nese velkou cast rizika stat), jednak mladeznicka elita intelektualni neni totozna s mladeznickou elitou ekonomickou, jednak u mnohych oboru urcite neplati, ze by spickovy odbornik mel nasobne vetsi plat nez absolvent prumerny.
Nakonec bez jasne diferenciace "brandu" nemuze dojit ani k diferenciaci ekonomicke, takze dokud se jasne nerekne, ktere skoly jsou kvalitni a ktere ne, tedy de facto nedojde k diferenciaci fakticke, imho skolne nepomuze.

Ale mozna me Daniel Munich vyvede z omylu?
29. 09. 2009 | 15:08

jogín napsal(a):

S. Zajíček: Ne vzlášť peníze za vědu a za výuku (čili součet), ale peníze za vědu násobené penězi za výuku (součin).
29. 09. 2009 | 15:35

jogín napsal(a):

Diferenciace mezi fakultami už dávno existuje, není ale veřejně hodnocená- mezi stejnými obory bude fungovat i kafemlejnek.
29. 09. 2009 | 15:42

Samuel Zajíček napsal(a):

Jogin: Ja vam rozumim a souhlasim s tim, ze nejak tak by to mohlo byt rozumne. Jenomze
a) na to by musely byt penize - jinak zase mate stropy a tim cela ta parada konci
b) nemohlo by to byt za vedu pedagogu, ale za uroven studentu, coz je kvantifikovatelne jeste hure nez vedecka uroven pedagogu (jinak si proste poridite slavneho profesora, nepustite ho pred tu bandu "obcanstva" ;-) a mate najednou vic penez)

Diferenciace mezi fakultami neni hodnocena - ano. Mezi stejnymi obory bude fungovat i kafemlejnek: jen do te doby, nez se stane to, ceho se boji Zlatuska a koneckuncu i ja, tedy ze se upravi publikacni zvyklosti k optimalizaci v ramci kafemlejnku, a kdo neupravi, bude bit: to je jeho velka chyba.
29. 09. 2009 | 15:57

jogín napsal(a):

Ǔroveň studentů je opravdu velmi těžko stanovitelná, ale úroveň pedagogů je čitelná. Těžko předpokládat, že člověk bez vlastní vědecké práce je schopen přednášet svůj obor na špičkové úrovni a z druhé strany, znám jediného kvalitního vědce, který na výuku úplně kašle. Kvalita ve vědě a kvalita ve výuce jsou spojené nádoby a kdyby to tak nebylo, můžeme vědu zrušit, protože by tomuto státu nic nepřinášela.
29. 09. 2009 | 21:21

ondrejsteffl napsal(a):

Imhotep:

„Nezlobte se, ale Vaše vzdělanostní rovnostářství…“ Inu pokud nazýváte rovnost příležitostí rovnostářstvím, jsem velký rovnostář.

„Vaše teorie tzv. maximálního vzdělání, která ale nepřiznává podmínku, že se tak má stát za cenu snížení nároků je zhoubná.“ Tak já to zopakuji: Je správné dát každému příležitost dosáhnout maximálního vzdělání, jakého je schopen a jaké si přeje a jaké je potřeba.
O snižování nároků nic, naopak: MAXIMÁLNÍHO VZDĚLÁNÍ, JAKÉHO JE SCHOPEN. Samozřejmě je to ideál.

Výsledkem současného NEsnižování nároků ovšem je, že nároky jen předstíráme. Viz třeba Miloslav Pouzar píše „A k vaší otázce ohledně průchodnosti podobných nestudentů. Ano projdou.“
30. 09. 2009 | 00:58

ondrejsteffl napsal(a):

Petr Kukal napsal(a):

Bečvářova výzva (užívám to tak, jen proto, že tomu každý rozumí) se mi nelíbí. Je velmi vágní a obecná, a tudíž ani nejde říct, o co v ní vlastně jde. Mluvil jsem s několika signatáři a každý ji rozumí jinak. Ale nechci rozvíjet tuto polemiku.

Já jsem napsal „Mám rozbíječe dobře už od Bečvářovy Výzvy přečtené“. Netvrdil jsem, že signatáři jsou rozbíječi strojů, někteří jistě ne (Možný, Sokol, ty znám; Bohdalová, Brabec, Strejček, kde by rozbíjeli) mnozí ano (nebudu jmenovat). Pro mě ovšem měla Výzva význam v tom, že jsem si různých postojů začal všímat a hledal příčiny nespokojenosti, z nichž jednu jsem popsal v http://blog.aktualne.centru... a signatářům tehdy unikla.

„Tím skutečným problém pro nás je, že se mění povaha, dokonce sama podstata vzdělávání. To ztrácí funkci kulturního pojiva společnosti, nástroje sociální a mezigenerační koheze a nejvýznamnějšího prvku socializace a inkulturace a stává se úzce utilitárně pojatou přípravkou na hladké zařazení se do soukolí práce a businessu.“ Ano o netransparentnosti toho procecesu jsem také psal, s tím nijak nepolemizuji, ale ve Výzvě tohle napsané není.
30. 09. 2009 | 01:07

ondrejsteffl napsal(a):

Skogen

„Jedinec s nadprůměrnými matematickými schopnostmi nemusí vynikat verbálně. Dnešní praxe je taková, že neúspěchy v jedné kategorii vás nemusí stigmatizovat celkově. Proto se také kupříkladu aplikuje zvláštní přístup k dyslektikům, jejichž inteligence je neschopností řídit se jazykovými pravidly celkově nepostižena. „

Děkuji, že jste to připomněl. Mnozí vidí u druhých nedostatky v jednom, ale už nevidí přednosti v jiném. Možná, že ten inženýr ekonomie, co neuměl vyřešit rovnici 2x=0, je skvělým obchodníkem. (Tím nijak nehájím, že mu někdo dal zkoušku z matematiky, spíš říkám, že měl absolvovat jiný přiměřenější obor.) I v tom, se doba změnila, že se cení, co člověk umí, a méně zkoumá, co neumí.
30. 09. 2009 | 01:10

ondrejsteffl napsal(a):

Imhotep napsal(a):

„Přiznám se, že hodně pokukuji po Finsku, ale nechci jen kopírovat. Tolik ke zdroji.
Na základní škole by mělo vyučování probíhat v duchu: Každý nese odpovědnost za své vzdělání sám. Učitel Vám pomůže, ale nepracuje za Vás. ... Některé části jsou společné, ale v jiných Pavlík opakuje základy čtení, zatímco Honzík si již sám čte knihu a Roman píše svůj text.“

Líp bych to neřekl. A pokud máme i „Romanovi“ umožnit odpovídající elitní vzdělávání na VŠ, musíme na vysokých školách udělat něco podobného i pro Pavlíka, jinak tam bude překážet…

„Tak vybudujete úctu k manuální práci…“ To sem sice nepatří, ale soudím, že to už se nám nikdy nepodaří. Munemude.
30. 09. 2009 | 01:11

ondrejsteffl napsal(a):

Samuel Zajíček napsal(a):

„Nicmene zpet k oborum A a oborum B. Hlavni duvod vidim v prostorovem a uvazkovem zahlceni: dvakrat vic oboru znamena (zhruba) dvakrat vic prostor a dvakrat vic pedagogu. Na to proste nejsou kapacity.“

Ano v podmínkách na FF s desítkami malých oborů, ale na fakultách s velkými obory a paralelními přednáškami to je problém jen jiné organizace a šikovného rozdělení studentů.

„jak vysvetlite cloveku, ktery prave z tezke zkousky dostal 3, ze jeho kolega, evidentni mlm, dostal ze zkousky stejne pojmenovane vybornou?“
Ten komu jde o vzdělání a ne známky, tomu to bude jedno. Takových studentů je pořád ještě dost (mám k tomu i data), bohužel jsou hrozně rozptýleni.

„vnitrni diferenciace nelze realizovat: ve stejnem oboru musi mit vsichni stejne podminky studia.“ No neříkejte mi, že na třeba na oboru všeobecná psychologie jsou stejné podmínky na všech fakultách, kde se učí…

„Co vsak je dle meho nazoru neprijatelne, je udelat krok smerem k masam obecne, …Jak timto zpusobem nespadnout do propasti?“
Nároky musí být stanoveny předem přiměřeně možnostem studentů, stabilně a pokud možno transparentně. A je možné, že nepůjde o dvojkolejnost ale třeba pětikolejnost. Rozumím ale tomu, že AK je v tuto chvíli velkou brzdou.
30. 09. 2009 | 01:12

ondrejsteffl napsal(a):

julča

„problém konkurence a nedostatku zdrojů ve školství pane, na univerzitách zuří aféry s podvody a vy budete nadhazovat reformu, založenou na víře ve slušnost pedagogů? ale rámec, v nemž se o nich uvažuje, je už dávno třeba překročit směrem k analýze institucionálního prostředí, v němž se školství nachází“

Omlouvám se, že jsem váš první příspěvek trochu odbyl, a díky, že to berete tak vážně, budu o tom víc přemýšlet, ale zatím nejsem u konce.

Co se ale tohoto blogu týče, soustředil jsem se na to, co mohou (v existujícm prostředí) udělat vysoké školy samy. A to i proto, že změny institucionálního prostředí vůbec nevím, jak zařídit.
30. 09. 2009 | 01:12

ondrejsteffl napsal(a):

LEVAK napsal(a):
„nemá intelektuální předpoklady úspěšně a regulerně školu dokončit,ale mají bohaté tatínky,politické styky etc.“

Takové věci se sice dějí, ale na veřejných vysokých školách v zanedbatelné míře, která nemá dopad na celkovou kvalitu (alespoň zatím). Problémy jsou jinde. I když, pravda, PF v Plzni...
30. 09. 2009 | 01:14

ondrejsteffl napsal(a):

Samuel Zajíček napsal(a):

„Bylo by treba rozdelovat penize vicezdrojove a nelinearne tak, aby existovalo vice lokalne optimalnich strategii.“

Jen takový nápad: Co kdyby stát řekl třeba, že dá 25 % rozpočtu na univerzitní výzkumné, 40 % na vzdělávací VŠ a 35 % na profesně orientované. A tak to bude platit od roku 2012 (aby se školy mohly připravit) až do roku 2018 (aby to bylo stabilní). A každá škola, fakulta či katedra (nevím) by si SAMA vybrala, kam chce patřit. A v rámci každé skupiny by si to už rozdělovali přihlášení, jak by uměli. A kromě toho by se pro každou skupinu stanovila závazné požadavky. Třeba by pak bylo nejvíc peněz (a nejmíň práce) ve skupině profesně orientované.
30. 09. 2009 | 01:14

Imhotep napsal(a):

Ondřej Šteffl:
Rovnost příležitostí již existuje. Každý má nyní možnost dosáhnout maximálního vzdělání. To je již splněno. Zatím to ještě ale ještě někde znamená namáhat se a dřít na sobě. Mám ale dojem, že Vaší snahou je ne maximální vzdělání, ale maximálně lehké dosažení vzdělání. Tak na mne vaše texty působí.
Jinak Pavlík má své místo na základní škole. Pokud je základní škola kvalitní, tak mu poskytne pro další život velmi dobré vzdělání, ale proč by měl být Pavlík na VŠ. Pavlík může být pro společnost přínosem i bez VŠ.
To, co píše pan Pouzar je výsledk tlaků peněz, dopadu Vašich tezí a rezignací části vyučujících.
30. 09. 2009 | 07:25

Jirka Lahvička napsal(a):

"Znovu však opakuji, nároky musí být realistické a odpovídat tomu, že na vysoké školy nastupuje přes polovinu populačního ročníku, tedy i lidé, jejichž IQ je nižší než 100."

Průměrné IQ dávno není 100 (spousta používaných IQ testů byla kalibrovaných před desítkami let + Flynnův efekt). Pokud by byla hranice absolutního intelektuálního potenciálu (raw score v IQ testu) pro vstup na VŠ stále stejná, tak se právě kvůli Flynnovu efektu musí podíl VŠ studentů stále zvyšovat.

Mohl byste přesně vysvětlit metodiku, kterou se došlo k číslům v grafu? Jak se vyrovnává s velkým množstvím starších studentů, kteří tvoří značnou část osazenstva především soukromých vysokých škol?
30. 09. 2009 | 07:29

Petr Kukal napsal(a):

To ondrejsteffl:
1/ Výzva musí být obecná a "vágní", z podstaty žánru. Provolání nikdy nebude analytické - pokud ano, už to nebude provolání.
2/ Výzvu je třeba číst v celém kontextu Bečvářových snah. Možná to v ní není napsané. Ale je to v ní obsažené...
30. 09. 2009 | 08:05

Lila napsal(a):

Skogen

Já jsem neměla na mysli jednostranně disponovaného jedince, který by vynikal v jednom oboru, ale konkrétní typy, u nichž se ani po letech nepozná, jestli vůbec v nějaké oblasti vynikají. Typickým představitelem této kategorie je např. již zde zmíněný doktor Cvach.
Ovšem je na pováženou, když se jednostranně nadaný člověk rozhodne pracovat právě v tom oboru, pro který nemá předpoklady... Např. u špičkového ajťáka až tak nezáleží na úrovni jeho písemného projevu, u vedoucího odboru školství nebo novináře snad ano.

Moc bych si přála, aby platilo tvrzení autora blogu, že doba se změnila v tom, že se cení, co člověk umí, a méně se zkoumá, co neumí. Ve svém okolí (nežiji v Praze) ale vidím, že rozhodující je "papír", nikoliv skutečné znalosti a schopnosti. Ale já mluvím především o státních či samosprávných úřadech, situaci ve firmách a velkých podnicích neznám.
30. 09. 2009 | 08:36

Skogen napsal(a):

Lilo, MUDr. Cvach je postava ze scénáře, nemůže být ničeho představitelem, bereme ho tedy jako vyhraněný vzor něčeho, v tomto případě oborového diletantství.. Neznám žádného reálného MUDr. Cvacha.

Žurnalista musí mít nesporně verbální nadání, zato zase nemusí být dobrý počtář, i tady určitá (!) jednostrannost funguje, stejně jako může platit u IT odborníků a vůbec absolventů techniky, že jim odpustíte nějakou tu čárku v souvětí nebo zdvojení "n". Je to působení efektu aureoly (negovaného), když v takovém případě na základě chybného výkonu v jedné oblasti budete usuzovat na nedostatečné schopnosti v oblasti jiné. Uznávám však, že harmonický rozvoj schopností je ideální, podotýkám jen, že ne nutně nezbytný.
30. 09. 2009 | 09:18

Skogen napsal(a):

Pane Šteffle, dobrý den. Měl jsem v úmyslu pouze trochu utlumit nabízející se zkratku, že akademický titul je zárukou i bezchybného mimooborového výkonu. My už nemůžeme lpět na renesančním rozhledu, v sumě celkového lidského poznání nám nezbývá než se úžeji specializovat, jakkoliv je to také nevýhodné.

Inženýr ekonomie by měl samozřejmě obstát i ve vyšší matematice, čili ten příklad je dost odstrašující, k tomu nemám žádné poznámky.
30. 09. 2009 | 09:39

Skogen napsal(a):

Pro Skaut, to nepopírám. Stačí si zjistit demografická fakta, počet přijatých na VŠ a porovnat s obecným rozložením inteligence v populaci. Musím vám dát zapravdu.

Měl jsem však dojem, že obhajujete právě model někdejší struktury vzdělávání, který studium na VŠ neumožňoval té třetině, která by svými předpoklady vyhověla tehdy a vyhovuje i teď. Ta třetina, dvě čtvrtiny jsou přestřelené.

Jednou z příčin, proč se na VŠ v současnosti děje to, co se děje, je snaha vyrovnat v české populaci zastoupení absolventů VŠ jiným vyspělým zemím. My jsme pod průměrem, snaha vyrovnat se je, abych tak řekl, šoková, což dobře není. Průměr OECD je mezi 24-34 letými absolventy VŠ 34% v populaci, v ČR je to 15%. Vezmeme-li průměr mezi 24-64 letými, je to v zemích OECD 28%, v ČR ale pouhá 4%! Zde je naprosto zřejmé, že naše vysoké školství vychovávalo skutečně jen tu elitu. Vzhledem k vysoké úrovni všeobecné vzdělanosti naší populace (klesající trend) musely zde zafungovat nižší vzdělávací stupně. Základní a střední školy byly velmi efektivní! Dnes se ovšem mění požadavky - důraz se klade méně na výkon, více na osobnost žáka. To se musí projevit. Pak je tedy možné, že maximálně střední vzdělání výrazné majority v populaci nemůže být dostačující.

Řešení je dvojí. Buď vrátit nároky na střední školy, anebo restrukturalizovat vysoké školství a určit mu dílem jiné cíle. Druhá možnost se mi jeví schůdnější, protože tak nyní funguje školství v celém vyspělém světě, se kterým musíme udržovat proporcionalitu. Třebaže obecně efektivnější by byla první možnost.

V počtu středoškoláků s maturitou jsme dnes v podstatě na úrovni OECD (-1%) a EU (-3%), v počtech přijatých na VŠ oproti mnoha komentářům, ale v duchu tohoto článku, který nekritizuje počty přijatých, nýbrž nerealistické cíle současného vysokého školství (!), kupodivu taktéž - OECD 56% (-2%), EU 55% (-1%).

Počet absolventů VŠ v zemích OECD je 39% (-4%), EU 37% (-2%), takže situace ve statistickém vyjádření není výjimečná ani tragická... Otázkou je, s jakou přípravou absolventi z VŠ odcházejí, o vědu se bude pokoušet těch pár jednotek procent někdejších elit...

Článek doktora Šteffla tne do živého, přesně vyjadřuje schizma a navíc naznačuje řešení. Autor k tématu jistě neřekl poslední slovo, což je dobře.
30. 09. 2009 | 10:15

Skogen napsal(a):

Předposlední odstavec měl začínat "Počet absolventů VŠ z počtu přijatých v zemích OECD je..."

Omlouvám se..
30. 09. 2009 | 10:20

ondrejsteffl napsal(a):

Jirka Lahvička

IQ 100 je samozřejmě zjednodušení, které především ozkazuje na průměr celé populace. Flynnův efekt se za 15 let příliš projevit nemohl, i když nástup počítačů jistě nějak zasáhl.

Metodika výpočtu Čisté míry vstupu do terciárního vzdělávání je popsána v http://www.uiv.cz/soubor/3040. Pracuje s uchazeči do 29 let. Údaje za roky 1993 a 1999 jsou hrubá míra vstupu (počet poprvé nastupujících se zde dělí velikostí populačního ročníku [přesně řečeno věkové kohorty] 19letých).
30. 09. 2009 | 15:19

ondrejsteffl napsal(a):

Imhotep

"To, co píše pan Pouzar je výsledek tlaků peněz, dopadu Vašich tezí a rezignací části vyučujících."

Snažím, se najít postupy, které by, i v současním tlaku peněz, úroveň vzdělávání pozvedly, a to s větším důrazem na občanstvo, kterému jen málokdo věnuje pozornost.
30. 09. 2009 | 15:29

ondrejsteffl napsal(a):

Lila

"že rozhodující je "papír", nikoliv skutečné znalosti a schopnosti. Ale já mluvím především o státních či samosprávných úřadech"

Ano, tam rozhoduje především papír a tam je také největší problém inflace titulů, na jehož řešení nevidím jiný návod, než že stát nějak změní svá pravidla. Ale to v současné politické situaci nevidím jako příliš pravděpodobné.

Naopak v soukromém sektoru se firmy nepochybně brzo naučí, že titul neznamená skoro nic. Ostatně některé už to vědí.
30. 09. 2009 | 15:36

ondrejsteffl napsal(a):

„Řešení je dvojí. Buď vrátit nároky na střední školy, anebo restrukturalizovat vysoké školství a určit mu dílem jiné cíle.“

Myslím, že řešení je jen jedno! Jakkoliv se to mnohým nelíbí ale statistický počet vysokoškoláků v tabulkách je v mezinárodním kontextu velmi důležitý. Mj. je jedním z ukazatelů, na který se podívá každý, kdo chce v ČR investovat, posuzují ho i ratingové agenturu, když se rozhodují, zda ČR bude AAA- nebo AAB+, a tom zase závisí např. jaký budeme platit úrok z českých dluhů. Jaká je skutečná kvalita vzdělávání se už zpravidla moc nezkoumá (ono to není nikde ideální). A druhá stránka je, že sebelepší střední vzdělávání bude absolventovi komplikovat jeho zaměstnatelnost v zahraničí, kde bude nemálo ze současných studnetů hledat práci.

Jakkoliv jde o formální faktory, byl by úplný nesmysl, který by poškodil, jak možnosti lidí (mých i vašich dětí, chcete-li), tak možnosti celé země, tento mezinárodní kontext ignorovat.

„Autor k tématu jistě neřekl poslední slovo, což je dobře.“ No mě se zdá, že už jsem řekl všechno…
30. 09. 2009 | 15:53

Skogen napsal(a):

"Druhá možnost se mi jeví schůdnější, protože tak nyní funguje školství v celém vyspělém světě, se kterým musíme udržovat proporcionalitu. Třebaže obecně efektivnější by byla první možnost."

Sem jsem schoval to, co připomínáte vy. Jsem si vědom významu vzájemné kompatibility s parametry školství jiných zemí. Jinak soudím, že alespoň teoreticky by kvalitní základní a střední školství bylo efektivnější v tom, že by o několik let prodloužilo jedincovo produktivní působení ve společnosti.
30. 09. 2009 | 16:23

poste.restante napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):
Myslím, že řešení je jen jedno! Jakkoliv se to mnohým nelíbí ale statistický počet vysokoškoláků v tabulkách je v mezinárodním kontextu velmi důležitý. Mj. je jedním z ukazatelů, na který se podívá každý, kdo chce v ČR investovat, posuzují ho i ratingové agenturu, když se rozhodují, zda ČR bude AAA- nebo AAB+, a tom zase závisí např. jaký budeme platit úrok z českých dluhů. Jaká je skutečná kvalita vzdělávání se už zpravidla moc nezkoumá (ono to není nikde ideální). A druhá stránka je, že sebelepší střední vzdělávání bude absolventovi komplikovat jeho zaměstnatelnost v zahraničí, kde bude nemálo ze současných studnetů hledat práci.

Přesně tohle jsem měl na mysli, když jsem psal, že nemohu nevnímat realitu. Můžeme být stokrát přesvědčeni o tom, že náš systém školství byl a je dobrý. Můžeme být přesvšdčeni, že náš (bývalý) maturant ze SOŠ strčí do kapsy leckterého západního vysokoškoláka. A můžeme dokonce i mít pravdu.

To ovšem nic nezmění na probíhajícím procesu, který považuji za nevratný. Jakékoliv snahy o zachování výlučného vysokého školství určeného pouze pro "elitu" považuji za srovnatelné se snahou o močení proti větru.

Nezbývá, nežli posunout hranici úrovně vzdělání dostupného "masám" a v podstatě akceptovat inflaci a devalvaci bakalářského stupně VŠ vzdělání. Tak jako dříve stačila pětiletá školní docházka, později se hranice posunula na "měšťanku" a v době nedávné "expanzí" učňovských oborů s maturitou došlo a dochází k devalvaci maturit. Na tom nic nezmění ani státní maturity - prostě se laťka nastaví tak, aby ti, kteří ji nepřeskočí, ji mohli přelézt.
Já tomu říkám "maturita ze zákona". Jednoduše 95% populačního ročníku bude přijato na maturitní studijní obory a z nich 99% tu maturitu také udělá.

Výše uvedené ale neimplikuje dvě důležité okolnosti, které probíhají ve stejném čase.
1. Propad úrovně znalostí na základních školách, se kterým se potýkají učitelé na školách středních není způsoben jen tím, že dnes studují na maturitních oborech i ti, kdo by se tam před 15 lety nedostali. Ačkoliv se mnou bude pan Šteffl nejspíš nesouhlasit, k poklesu úrovně "základních znalostí" reálně došlo. Nejmarkantnější je to právě v matematice a přírodních vědách, kde i jedničkáři na gymnáziích - tedy elita elit, přicházejí s nižšími znalostmi. Zdroj: vstupní písemky pro první ročníky, které se obsahem v čase výrazně neliší.
Uvolněná atmosféra na ZŠ generuje "líné asertivní blbce", kteří ale vědí, že "někam se stejně dostanou, tak co."
Prostředí je následně demoralizující i pro "elitu" - stačí jim méně vlastní snahy, aby byli elitou. Naštěstí zde propad není tak výrazný. Budoucí elita většinou chápe, že nestačí být největším kohoutem na domácím hnojišti. Koneckonců jistým regulátorem lenosti jsou samotní rodiče, často s VŠ vzděláním.

2. Nelze přijmout stav, kdy vysoké školy nerozliší "elitu" od "občanstva". Byl by to sebevražedný proces pro společnost. Bohužel, právě to se momentálně děje. I o tom je článek a následná polemika.

Závěr:
Je nepodstatné, pokud výrazné procento populačního ročníku skončí proces vzdělávání se stupněm Bc. a nikoli "maturant". Ale je nepřijatelné, aby "nový bakalář" uměl a znal výrazně méně, nežli "starý maturant".

Je nepřijatelné, aby došlo k poklesu úrovně znalostí "elity". Jak už bylo řečeno, firmy si časem vypracují mechanismy, pro odlišení vysokoškoláků a "taky vysokoškoláků". Ale ti "opravdoví vysokoškoláci" by toho měli umět zase o něco více, nežli my. Jinak jsme totiž zahájili cestu k úpadku.
30. 09. 2009 | 17:09

ondrejsteffl napsal(a):

Připojuji příspěvek pana docenta Markoše z PřFUK, který jsem dostal mailem:

Otázka: proč zahrnovat do vysokoškolského vzdělávání to, čemu se dříve říkalo "nástavbové studium"? Mám samozřejmě na mysli bakaláře. Floskule "ve vyspělých zemích má VŠ 40 (50, 80 či kolik)% lidí" (Radka Kvačková floskuli neopomene použít snad nikdy) je pravdivá do té míry, že mají zavedený stupeň Bc a tamní pracovní trh pro ně má použití. Ne tak u nás
- a tak jediné, co studentovi zbývá, je pokračovat na Mgr. a trápit sebe i jiné. Davové scény už téměř zcela rozleptaly většinu seriózního studia
- jen pokoutně si pedagogové a nadaní studenti nacházejí ostrůvky pozitivní deviace k nečemu zajímavému. Dva příklady, aby bylo jasné, co mám na mysli:

1. Většina výuky se dá přirovnat tomu, co jsem zažil, když jsem byl v 6.
třídě v menším městě. To začaly dojíždět děti z okolních vesnických malotřídek - a ztratily se 2 roky malou násobilkou a pravopisem. U státnic aby se člověk bál zeptat na věci, které musel adept znát u přijímaček.

2. Když byl můj syn 16-letý (po osmičce ve 2. ročníku gymnázia), strávil půl roku na Secondary school v USA (ne soukromé, veřejné). Po návratu nebyl příliš sdílný, vyšlo z něho jen asi toto: Přechodem na gymnáziu jsme se my, co chceme něco vědět, zbavili jistých elementů, které rozvracely třídu a terorizovaly slabší. V Americe jdou s sebou dál na střední školu - zůstávají na stejné duševní úrovni, akorát jim přibylo fyzické síly (každou chvíli teče krev) a drzosti, takže jejich "působení" je účinnější.

Uznávám, že 18-letého maturanta - který by vysedávání v bance za přepážkou bral jako něco, co je pod jeho úroveň - je lépe zaměstnat na 3 roky, aby nezvlčel: až mu bude 21, už do banky rád nastoupí, a mezitím se něci třeba i naučil. Proč se ale se trápit s náročnou výukou magisterskou, když pro to nejsou předpoklady? Ztrácí se kontakt student-učitel, nejsou peníze na řádná praktická cvičení a pořádnou diplomku, a nikdo nemá čas si nic přečíst - jen nahrávku přednášky, prezentaci z ní, a příp. "handout" (a to jsme se ne tak dávno ošívali, že k čemu skripta, že?). Navíc, "ve vyspělých zemích" se dále křivě hledí na ty, co ve volném časse studují a neobsluhují v Macu, a tak se to přehání v tomto směru také u nás, i když vlastně nikdo školné neplatí.

Takže vyrábíme uměle prodlouženou pubertu, která se často přelévá i do doktorského studia: mládí je to zajisté bezstarostné, ale vzdělání je to pro kočku - navzdory tomu, že všichni budou mít diplom. Obávám se, že i Vaše články naznačují rovnítko mezi slovy "diplom" a "vzdělání"; rád bych se mýlil (nečetl jsem je všechny, a navíc před časem). Jakákoli diskuse však v dané chvíli nemá cenu, jsme-li vlečeni trendem, který jsme nespustili a nemůžeme nijak ovlivnit. Musíme se prát o studenty jakékoli kvality, aby škola přežila, a do 30. září stejně trneme, zda se přijatým také uráčí zapsat se. Jde jim o vzdělání, nebo o diplom?

Jednou jsem v Nizozemí přespával v jedné rodině: byt byl plný knih o umění a domácí paní věděla toho o kunsthistorii opravdu hodně. Věděla také, že by se tím neuživila, proto si po bakalaureátu udělala ještě kurs péče o seniory: jedno ji těší a má do toho vhled, druhé ji živí. My však ženeme všchny až po magistra a pak z nich stejně zůstane v oboru jen hrstka - hledají si dobře placené zaměstnání, kde by jim stačila i maturita - no a to vzdělání "zadarmo" postupně zapomínají.
30. 09. 2009 | 18:39

Miloslav Pouzar napsal(a):

Z dopisu prof. Markoše pro mě vyplývá jedna věc - přispůsobovat se trendu, který je nyní všude kolem nás nám může poskytnout taktickou výhodu posledního závodníka v peletonu řítícího se do propasti. Nakonec nás může těšit, že nejsme osamělí, až si nabijeme ústa. Strategické by naopak bylo vrátit vzdělání a výchově opravdovou hodnotu - tedy přestat si hrát na školu (základní, střední, vysokou) a opět začít vzdělávat a vychovávat. Jasně, že takový postoj není trendy, ale země, která by se ho dopustila by se nakonec ocitla v jasné strategické výhodě - někdo ty hejblátka jimiž jsme obklopeni bude muset udržovat v chodu a současní bakaláři se svými neznalostmi na to při nejlepší vůli nebudou stačit. Navíc je to v našem zájmu, až se naše nekvalitní práce v oblasti vzdělávání začne opravdu naplno projevovat, budeme staří a závislí na současných dětech, které sice nic moc neumí, ale zato jsou zvyklí na dost vysokou životní úroveň......
30. 09. 2009 | 21:12

jogín napsal(a):

Boj proti obecnému snižování laťky ve vzdělání opravdu vypadá beznadějně. Otázkou zůstáva, do jaké míry je ona nízká laťka a náhrada funkčnosti okecáváním projevem počínajícího úpadku atlantické civilizace, zahájeného postmodernizmem. Pokud se asijské státy nepřizpůsobí a také si nepořídí zbytečné roky na školách, budou mít ekonomickou výhodu- a efekty mávání diplomem ve sjednocené Evropě nikomu nepomůžou, evropská ekonomika bude smetena. Mám nepříjemný dojem, že produkce se už do Asie přestěhovala a kolem Atlantiku přebývají jen "skvělé" finanční služby, které nám budou platné jako na Islandu.
30. 09. 2009 | 23:37

Vladislav Raclavský napsal(a):

Od jednoho diskutujícího tady zazněla výzva, aby se učitelé medicíny vyjádřily ke klesající kvalitě studentů. Musím potvrdit, že je to pravda, pokles sice není strmý, ale zato setrvalý. Má dvě příčiny, které spolu souvisejí a je to hlavně odrazem atmosféry ve společnosti a jejího postoje k medicíně. Tenhle obor je možné studovat se dvěma různými motivacemi - etickou a peněžní/prestižní. Tak, jak klesá role morálky a stoupá role peněz ve společnosti, tak také kvantitativně klesá přitažlivost studia medicíny na úkor lukrativnějších oborů. Dobře to za několik posledních let vidím na srovnání studentů všeobecného a zubního lékařství. Když jsem studoval já a pak také učil na počátku 90. let, šli na zubní Ti, kteří se nedostali na všeobecné. Kdo byl zubař, jistě nebyl hloupý, ale v průměru tam určitý zřetelný kvantitativní rozdíl byl. Teď je to naopak a je to stále zřetelnější. Zuby tedy budeme mít spravené velmi dobře. Myslím že prostě jenom proto, že nemáme problém si za zářivý úsměv a ve strachu z bolesti připlatit. Za vážnější nemoci je nám líto 30 korun a podle toho to vypadá.
01. 10. 2009 | 10:56

ondrejsteffl napsal(a):

Cílem rozhodně nemůže být snižovat laťku, ale nastavit těch latěk i v rámci vysokoškolského studia i několik.

To je mnohem důležitější, než že stejný titul pak bude znamenat mnoho různých věcí - což platí ostatně už dnes.
01. 10. 2009 | 12:27

ondrejsteffl napsal(a):

poste.restante

„k poklesu úrovně "základních znalostí" reálně došlo. Nejmarkantnější je to právě v matematice a přírodních vědách… Zdroj: vstupní písemky pro první ročníky, které se obsahem v čase výrazně neliší.“
-- Ano naše výsledky také ukazují, že na úrovni maturanta v matematice k poklesu skutečně došlo, ale v českém jazyce se to za posledních 11 let nezměnilo a v angličtině zlepšilo. Nelze tedy mluvit o „poklesu úrovně "základních znalostí"“, ale jen o přesunu. Bylo by velmi zajímavé vědět, zda i vstupní písemky češtinářů mají klesající tendenci.

„Nelze přijmout stav, kdy vysoké školy nerozliší "elitu" od "občanstva".“ Pokud to myslíte tak, že uvnitř vysoké školy se to musí rozlišit, tak bezesporu. Řešením by také bylo, kdybychom zavedli tituly BcA., BcB., BcC. a MgrA., MgrB. a MgrC. Nakonec, vadilo by to?

„Ale je nepřijatelné, aby "nový bakalář" uměl a znal výrazně méně, nežli "starý maturant".“ S tím nemohu souhlasit, jsem si zcela jist, že maturant z roku 1930 někdy uměl a znal výrazně víc než dnešní PhD. Důležitý je vždy podíl v populaci a dnes jde např. na vysoké školy větší podíl, než v roce 1998 maturoval.
01. 10. 2009 | 12:43

Ladut napsal(a):

K inflaci titulu a cesky pristup lze videt i u osob, ktere maji dlouholetou praxi a jsou odborniky svych pozic avsak podle novych zakonu potrebuji VS diplom. Tim, ze potrebuji jen tento "papir", aby mohli dal delat vysoce kvalifikovanou praci vsak neumoznuji profesionalni pristup univerzit, ktere mnohdy samy chapou formalitu takoveho studia a neprehani to. V tomto pripade je to v poradku avsak to, ze si tuto zkusenost prenasi i do "bezneho" prezencniho studia uz je spatne. Sam jsem nedavno byl pritomen vyberoveho rizeni na misto socialniho pracovnika a to co univerzity chrli je opravdu ostuda. Nakonec jsme vybrali muze s VOS a udelali jsme dobre.
02. 10. 2009 | 12:44

Samuel Zajíček napsal(a):

ondrejsteffl:

"Ten komu jde o vzdělání a ne známky, tomu to bude jedno. Takových studentů je pořád ještě dost (mám k tomu i data), bohužel jsou hrozně rozptýleni."
Nevim presne, cemu rikate "bohuzel jsou hrozne rozptyleni". Pokud vyrazem "rozptyleni" minite, ze neexistuji elitni VS a ze tito lide jsou zamichani mezi oportunisty, a onim "bohuzel" vyjadrujete nazor, ze by meli byt agregovani, tak nevidim efektivni rozdil mezi nasimi cili: tedy agregovat a ucit rozdilne.

"No neříkejte mi, že na třeba na oboru všeobecná psychologie jsou stejné podmínky na všech fakultách, kde se učí…"
Tim se dostavame k tomu, ze si musime ujasnit, zda se bavime o vnitrni (vnitrofakultni) diferenciaci nebo diferenciaci mezifakultni. Za nerealistickou povazuji pouze diferenciaci vnitrni (vic k tomu jeste napisu). Diferenciaci mezifakultni naopak povazuji za jedine mozne reseni, ovsem uvedomuji si ty problemy, o kterych jsme se uz bavili.

"Rozumím ale tomu, že AK je v tuto chvíli velkou brzdou."
Ano. Jak BK, tak navrh novely z pera UK pocita s tim, ze by se mely akreditovat cele oblasti, a v nich uz by bylo na jednotlivych skolach, jake obory vypise (v soucasne dobe se akredituji programy - nikoli obory, jak je casto mylne uvadeno - nicmene soucasti akreditace je soupis oboru, takze vypsani noveho oboru znamena zmenu akreditace programu). Ja bych navic doporucoval, aby se oblasti akreditovaly na nekolika urovnich, pricemz "vyzkumny" typ akreditace by umoznoval realizovat libovolne obory v ramci oblasti, "profesni" typ pouze profesne zamerene obory, "vzdelavaci" treba spise interdisciplinarni siroke obory, atd.

"Jen takový nápad: Co kdyby stát řekl třeba, že dá 25 % rozpočtu na univerzitní výzkumné, 40 % na vzdělávací VŠ a 35 % na profesně orientované."
Po reflexi Kafemlejnku se domnivam, ze veskere hry tohoto typu konci katastroficky. Ale treba by to slo udelat rozumne, ackoli tomu moc neverim. V kazdem pripade to dava jeste vetsi moc do rukou ministerstva, coz je velmi nebezpecne.

Zaroven bych chtel upozornit, ze jednotkou "urovne" alespon zprvu nemuze byt univerzita ani obor, musi ji byt fakulta. Univerzita, zvlaste typu UK, je prilis diverzifikovana a srovnavat uroven FHS a MFF je nesmyslne, a dokonce minim ani zadouci.
Obor naproti tomu je prilis jemne rozliseni, ktere malokdo zvlada - i Vy ve statistikach koneckoncu mluvite o FF, nikoli o "filosofii" nebo "kulturologii" (proto ne dif. vnitrni).

Pokud ma dojit k diferenciaci, domnivam se proto, ze by mela byt mezi fakultami - a ted ze fakulta si ma vybirat, zda bude vyzkumnou, vzdelavaci nebo profesni, nikoli primarne VS (ktera by se tim omezovala na obe strany - na jedne strane by se UK musela zbavovat nekterych fakult, na druhe treba JCU by musela transformovat PrF ze spickove vyzkumne na vzdelavaci).
02. 10. 2009 | 15:44

ondrejsteffl napsal(a):

Samuel Zajíček

Já proti vnější diferenciaci vůbec nic nemám, asi by to bylo dobré řešení. Jen je v nedohlednu. A tak volám po vnitřní, kterou si mnohé fakulty, programy, obory mohou udělat samy a hned, pravda ne všichni, obor s 20 studenty těžko.
02. 10. 2009 | 16:08

pepa napsal(a):

Takzvané vysokoškolské vzdělání pro všechny je módní záležitost. Dosažená úroveň průměrného absolventa není vyšší než u dřívějšího středoškoláka, jen to trvá déle a stojí to více peněz. Kteří lidé a instituce z toho profitují, to je zřejmé. Po zavedení plateb za studium bychom se nejspíš divili, jak by se chování potenciálních "konzumentů" změnilo.
02. 10. 2009 | 18:22

LS napsal(a):

Přejmenujme VŠ na sociální ústavy a je po problému.
Raději se však zamysleme, kde problémy pramení. Podle mých zkušeností je to dost účinná cesta.
Myslím, že důvody stavu někde jsou.
Zdravím. L. S.
p. s.: obecná vzdělanost je katastrofální. Za svoji osobu jsem konsternován bakaláři, kteří neumí y vers x.
05. 10. 2009 | 09:13

Nina.Pavelčikova napsal(a):

Názor na odborníky s 5letou zkušeností neodpovídá dnešnímu systému funkcí na VŠ, přednášet by měli absolventi Ph.D. kteří k tomu mají všechny předpoklady.
Problém elity přece dnes jasně řeší doktorské studium, každý jej může absolvovat interně či externě. Na naší Uni k tomu vlastní elitu vychováváme a přijímáme i cizí.
Úroveň bakalářského studia samozřejmě není nic moc, ale u nás jsou nastaveny požadavky na bakalářskou SZZ tak, aby se na NMS hlásilo maximálně cca 15-20 % studentů, ostatním dáme taktně najevo, že na více nemají.
Berte tojako návrhy řešení, zatím nemám na víc čas.
Matka představená
06. 10. 2009 | 16:58

Miroslav Pivoda napsal(a):

Možná, že by vás mohlo zaujmout i toto téma. Viz:
http://www.miroslav-pivoda....
20. 10. 2009 | 13:57

www.tcm quality.com napsal(a):

Takzvané vysokoškolské vzdělání pro všechny je módní záležitost.
10. 12. 2009 | 20:36

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl: Drahý pane doktore,
ač se to možná nezdá, mám rád stručnost. Rekapitulace: Přijde mi, že Váš nejzásadnější požadavke se týká "humánního_" zacházení s občanstvem. Je to podobné jako u pana Vaculíka. Bohužel se to míjí s realitou. S výjimkou několika fakult, zvláště technických, kde jsou studenti bez milosti vyhazováni na konci prvního či druhého ročníku, se se studenty z řad občanstva zachází slušně. Asi Vás to udiví, ale třeba na nejrozšířenějším typu školy, tj. ekonomikcé, je několik málo "náročných" předmětů a u dalších se člověk dostane i k jisté zábavě.

Navrhujete různé verze předmětů a různé verze titulů typu BcA. až BcE. Nevím, kolik znalostí psychologie z pedagogického minima to vyžaduje, aby si člověk uvědomil, že nedílnou složkou miotivace ke studiu a k získání titulu je vyrovnat se druhým, potažmo získat nad nimi konkurenční výhodu. Jak asi v této souvislosti budou působit odstupňované tituly?

Ale zpět k předmětům. Nevím, jak je možné, že jste nepocítil za svou bohatou pedagogickou praxi pocit nemožnosti někoho něco naučit. Jiní o tom píšou celé knihy. Můžete se zeptat pana prof. Hořejšího, co by kupř. řekl k následujícímu. Já přidávám své subjektivní laické stanovisko:
imunologie pro imunology --- určitě;
imunologie pro lékaře, imunologie pro biology --- zajisté;
imunologie pro geology, pro kartografy ---snad;
imunologie pro básníky, pro rybáře --- stěží;
imunologie pro nevzdělané blbce --- setkání se s touto nemožností v masovém měřítku. Samozřejmě, že poslední předmět by se nazýval jinak - např. obecná imunologie. :-))

Tedy, existuje zde nějaká mez, kde se pedagogická transformace předmětu mění z deformace na parodii. Učitel z toho může mít frustraci nebo srandu (když je konfrontován s institucionálním rámcem, který nezmění) a tato část občanstava estetický požitek. Imunoglobulin E - vtip, imunoglobulin G - nesmírná sranda... co třeba napsat esej nebo řečnit o imunoglobulinu F? Studenti ocení rétoriku a dramatické podání.
16. 12. 2009 | 12:56

replica watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
03. 03. 2010 | 07:26

replica watches napsal(a):

Best wishes for this year.
03. 03. 2010 | 07:27

replica watches napsal(a):

Whoa! I am looking forward for the next updates of your awesome worship. It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
03. 03. 2010 | 07:28

panerai watches napsal(a):

That what you say help me greatly. Many thanks.
08. 03. 2010 | 09:27

rolex watches napsal(a):

Through the article, I think the owner must be a very wise person
08. 03. 2010 | 09:28

tag heuer link napsal(a):

Good recommended website.
12. 03. 2010 | 08:19

tag heuer monaco napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship. It would be great if you have other great things just like this. I really love it. Thanks!
12. 03. 2010 | 08:21

Free Ringback Tones napsal(a):

good posting ,i like it thanks you very much for youf information
17. 03. 2010 | 07:59

cartier cpcp napsal(a):

It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
24. 03. 2010 | 06:21

cartier love napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
27. 03. 2010 | 06:44

replica tag heuer napsal(a):

Interesting thing!
Good recommended website.
just want to add a comment
30. 03. 2010 | 06:20

Links of London store napsal(a):

I ran all the way to the main gate, and then I waited a second till I got my breath. I have no wind, if you want to know the truth. I'm quite a heavy smoker, for one thing--that is, I used to be. They made me cut it out.
31. 03. 2010 | 16:32

omega watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
13. 04. 2010 | 09:51

Karel Klepouch napsal(a):

Vysoká škola Pepy Truhlíka = náš cíl :-))))
Pane redaktore, o Vaší inteligenci jsem si nikdy nedělal přehnané naděje. Váš článek míchá dohromady nejen vzdělávání s byznysem a schopnosti s bohatstvím. Věřte, že Evropa zatím ještě bohudík není Amerika a koupit si sice můžete titul, ale ne vzdělání a schopnosti. Ostsně koupě titulu je nemýlím-li se otázka Vaše i Vaší rodiny, že. Ostatně nic nvého. Dříve s kupovaly tituly šlechtické, dnes akademické :-)
Článek je nejlepším důkazem toho, co říkal můj děd: "Vůl zůstane volem, i když mu navlíkneš zlatech chomout"
24. 08. 2010 | 15:52

p90x Workout DVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 08:35

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 08:40

LopezTamika napsal(a):

freelance writer
24. 12. 2011 | 04:54

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy