Na otázky odpovídají děkani pedagogických fakult a Ondřej Šteffl. Pětidílný seriál je původně určen hlavně budoucím učitelům, ale porovnání různých názorů je zajímavé i ne jen pro ně.

Se souhlasem převzato z webu studentů Pedagogické fakulty v Praze pedak.cz.

Otázky pokládal MUDr. Josef Fontana, celý projekt realizovala Eliška Kryčerová

První část. Druhá část. Třetí část.

OTÁZKA: V poslední době se hodně hovoří o vnímání českého školství jako jednotného fenoménu – tzn. od mateřské po vysokou školu. Jaký je váš názor v této věci a jak důležité je právě školství vnímat takto jednotně?


MICHAL NEDĚLKA, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Školství znamená výchovu a vzdělávání, a to na každém stupni. Jistě, podíl výchovy a vzdělávání je na různých stupních různý, vzdělávání navíc na vyšších stupních intenzivněji prostupuje věda, ale působení výchovné nelze pomíjet. Tím samozřejmě nemyslím nějaké nudné mentorování.


ONDŘEJ ŠTEFFL, zakladatel společnosti Scio, zakladatel první soukromé školy v Československu a zakladatel Scioškol
Já nevím, hodně hovoří, já něco takového slyším od vás prvně. Ale když se ptáte, tak myslím, že spíš ne. Od první třídy ke státnicím je to 18 let, čili ode dneška by to byl rok 2034. Nikdo nemá ponětí, co bude v roce 2034, jediné jisté je, že Svět bude jiný než dnes. Jak chcete v takto proměnlivém prostředí vnímat jako celek něco, co trvá osmnáct let.

V českém školství není zvykem pracovat s časem, jako by svět stál. Ve školách učíme děti věci, které se zdají potřebné dnes, připravujeme učitele do dnešních škol. Ale než jsme s tím hotovi, svět je jinde. V RVP pro základní školy máme pořád mezi očekávanými výstupy: Nahraje vzkaz do záznamníku. A vědci také zjistili, že ve stélce lišejníku jsou ty organizmy tři.


PAVEL DOULÍK, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v
Ústí nad Labem
Pokud bych byl hokejista, odpovím: Tak určitě. Většina lidí dnes projde všemi segmenty školství a jsou tak ovlivněni všemi stupni. Nelze hovořit o tom, zda je důležitější práce učitelky v mateřské škole, učitele fyziky na gymnáziu, nebo docenta katedry pedagogiky. Jsou to osobnosti, které české školství budují. A musím říct, že české školství přes všechno není špatné. Proto je v určitých oblastech ten holistický pohled na školství třeba.


JIŘÍ NĚMEC, děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Omlouvám se, ale nevím přesně, co rozumíte pod pojmem jednotného fenoménu. Každá část má svá specifika, která dohromady vytváří tzv. školský systém daného státu. Prostupnost a dostupnost tohoto systému bez velkých bariér je pak základem pro rovný přístup ke vzdělání.


FRANTIŠEK VANÍČEK, děkan Pedagogické fakulty v Hradci Králové
Jedná se skutečně o ucelený vzdělávací systém. Ale v něm by na prvním místě měly být především PdF, protože bez nich nebude mít časem na školách nižšího typu kdo učit. Proto znovu apeluji na politickou reprezentaci, udělejme společně něco s problémem podfinancovanosti PdF v naší zemi. Začíná být doslova pět minut po dvanácté. Školství je skutečně nutné vnímat jednotně.


--------------------------

OTÁZKA: Jak moc důležité je podle vás participovat na aktivitách nad rámec studia? Mám na mysli spolkovou činnost, studentské summity aj.? Není právě tento aspekt rozhodující při výběru zaměstnání a následném uplatnění?


MICHAL NEDĚLKA, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Tyto činnosti mají podle mě mimořádný význam. Studentské spolky totiž alespoň podle mé zkušenosti nejsou sdruženími pro ubíjení volného času. Studenti v nich jsou aktivní odborně, uplatňují tedy své odborné vědomosti a dovednosti a pro potřeby spolkové činnosti zde uplatňují i znalosti a dovednosti další. Takže spolková činnost je v podstatě syntézou nejrůzněji získaných kompetencí uplatňovaných zcela přirozeně jako například v běžné pedagogické práci. A je to činnost pro druhé lidi, tedy užitečná. Takže pokud jsou zkušenosti získané ve spolkovém životě motivem k práci pro druhé, například k práci pro žáky a s žáky, lze to jen uvítat. Ovšem na to, jak to se spolkovým životem a s motivací k povolání skutečně je, by bylo nejlepší zeptat se přímo studentů, kteří jsou v takových spolcích činní.


ONDŘEJ ŠTEFFL, zakladatel společnosti Scio, zakladatel první soukromé školy v Československu a zakladatel Scioškol
To hodně záleží, kde se chcete uplatnit. V Googlu je vzdělání přestalo zajímat. Upřímně řečeno, pan děkan to nerad uslyší, ale i pro mě je při výběru průvodců pro Scioškolu lepším signálem, že někdo pracoval jako vedoucí ve Skautu, než že absolvoval pedagogickou fakultu.

Počítačové hry (samozřejmě jen některé) nejen že vzdělávají, a často lépe než škola, ale staly si formou osvědčování kvalit, a to dokonce i pro pracovní trh. Hewlet-Packard a Yahoo začali cíleně oslovovat gildmastery (leadery skupin) ve hře World of Warcrfat (WoW) jako kandidáty na vedoucí manažerské pozice. Tento způsob výběru pracovníků je už tak častý, že ho na Harvardu začali vědecky zkoumat. Když budete chtít do Yahoo, tak je lepší hrát počítačové hry, než chodit do školy.


JIŘÍ NĚMEC, děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Bezesporu ano. Vždy jsem se snažil podporovat aktivní studenty a sám jsem jím snad i byl. Oblast volného času je v mnohém klíčová pro rozvoj budoucích profesních kompetencí, často se naučíme to, co v oblasti formálního vzdělávání postrádáme a co ani není jeho primárním cílem. Navíc se to učíme, aniž bychom si to uvědomovali. Studentská hnutí jsou též základem zdravé občanské společnosti. V životě každé instituce to pak znamená více dynamiky, kulturního a společenského života a též sociální a osobnostní rozvoj lidí i celé instituce.


PAVEL DOULÍK, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v
Ústí nad Labem
Přijde mi, že na těchto aktivitách v současné době studenti někdy participují více, než na samotném studiu. Pokud jsou smysluplné (workshopy, grantová činnost, akce pro veřejnost), pak je to v pořádku. Ale znáte to: mnoho psů, zajícova smrt. Primární by mělo být vždy studium a to také podle mě nejvíce ovlivní budoucí uplatnění absolventa.


FRANTIŠEK VANÍČEK, děkan Pedagogické fakulty v Hradci Králové
Podpora těchto aktivit je velice důležitá. A tak se o to i na naší fakultě a celé univerzitě snažíme. Musíme vychovávat osobnosti v celém jejím spektru. Proto je třeba podporovat všechny aktivity studentské části akademické obce. Navíc je nutné dbát na vzájemné propojení jak studentské tak akademické části akademické obce. Vždyť především na této interakci je založen princip akademického prostředí