Kočkopes státní maturity

02. 06. 2010 | 12:18
Přečteno 20401 krát
Debatám o státní maturitě se snažím vyhnout, ale marně. I přesto, že pozornost, která se tomuto tématu věnuje, mnohonásobně převyšuje jeho význam a že v českém školství jsou daleko důležitější témata.



Proč o tom tedy psát? Protože bych rád vysvětlil něco, čemu z povahy své práce rozumím, ale většina diskutujících si toho vůbec nevšímá. A přitom jde o hlavní příčinu a samotnou podstatu většiny koncepčních problémů státní maturity.

kočkopes
kočkopes

Koncepce je taková, že státní maturita má sledovat dva cíle: certifikovat žáka, že splnil požadavky státu na udělení maturity, a současně má být „vstupenkou na vysokou školu“.

Domníváte se, že je možné podle této koncepce vytvořit kvalitní zkoušku?




Ačkoliv se na první pohled může zdát, že je to efektivní využití jedné zkoušky k dvěma cílům, při bližším pohledu se ukazuje, že je to nemožné. Maturita má totiž být naráz něčím určitým, a zároveň také něčím úplně jiným. Státní maturita má být typickým kočkopsem.

Současná maturita jako certifikace

Při „certifikaci“ jde o ověření toho, že maturant splnil určité požadavky. Požadavky předem dané a vzhledem k všeobecné platnosti také požadavky pro všechny stejné. Argument pro zavedení státní maturity ostatně vychází ze zkušenosti, že tyto požadavky se za poslední roky zcela rozrůznily a jsou na každé škole jiné a často svoji úrovní dramaticky odlišné.

Maturita jako certifikační zkouška by tedy měla především ověřit, zda maturant splnil státem stanovené požadavky. To je jasné a logické. Z tohoto hlediska je maturita podobná státnicím, atestacím lékařů, advokátským, makléřským či soudcovským zkouškám, zkoušce nutné k získání řidičského oprávnění. Takové zkoušky mají dva základní společné znaky:


  1. Výsledek účastníka zkoušky závisí na samotné zkoušce, kritéria splnění jsou „uvnitř“ zkoušky. Nijak nezávisí na výsledku ostatních zkoušených! Těžko si představit, že by při zkouškách na řidičák bylo stanoveno, že projít může nejvíc 80% účastníků (kritérium je jasné, 43 bodů z 50 možných), nebo že by u atestací vyhodili desátého zkoušeného jen proto, že 9 předchozích uspělo anebo ještě hůře, udělili právo soudit poslednímu uchazeči, protože všichni předchozí neuspěli.

  2. Zkouška má definovaný obsah a ověřuje jeho splnění ve všech složkách. U maturity obsah  musí odpovídat předchozí výuce na střední škole. Otázky ve zkoušce (ať už jde o test, písemnou či ústní zkoušku) jsou voleny tak, že uchazeč je musí umět zodpovědět buď všechny (atestace, advokátské zkoušky) nebo jejich naprostou většinu (řidičák). Je jasné, že u zkoušky  nemůže uspět lékař, který neví, co odlišuje meningitidu od angíny, ani právník, který nezná trestní řád, a to ani v případě, že znají vše ostatní. Pokud má zkouška formu testu, zpravidla se vyžaduje správné zodpovězení nejméně 80 % otázek, nevadí, když má mnoho testovaných celý test úplně správně.


Takové zkoušky se nazývají ověřovací, nebo též CR testy (viz např. http://www.scio.cz/tvorba_testu/teorie_testu/vykon.asp nebo http://en.wikipedia.org/wiki/Criterion-referenced_test  ).

Současná maturita takovou certifikační zkouškou v principu je. Hlavní problém současné podoby je, že kritéria pro zkoušku stanoví každá škola nezávisle a tedy nutně velmi různě. Tento problém však zároveň může být i výhodou: kritéria mohou být přizpůsobena možnostem žáků, kteří na škole studují, tedy vysoká ba i velmi vysoká laťka může být tam, kde jsou vybraní žáci, a naopak nižší, kde žáci ke splnění vysokých požadavků nemají předpoklady.

Státní maturita jako certifikace

Může být státní maturita (jak je koncipována) takovou certifikační zkouškou? Nemůže!

A.  Kritérium úspěšnosti (tzv. cut-score), tedy procento úloh, které musí úspěšný maturant správně vyřešit, není nezávislé. Dosud nebylo stanoveno, a to je samo o sobě zarážející a u standardního CR testu zcela neobvyklé. To vzbuzuje otázku, jak se vlastně maturitní testy sestavují? Jsou vybírány úlohy podle předem daných nezávislých kritérií (co musí maturant umět), a nebo tak aby nějak (asi politicky) dané množství maturantů uspělo?

Mnohem podstatnější však je, že se předpokládá úprava kritérií až po proběhlých maturitách. V poslanecké sněmově leží návrh změny zákona, který má ministrovi školství umožnit snížit kritérium úspěšnosti (cut-score) v případě, že by příliš mnoho žáků u zkoušky neuspělo.

B.    Kritérium bude stanoveno velice nízko. Mluví se o 30 %, ale i kdyby to bylo 40 %, je to velmi podivná certifikační (ověřovací) zkouška. Z předchozího bodu pak vyplývá, že úlohy v testech ve státní maturitě nejsou postaveny tak, že je maturant musí  umět vyřešit všechny nebo většinu. Jde mnohem spíše o úlohy vhodné pro srovnávací (NR-test), jehož charakteristice se věnujeme níže. Hranice úspěšnosti kolem 30 % snadno povede k tomu, že maturant například v matematice uspěje, když zvládne jen malou část učiva (tu procenta, tu trojčlenku, tu lineární funkce atd.). Výsledkem bude, že takto postavená certifikační zkouška nic konkrétního neověří. A pak nezapomeňme na další aspekt takového nastavení státních maturit: budou tu studenti gymnázií, kteří by maturitu zvládli už třeba ve druhém ročníku, a pak učni, pro které bude dost nedostižnou metou.

K jakým deformacím vzdělávacího systému vede, když se typická CR zkouška dostane pod vnější tlak podílu úspěšných? Tedy když bude maturita závislá na tom, kde ministerstvo (podle „politické únosnosti“) stanoví její cut-score? To můžeme vidět na vysokých školách. Ty jsou „odměňovány“ za studenty, kteří úspěšně studují. Učitelé pak mají „kvóty“, kolik studentů smějí vyhodit od zkoušky... Panuje všeobecná shoda, že to je jedna z hlavních příčin klesající úrovně studia na vysokých školách.

Současná maturita jako vstupenka na vysokou školu

Přijímání na vysokou školu má zcela jiné parametry než certifikace. Nejde o ověření toho, jak žáci zvládli studium na střední škole, jde o porovnání jejich předpokladů pro studium. A to je podstatný rozdíl.

Cílem maturity jako kritéria pro vstup na vysokou školu tedy nutně musí být maturanty co nejlépe rozdělit na dlouhé škále (cílem maturanta je pak dosáhnout lepšího výsledku než ostatní).

Maturita jako vstupenka na vysokou školu má tedy suplovat přijímací zkoušky a měla by tedy s nimi mít shodné kvality:


  1. Výsledek účastníka, tedy přijetí na vybranou vysokou školu, závisí především na vnějším kritériu (na výsledku ostatních a počtu volných míst). Jaké je třeba dosáhnout úrovně, to není předem známo. Navíc je takových „kritérií“ celá řada a jsou různá na různých oborech, fakultách, vysokých školách.

  2. Obsah zkoušky nemusí odpovídat předchozí výuce na střední škole. Otázky ve zkoušce (ať už jde o test, písemnou či ústní zkoušku) jsou voleny tak, aby rozlišily uchazeče, kteří umí správně odpovědět, od těch, kteří to neumí. Proto se kladou otázky těžké i lehké. Pokud má zkouška formu testu, má být sestaven tak, aby v průměru uchazeči správně odpověděli 50 % úloh, aby bylo jen málo těch na úplném okraji, zejména těch stoprocentně úspěšných.


Takové zkoušky se nazývají srovnávací, zkoušky relativního výkonu, nebo též NR testy (viz http://www.scio.cz/tvorba_testu/teorie_testu/vykon.asp nebo http://en.wikipedia.org/wiki/Norm-referenced_test ).

Současná maturita vstupenkou na vysokou školu bývala, ale už není. Dříve (ještě v 90. letech) tak byla využívána, ale poté, co se její úroveň příliš rozrůznila, od této praxe vysoké školy ustoupily. Argumentem pro státní maturitu se tak vlastně stal návrat ke staré praxi. Pro ministerstvo školství je však daleko důležitější to, aby maturanti měli motivaci dosáhnout při maturitě lepšího než jen jakéhokoliv dostatečného výsledku. Proto tolik usiluje o spolupráci s VŠ a proto má být certifikační test (CR test) zároveň testem srovnávacím (NR testem).

Státní maturita jako vstupenka na vysokou školu

Znovu stejná otázka, jen v jiné souvislosti. Může být státní maturita (jak je koncipována) takovou vstupenkou na vysokou školu? Nemůže!

A.  Kritérium úspěšnosti (hranice přijetí) je na různých fakultách velmi různé, na některé fakulty (např. práva) je přijat zhruba každý desátý uchazeč, ale již uchazeči o takové fakulty jsou předvybraní (z 85 % jsou to gymnazisté), přijato je tedy zhruba jen kolem 3 % nejlepších. Zkoušku, která by dobře rozlišovala mezi 3 % nejlepší a současně byla vhodná i pro maturanty na té horší straně (pro žáky učilišť) vytvořit nelze. Dvě úrovně státní maturity, které tento problém měly řešit, ho neřeší. Zkušenost ze Slovenska (po pěti letech pouze jediná fakulta vybírá výhradně podle státní maturity) ukazuje, že fakulty se nechtějí vyrovnávat s dvěma různými škálami. Nevědí totiž, zda přijmout raději uchazeče, který má 40 bodů ve vyšší úrovni, nebo toho, který má 60 bodů v základní úrovni? To na Slovensku vedlo po pěti letech existence státní maturity ke zrušení více úrovní zkoušek (s výjimkou cizího jazyka).

B.    Obsahové požadavky fakult na kvality uchazečů jsou velmi různé a mnohdy přesahují rámec střední školy. Tomu státní maturita, která nutně musí odrážet obsah výuky v hranicích daných pro střední školy, nemůže vyhovět. Nehledě na to, že uchazeč, a je mnoho takových, kteří se hlásí na obory s odlišnými požadavky, by musel skládat státní maturitu třeba i z osmi předmětů.

C.  Očekávaný zájem vysokých škol o využití maturity se nekoná nejen proto, že celá akce svým průběhem vyvolala jejich nedůvěru, ale také z čistě věcných důvodů. Mnohé vysoké školy (zejména techniky) dnes spíše studenty shánějí, než aby je přijímacími zkouškami selektovaly. Ty nepochybně nebudou klást uchazečům další překážky, např. v požadavku povinné maturity z matematiky (to ostatně mohly udělat už dnes, a neudělaly). Pro fakulty na druhé straně spektra (práva, sociální vědy) s ohromnými převisy poptávky, pak zase nebude státní maturita dost náročná (viz ad A), aby podle ní mohly vybírat.

.

Kočkopes není řešení

Termín kočkopes použila v souvislosti se státní maturitou jedna z odborných pracovnic NÚCEM (slovenský Cermat). Odborní pracovníci na Slovensku jsou si po pěti letech neustálých koncepčních změn ve státních maturitách již plně vědomi, že jedna zkouška nemůže plnit dva zcela odlišné cíle. A další podstatná změna je plánována na rok 2013...

Změnili jste po přečtení článku až k tomuto bodu názor na možnost naplnění dvou různých cílů maturitní zkoušky?




Je možné celou situaci nějak řešit? Ano. Ale jedině tak, že se k oběma sledovaným cílům připraví jiná zkouška. Tomu se budu věnovat v dalším blogu.

A poznámka na konec. Vůbec jsem se v tomto blogu nevěnoval současnému logistickému a „finančnímu“ pojetí státní maturity. To je totiž, abych tak řekl, mimo jakoukoliv diskusi. A neřešil jsem také děsivý nápad, že navíc k tomu všemu by se státní maturita měla stát „bičem“ na učitele, jak to ve svém volebním programu navrhují VV: „Zvýšíme platy učitelů o 5 tisíc korun, ovšem za podmínky zavedení srovnávacích zkoušek na ZŠ (na konci 5. a 9. ročníku) a státních maturit na SŠ.“ To pak vzniká kočkopes, ale s tělem hada.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy