Testy PISA jsou jistě užitečné, ale zdaleka, zdaleka neměří všechno. To by byl stejný omyl jako si myslet, že kvalitu auta poznáme podle tachometru.
Kdyby jediné, co umíme změřit u auta a někde o tom napsat, byla nejvyšší rychlost, byly by za chvíli silnice plné rychlých, kouřících, nebrzdících a nepohodlných aut. Naštěstí u aut kromě maximální rychlosti známe třeba zrychlení a výkon, ale také brzdnou dráhu, spotřebu, množství vypouštěného CO2, velikost zavazadlového prostoru, spolehlivost (žebříček TUV), počet airbagů, cenu atd., atd. a všechno to umíme pěkně vyjádřit číslem a porovnat.
Auta jsou dnes složitá, ale pokud si někdo představuje, že vzdělání je jednodušší, mýlí se. Je to vidět i z toho, že vzdělání zatím prakticky vůbec neumíme popsat čísly. Snad umíme vyčíslit něco jako je u auta cena či spotřeba (náklady), ale co se týká kvality, vlastně jediné, co máme, jsou testy. A jediné, o čem se dnes píše, jsou výsledky testů PISA.
PISA má dobré testy
Testy PISA jsou jistě kvalitní. Jsou nejméně o dvě třídy lepší, než testy třeba ve státní maturitě. PISA se snaží zkoumat gramotnosti, zda děti umějí to, co skutečně budou v životě potřebovat, nejen zda si pamatují slova, pojmy, vzorečky a nacvičené postupy, ale jak je umí použít. Ale stejně je to málo. Je omyl si myslet, že když víme, kolik bodů mají naši žáci v testech PISA, tak že už také víme, jaká je kvalita našeho školství. Celé vzdělání se žádnými testy změřit nedá, testy postihnou jen docela malý kousek. Věřte mi, já se testováním živím.
Pracovat eticky nebo matematická gramotnost
I v
analýze našeho Ministerstva průmyslu obchodu se píše: Zaměstnavatelé preferují následující kompetence: mezilidské vztahy či umění jednat s lidmi, praktické dovednosti a znalost praxe, schopnost prezentace a sebe prezentace, komunikační schopnosti, samostatnost, loajalita k zaměstnavateli, schopnost řešit stresové situace, empatie. Já mám sice k analýze MPO spoustu výhrad, ale s tímhle lze souhlasit. Ale víme o tom něco určitého, tedy kromě toho, že to zaměstnavatelé chtějí a absolventi to moc neumějí? Víme třeba, které školy či učitelé takové věci rozvíjejí? Zajímáme se o to?
Něco podobného se píše i v dokumentu
Učící se společnost - tam je kromě dalšího ještě např.
kreativita a přetváření kreativity v činy; kritické myšlení a kladení správných otázek; snaha pochopit stanoviska ostatních a porozumět problému v jeho celistvosti; dovednost pracovat eticky, být pevně ukotven ve své vlastní společnosti a ve světě jako celku.
Těžko říci, zda se čeští žáci za posledních deset let zlepšili třeba ve snaze pochopit stanoviska ostatních a zda v tom, jak pracují eticky, jsou před Kazachstánem nebo za ním. Rád bych to věděl. Je to důležitější než matematická gramotnost. Proto bych byl taky rád, aby o tom učitelé ve školách přemýšleli a věnovali se tomu. Ale čísla nemám a bojím se, že klesáme za Kazachstán.
Co se nedá měřit, to se nedá řídit(?)
Čísla jsou jen z PISA, a tak se řeší PISA. Snad je to tím, že ekonomové, kteří mají hlavní slovo, jsou na čísla zvyklí a neumějí řídit nic, co se nedá měřit. V žádné vládě ve světě není moc lidí, kteří rozumí vzdělávání, v některých zemích dokonce není nikdo. A tak se celý svět teď požene za zlepšováním výsledků v PISA. A ty se určitě zlepší…Auta budou rychlejší. Možná by se ale někdo měl podívat, jestli taky brzdí.
* * *
Vzácným učitelům
Tento blog je věnován všem těm vzácným učitelům a ředitelům škol, kteří vědí, že test může být dobrý a jeho výsledek zajímavý a užitečný, ale že děti budou v životě potřebovat i jiné věci, než jen vyplňovat testy. A něco proto dělají, i když to po nich vlastně nikdo nechce a nikdo jim v tom nepomůže.