Až bude truhlář bakalář

01. 09. 2012 | 17:31
Přečteno 28296 krát
I průměrně nadané děti dnes mají maturitu a vystudují vysokou školu. A to je správně. Problém je, co studují a k čemu jim to bude.

„Mládí ke strojům!“, tak nějak by patrně znělo heslo ve zkratce vystihující způsob, jakým o vzdělávání přemýšlel minulý ministr školství Josef Dobeš. Byla to docela zásadní změna kurzu: po většinu polistopadové éry jsme spíš doháněli západní Evropu, kde na vysokých školách studovalo podstatně víc mladých lidí než u nás. Když pak počet vysokoškoláků vystoupal na šedesát procent populačního ročníku, rozšířil se názor, že by bylo vlastně lepší vzít zpátečku. Prý moc lidí studuje, zato odborná učiliště zejí prázdnotou. Tažení proti masovosti vysokých škol ani proti „příliš početným“ všeobecným gymnáziím ale neprospěje nikomu. Snad kromě montoven, kterým schází levná pracovní síla.

Ptala se Kristýna Balajová, redaktorka týdeníku Euro.


Nesdílíte většinový názor, že na vysokých školách studuje moc lidí. Kde tedy hledat příčiny úpadku vysokoškolského vzdělání, a to především na těch školách, kam se může každý přihlásit? Případů opsaných diplomek a titulů „za nic“ je stále víc...

Rozhodně nemůžeme všechno svést na prostý fakt, že se mladí lidé dnes snaží vzdělávat co nejdéle. To můžeme jedině schvalovat a podporovat, je to ostatně v zájmu nejen těch mladých lidí, ale také celé společnosti. Každý, kdo má dnes všech pět pohromadě, ví, že musí mít minimálně maturitu. Dlouho studovat problém není, ale vzdělat se opravdu dobře je minimálně v některých oborech téměř nemožné. Máme totiž naprosto nevídanou strukturu vysokého školství. Jednak v tom smyslu, že po bakalářském stupni u nás pokračuje v magisterském studiu téměř osmdesát tři procent bakalářů. To je extrémně vysoký počet, nikde jinde tomu tak není. Druhá za námi je Kanada, kde je to někde kolem čtyřicet procent, takže o polovinu méně! A hlavně tu na rozdíl od ostatních západních zemí tu zatím prakticky neexistují profesní tříleté bakalářské obory. Ne každý musí studovat ekonomii nebo marketing, spousta lidí by si raději vybrala třeba tříletý obor truhlář nebo elektrikář, kdyby bylo možné studovat je po maturitě a zakončit bakalářským titulem. Člověk, který by takovým studiem prošel, by uměl pracovat se dřevem, uměl by ale taky anglicky a uměl by si sám organizovat svoji truhlárnu a třeba vyvážet do zahraničí. Takovou možnost ale u nás nemáme. A to hlavně ke škodě těch, kdo křičí, že nemáme dost řemeslníků nebo kvalifikovaných dělníků pro průmysl.


Možná je pro většinu lidí v téhle společnosti těžké pochopit, proč truhlář potřebuje bakalářský titul.

Ano, mnozí lidé mají pocit, že vysoká škola musí být to samé, co byla za jejich mladých let. Stejně tak jako maturita musí být stejná, jak ji znali oni. Ale proč? Dnes máme mobily a ne pevnou linku, ale pořád je to telefon. Maturita i vysoká škola dnes může vypadat úplně jinak, a pravděpodobně i musí vypadat úplně jinak, protože svět se změnil. Jinde na to už přišli: v Kanadě jde na vysoké školy 78 procent populačního ročníku, v Německu a Rakousku jsou ta čísla velmi podobná jako u nás, tedy kolem 60 procent, v Polsku pokračuje ve studiu přes 70 procent maturantů. Navíc u nás stále máme neobyčejně nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí celkem, ve věkové skupině 25 až 34 let to je v ČR 20 %, zatímco průměr OECD je 37 %. Investoři logicky v takové zemi nehledají místo pro svůj hi-tech vývoj, ale spíš zde budují montovny.

A k tomu truhláři s bakalářským titulem: on samozřejmě nepotřebuje titul, aby byl dobrý truhlář teď. Jde ale o to, že nikdo jen trochu rozumný dnes nepůjde v patnácti letech na učiliště a nevyučí se truhlářem. Většina lidí chápe, že je třeba umět anglicky, dosáhnout určité obecné úrovně vzdělání, kterou učiliště prostě nenabízejí. A chce mít pro všechny případy i ten titul. Přitom se mezi nimi najde spousta takových, kteří rádi pracují se dřevem, nebo se rádi po maturitě naučí řemeslo elektrikáře. Ale hlavně, ti lidé mohou třeba za dvacet let přijít o práci, holiče vytlačí nějaký přístroj, který vám sám ostříhá hlavu… to se může stát u každého řemesla, že zanikne kvůli technickému pokroku, dřív třeba byly pradleny, krejčí, švadleny – dnes dát si ušít oblek je luxusní záležitost, co by dnes dělali vyučení krejčí? Když se trh práce změní, pak je každý rád, že umí anglicky, umí se učit, má základ pro to, aby se naučil něco nového nebo odešel do zahraničí a živil se tam něčím úplně jiným. Naopak se vzděláním z dnešního učiliště bude úplně nahraný.


Myslíte si, že kdyby bylo možné na vysoké škole vystudovat v bakalářském oboru na kominíka, truhláře nebo elektrikáře, přelili by se tam ti méně talentovaní studenti?

Ano, přesně to si myslím. Prostě by vysoké školy měly nabídnout programy i pro méně studijně nadané a zaměřené studenty. Už dnes mají kolem deseti procent studentů, kteří jsou za polovinou Gausovy křivky a jejich IQ bude mezi devadesáti a stem bodů. Přitom je ale škola nevyhodí, protože by přišla o peníze. Kdyby ale existoval studijně méně náročný obor, mnozí z těch praktičtěji orientovaných nadaných by na něj rádi šli. Jim neschází soudnost. Takhle ale zůstávají na akademicky náročných oborech a snižují jejich úroveň. Ostatně tuhle funkci dřív velmi dobře plnily vyšší odborné školy. Vysoké školy se ale postaraly o jejich téměř úplnou likvidaci a samy zatím alternativu nenabídly.


Přesto je ale poslední dobou slýcháme hlavně volání po záchraně skomírajících odborných učilišť a středních průmyslovek. Naopak na gymnázia se snáší vlna kritiky podobně jako na vysoké školy – studuje tam prý moc dětí a perspektiva jejich uplatnění je údajně malá. Komu pak věřit?

Rozhodně nesdílím názor, že na gymnázia patří jen jakási úzká elita. Přitom u nás to tak pořád je. V České republice máme ve všeobecně vzdělávací větvi, tedy na gymnáziích, jen dvaadvacet procent populačního ročníku ale průměr zemí OECD je devětačtyřicet procent Podobně jako my je na tom jen Rakousko, kde na gymnáziích studuje asi osmnáct procent středoškoláků a Slovensko se čtyřiadvaceti procenty. Ostatní vyspělé země vzdělávají na všeobecných středních školách podstatně víc dětí než my. To tažení proti gymnáziím je tedy podle mě naprosto nesmyslné, čísla mluví jasně. Cítím tu opět zájem velkých průmyslových podniků, které by rády, aby jim školy připravovaly co největší množství levných zaměstnanců na míru. To je stejné jako s nářky na nedostatek technických inženýrů. Průmyslová lobby volá po něčem, co ale není v zájmu občanů. A stát jim v tom dost často přizvukuje. Zvlášť za minulého ministra ale třeba i za ministryně Kopicové se doslova papouškovalo to, co tyhle vlivné skupiny úředníkům a politikům naservírovaly.


Takže vy byste nechal odborná učiliště, o která je malý zájem, spíš přirozenou cestou vymřít?

Ano, přesně tak. Koneckonců jedna věc začíná postupně docházet i těm podnikům, které se za učiliště tolik bijí: vyučení nedokážou jejich nároky splnit. Místo, aby se okamžitě po škole uchytili v některé z těchto firem, končí velice často na pracovním úřadě. Jen v učebních oborech strojírenství a stavebnictví je nezaměstnaných celých dvacet procent absolventů. Kromě toho podle statistik už rok po vyučení nedělá celá třetina absolventů učilišť to, na co se vyučili, a po dvou letech je to už víc než polovina. Ta čísla jednoznačně ukazují, že jsou odborná učiliště nefunkční a neefektivní. Dnes na ně nastupují zpravidla děti, které buď nemají vůbec žádné studijní předpoklady, anebo jsou ze sociálně velmi slabého prostředí, kde schází motivace ke vzdělání a často i k práci. Obsah výuky neodpovídá populaci, která tam chodí. Ty děti by potřebovaly pravděpodobně úplně jiný přístup, než jaký jim dnes učiliště nabízejí. Hlavně by ho ale potřebovali daleko dřív. Na učilišti je už pozdě, s takovými dětmi se musí intenzivně pracovat už od nejpozději od základní školy. Žádné učiliště nedokáže motivovat děti, které z rodiny nemají základní pracovní návyky, chybí jim jakákoliv motivace k učení a do školy chodí jenom proto, že musí. Nelze od nich plošně očekávat, že budou úspěšně pracovat v oboru, ve kterém se vyučily. Proto by bylo mnohem vhodnější přenést těžiště profesního vzdělávání až do pomaturitní úrovně a pro ty, kteří jsou dnes na učilišti, vyvinout jinou formu vzdělávání, jak o tom mluví třeba studie Beyond Current Horizons.


Podniky hovoří stále stejně: pošlete průměrné zpět z vysokých škol na učiliště a na střední průmyslovky. Nový ministr školství Petr Fiala má ale jiný názor než oni. Vyjádřil se například, že na masovosti vysokých škol není nic špatného. Můžeme čekat další obrat o sto osmdesát stupňů?

Jeden ministr těžko něco zmůže, i kdyby opravdu chtěl. Doba, po kterou je ve funkci, bývá krátká, a jeho možnosti jsou omezené. Průmyslová lobby bude určitě dál intenzivně prosazovat své zájmy. Ministr Fiala je ale člověk z akademického prostředí a navíc politolog, člověk s humanitním vzděláním, tak jistě nebude jednostranně podporovat technické obory a nebude děti hnát za každou cenu z gymnázií na učiliště. Obraty o 180 stupňů to byl styl jeho předchůdce, který se ješitně chlubil svojí odvahou. Odvaha ovšem patří do války nebo na okruh formule 1. Ministr a ministr školství zvášť by měl postupovat rozumně a uvážlivě, to školství potřebuje a ministr Fiala to jistě dobře umí. Potřebné změny jsou ovšem běh na velmi dlouhou trať.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy