Učení je mučení! Anebo se studenti učí rádi.
Už víme, jak to je a kdo si to myslí.
- ANO je to pravda, učím se většinou nerad
- NE není to pravda, učení mě většinou baví
Abyste se dozvěděli výsledek, musíte odpovědět i Vy.
Učení je mučení! A bez toho, že bychom žáky nutili, by se nic nenaučili. Taková či podobná sdělení nacházím pod svými i jiným blogy často. Ale je to tak? Jak už si čtenář mých blogů všiml, nemám rád, když se generalizuje na základě subjektivních pocitů a osobních zkušeností. Ty jsou vždy omezené a často zkreslené. Příklad ze života může ilustrovat, vystihovat, vyvolat i emoce, ale nelze na něm zakládat analýzu natož rozhodování (což bohužel současné vedení MŠMT činí téměř denně).
Takže jsme se prostě studentů zeptali. Dotazováno bylo celkem 11 475 účastníků Národních srovnávacích zkoušek, což jsou uchazeči o vysokoškolské studium, ze 73 % letošní maturanti. Jde o uchazeče prakticky o všechny obory, jejich zastoupení sice není reprezentativní, ale více než desetitisícový vzorek je jistě dost velký na to, abychom výsledek mohli jen s malou nepřesností zobecnit.
Otázka zněla:
Říká se: „Učení je mučení. Je to nudný a nezáživný proces“. K čemu se více kloníte vy?
- ANO je to pravda, učím se většinou nerad
- NE není to pravda, učení mě většinou baví
Odpovědělo 10 715 uchazečů.
Abyste se dozvěděli výsledek, musíte odpovědět i Vy.
Stejně jako asi pro vás pro mě byl výsledek překvapením. Příjemným. Nepochybně se najdou někteří, kterým se naopak výsledek líbit nebude a budou vymýšlet různé důvody, proč jsou odpovědi uchazečů zkreslené. Jak se totiž ukazuje, představa, že někoho učení baví, se řadě lidí nelíbí a často tomu nevěří. Uvidíme proč.
Analýza výsledku
Rozložení odpovědí nezávisí na vzdělání rodičů. Překvapivé.
Rozložení odpovědí nezávisí na věku respondentů, ale věkově je skupina dost homogenní. Máme jen skupiny věku: 19, 20,21, 22 a starší. Takže nevíme.
Rozložení závisí na pohlaví. Učení baví 52 % žen a jen 35 % mužů. Hypotéza, že to je tím, že holky se rády „šprtají“ se ani trochu nepotvrdila konfrontací s jinými otázkami. Snad je to tím, že ženy zpravidla školu lépe snášejí, jsou přizpůsobivější.
Rozložení nezávisí významně na kraji, ze kterého uchazeč pochází (od 42 % do 50 %), ale Slováci, kteří se hlásí na VŠ do ČR, se liší, ty učení baví o hodně víc - 63 %. Typická ukázka, že emigranti jsou vždy pozitivní výběr.
Největším překvapením je, že rozložení prakticky nezávisí na obecných studijních předpokladech uchazečů. Podíl uchazečů, které učení baví, je prakticky stejný u nejslabších jako u nejschopnějších uchazečů. To ovšem znamená, že rozložení také nezávisí na inteligenci (IQ), výsledek testu Obecných studijních předpokladů je totiž s IQ natolik korelován, že kdyby zde nějaká závislost IQ a přístupu k učení byla, musela by se projevit.
A nakonec to nejzajímavější. Největší rozdíl je v tom, co si myslí o ostatních.
Lidé, kteří učení pokládají za mučení si v 82 % myslí, že většina ostatních také pokládá učení za mučení, že jsou stejní jako oni. Naopak ti, co je učení baví si jen ve 14 % myslí, že ostatní jsou většinou stejní jako oni.
Když někdo pokládá učení za mučení, myslí si většinou také, že to je všeobecné a nutné.
Když někoho učení baví, myslí si většinou také, že sám je spíš výjimkou.
Jeden závěr smutný: všichni společně o ostatních přepokládají, že učení je pro ně mučení, i když to o téměř polovině není pravda. A to mluvíme o uchazečích o vysokoškolské studium, kteří mají za sebou 13 let docházky do škol, kde se většinou vychází z předpokladu „mučení“.
Druhý závěr pozitivní hlavně pro učitele: žáky učení baví mnohem víc, než si myslíte, a pokud je pro vás učení mučení, máte sice smůlu, ale půlku žáků učení stejně baví.
"Nám to vyjde!" Babišův tanec se stal symbolem voleb. Oslava ale měla hořký konec
Práva zločinců především!
Babiš na koni a Fiala nezvykle uvolněný. To jsou paradoxy, pane Vaněk
Proč lidé nevěří politikům
