Kam zmizelo vzdělávání?

13. 11. 2012 | 18:30
Přečteno 16511 krát
Ve školství pořád děláme reformy, vymýšlíme záměry a opatření, ale nějak se to nelepší. Začněme raději přemýšlet o světě mimo školu. Co můžeme udělat, aby vzdělával a vychovával lépe a více než dosud?

Svět vzdělává!


Vzdělávání rovná se škola. Jsou-li se vzděláváním nějaké problémy, může za to škola. A vyřešit by to měl ministr školství nějakými reformami, státní maturitou nebo vyhláškami. Anebo alespoň zvýšit učitelům platy. Tak nějak by se dal stručně popsat současný převažující přístup ke vzdělání a vzdělávání. Jsou to ovšem samé omyly a nedorozumění.

Vzdělávání nikdy nebyla jen škola. Ale škola bývala tím hlavním nebo se jí alespoň dařilo nás přesvědčit, že nejvíc se toho učíme ve škole. To se ale už dlouho mění a stále víc a rychleji. Děti stráví u televize a u internetu v průměru víc času než ve škole. Šedesát procent žáků současných škol bude pracovat v povoláních, která dnes ještě neexistují. I dospělí si stále častěji uvědomují, že většinu toho, co skutečně potřebují a používají, se nenaučili ve škole. A dnešní děti se budou muset ještě víc než my učit po celý život jinde, než ve škole. A ony už začaly! Tak proč stesky na nevzdělanost mladé generace svádíme téměř výhradně na školu? A proč od školy čekáme řešení?

Nevšímáme si, když se učíme


Ze škol, od kterých se reálně žitý svět stále vzdaluje, se vzdělávání přesouvá do světa, do života, do veřejného a často virtuálního, ale o to víc skutečně žitého prostoru. Non scholae, sed vitae discimus (ne pro školu, ale pro život se učíme). Vzdělává televize a hlavně internet, práce, reálné i virtuální zkušenosti, ale i třeba billbordy, časopisy, filmy. Google, Wikipedie, BBC, televizní seriály, Ted.com, KhanAcademy.org, Facebook, počítačové hry, stále se množící vzdělávací portály, tenhle článek, to všechno jsou zdroje vzdělávání. I pro nás dospělé, ale hlavně pro naše děti. Jen nám k tomu nikdo neříká: nauč se to, to budu zkoušet. A tak si často vůbec nevšímáme, že se učíme a vzděláváme.

Zahraniční firmy, a to i velké, už ale například vědí, že zkušenosti guildmastra ze hry World of Warcraft mohou být pro výběr špičkového manažera důležitější než titul MBA. Jiné počítačové hry rozvíjejí schopnost analyzovat složité situace, řešit problémy, přemýšlet strategicky, další rozvíjejí postřeh. Máme jen malou povědomost o tom, co se děti a mladí lidé naučí a co jim zůstává v hlavě, když tráví svůj čas na Facebooku. Byl by ale omyl domnívat se, že nic, vždyť tam tráví často víc času než ve škole.

I reklama vychovává nebo spíš "vychovává"


Televizní seriály mají nepochybně na budoucí a nakonec i současné chování v partnerských vztazích velký a možná rozhodující vliv. Že by Jaroslav Dietl stál za naší vysokou rozvodovostí? Na internetu není dnes problém naučit se cokoliv. Špičková americká univerzita MIT před nedávnem otevřela svůj kurz umělé inteligence zájemcům z celého světa, bylo jich 150 000. Reklama nám nejen vnucuje svůj produkt, ale také nás poučuje, a hlavně se nám snaží vštípit hodnoty, jaké potřebuje. Když něco podobného děláme sami, říkáme tomu výchova. A když to dělá reklama, často si ani nevšimneme. Přitom to reklama umí často líp než my nebo škola.Také všechny osobnosti ve veřejném prostoru od sportovců přes herce až po politiky vychovávají nebo „vychovávají“.

Ve školství opakovně děláme reformy, vymýšlíme dlouhodobé záměry a strategie, provádíme změny, ale ovoce jaksi nesklízíme, a pokud, tak spíše hořké. Začněme raději přemýšlet o tom, co můžeme sami udělat, aby svět, který nás i naše děti obklopuje, vzdělával a vychovával lépe než dosud.

Mnozí na to řeknou, že to nejde, a hned začnou zase mluvit o tom, co by se mělo změnit ve škole, do té chodili a té rozumějí. Ano, o školství přemýšlíme už od dob Jana Ámose, čtyři sta let. O jiných možnostech a cestách vzdělávání a o možnostech ovlivnění veřejného prostoru jsme zatím pořádně přemýšlet ani nezačali. Že jsme o tom nepřemýšleli a nevíme jak, to ale přece neznamená, že to nejde. Smysl tohoto článku je právě v tom obrátit vaši pozornost k hledání možností, jak změnit to, co se děje mimo školu, tak, aby to lépe vzdělávalo a vychovávalo. Aby svět lépe vzdělával a vychovával!

Jde to!


Pár příkladů: Již zmiňovaná MIT ve zcela negramotných etiopských vesnicích rozdala v krabicích zabalené tablety. Nic víc! A děti se učily, i bez školy. Když přestaneme dabovat filmy a zejména ty dětské, jistě to přispěje k lepší znalosti cizích jazyků. Naopak, když začneme titulkovat či překládat kvalitní zahraniční vzdělávací zdroje jako je TED, KhanAcademy, Wikipedie či Classdojo, zmenšíme deficit, který máme vůči anglicky mluvícím zemím. Třeba do arabštiny či bulharštiny je TED.com přeložen celý. Také můžeme budovat či zlepšovat vlastní zdroje, třeba českou Wikipedii. To může každý, kdo něco umí, Jan Sokol už píše hesla z filozofie.

Rodičům by nepochybně pomohlo, kdyby jim někdo poradil, jak se lépe vyznat ve vzdělávací a výchovné hodnotě počítačových či deskových her, hraček, dětských knih, filmů, televizních seriálů. Na takovém portálu už Scio pracuje, měl by být do Vánoc.

Proč máme biopotraviny a značky kvality na potravinách a ne třeba edufilmy a značku kvality na dětských knížkách, počítačových hrách či televizních pořadech? Rodiče by pak mohli vybírat pro své děti ta média, která lépe vzdělávají a vychovávají. Trh by se přizpůsobil, nabídka by více vzdělávala a lépe vychovávala. Jistě by i školy ocenily, kdyby se mohly snáze orientovat ve všech vzdělávacích zdrojích.

Nečekejte na školu, pomožte světu, aby lépe vzdělával


Berete své děti do práce? A posíláte je do práce svých přátel a známých. Ne? A proč? Vždyť tam by se mohly podívat, jak vypadá skutečný svět. To se ve škole či na Facebooku těžko dozvědí. V České spořitelně či v Českém rozhlasu už na to přišli a pořádají Den s dětmi. Přidejte se. A poslali jste své dítě na výměnu do rodiny přátel? I rodinným vztahům je třeba se učit, příkladem, chybami (lépe těch druhých) i zkušeností. Také neziskovky by mohly děti víc zapojit do své práce, nejen při výběru peněz do kasiček, ale mnohem hlouběji do svých aktivit i vnitřního fungování a rozhodování. Pomáhaly by tak dvakrát, prostřednictvím svých projektů teď a podruhé do budoucnosti tím, že zavedou děti do světa, který pomáhá.

A proč se děti neúčastní skutečných pracovních porad, proč nejsou u toho, když se reálně o něčem rozhoduje? Kdekoliv od malého podniku, úřadu či třeba redakce, přes správní radu ČEZu až po vládu. A proč třeba cestovky nebo firmy školící soft skills nenabízejí víc programů pro děti?

Takže ještě jednou. Nečekejme, že se školy samy postarají o vyšší kvalitu vzdělávání, mají svých starostí dost. A začněme přemýšlet, co můžeme každý udělat se světem kolem nás, aby lépe vzdělával a vychovával.

Všechny nápady zasílejte na svetvzdelava@scio.cz, budeme je šířit a pomáhat realizovat.

Upravená verze článku, který vyšel v Hospodářkých novinách 29/10.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Analytik napsal(a):

Kde už mohlo být naše školství, kdyby Jan Ámos dokázal sypat z rukávu reformy!
13. 11. 2012 | 18:41

Veterán napsal(a):

Berete své děti do práce? A posíláte je do práce svých přátel a známých. Ne? A proč?

Jednoduchý důvod - v ČR je dětská práce zakázána a stačí návštěva jednoho nadrženého kontrolora a firma bude týdny vysvětlovat, o co šlo. Prostě, napřed vytvoříme tisíce bariér, a pak se začneme divit, proč, to co fungovalo dlouhá desetiletí najednou zmizelo. A nakonec, pro velký úspěch, začneme pomocí dotací vytvářet školící střediska na původně zcela běžnou věc.
13. 11. 2012 | 18:46

mb napsal(a):

( jan amos komensky z rukavu reformy sypal ... )
13. 11. 2012 | 18:51

Drzá zrzka napsal(a):

Děti mají v první řadě zůstat dětmi. Při dostatečném množství stimulů dokáží objevovat samy. Zapojit do světa a problémů dospělých je lze až v určitém věku...

12 -15 let?
13. 11. 2012 | 19:02

VFISCHER napsal(a):

REFORMA VZDĚLÁVÁNÍ PŘICHÁZÍ

ANO ANO !! Neviditelné trvalé učření je tady ! ! ! Větší část populace olizuje tisíce zářivých obrazovek a žere titulní strany zaručeně nejvyhlášenějšího a nejpravdivějšího plátku Blesk, kde se dozvídá jen ty nejsprávnější návody na život, jak zhubnout, jaký bude horoskop, jak si koupit co nejvíce štěstí a radosti, a zejména pak kdo koho zabil, okrad, a kdo komu právě kde zahýbá a kdo s kým právě šoustá ! ! !

K tomu si - podle svých možností - lze pořídit menší nebo větší alkoholické bezvědomí, nebo si nakonec něčeho šňupnout, něco si zahulit nebo si něco píchnout ! ! !

A tisíce zářivých obrazovek nám dává návody na přežití - ty, které jsme znali již z dob před desítkami tisíc let - zabij, nebo budeš zabit ! ! ! Kruh se uzavírá, návrat do džungle přichází !
13. 11. 2012 | 19:05

JenTak napsal(a):

Vzdělání začíná u rodičů. Tatínek mně před nástupem do školy dlouho a dlouho vysvětloval, že učitel je výš než on, že učitel je někdo - téměř světec. V první třídě jsem měl učitele, ne učitelku, ale pedagoga.
Pamatuji si, jak jsme se na něj sesypali jako kobylky jen proto, abychom mu dali hobla, neb měl svátek. Vláčeli jsme toho metrákového chlapa po parketách, až měl celý oblek od leštidla na parkety. Připustila by to nějaká učitelka v kostýmku? Dovolím si tvrdit že ne, takže si je nepamatuji, ale na učitele z 1. b., pana Beránka nikdy nezapomenu.
Za špatné vzdělání dnešních děti může ztráta prestiže učitelského povolání, přefeminizované školství a "odborně provedené škrty" naší vlády.
13. 11. 2012 | 19:45

kategorie, která se někam ztratila napsal(a):

Děti většinou přicházejí do školy s velkými očekáváními.
Naučí se všechna ta kouzla, co umí dospělí.

Poměrně brzo pochopí, že je škola má naučit poslouchat a nestěžovat si, když chcípají nudou.
To je tradice velkých armád osmnáctého a devatenáctého století, pro které byly triviální školy přípravou.
A pochopitelně fabrik industriální epochy. Buď v práci v šest a měj nadřené tabulky závitů.

Dnešní doba je o kousek jiná. Závit je věc, kterou se zabývá počítač, laserová měrka a všelijací podobní domácí skřítci.
Člověk musí mít jednak základní úsudek, který mu řekne, jestli to tak, jak skřítci říkají opravdu může být pravda a pak systém referencí a kontrol, kterými si to ověří.
Jeho džob je představivost. Bohužel se často stane, že si člověk myslí, že vedle té představivosti už nepotřebuje nic znát.

Rozdat tablety je možná zajímavý experiment.
Každý uživatel i jen triviálních Officů ale ví, že zalomit brožuru s obrázky podle své představy (ne do připravené šablony) ho stojí dost četby a propátrávání různých nepřístupných koutů menu.

Ne všechno člověk pomocí intuice a interakce pochopí.
Ve starověku bývali vynikající učitelé životními rádci panovníků.
Možná proto, že netrvali na encyklopedickém vědění. Ale takovém, které by dávalo životní cestě smysl.
13. 11. 2012 | 19:51

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, kdyby mě otec tenkrát v mládí každé prázdniny netahal do hutí na brigádu, kdybych denně nepomáhal na stavbě, na poli atd, tak bych sotva věděl a uměl to, co vím dneska.
Jinak i po dvaceti letech české školičky, zdá se, furt ovládá zasloužilá zupajda.

SOUŽKA

Ani malá
ani velká
světem bloudí
učitelka

Vlídně hloupá
mírně hezká
je to učitelka
česká

Však schopna je
i za dráty
muklům
dávat
diktáty ...

Veselé krizování a reformujte a reformujte a reformujte ....
http://kaifolog.ru/uploads/posts/2009-09/1252029363_066.jpg
13. 11. 2012 | 20:05

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Vy si nedáte pokoj, co?

"Ve školství opakovně děláme reformy, vymýšlíme dlouhodobé záměry a strategie, provádíme změny, ale ovoce jaksi nesklízíme, a pokud, tak spíše hořké"

PROČ LŽETE?

To, co se na školách provádí, nejsou reformy. Z jedné strany ti, co mají učit, jsou nuceni vymýšlet a sepisovat neuvěřitelné kraviny pod hlavičkou DUM, ŠVP, RVP a spol., z druhé strany se vyhazují miliardy za pochybné projekty nově pojaté výuky, která nemá žádnou šanci fungovat v českých školách za současného katastrofického stavu - minimum peněz na úplně všecko, učitelé neschopní se uživit jakýmkoli jiným způsobem, než docházkou do školského zařízení - čest několika málo výjimkám mezi davem neschopů. A ředitelé - těžce přeplacená sbírka pseudomanažerů plošně škrtajících osobní příplatky a veškeré další výdaje, beroucí prémie za ušetřené prachy, soutěžící o to, kdo víc zvedne jesle svým pořízeným.

To není školství, to je Augiášův chlév, z nějž kypí sračky už i komínem.
13. 11. 2012 | 20:44

Občan napsal(a):

Nakonec, proč by ne...

"60% dnešních žáků bude pracovat v povoláních, která ještě neznáme" - muhehehe; 60% dnešních žáků totiž nejspíš bude bez trvalé práce. A na příležitostnou nádeničinu jim skutečně bude stačit umět slabikovat velká tiskací písmena, aby si přečetli směrovky, hesla na nástěnkách a nápisy na zboží. Ještě by se měli učit "číst" piktogramy, pomocí nichž se již dnes "komunikuje" v montovnách.

"Berete sebou děti do práce?" - to by rodiče měli dělat. Hlavně ti, co s VŠ tituly postávají v hypáčích v šedých sekuriťáckých mundůrech nebo posedávají na kase, případně hákují na pásu někde v montovně. Aby jejich děti včas pochopily, že vzdělání je od jisté věkové hranice přesně na dvě věci.

Pane Šteffle, máte naprostou pravdu. Škola už je úplně k ničemu; stačí vhodně zpracované TV reklamy, komiksy, PC hry a hesla na velkoplošných plakátech. "Čelavjék nóvovo típa" víc potřebovat nebude.
13. 11. 2012 | 20:46

šašek z Jihlavy napsal(a):

Obrazovka TV nám přiblížila, jak vypadá úspěšný český pedagog - poslanec/poslankyně PS ČR: Soňa Marková, Semelová (KSČM), Walter Bartoš(ODS), Petr Gazdík(TOP-starostové). Kdo z nás by si přál pro své děti(vnoučata) tyto pedagogy?
Pane Šteffle (opravdu 2f?), možná máte pravdu s tím mimoškolním vzděláváním, v současných státních školách asi moc osobností s charismatem a hlubokým vzděláním nenajdeme, přesto tvrdím, že finančně podhodnocené školství je hlavní příčinou současných problémů. Začíná volební kampaň na prezidentství, už se opět kandidáti předhánějí ve slibech a své přízni ke škole. A pak jako obvykle, skončí to nezávaznými projevy a skutek utek.
Učitel před odchodem do penze s platem pár% nad celostátním průměrem je slabý stimul pro potencionální zájemce z řad studující mládeže s nadprůměrnými schopnostmi a výsledky. Dokud se toto nezmění, můžeme si tady naříkat i po dalším promarněným desetiletím.
13. 11. 2012 | 20:54

nestranný napsal(a):

Školství u nás s odpuštěním,,chcípe na úbytě".Totálně zdeformované školství u nás produkuje jen studované hlupáky.Bez vlastního přemýšlení,jakékoli praxe a z toho
pramenící nezkušenosti.Učňovské školství u nás umřelo úplně.Nevím,kdo v budoucnosti bude dělat obyčejné řemeslné práce.Dnes se nechá vystudovat doslova kdejaký blbec,
protože školy jsou finančně motivivány produkcí,,dostudovaných".Podle toho také
odpovídá úroveň našich středoškoláků i vysokoškoláků.Střední školy s technickým zaměřením už dnes přijímají i budoucí studenty bez přijímacích zkoušek.Jak pak asi může vypadat jejich studium a kvalifikace?A studenti? hned,jak se jim někdo snaží
jen trochu zpřísnit studia a zvýšit jejich náročnost,tak stávkují,chtějí odvolávat
pedagogy a řiditele škol.A všichni jim ustupují.Dříve alespoň byly platné osnovy
s naprosto přesným rozsahem učiva,které musel student zvládat.A dnes?Hanba mluvit.
Mladí se dnes ohání tím,že umí anglicky a ovládají počítač.To ti před nimi neuměli!Pravda,počítače tehdy nebyly,ale jeden cizí jazyk stejně studovat museli.
Že to byla zrovna ruština bylo poplatné tehdejší době.Jinak ale tehdy vystudovaný člověk opravdu už něco uměl,protože např.v technických,ale i v jiných oborech byla povinná i praxe.A dnes?Vzdělanci-teoretici.Prostě naše školství jen a jen upadá.Co s tím,aby opět studen byl do budoucna skutečně kvalifikovaný odborník.
13. 11. 2012 | 20:55

dimm napsal(a):

dřív vesnický kantor asoň uměl hrát na housle a mohl si přivydělat na pohřbech
13. 11. 2012 | 21:53

Twist napsal(a):

Jsem pravičák. Studentům bylo dáno to, co jim bylo slibována: bez práce koláče. Zásluhou starostlivých rodičů a prarodičů jsou vypolštářováni proti problémům okolního světa. Vypalují zobáky a největší starostí je, aby byli „in“.
13. 11. 2012 | 22:37

Petr M. napsal(a):

Postřehy současného učitele:
1) Jestli je něco od r. 1989 průser, tak určitě přístup vlád ke školství. Často politika ode zdi ke zdi, podpora nalití peněz často do nesmyslných projektů, diletantské vedení za některých ministrů, neuvěřitelná byrokratizace...Kecy, sliby, kecy, sliby, kecy, čecháčkovství třikrát podtržené.
2) Málo učitelů opravdu reaguje na měnící se svět, stále malá otevřenost některých škol,...
3) Učitelské povolání ztrácí autoritu, hlavně mediálně. "Kdo neumí, učí, atd" To mě štve. Podle jaké logiky? Beru 23 000, tak jsem socka, co neumí vydělat víc a jinde by ji vyhodili? Dostatečně nepřipravuju děti na život za 30 let, fakt nevím, jak bude vypadat, tak jsem neschopný? Tyto konstrukce mi přijdou hodně primitivní.
4) Nemohu posuzovat sám sebe, ale myslím si, že mnozí z mých kolegů učí kvalitně, mají výsledky, práce je baví. Jsou mezi námi i tací, o kterých se to říci nedá. To platí v každém zaměstnání...
5) Celkový stav společnosti. Morálně jsme v současnosti hodně dole. Krize hodnot, rodinného života asi díky éře konzumu. Příčina dosti problémů i ve školství.
6) Obdivuji víru pana Šteffla v ten svět, který předvídá. Přijde mi, že vše nahradí počítač (včetně učitelů), vše se zjistí na počítači, lidský život bude fungovat výhradně přes počítač.Éra sluhy z varieté, paráda.
13. 11. 2012 | 22:38

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Děti stráví u televize a u internetu v průměru víc času než ve škole.

Aha, takže já mám úplně blbé potomky. Na telku čumí tak dvě hodiny týdně, přes net maximálně stahují úkoly do školy, ti starší jdou na facebook přibližně jednou týdně.

Nemám je nechat zavřít do ZOO, jako podivné exoty?
13. 11. 2012 | 22:45

Yosif K napsal(a):

Neco na tom je - problemy ktere neumi resit mnohy manager - absolvent USCLA nebo NorthWesternu (a ktery nahodou nejsou poradne objasneny ve Wiki) najdu vyreseny na AgaKhan Academy atp.

Sance na netu jsou....

Pane Targusi - mate mimoradne deti - budto aktivni sportovce nebo deti na venkove kde jeste litaji po venku se psem atd. Ve mestech je to ted trochu jinak - spouzeni deti po Stinadlech uz tak nejak neni to co to byvalo za Foglarovych casu.......

I na venkove spousta deti ktera lita venku po terenu lita s GPSkou a hleda v parezech cashky.....
13. 11. 2012 | 23:06

Yosif K napsal(a):

Sorry - jde Khan Academy.....
13. 11. 2012 | 23:10

Yosif K napsal(a):

Nestranny napsal:
Jinak ale tehdy vystudovaný člověk opravdu už něco uměl,protože např.v technických,ale i v jiných oborech byla povinná i praxe.A dnes?Vzdělanci-teoretici.Prostě naše školství jen a jen upadá.Co s tím,aby opět studen byl do budoucna skutečně kvalifikovaný odborník.
13. 11. 2012 | 20:55
Pane nestranny - spoustu akademicky vzdelanych v praxi nepouzitelnych blbu si pamatuji i z doby sociku. A to jsem za sociku vystudoval techniku, kde by akademicti vzdelani fachidioti nemeli mit misto.......
Na druhe strane - i dnes rostou ve fabrikach dobhri technici.

Na stesti - prax NASTESTI A ZDALEKA neni odkazana jenom na to co se nauci lidi na vysokych skolach. Behem VS je nutno si sehnat nejakou praxi v oboru - a studenti pak maji do oboru stokrat lepsi nahled nez pouze z prednasek nejakych profesoru........
13. 11. 2012 | 23:19

koledník napsal(a):

Nejlepší učitel je Karel W. Steinbauer, myslím, že by měl být prezidentem. Ale on byt nevzal. Jedině snad z pocitu povinnosti.
13. 11. 2012 | 23:43

koledník napsal(a):

Nejlepší učitel je Karel W. Steinbauer, myslím, že by měl být prezidentem. Ale on byt nevzal. Jedině snad z pocitu povinnosti.
13. 11. 2012 | 23:44

amarin napsal(a):

Dceři jsou čtyři roky. Chodí do školky. Vzdělává se tam. Baví ji to. Je to fajn školka - chodí "do světa" (na farmu, do lesa, do kuchyně, do divadla,...), zvou zajímavý lidi (hudebníky, chovatele zvířat se zvířaty, kutily,...). mám pocit, že školka je první a poslední veřejná instituce, která umí vzdělávat. Slovem "umí" mám na mysli to, že děti něco smysluplného naučí a děti to přitom baví a chodí tam většinou rádi - chtějí to.
Mám ale obavu, co bude po školce. Dcera se do školy těší, ale já vím, že tvrdě narazí - dříve či později. To je zvrácený. Občas se ptá, jestli to tam bude jako ve školce :(. Štve mne to a chtěl bych tu školní prudu něčím kompenzovat, ale nevím čím. Nechci, aby ztratila zájem o "učení se" a "poznávání".
Okolní svět vzdělává (školka ho částečně využívá). Autor článku ale nehodnotí jestli dobře nebo blbě. Mám pocit, že někteří diskutující na něj svádějí, že okolní svět vzdělává blbě. Tomu nerozumím. Autor přece neříká vzdělávejme blbým světem. Říká: zkoumejme ho a kultivujme ho, aby nezvdělával blbě ale dobře .... když už tady ten svět je. Pokud by to vedlo k tomu, že když dcera přijde otrávená ze školy, tak se s nadšením začne nějak vzdělávat doma nebo u kamarádek, tak bezva. Já bych nějaký návod k tomu, jak na to, určitě bral.
13. 11. 2012 | 23:59

jenicek napsal(a):

Targusi, Šteffl nelže, to jen ty jsi hysterickej.
14. 11. 2012 | 00:01

Targus napsal(a):

To jenicek:

Ty zase nezvládáš čtení s porozuměním textu, ale to neva. To už dnes nezvládá cca 70 % náctiletých, takže jsi in.
14. 11. 2012 | 00:13

Targus napsal(a):

To kategorie, která se někam ztratila:

. Závit je věc, kterou se zabývá počítač, laserová měrka a všelijací podobní domácí skřítci.

Hmm, já jsem se ty závity jednou jedinkrát naučil a nemusím se s domácími skřítky zdržovat.
Zrovna dnes jsem byl v servisu na tlakové hadice. Pánovi jsem řekl, jakou hadici chci, včetně koncovek s průměry závitů a jejich stoupáním. Byl mlád a čuměl jak puk, že co když to říkám blbě. Ani netušil, že vzduchařina je v metrických a voda ve Withworthu.
Hadici udělal a pak se dychtivě vrhnul na tu mou starou, prodřenou. Deset minut se radil se skřítky, zatímco jsem stihl zaplatit a vypít kávu z automatu. Pak zakroutil hlavou a nahlas se podivil, že znám "takové blbosti" zpaměti.
Nechtěl bych takového zaměstnance, který stráví u každé vyrobené hadice 10 minut složitým poměřováním a hledáním v chytrých databázích.
14. 11. 2012 | 00:26

Targus napsal(a):

To amarin:

Rada je jednoduchá. Nezahltit dítě množstvím technických hraček, neumožnit bezduché cvakání stupidních her na počítači a herních konzolách, nedovolit dítěti nonstop čumět na telku. Pouštět dítěti pohádky z rádia, číst mu, pěstovat lásku ke knihám, naučit dítě každodennímu čtení alespoň několika stránek, povídat si s ním o tom, co čte. Zpívat si s ním, hrát si s ním. Kostky, stavebnice, vláčky, auta, šachy. Chodit s dítětem do přírody, společně pečovat o domácí zvíře nebo nějakého starého člověka.
A povídat si s ním o škole, co se učí, vhodně rozšiřovat vědomosti získávané ve škole.
Nestojí to moc peněz, chce to udělat si na dítě čas. Dítě vám to vrátí i s úroky, v dobrém nebo ve zlém.

Škola samotná dnes opravdu dítě nevzdělá to ostatně neuměla nikdy, k tomu je potřeba i aktivní přístup rodičů. Děti ze vzdělaných rodin měly vždy náskok před dětmi lidí nevzdělaných.
14. 11. 2012 | 00:37

jenicek napsal(a):

Dík za ubezpečení, že jsem naprostý idiot, zatím jsem to netušil, i když trochu podezření jsem měl:-)
14. 11. 2012 | 00:49

Targus napsal(a):

To Yosif K:

Děti jsou ÚKOLOVÁNY!!!
Všichni, děti i dospělí, máme své povinnosti, jejichž vykonávání se důsledně vyžaduje a kontroluje. Pak je tu příprava do školy, mladší musí číst půl hodiny denně, má dva kroužky týdně v souhrnné ceně 1.000 kč za rok. O víkendu děti se mnou pracují nebo se společně bavíme, sportujeme. Hory, brusle, kola, podílejí se rovněž na přípravě víkendových obědů. Na lumpárny a vysedávání u kompů prostě není čas.
14. 11. 2012 | 00:49

Targus napsal(a):

To jenicek:

Idiot rozhodně ne. Pouze MLAMODYJ.

MLAdý
MOderní
DYnamický
Jinoch
14. 11. 2012 | 00:52

český maloměšťák napsal(a):

Zkuste , pane Šteffl , svou metodou naučit člověka hrát na nějaký hudební nástroj - tak , aby dokázal přehrát part, improvizovat i hrát s kapelou.
Začněte třeba nějakým ..eh, teď abych neurazil... tak raději nebudu jmenovat...tedy nějakým zdánlivě jednoduchým nástrojem.

Možná že něco odkouká a napodobí...ale to bude asi tak všecko.

S tím značkováním ale máte pravdu. Je totiž fakt někdy obtížné prohrabat se všelijakým tím smetím, propagandou, polopravdami, manipulacemi, vylhanými fakty, novinářskými fabulacemi, skrytou či méně skrytou reklamou....
Vědět kam šáhnout je moc důležité. A ne každý má na to sáhnout hned po vysoce odborných zdrojích.
Jenže tkzv. liberálům by to smrdělo " komisí"....

S těma poradama etc etc...hmm, nevím, nevím...ale podle mě by to vidět děti neměly.
Neberme jim iluze. Každý úsek života chce svoje. A dětství je jen jedno - k němu patří i vysoký stupeň naivity...v dětství se totiž tvoří ideály.
A bez ideálů by svět stál za hovno.
14. 11. 2012 | 01:29

Pepa Řepa napsal(a):

Copak vzdělávání!
Ale kam zmizelo 1,5 miliardy nalité Zelenému na maturity?
Třeba by autor z Scio věděl.
Jinak rodičům doporučuji srovnání úspěšnosti absolventů SŠ při přijetí na VŠ v LN asi před 14 dny.Nevypovídá sice nic o kvalitě a potřebnosti VŠ ale o kvalitě SŠ leccos naznačí.

Ale mě víc trápí, kam zmizel pan Pehe.
Už dva dny nenapsal žádnou agitku.
14. 11. 2012 | 08:13

Petr. napsal(a):

Vzdělávání ano! Ale bez matematiky, fyziky, chemie, mechaniky a pod.
Nejlepší je studovat filisofii, umělecké obory a školy veřejno správní.
Tito absolventi v příštích desetiletích český národ uživí.
14. 11. 2012 | 08:20

Anna napsal(a):

Ondřej Šteffl
"Vzdělávání nikdy nebyla jen škola. Ale škola bývala tím hlavním nebo se jí alespoň dařilo nás přesvědčit, že nejvíc se toho učíme ve škole."

ŽÁDNÁ ŠKOLA nikdy nenaučila všechno !!! Vždy tomu tak bylo, je a bude. Asi vždy se však snažila dát základy znalostí různých předmětů, které byly určeny jako nejdůležitější (a spoustu z nich by se děti samy od sebe asi moc neučily).
---

"To se ale už dlouho mění a stále víc a rychleji. Děti stráví u televize a u internetu v průměru víc času než ve škole."

Ano. A jak je patrné z výsledků našich žáků, učí se tam různé jiné věci, než ve škole.
Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-48491970-smutna-zprava-ze-skolnich-lavic-cesti-zaci-se-zhorsili-nejvic-ze-vsech
-----

"Šedesát procent žáků současných škol bude pracovat v povoláních, která dnes ještě neexistují."

Nevím, odkud jste vzal ta procenta, ale to není důležité. Rozhodně budou potřebovat minimálně stejné znalosti, jako má generace jejich rodičů a prarodičů, protože to byli oni, kdo to prostředí vytvořili.
----

"I dospělí si stále častěji uvědomují, že většinu toho, co skutečně potřebují a používají, se nenaučili ve škole. A dnešní děti se budou muset ještě víc než my učit po celý život jinde, než ve škole. A ony už začaly!"

No toto!!! :-) Jsem téměř stejně stará jako Vy, takže si dovolím Vám připomenout, že naše generace se taky učila celý život i jinde, než ve škole. A začaly s tím již generace dávno před námi!
----

"Zahraniční firmy, a to i velké, už ale například vědí, že zkušenosti guildmastra ze hry World of Warcraft mohou být pro výběr špičkového manažera důležitější než titul MBA."

Děti a mládež asi nikdo nemusí nutit, aby hrály počítačové hry. A tráví tím poměrně hodně času. Takže na Vaši úvodní otázku Kam zmizelo vzdělávání? se nabízí odpověď: Nezmizelo, čerpá se z počítačových her.
-----

"Ve školství opakovně děláme reformy, vymýšlíme dlouhodobé záměry a strategie, provádíme změny, ale ovoce jaksi nesklízíme, a pokud, tak spíše hořké. Začněme raději přemýšlet o tom, co můžeme sami udělat, aby svět, který nás i naše děti obklopuje, vzdělával a vychovával lépe než dosud."

Souhlasím. Proto jsem začala s upozorňováním na úspěšné finské školství, požadavkem, aby u nás byl zaveden finský školský systém, a zdůrazňovala, že mementem by nám mělo být:

Proč umějí finské děti nejlépe na světě číst s porozuměním, počítat, zkoumat přírodu? Na rozdíl od situace nás má na jejich úspěchu velkou zásluhu škola. Zdá se, že kvality vzdělávání se tam nedosahuje předpisy ani kontrolami, nucením ani testováním, ale kulturním chováním učitelů, rodičů, školských úředníků a vlastně celého národa.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
14. 11. 2012 | 08:29

Anna napsal(a):

Ondřej Šteffl
"Rodičům by nepochybně pomohlo, kdyby jim někdo poradil, jak se lépe vyznat ve vzdělávací a výchovné hodnotě počítačových či deskových her, hraček, dětských knih, filmů, televizních seriálů. Na takovém portálu už Scio pracuje, měl by být do Vánoc. "

Moc se přimlouvám, aby se na takovém portálu Scio jako doporučené knihy pro rodiče a jejich děti objevily knihy:

Nenechte sebou manipulovat
Nazare-Aga, Isabelle
Jak rozpoznat manipulaci a jak se jí ubránit.
Zajímavé téma je u nás v knižní podobě zpracováno poprvé, ačkoliv do kontaktu s lidmi, kteří námi manipulují, se dostáváme nezřídka. Nemusí to být jen v obchodě, v reklamě či v politice. Manipulace nachází živnou půdu i v prostředí rodinném, v partnerských vztazích, v pracovním prostředí. Pro objekt manipulace je nejen nepříjemná, ale může mít i sociální a psychické důsledky. Kniha chce pomoci, jak se před manipulátory, někdy sympatickými a kultivovanými, jindy tyranskými, chránit. Popisuje způsoby chování a vlastnosti více než třiceti typů manipulátorů (jak manipulátor komunikuje, navozuje pocit viny, svaluje zodpovědnost na druhé, zasívá svár, jedná s despektem, staví se sám do role oběti, mění své postoje, jak je lhostejný k potřebám druhých), uvádí konkrétní životní příběhy i příklady dialogů v různých situacích a prostředích, jimiž se můžeme proti manipulaci chránit. Autorka nás však vede i k zamyšlení, abychom si uvědomili, že za každým podobným způsobem jednání nemusíme vidět jen manipulaci.

Brainwashing
Manipulace s myšlením
Kathleen Taylorová
Existuje vůbec brainwashing? Je možné ovládat mysl druhého člověka? Nejde jen o fantazii senzacechtivých novinářů? A nepodílí se právě noviny a jiná média na každodenním vymývání mozků? K. Taylorová ve své knize zkoumá nejrůznější aspekty kontroverzního a děsivého fenoménu brainwashingu, s nímž se západní civilizace poprvé setkala v padesátých letech 20. století v souvislosti s korejskou válkou.

Asertivitou proti stresu
Praško, Ján; Prašková, Hana
Je mnoho cest, jak zlepšit kvalitu života. Jednou z nich je i asertivita, umění prosadit se a zároveň respektovat potřeby druhých. Asertivita pomáhá ve spolupráci s ostatními. Být asertivní znamená stát si na svých právech bez toho, abychom ponižovali druhého - uznáváme tak právo druhého na jeho vlastní názor. Myslíte si, že jste asertivní? Pokud si nejste zcela jistí, objevili jste tu správnou knížku. V tomto novém doplněném vydání vás autoři seznámí s přístupy, které můžete používat tak, abyste byli sami se sebou spokojenější a vaše vztahy s ostatními byly otevřenější.
14. 11. 2012 | 08:43

amarin napsal(a):

Targus:
to je všechno samozřejmý, s tím by až takovej problém nebyl - bydlíme na vesnici.

Ostatně to co popisuješ je moc hezký, ale proč to nedělá škola?!!! Kdyby dělala, asi by ty děti pak v době dospívání a v dospělosti fungovali jinak a měli jiný vztah k poznání a poznávání. Jak říkám, přijde mi to naprosto zvrácený. Škola působí přesně naopak - vzbuzuje averzi (samozřejmě jsou asi výjimky). A proč bych měl já doma napravovat škody, které nadělá na dítěti škola? Vznikají tak ohromné společenské škody - troufl bych si říct, že i ekonomické. Těžko se s tím smiřuje (ne proto, že bych se nechtěl věnovat dítěti, to já rád), ale asi nic jinýho nezbývá.
14. 11. 2012 | 08:51

Anna napsal(a):

Některé rozdíly mezi ČR a Finskem ve školství:

Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
X
Finské děti už po léta vedou v mezinárodním srovnání: umějí nejlépe číst s porozuměním, počítat, i se vyznají v přírodě.
----

Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.
X
Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech.
Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu).
------

Rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol v rámci výzkumu PISA se v České republice ukázaly jako jedny z nejvyšších.
X
Ve Finsku v úrovni jednotlivých škol nejsou výrazné rozdíly a rodiče si tak školu pro své děti vybírají téměř výhradně na základě místa bydliště.
------

Zatímco v zemích OECD pobírají učitelé na základních školách o 77 procent vyšší platy než průměrní vysokoškoláci dané země v produktivním věku, v České republice berou pedagogové po 15 letech jen polovinu toho, co ostatní čeští vysokoškoláci.
X
Být dobrým učitelem je ve Finsku otázkou osobní prestiže. K ní patří ovšem i slušný plat.
---------

U nás máme školní inspekci.
X
Školy ve Finsku požívají podstatně větší autonomie než školy české a o jejím rozsahu rozhodují místní úřady. Základní školy - je jich ve Finsku 4300 - mají velkou svobodu tvořit si svůj vlastní program vzdělávání v kontextu místních podmínek, který není nikým kontrolován, neboť inspekce byla ve Finsku v roce 1991 zrušena a s jejím znovuzaložením se nepočítá.
-------

U nás jsou státem dotovány soukromé školy, tedy státem podporovaná selekce dětí podle naditosti peněženek jejich rodičů.
X
Celé školství se snaží začlenit všechny děti do běžného vzdělávacího proudu bez ohledu na jejich věk, bydliště, ekonomickou situaci v rodině nebo rodný jazyk. (Ve Finsku zhruba 5 % dětí navštěvuje školy s výukou ve švédštině, dále je organizována i výuka v jazyce některých oblastí Laponska, výuka pro Romy nebo pro osoby hovořící znakovou řečí.) Finové si na spravedlivém přístupu ke vzdělávacím příležitostem obecně velmi zakládají, zavedli proto bezplatné vzdělávání až do úrovně středních škol, a nejrůznější služby, školní obědy, učebnice či organizovanou dopravu do škol minimálně na úrovni povinného vzdělávání taktéž zdarma. (Finové ovšem platí téměř 50 % daň z příjmu, protože se rozhodli právě pro investice do vzdělanosti dětí...)
--------

U nás jsou školy řazeny do žebříčků a jsou povinná testování.
X
Ve Finsku školy také nejsou seřazovány do žádných žebříčků, nejsou povinně proháněny primitivním ani složitým testováním (státní testy existují, ale jsou dobrovolné).
---------

Naši učitelé jsou přehlceni administrativou, dnes je paradoxně důležitější, jak obratně učitel „papíruje“ než jak učí. Trošku kysele mě rozesmála příhoda z místní školy, kdy pedagog už krapet vulgárně (mezi svými, nikoliv před žáky) řekl: „Já vám **** na projekty! Já nechci zpracovávat lejstra, já chci učit!“...
(citace z blogu pana Košáka)
X
Být učitelem na základní škole, zejména na prvním stupni, je ve Finsku populární. Učitel zde dávno není považován za pouhého specialistu, ale za autoritu, vůdčího nositele názoru a aktivního spolutvůrce společnosti. Stejně jako byla ve Finsku dána značná autonomie školám, také učitelé jsou relativně velmi svobodní ve výběru vyučovacích metod a uspořádání svých hodin. Nestraší je žádná inspekce a ke kultuře finského vzdělávání patří samozřejmá důvěra, že učitel naplní cíle dané národním kurikulem dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Být dobrým učitelem je ve Finsku otázkou osobní prestiže. K ní patří ovšem i slušný plat.

-----------------------------
-----------------------------
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/136143-na-vzdelani-jde-v-cr-jen-4-5-procenta-hdp/
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-48491970-smutna-zprava-ze-skolnich-lavic-cesti-zaci-se-zhorsili-nejvic-ze-vsech
http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
14. 11. 2012 | 09:19

Lubor napsal(a):

Vzkaz Třeboňským studentům !Ještě rádi budete komunistům líbat boty a prosit je,aby se vrátili k moci,až Vám tato vláda zpoplatní studium a Vy na něj nebudete mít,kromě synáčků milionářů !Pravicovým aktivistům musím pogratulovat za bezvadně odvedenou práci!Podařilo se jim protikomunisticky zfanatizovat studenty,což je dobrým příslibem do příštích parlamentních voleb !
14. 11. 2012 | 09:20

Leoš napsal(a):

Myslel jsem že je konec světa !Když včera v 18,30 na ČT 24 moderátorka Daniela Drtinová položila otázku panu Stanjurovi,zda Karolína Peake bude ministryní obrany !To Vám nestačilo,kolik škod napáchala bývalá ministryně Parkanová !Když stát byl okraden o 600 milionů ?(u letadel Cassa)To neznamená když Peake dle médií nafasovala miliony,že ji budou hned cpát na ministerstvo obrany !
14. 11. 2012 | 09:25

Láďa napsal(a):

Občané !Kdo nechce,aby amalgámová plomba stála 400 Kč a nesouhlasí s touto vládou jde demonstrovat dne 17.11.2012 na Václavské náměstí !Komu je jedno,že až mu zubař ošetří 2 zuby a on zaplatí 800Kč,ať zůstane doma!Další svinstvo provedla tato vláda občanům v exekuci!Od Nového roku má platit,že exekutor může zabavit i konto manželky dlužníka.Drtivá většina podniků posílá zaměstnancům plat na konto .Když exekutor zabaví konto manželovi-dlužníkovi a také jeho manželce,pak rodina pojde pravděpodobně hladem !Je to patrně pomsta modré totality,že ji občané nevolili v krajských volbách !
14. 11. 2012 | 09:31

Gustáv Kočí napsal(a):

Vopčani! Kdo nechce aby Amalgámova plomba za něco stála, tak ať líbá komunistům dřeváky a prosí pohanskýho Ondoně 17.11. na Svařáku proti fialové totalitě! Ať se můžou naše manželky taky vopčas zabavit!
14. 11. 2012 | 09:59

TomášL napsal(a):

Dobrý den autore!

Vaše články jsou pro mě balzámem na duši.

Jedná z věci, která se málo komentuje, je, že v drtivé části historie jsme přijímali znalosti slovním a vizuálním zprostředkováním, která byla "nedávno" nahrazena umělým abstraktním písmenem. V dnešní době ze zase začíná vizuální zprostředkování dostávat do popředí (internet, TV) a vytlačovat psanou formu. Myslím si, že vizuální zprostředkování je přirozenější formou učení.

Pokud můžu dát nějaký návrh, doporučil bych třeba učení třeba dějin ve formě komiksů.

Jeden z novějších komiksů, který mě zaujal, je třeba Maus.
14. 11. 2012 | 10:11

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, líbat boty komoušům..., úžasné.
Kam jen ti místní sockom propagčíci na ty obrázky chodí ?
Veselé krizování ...
http://boppacholik.osoba.cz/image/4148923
14. 11. 2012 | 10:16

Jirka napsal(a):

Já si myslím, že autor se vědomě vyhýbá problémům v našem školství, jímž je zásadní odborný diletantismus učitelů hlavně na středních školách.
Jeden typický příklad. Včera v televizi vystupoval nějaký pedagog z nějakého jihočeského gymnázia, který hrdě vykládal, jak děti zmanipuloval, aby pořádaly demonstraci za odstoupení komunistů z rady kraje. Řekněmte mi, co tenhle ideologický pomatenec může studenty naučit. No algoritmické řešení úloh v geometrii nebo algebře určitě ne. Tan tak může na gymnáziu učit svým tendenční pojetím pouze dějepis a tělocvik.
Vše to začalo po revoluci, když jedonoho bývalého komumistu, který se do té doby živil jako vysokoškolský matematik, udělali ministrem školství. Ten nejen zrušil povinnou matematiku u maturit, ale všude vykřikoval, jak by učitelé měli více používat ve školách Bibli svatou. Důsledky jsou vidět dodnes. Ono pak stačí, když takto nealgoritmicky vzdělaní troubové programují třeba registr vozidel a jako klíč ve své databázi použují VIN-kód, o němž si předem nezjistí, zda je v již existujících datech jednoznačným údajem. A když pak tito - samozřejmě správně ideologicky vychovaní mladíci ve firmě Telcom - sehrávají data do nového systému, tak duplicity spojí do jednoho záznamu. (To je mimochodem hlavní důvod problémů v registru! - Nejhorší je, že tohle chybného naplnění nové databáze si před ostrým náběhem ony přihloplé děti v Telcomu nevšimly. Asi zrovna museli jít také na nějakou manifestaci.)
Podle mě je hlavní důvod řady našich nejrůznějších problémů nyní to, že na rozhodující místa se dostali mladší lidé, kteří se obrazně řečeno místo trojčlenky naučili dobře papouškovat ideologické poučky. A bohužel, ono jim to dlouho stačilo, protože jejich chyby za ně vždy někdo, koho ještě nestačili poslat jako příživníka do penze, po tají opravil. (Kdyby to totiž opravoval veřejně, tak by ho hned vyhodili, protože tím podrývá autoritu pravicovího mládí.)
A tak běžte všichni gymnazisté i se svými pedagogy sobotu na náměstí do Budějovic, ať celý svět vidí, jak naši středoškoláci jsou dobře politicky uvědomělí. Konec konců maturitu z dějepisu a správného pojetí české literatury za to už každého nechají udělat.
14. 11. 2012 | 11:10

Skogen napsal(a):

Příšerné.
14. 11. 2012 | 11:20

Anna napsal(a):

Skogen

To je. Ale podíváte-li se na to očima pana Šteffla, naskytlo se výborné odbytiště práce Scio.

O.Šteffl - citace z jeho zdejšího CV:
1995 založil společnost Scio (viz www.scio.cz ), která se zabývá hodnocením výsledků vzdělávání, její zkoušky využívá v přijímacím řízení 53 fakult veřejných vysokých škol.
Scio postupně rozšiřuje okruh svého zájmu, má vlastní výzkumné oddělení, věnuje se mj. cílům vzdělávání a to nejen v základních a středních školách, ale i vzdělávání mimo školy - paralelnímu vzdělávání, vzdělávání pro budoucnost.
---------------------
Statistika - zničilo to část českého sportu, teď to ničí školství. Všichni děti testují, testují - Scio, Vektor,... a k ničemu to není, akorát vyjede graf a pár lidí si namaže kapsu a stejně je to s chybama.
citace učitele z blogu pana Komárka
---

O.Šteffl a jeho pojednání Je škola budoucnost vzdělávání? tvrdí, že školy skončí, že se tam učí zbytečnosti, že jeho syn se naučil vše, co potřebuje ze hry World of Warcraft, upozornil na množství peněz, které do vzdělávání tečou, a vyzval podnikatele, aby se přidali.
https://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM

A tady máme poměrně zdařilou reklamu:
Rodičům by nepochybně pomohlo, kdyby jim někdo poradil, jak se lépe vyznat ve vzdělávací a výchovné hodnotě počítačových či deskových her, hraček, dětských knih, filmů, televizních seriálů. Na takovém portálu už Scio pracuje, měl by být do Vánoc.
14. 11. 2012 | 11:45

kolouch napsal(a):

Anna:
"O.Šteffl a jeho pojednání Je škola budoucnost vzdělávání? tvrdí, že školy skončí, že se tam učí zbytečnosti, že jeho syn se naučil vše, co potřebuje ze hry World of Warcraft, upozornil na množství peněz, které do vzdělávání tečou, a vyzval podnikatele, aby se přidali.
https://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM"

"A tady máme poměrně zdařilou reklamu:
Rodičům by nepochybně pomohlo, kdyby jim někdo poradil, jak se lépe vyznat ve vzdělávací a výchovné hodnotě počítačových či deskových her, hraček, dětských knih, filmů, televizních seriálů. Na takovém portálu už Scio pracuje, měl by být do Vánoc. "
-----
A co? Když to nedělá stát nemá to dělat nikdo? Nevím, co všechno Scio dělá nebo nedělá a jak dobře to dělá. Ale pokud vím, tak nikomu nenařizuje, aby si kupoval jeho produkty nebo testy, nebo snad ano? Mám pocit, že v týhle zemi je za ty leta komunistické devastace něco prohnilého. Jakoby podnikavost a úspěch byly synonymem gaunerství. Takový jedinec je a priori špatný, divný, v každým případě podezřelej. Osobně na to bohužel taky občas narážím. V čem je problém Anno? Proč tomu tak je?
14. 11. 2012 | 12:10

Pepa Řepa napsal(a):

Kdo nechce,aby amalgámová plomba stála 400 Kč a nesouhlasí s touto vládou jde demonstrovat dne 17.11.2012 na Václavské náměstí !
..............................
....sím, a co ti bezzubí, smí se přidat?
:-)
Ládíku, že jste mlsal, pět let nebyl u zubaře a hrozí 20 plomb?

Tedy revoluce vznikaly kvůlivá ledacčemu, ale to bude první Velká plombová revoluce v historii.
A ten Ernesto pořád podceňuje naše revoluční srdíčko.
Možná přijde i Franz Straka.
14. 11. 2012 | 12:22

Pepa Řepa napsal(a):

Anna napsal(a):
Skogen
To je. Ale podíváte-li se na to očima pana Šteffla.....

a co teprve podívat se na svět očima pana Bakaly.....
Ráj na zemi.
14. 11. 2012 | 12:27

Anna napsal(a):

kolouch
"Mám pocit, že v týhle zemi je za ty leta komunistické devastace něco prohnilého. Jakoby podnikavost a úspěch byly synonymem gaunerství. Takový jedinec je a priori špatný, divný, v každým případě podezřelej. Osobně na to bohužel taky občas narážím. V čem je problém Anno? Proč tomu tak je? "

Já mám pocit, že je nemístné po téměř čtvrt století od sametu svalovat na komunistickou devastaci, že je "něco prohnilého v týhle zemi". Podle mě, jsme-li svéprávní, jsme zodpovědní za své činy. A ti, kterým komunisti zdevalvovali morálku a hodnoty, už měli dost času, aby žili a jednali jako slušní lidé.

Podle mě některá podnikavost a úspěch jsou jakoby synonymem gaunerství nikoliv díky komunistické devastaci, ale díky špatným poměrům po 89. jako např.:
První vlna kupónové privatizace se uskutečnila v ČSFR v roce 1992 (5 kol od května do prosince), druhá vlna v České republice roku 1994 (6 kol od března do prosince).

Teprve v roce 1998 byla zřízena Komise pro cenné papíry, která začala i vyčíslovat škody vzniklé dosavadním právním vakuem. Do června 2002 se prokázanou trestnou činností v rámci tunelování ztratil majetek v hodnotě kolem 50 miliard Kč, další odhadem stovky miliard zmizely neprokázanou trestnou činností nebo tunelováním v rámci legálních pravidel. (citace z Wikipedie)

-----------

Já panu Štefflovi nevytýkám, že podniká. Co vytýkám a velmi mi vadí, že pan Šteffl jako odborník na vzdělávání velice často v médiích mluví o tom, že ve školách se děti nic pořádného nenaučí,... a že školy skončí.
Jaký dopad to může asi mít na povědomí rodičů, žáků, studentů a na jejich vztahu k velmi špatně placeným učitelům?

????????

Jinak svůj názor na obsah tohoto blogu jsem vyjádřila 14. 11. 2012 | 08:29 (a poté jsem měla ještě dvě obsáhlé poznámky).
14. 11. 2012 | 12:37

Xaver napsal(a):

Vzdělání jsou zlaté mince, které padají z nebe. Ale do uzavřených nádob nebo do nádob zcela naplněných sajrajtem nic nenapadá.
Autor má tedy pravdu. Nezáleží na učitelích ale na majitelech těch nádob.
14. 11. 2012 | 13:16

Anna napsal(a):

Xaver

Podle mě záleží na více faktorech. Pomůžu si citací:

Proč umějí finské děti nejlépe na světě číst s porozuměním, počítat, zkoumat přírodu? Na rozdíl od situace nás má na jejich úspěchu velkou zásluhu škola. Zdá se, že kvality vzdělávání se tam nedosahuje předpisy ani kontrolami, nucením ani testováním, ale kulturním chováním učitelů, rodičů, školských úředníků a vlastně celého národa.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
14. 11. 2012 | 13:27

PEDERSEN napsal(a):

Petr M:
Hlavně by se pan Šteffl měl zamyslet, kde se to všechno v těch počítačích, faceboocích, wikipediích, hrách a nevímkde vezme....
A to nemluvím o tom, z kolika procent je např. Wikipedie k ničemu, protože tam daná věc buď není, nebo je zpracovaná na úrovni horší ploviny čtenářů Blesku. Dalšími věcmi se nemá cenu unavovat, je to totéž v bledě modrém, ostatně i sám článek pana Šteffla vykazuje podobnou "barevnost".
Jinak plně podpisuji příspěvek Anny z 13:27. Ale to by byla trochu jiná úroveň debaty, než s panem Štefflem.
14. 11. 2012 | 15:28

XYZT napsal(a):

Pedersene

Budete se divit, ale wikina se stále zlepšuje. Zkuste anglickou verzi.

Mimo-jiné jsem studoval na výše psaném MITu a dovolím si podotknout, že do ni přispívá stále větší počet mým kolegů nejenom z MITu.
14. 11. 2012 | 15:51

KAteřina napsal(a):

Dítě, které se "vzdělává" počítačovými hrami sice nemusý být, ale velmi často bývá nedomrlé, obézní, neschopné vnímat lidi ve svém okolí, bezohledné, primitivní. Je to sice vynikající kvalifikace pro špičkového manažera, ale kdo má s takovými lidmi žít? Proč mají takoví jednostranně vycvičení blbouni rozhodovat o lidech, kteří jsou vnímaví, zodpovědní, zdrženliví?
14. 11. 2012 | 16:26

evix napsal(a):

Hm, pracuji s mladým mužem(montuje auta v Hyundaii) který má stavebku, zrovna obor dopravních staveb a práci v oboru nenašel, jelikož nemá praxi. Praxi nemá, jelikož jej bez praxe nikdo nezaměstná. Kde má sehnat praxi když jej v oboru nikdo nezaměstná????
To jsou vážený jen žvásty!!! Jen kecy a kecy a dobře si za ty kecy nechat zaplatit, NIC VÍC!!!
14. 11. 2012 | 17:53

evix napsal(a):

YZT napsal(a):
Pedersene: Budete se divit, ale wikina se stále zlepšuje. Zkuste anglickou verzi.
Mimo-jiné jsem studoval na výše psaném MITu a dovolím si podotknout, že do ni přispívá stále větší počet mým kolegů nejenom z MITu.
--------------------------
Má stejný názor.
Mimochodem třeba na Kubě je lepší zdravotnictví než ve většině jižní Ameriky, že by to bylo vlivem vysedávání u PC malých Kubánců?
14. 11. 2012 | 18:12

ondrejsteffl napsal(a):

amarin napsal(a): 13. 11. 2012 | 23:59
„..mám pocit, že školka je první a poslední veřejná instituce, která umí vzdělávat. Slovem "umí" mám na mysli to, že děti něco smysluplného naučí a děti to přitom baví a chodí tam většinou rádi - chtějí to. Mám ale obavu, co bude po školce.“
Ano, také si myslím, že nejlepší částí českého školství jsou školky.
„Štve mne to a chtěl bych tu školní prudu něčím kompenzovat, ale nevím čím.“
No na to se právě snažím přijít. Ale jak vidíte zatím jste první diskutující, který pochopil, o co mi jde, a s nějakým nápadem nepřišel nikdo.

„Pokud by to vedlo k tomu, že když dcera přijde otrávená ze školy, tak se s nadšením začne nějak vzdělávat doma nebo u kamarádek, tak bezva. Já bych nějaký návod k tomu, jak na to, určitě bral.“
Ano, přesně o to mi jde.
14. 11. 2012 | 20:17

ondrejsteffl napsal(a):

český maloměšťák napsal(a): 14. 11. 2012 | 01:29
„Zkuste , pane Šteffl , svou metodou naučit člověka hrát na nějaký hudební nástroj…“
Jakou metodou? A proč na hudební nástroj?
Ale když jste to nakousl, moje otázka by zněla: Co můžeme udělat ve světě kolem, aby víc dětí umělo dobře hrát na hudební nástroje? Co třeba, kdyby aktivní hudebníci brali k sobě děti, když cvičí. To je jen nápad, možná špatný, ale třeba sám vymyslíte něco lepšího.
14. 11. 2012 | 20:18

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 14. 11. 2012 | 08:29
„… předměty, které byly určeny jako nejdůležitější…“
Ano, to pasivum je trefné. Víte kdo to určil? A čím se při tom řídil? Proč věříte tomu, že to udělal dobře?
---

„Děti a mládež asi nikdo nemusí nutit, aby hrály počítačové hry. A tráví tím poměrně hodně času. Takže na Vaši úvodní otázku Kam zmizelo vzdělávání? se nabízí odpověď: Nezmizelo, čerpá se z počítačových her.“
Takhle ostře se to i mně zdá trochu přehnané :-) , přece jen nejen počítačové hry vzdělávají.
14. 11. 2012 | 20:18

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a):
„Moc se přimlouvám, aby se na takovém portálu Scio jako doporučené knihy pro rodiče a jejich děti objevily knihy:
Nenechte sebou manipulovat, Nazare-Aga, Isabelle, Jak rozpoznat manipulaci a jak se jí ubránit.“

Portál se bude věnovat produktům zejména pro menší děti, počínaje pohádkami, ale třeba někdy dojde i na Vaše návrhy.
14. 11. 2012 | 20:19

ondrejsteffl napsal(a):

amarin napsal(a): 14. 11. 2012 | 08:51
„Ostatně to co popisuješ je moc hezký, ale proč to nedělá škola?!!!“

Protože jí to nikdo nedal za úkol a protože umí něco jiného (a tohle neumí). A o tom jsem psal jinde, cesty k nápravě nevidím.

„A proč bych měl já doma napravovat škody, které nadělá na dítěti škola? …, ale asi nic jinýho nezbývá.“
Asi nezbývá :-(
14. 11. 2012 | 20:20

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 14. 11. 2012 | 09:19
„Některé rozdíly mezi ČR a Finskem ve školství:…“

Potíž je, že na finské školství bychom zde potřebovali mít Finy: učitele, děti i rodiče. Bez nich to nejde.
14. 11. 2012 | 20:20

ondrejsteffl napsal(a):

TomášL napsal(a): 14. 11. 2012 | 10:11
„Pokud můžu dát nějaký návrh, doporučil bych třeba učení třeba dějin ve formě komiksů.
Jeden z novějších komiksů, který mě zaujal, je třeba Maus.“

No konečně alespoň nápad. Díky :-)
14. 11. 2012 | 20:20

ondrejsteffl napsal(a):

Jirka napsal(a): 14. 11. 2012 | 11:10
„Já si myslím, že autor se vědomě vyhýbá problémům v našem školství…“
V tom máte trochu pravdu, za 20 let, co se tomu věnuji jsem shledal, že ty problémy mají příliš hluboké kořeny, a já nevidím způsob, jak je vyřešit.
14. 11. 2012 | 20:21

ondrejsteffl napsal(a):

kolouch napsal(a): 14. 11. 2012 | 12:10
„Mám pocit, že v týhle zemi je za ty leta komunistické devastace něco prohnilého. Jakoby podnikavost a úspěch byly synonymem gaunerství. Takový jedinec je a priori špatný, divný, v každým případě podezřelej. Osobně na to bohužel taky občas narážím.“
No jo, musíme s tím žít.
14. 11. 2012 | 20:21

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 14. 11. 2012 | 12:37
„A ti, kterým komunisti zdevalvovali morálku a hodnoty, už měli dost času, aby žili a jednali jako slušní lidé.“
To měli, ale mnozí to neudělali. Ta nechuť k úspěchu a podnikovosti zakořeněná komunisty (i pomocí škol) stále v mnohých trvá.

-----

„Podle mě některá podnikavost a úspěch jsou jakoby synonymem gaunerství nikoliv díky komunistické devastaci, ale díky špatným poměrům po 89.“
Ano i to jistě mělo vliv.

-----------

„Já panu Štefflovi nevytýkám, že podniká. Co vytýkám a velmi mi vadí, že pan Šteffl jako odborník na vzdělávání velice často v médiích mluví o tom, že ve školách se děti nic pořádného nenaučí,... a že školy skončí.“
A mám snad lhát nebo mlčet, když si to myslím?
14. 11. 2012 | 20:22

ondrejsteffl napsal(a):

PEDERSEN napsal(a): 14. 11. 2012 | 15:28
„A to nemluvím o tom, z kolika procent je např. Wikipedie k ničemu, protože tam daná věc buď není, nebo je zpracovaná na úrovni horší ploviny čtenářů Blesku.“

A co jste uděl Vy, aby to bylo lepší? Frflat umí kde kdo.
14. 11. 2012 | 20:22

Jarka Nováková napsal(a):

Měla bych nápad. Ať maturitní předměty opět učí ředitelé a zástupci. Za mě matiku učil šerif a čestinu zástupkyně. A to byste, panečku, viděli ty změny. To už by ředitelé nepřijímali na školu kdejakého pitomce, jen aby dostali na žáka dotace. To už by nedrželi na škole kretény, kteří tam jsou kvůli sociálním dávkám. Teď, když se ti kreténi neučí, tak manažeři škol to svedou na učitele.
14. 11. 2012 | 20:35

český maloměšťák napsal(a):

Ondřej Šteffl
Pane Šteffl, vy chcete, aby hudebníci nejen děti učili - jak hrát na hudební nástroj....ve svém pracovním čase , ale aby si je brali k sobě v době, kdy se dítě rozhodne že bude cvičit ?
Pane Šteffl, nic ve zlém, ale mně připadá že si pletete učitele hudby s šatnou.

Víte proč zrovna hudební nástroj ?
Protože tam se máloco dá okecat.

Chcete nápad ?
Osvoboďte učitele hry na hudební nástroj od veškeré byrokracie. A podle mě nejen hudby.
14. 11. 2012 | 20:54

svatební a pohřební orchestr G.Bregoviče napsal(a):

Pane autore,
"Kam zmizelo vzdělávání?"

společnost se na něj vykašlala. A to za vydatné pomoci a ideového vedení podnikavců ve školství. Vy jste jeden z předních takových.

"Všechny nápady zasílejte na svetvzdelava@scio.cz, budeme je šířit a pomáhat realizovat." Nepochybuju, že najdete cestu, jak je také zpeněžit. Pokud už to nemáte promyšlené teď a tento blog je jen bezplatné PR.
14. 11. 2012 | 21:34

Skogen napsal(a):

"Potíž je, že na finské školství bychom zde potřebovali Finy: učitele, děti i rodiče. Bez nich to nejde."

Ano. Přesně tak. Dokonale vystiženo. Jsme v Čechách a máme zde se vším všudy spousty Čechů. Tak proč je nezkusit "vochcat". Jsou na to jeden od druhého navyklí.
14. 11. 2012 | 21:56

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

"Zahraniční firmy, a to i velké, už ale například vědí, že zkušenosti guildmastra ze hry World of Warcraft mohou být pro výběr špičkového manažera důležitější než titul MBA"

"A proč se děti neúčastní skutečných pracovních porad, proč nejsou u toho, když se reálně o něčem rozhoduje? Kdekoliv od malého podniku, úřadu či třeba redakce, přes správní radu ČEZu až po vládu. A proč třeba cestovky nebo firmy školící soft skills nenabízejí víc programů pro děti? "

Aha a které počítačové hry nebo části Facebooku oceňují třeba podniky zaměstnávající špičkové geology, biochemiky nebo historiky umění?

Proč se děti nezúčastňují také skutečné práce, kde se o ničem nerozhoduje, ale třeba něco brousí, leští, svařuje , měří, vyměřuje, počítá, destiluje, vrtá nebo analyzuje. A proč tyhle "skills" nenabízí víc školících firem nejen pro děti?
14. 11. 2012 | 23:54

Anna napsal(a):

Ondřej Šteffl
"„Já panu Štefflovi nevytýkám, že podniká. Co vytýkám a velmi mi vadí, že pan Šteffl jako odborník na vzdělávání velice často v médiích mluví o tom, že ve školách se děti nic pořádného nenaučí,... a že školy skončí.“
A mám snad lhát nebo mlčet, když si to myslím? "

Podle mě v tomto případě by se hodilo: Mlčeti zlato. Jste uváděn jako odborník na vzdělávání a stačí si přečíst VŠECHNY Vaše blogy, aby se člověk dozvěděl, jaké názory máte - např.:

Až bude truhlář bakalář
Bez chemie a kvadratických rovnic
Škola na konci svých roků
--------------------------------------------------
ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 14. 11. 2012 | 09:19
„Některé rozdíly mezi ČR a Finskem ve školství:…“

Potíž je, že na finské školství bychom zde potřebovali mít Finy: učitele, děti i rodiče. Bez nich to nejde.
--------------

Finové taky nebývali takoví, jako jsou dnes. A finský systém školství převzít lze!!! Všechno jde, jen když se chce.

Zcela jistě po převzetí finského školského systému nebudeme mít takové výsledky, jako mají oni.
Ale CÍL by měl být mít kvalitně vzdělané všechny české děti:

- Je dobře si připomenout, že tento školský systém dovedl finské děti na nejvyšší příčky vzdělanosti, a nikoli k divokosti, neposlušnosti nebo povrchnosti...

- Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech. Lze to ilustrovat např. pomocí indexu ISEI, zkonstruovaného a používaného v OECD: lepší majetkové a společenské postavení finských rodičů se ve statistice jen maličko odráží v lepších výsledcích tamních žáků - dokonce nejméně ze všech zkoumaných zemí - prostě na bohatství rodiny vzdělanost děcka nezávisí.

Oproti tomu Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.

Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu). Finské děti jsou tedy ve výzkumech PISA úspěšné nepochybně také díky tomu, že školství podporuje inkluzivní přístup, že je zcela neselektivní a bez ohledu na rodinné zázemí zajišťuje všem dětem rovný přístup ke vzdělávání. Tento faktor naopak u nás nijak uspokojivý není a může posouvat celkové výkony našich žáků spíše pod mezinárodní průměr.
http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259

CÍL i CESTA jsou známé, jen se jimi vydat.

Ale to my neuděláme, vždyť i odborník na vzdělávání tvrdí, že školy skončí, že budoucnost vzdělávání je přes internet, že finský systém školství převzít nemůžeme, protože " Potíž je, že na finské školství bychom zde potřebovali mít Finy: učitele, děti i rodiče. Bez nich to nejde."

VŠECHNO JDE, JEN KDYŽ SE CHCE.
15. 11. 2012 | 07:08

Matematik (+ cenzor Stejskal?) napsal(a):

17 listopadu se zacneme starat. Ano, neoliberalni poucky je treba vzit konecne vazne. Kazdy ma byt zodpovedny sam za sebe a nema delagovat zodpovednost za svuj zivot na nejake zkorumpovane zastupce.
Knihtisk Demokracie 1.0
Internet Demokracie 2.0
Bez zastupcu, prima demokracie jako ve Svycarsku.
Stop kmotrostanu, stop vytahum k penezovodum.
Podle motivace take posuzujte myslenky.
Kmotrostan se bude cukat.
Budou vam tvrdit, ze jste nesvepravni aze se neumite rozhodnout zda jet na dovolenou, zda koupit byt nebo auto, zda mit dite ....ano , vse ma sva rizika i referendum.
Kasari pred otevrenou statni pokladnou jsou vsak jistota desetinasobku.

Kde je ten seznam pozemku z nehoz byla vypoctena suma cirkevniho tunelu.
Ne neni to tak jak tvrdi media v cele s CT, ze budou muset zadat. Ne penize cash dostanou automaticky a ty byly pry vypopcteny na zaklade toho seznamu. Rikala Hanakova ze je na ministerstvu kultury.
Zadny z tech poslancu, co hlasovali to nevidel.
Ani Josef II ani Masaryk ani Bens nebyli komunisti.
Kolik procent sebrali komunisti katolikum, kdyz uz nic nemeli?
Pojdme si pro ten ucet, pro ten seznam. Platit to budeme, alespon uctenku nam mohli kmotri dat.

Vyndejte ty svoje spinave zlodejske pracky ven z moji penezenky.
15. 11. 2012 | 08:22

Zajíček8 napsal(a):

Už je mi z těch termínů "tam, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé " na nic.
Je základní škola v ČR zdarma pro všechny? Ano.
Je některému dítěti úředně nařízeno, kterou školu bude navštěvovat? Ne.
Bylo některé dítě ze školy vyřazeno, protože mu rodiče nepořídili doporučené pomůcky? Ne.
Může být dítě přeřazeno na jinou školu rozhodnutím úřadů? Ne, souhlas rodičů je podmínkou.
Tak kde je ta sociální nespravedlnost?
V tom,
- že někteří rodiče na vzdělání svých dětí dohlížejí?
- že někteří rodiče své děti vzdělávají i mimo školu?
- že někteří rodiče své děti vychovávají?
- že někteří rodiče pečují o své děti?
15. 11. 2012 | 08:43

Anna napsal(a):

Zajíček8

Jsou z peněz daňových poplatníků dotovány soukromé školy? Ano.
Má většina rodičů v ČR na to, aby dala své děti na soukromou školu? Ne.

Oficiálně je v Česku na hranici chudoby zhruba milion lidí. Statistici ale upozorňují – naprostá většina z nich ani zčásti nenaplňuje klišé o lidech, kteří žijí na ulici. Nejvíce jsou ohroženi lidi bez stálé práce, neúplné rodiny a rodiny se třemi a více dětmi. Takových lidí mezi chudými v posledních dvou letech neustále přibývá. "Míra ohrožení chudobou začíná stoupat od roku 2010," říká mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/199162-milion-cechu-balancuje-na-hranici-chudoby/

Počet lidí, kteří nedosáhnou na průměrnou mzdu, v České republice stále roste. Loni byla průměrná mzda 24 319 korun, ale nižší výdělek pobíralo 67 procent zaměstnanců.
http://www.novinky.cz/ekonomika/268109-na-prumernou-mzdu-nedosahne-stale-vice-lidi.html

Zatímco životní náklady neustále rostou, minimální mzda zůstává na osmi tisících měsíčně. Každý měsíc chodí na účet 90 tisícům Čechů. Necelých 50 korun na hodinu vydělávají uklízečky, servírky, pomocný personál a lidé pracující manuálně.
Zdroj: http://finance.idnes.cz/minimalni-mzda-uz-se-v-cesku-sest-let-nezmenila-flw-/podnikani.aspx?c=A120202_1726408_podnikani_zuk

PORG získal v červnu 2007 dar ve výši sto milionů korun. Deset milionů obdržel přímo PORG v Libni a za zbývajících devadesát milionů se postavila nová pobočka na Praze 4 – dvojjazyčné gymnázium a základní škola Nový PORG.
Dárcem byl generální ředitel energetické firmy ČEZ Martin Roman. Nesystémové přidělení vysokého daru od ředitele polostátní firmy, jejímž příjemcem byla firma syna prezidenta, byla kritizována řadou osobností i sdružení (mj. Transparency International).[3] [4] Bratr ředitele školy Jan Klaus je v ČEZu zaměstnán na vyšší manažerské pozici.

"Společnost PORG – gymnázium a základní škola, o.p.s., hospodařila v kalendářním roce 2011 s obratem 123.778 tisíc Kč

a dosáhla zisku po zdanění 32.587 tisíc Kč. To je skoro 39% nárůst obratu a přes 94% nárůst zisku oproti roku 2010."
(citace z Wikipedie)

Žáci, kteří za dva týdny půjdou poprvé do škoy, nedostanou od ministerstva školství příspěvek na školní potřeby, tzv. pastelkovné. Příspěvek byl dosud 800 korun na jednoho žáka a dostávaly ho školy.

Na pastelkovné šlo loni 85 milionů korun, jeho zrušení avizoval už exministr školství Josef Dobeš (VV).

Ve stejnou dobu má soukromá škola zisku po zdanění 32,587 milionů Kč.
Holt žijeme v ČR.

Opakuji - Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.
U nás je nedostatečná solidarita bohatých s chudými. Není tu progresivní zdanění příjmů fyzických osob, jak je to ve všech vyspělých zemích.


A jaký je asi poměr mezi dětí z dobře socioekonomického postavení rodin a hůře lze vydedukovat z výše uvedených statistik. Takže většina českých dětí bude mít horší vzdělání.
Jaká budoucnost je čeká?
15. 11. 2012 | 08:52

Anna napsal(a):

Zajíček8

Pro informaci - cituji:
Finové především poskytují všem dětem rovnou příležitost k vzdělávání. Nemají tedy takovou propast mezi nejlepšími a nejslabšími žáky jako my. Celé školství se snaží začlenit všechny děti do běžného vzdělávacího proudu bez ohledu na jejich věk, bydliště, ekonomickou situaci v rodině nebo rodný jazyk. (Ve Finsku zhruba 5 % dětí navštěvuje školy s výukou ve švédštině, dále je organizována i výuka v jazyce některých oblastí Laponska, výuka pro Romy nebo pro osoby hovořící znakovou řečí.) Finové si na spravedlivém přístupu ke vzdělávacím příležitostem obecně velmi zakládají, zavedli proto bezplatné vzdělávání až do úrovně středních škol, a nejrůznější služby, školní obědy, učebnice či organizovanou dopravu do škol minimálně na úrovni povinného vzdělávání taktéž zdarma. (Finové ovšem platí téměř 50 % daň z příjmu, protože se rozhodli právě pro investice do vzdělanosti dětí...)
http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
---------------

Na vzdělání jde v ČR jen 4,5 procenta HDP

13. 9. 2011 17:24, autor: ČT24aktualizováno 13. 9. 2011 17:41
Praha - Česká republika dává na vzdělávání 4,5 procenta HDP, průměr vyspělých zemí je přitom o 1,6 procenta vyšší. Vyplývá to ze srovnávací zprávy zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes zveřejnilo ministerstvo školství. Česko se tím v žebříčku 34 členských států umístilo na předposledním místě, nižší podíl peněz už dává do školství pouze Slovensko. Zpráva přitom pracuje se statistikami z roku 2008.
.
.
Zatímco v zemích OECD pobírají učitelé na základních školách o 77 procent vyšší platy než průměrní vysokoškoláci dané země v produktivním věku, v České republice berou pedagogové po 15 letech jen polovinu toho, co ostatní čeští vysokoškoláci.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/136143-na-vzdelani-jde-v-cr-jen-4-5-procenta-hdp/
-------------

Zcela jistě si každý z vlády, Parlamentu, Senátu.. může dovolit dát děti na soukromou školu. U nás je státem dotovaná selekce a separace dětí ve školách podle naditosti peněženek rodičů. Ti, kteří o tom rozhodují, hlásají a zavádějí inkluzivní vzdělávání pouze ze zvláštních, dnes praktických škol, do ZŠ, nikoliv však zrušení soukromých škol. Takže je vůbec netrápí, že nejsou pro některé případy asistenti, že učitelé jsou zahlceni "papírováním", že jsou učitelé velmi špatně placeni... Proč by to mělo naše mocipány trápit, vždyť v soukromých školách nejsou podobné problémy, učitelé jsou tam lépe placeni...

Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
------------------

Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.

Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu).
15. 11. 2012 | 09:10

šašek z Jihlavy napsal(a):

I hudební vzdělávání má své limity. Tohle se na žádné hudební škole nenaučíte, jen praxí:https://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=7vlnAF-j_Fk
15. 11. 2012 | 10:09

Anna napsal(a):

šašek z Jihlavy

Díky. Holt kdo umí, umí. Praxe je nesmírně důležitá a co teprve Až bude truhlář bakalář.
15. 11. 2012 | 10:37

šašek z Jihlavy napsal(a):

Anna
Pokud bude truhlář nebo tesař bakalář a nebude to na škodu řemeslu, proč ne. I svatý Josef patřil do tohoto počestného cechu, lepší dobrý řemeslník než Nezbedný bakalář.
A co se týče učňovského školství - týden škola, týden praxe, nepoznal jsem lepší systém.
Víte, já jsem tím prošel, na střední školu jsem nedostal doporučení a tak jsem nastoupil do fabriky. Nemůžu říci, že mi to nějak ublížilo, spíš mě to v cestě za vzděláním zdrželo a musel jsem to dohánět až po vojně za cenu velkých obětí celé rodiny. Je jasné, že prostředí takového gymnázia je pro mladého člověka dychtícího po vzdělání mnohem inspirativnější než učňák, tam může kolektiv spíš demotivovat. Pak je důležitost rodiny, výchovy a výběru kamarádů nezastupitalná. Já jsem měl štěstí, že podobný osud měl i můj nejlepší přítel a tak jsme společně čelili všem nástrahám puberty i okolí. Ale to bylo v období hluboké totality, čo bolo, to bolo, terazky jsem penzista a trochu mladým s jejich možnostmi závidím. A to ani nemusí do Finska, důležité je, že dnes jim životní cestu nemůže zkomplikovat ani uliční výbor, zakyslá domovní důvěrnice nebo režimem ochočení učitelé.
15. 11. 2012 | 11:52

PEDERSEN napsal(a):

Pane Šteffl, jste odporně trapný. V dobách, kdy platila elementární slušnost byly encyklopedie dílem skupin odborníků. Do Wikipedie může napsat prakticky libovolný blábol každý, kdo si to právo přivlastní. A zdůrazňuji ono slůvko přivlastní: znám případy, kdy se věci znalý člověk pokusil upřesnit heslo v této slátanině, aby za pár hodin či dnů zjistil, že bylo navráceno do své původní nesmyslné podoby. Zřejmě nmáte úplně přesnou povědomost, jak tahle "vymoženost" funguje :-( Skutečná encyklopedie je dnes stále ještě např. Britanica, ovšem potíž je, že "Wiki" je zdarma, takže je velmi oblíbená. Pravdivost je holt až druhořadá věc, nejdůležitější je hodně uživatelů.
A jen k mé osobě: i kdybych se rozkrájel, Encyklopedický ústav nenahradím. Mohl bych maximálně dát dohromady pár hesel ze svého oboru, ale proč? Proč se podílet na věci, která je z principu špatně? Vám taková situace asi vyhovuje, vyznáte se v tlačenici a vesele odčerpáváte prostředky, které by měly jít do skutečného školství, do skutečných vzdělávacích systémů, do skutečných informačních databází atd., atd. Je mi z Vás šoufl, pane Šteffl.
15. 11. 2012 | 12:47

PEDERSEN napsal(a):

XYZT:
To "zlepšování" je moc prima. Ale aby to nebylo, jako když by v Bangladéši rostlo HDP o 25% ročně.... Z hovna sice, ale rychle....
Že Vaši přátelé, neřku-li Vy osobně, přispíváte, je od vás moc hezké. Jen bych prosil nějaké Vaše heslo, abych viděl...
15. 11. 2012 | 12:54

Anna napsal(a):

šašek z Jihlavy

S tím bakalářským studiem pro truhláře mi to přijde zcestné. A to ze dvou důvodů:
- nutnost studovat bakalářské studium pro získání výučního listu
- už dnes se někteří vysokoškoláci živí "rukama", protože nemůžou najít práci

Za totáče kromě spousty učňáků, kterých je dnes jako šafránu, byla povinná praxe i pro průmyslováky. My gympláci jsme jezdili na chmel a na brambory :-)

Podle mě je důležitost rodiny, výchovy a výběru kamarádů stejná a nezastupitelná, jako dříve.

Já mladým nezávidím. Přeji jim ty možnosti. Ale přeji je všem. Dříve jsme žili pod diktátem ideologie, dnes žijeme pod diktátem peněz. Většina rodičů u nás si nemůže dovolit dát své děti na soukromou školu. Takže opět omezené možnosti...
15. 11. 2012 | 14:15

Marek Kobera napsal(a):

To Anna:

"Proč by to mělo naše mocipány trápit, vždyť v soukromých školách nejsou podobné problémy, učitelé jsou tam lépe placeni..."

Přespříliš paušalizujete. Nedávno jsem se ucházel o místo na soukromé škole a nabízený plat byl 16 - 22 tisíc Kč, tedy méně než na státní. Přitom se jedná o mezinárodní školu, kde se platí poměrně velmi vysoké školné.
15. 11. 2012 | 14:53

Martina K napsal(a):

To Pedersen:
Kdyz v roce 2005 porovnali chybovost anglicke Wiki a Britanicy, vysly obe nastejno. Byla to studie zverejnena v jednom z nejprestiznejsim casopise Nature http://www.nature.com/nature/journal/v438/n7070/full/438900a.html
Vas prispevek dost rika o vasich schopnostech hledat a posuzovat informace.
15. 11. 2012 | 16:46

Martina K napsal(a):

Pane Steffle, diky za clanek. V principu mate pravdu, jak se rodic postara, tak se bude ditko mit a tak bude vzdelane. Jen bych skolu tak nezatracovala. Cim vice bude bezne ucit deti mimo skolu, tim vice budete mit obrovske rozdily ve spolecnosti. Rodice v USA mohou vypravet. Nejenom, ze vyukove moderni technologie jsou vice dostupne, treba nase skola kupuje multilicence a zaci mohou pristupovat i z domova na placene vyukove programy. Ve 4. tride sice muzete mit deti, ktere znaji pricnip gravitacniho zakona, vedi, ze atomy maji orbitaly a davaji si hadanky z prvocisel, ale take tam mate deti, ktere nedaji dohromady vetu a malou nasobilku, ukoly nedelaji, rodice se nestaraji, na tridni schuzku se nedostavi. Skola je pro takove deti jedine misto, kde maji sanci alespon nejak se zaradit do spolecnosti. Navic, jakozto znalec problematiky jiste vite, ze celosvetove nejlepsi vysledky v mezinarodnich testech podavaji ty spolecnosti, kde jsou zaroven nejmensi rozdily v urovni vzdelani. Prave v tom, vidim vyznam skoly.
15. 11. 2012 | 17:15

Miláno z Děčína napsal(a):

Pane Štefl,
no to je něco,co jste zase předhodil do éteru!!!
V situaci,která zde v republice je,napíšete tohle.Já tomu říkám již celých 23 let a i o tom bloguju: " HOP ZPĚT NA SROM "!!!
Přiřadil jste se do skupiny psanců,kteří si myslý,že jsou intelektuální současníci, ale skutečnost je úplně jiná.
Podumejte o tom?!?Vím o čem mluvím.Vámi doporučené emaily jsou nám vychovatelům známy i s nima pracujeme.
Pište raději o věcech,které nám ukáží,že se nebojíte se do toho opřít.To však asi nehrozí.Zřejmě se bojíte o práci či co?
Zatim to je vše.
15. 11. 2012 | 20:00

Majk napsal(a):

Mala oprava - ten free AI course byl od Stanfordu ne MIT.
https://www.ai-class.com/
15. 11. 2012 | 22:15

Anna napsal(a):

Marek Kobera

Říká se, že vyjímka potvrzuje pravidlo. Možná, že to byl Vámi uvedený příklad. Pakliže ne, tak se omlouvám. Pár mých kamarádek kantorek má mnou uvedenou zkušenost :-)
16. 11. 2012 | 07:20

PEDERSEN napsal(a):

Martinko,
potíž je v tom, že nejde jen o jakousi chybovost, ale o obsah. Ve Wikipedii prostě spousta věcí není vůbec, nebo jsou zpracovány tak, že je dané heslo nepoužitelné. Přesto může být bezchybné, ale to záleží na tom, co si dáte za cíl.... Vy holt máte Wiki ráda :-)
16. 11. 2012 | 10:22

kovar napsal(a):

K nám na střední školy už dorazily důsledky zavádění ŠVP: Patnáctiletí budoucí maturanti(!!!) diskutovali o tom, kolik je 9 x 7 a svoje nápady konzultovali s kalkulačkou. A to si fakt nedělám prdel... A učňák to rozhodně nebyl... Prostě jim asi budeme muset naordinovat více času na internetu... Takže buďte všichni v klídku, bude hůř!
16. 11. 2012 | 10:39

Zajíček8 napsal(a):

To Anna
Vy stále cituje statistické údaje publikované v novinách.
Já se Vás ptám, proč nejsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé?
Jediný Váš argument jsou soukromé školy.
Soukromých základních škol v ČR je jako šafránu, ani ne dvě desítky, středních podstatně více, a dostávají dotaci na žáka stejnou jako státní škola (neboli stát přispívá na každé dítě stejnou částkou). Ale i těch státních je dostatek v každém regionu, aby každý, kdo chce pokračovat ve studiu mohl.
Ten rozdíl, který tak ráda citujete, je způsoben především rozdílným pohledem rodiče na vzdělání vlastních dětí - pro některé je důležité, pro jiné zbytečné. A sociální spravedlnost s tím nemá, co dělat.
16. 11. 2012 | 10:44

Martina K napsal(a):

to Pedersen:
napsal jste, ze na Wiki jsou blaboly a ze pravdivost je az druhorada vec. Ja vam pomoci linku na odbornou studii dokazala, ze to neni pravda. Kdybyste si precetl ten clanek, prisel byste s inteligentnejsimi argumenty. Az pozdeji jsem si vsimla, ze ten clanek neni zadarmo. Jak jste sam napsal, to bude asi ten problem. Dozvedel byste se take, ze Nature oslovil 1000 autoru odbornych clanku v Nature a zjistil, ze uz v roce 2006 slyselo o wiki 70% z nich, 17% jich vyuzvalo wiki kazdy tyden a 10% z nich pomahalo s updatem hesel. To, ze zrovna vy nepisete nic na wikipedii znamena jen to, ze bud patrite k tem 90% autoru Nature, kteri nepisou nebo vase odborna prace se do Nature nema sanci dostat. O wiki to nerika vubec nic.
16. 11. 2012 | 12:16

PEDERSEN napsal(a):

Martino,
já jsem na Wiki hledal zcela konkrétní věci a našel jsem tam prostě hlouposti. Samozřejmě ne vždy, ale na můj vkus technika až moc často. A ještě častěji tam nebylo prostě nic... Nepovažuji za nutné prozkoumávat celý obsah a dopočítávat se nějakých procent pravděpodobnosti, že daná věc bude dobře, nebo si cosi kdesi porovnávat, když jde o zcela jednoznačné otázky, na které existuje jediná správná odpověď. Wikipedie je pěkňoučká věcička, hodnotu má ale mizernou a je jen škoda, že úsilí jí věnované není věnováno např. k dalšímu zkvalitnění nějaké kloudné encyklopedie.
16. 11. 2012 | 14:42

PEDERSEN napsal(a):

ZAJÍČEK:
A o tom to právě je: FUNKČNÍ školství dokáže dát dítěti vzdělání bez ohledu na to, jaké má (a nebo dokonce nemá) rodiče, příbuzné či známé.
A ten zde zmiňovaný rozdíl mezi úspěšným Finskem a zoufalým Českem je mnohem víc v úrovni těch slabších, než naopak. Finské školství zkrátka ani tak neprodukuje dvojnásobek těch nejlepších, ale mnohem méně těch vyloženě slabých, což je dáno rávě tím, že finové slabým žákům cíleně VE ŠKOLE pomáhají. A je to jedině logické - pokud se škola ohání nutností spolupráce s rodinou, nevyhnutelně staví některé děti do těžko řešitelné situace...
16. 11. 2012 | 14:55

Michal napsal(a):

Včera na ČT 24 v 18,30 vyslýchala Daniela Drtinová moderátorka silného kalibru budoucícho komunistického hejtmana 'Usteckého kraje pana Bubeníčka !Paní Daniela je specielně nasazována na levicové politiky ,aby je zahnala do kouta!Pokud by ČT přešla do rukou levice,pak by paní Daniele vyslýchala třeba pana Vondru a 15x by se ho ptala jak je to s kauzou Promopro a kde jsou peníze !Jenže má většinou proti sobě zkušené politiky ti se jí nedají zviklat !Hodně útočila na komunistickou minulost !A nyní k lékům !Jsou příšerně drahé !Jaké je řešení !Moc předat komunistům a všechno znárodnit co se týká zdravotnictví!Posvítit si na Farmaceutické firmy a obchodníky s tím kdo předražuje léky !To,ale půjde jedině za vlády komunistů !Občané!Zůčastněte se zítra protivládní demonstrace na Václavském náměstí !!!Vládu donutíte k ústupkům jedině silou a tou je generální stávka !Pokud ji nedonutíte,od Nového roku budete platit jako mourovatí !!!
16. 11. 2012 | 15:47

Marek Kobera napsal(a):

To Anna:

Ano, možná. Pak by ale bylo dobré ve Vaši příspěvcích rozlišit to, co jsou fakta, od toho, co jsou dohady. Čtenář by se líp orientoval, víte?
16. 11. 2012 | 17:20

Marek Kobera napsal(a):

To kovar:

To je zajímavé, to bylo asi zadané jinak, viďte. Ale mám osobní zkušenost, kdy jsem vysvětloval, že +0 je mimo meteorologii to samé co -0, a to prostě 0. A setkal jsem se u nastávajících maturantů z matematiky s velmi nechápavými pohledy a dotazy.
16. 11. 2012 | 17:23

Zajíček8 napsal(a):

Pro Pedersena
ad "FUNKČNÍ školství dokáže dát dítěti vzdělání"
Dávat můžete někomu, kdo chce něco dostat.
Problém českého školství je v tom, že těch, co něco chtějí dostat, začíná být málo. Škola se stává místem, kde má vládnout zábava a hra, nikoliv "práce".
Kromě toho, že dáváte tomu, kdo chce něco dostat, tak také musíte dávat na úrodnou půdu. A tu úrodnou půdu připravují rodiče svou výchovou. Pokud tam ta půda není, tak nezbude než si ji připravit. A chtít tohle dělat inkluzivním školství můžete, ale za cenu snížení péče o ostatní, průměrné, žáky.
16. 11. 2012 | 23:04

fler napsal(a):

Tyhle články, které se snaží přenést vzdělávání všude jinde, jen ne do školy, mě už vážně otravují. Pokud je základní školní docházka u nás povinná, je povinnosti státu zajistit, aby měly děti ke vzdělání ve škole přístup a aby učitelé byli na úrovni a schopni dnešní děti zaujmout a naučit. Základ je to, na čem se staví dále, a proto je tak důležitý. Zde nelze nic ošidit a pokud se tak stane, tak na to doplatíme. Není možné stále se dovolávat toho, aby se děti vše naučily někde mimo školu a tam chodily a celé hodiny jen tak zbůhdarma koukaly. Tráví ve škole tolik povinného času, že je až s podivem, že to vydrží. Ve škole se vzdělávají a učí pro další život a mají to povinné. Proto hlavně dohlédněme na to, aby výuka na základních školách byla kvalitní, učitelé schopní a vzdělaní a aby tak naše děti byly v dobrých rukách. A buďme nároční, jde o naše děti. A znovu připomínám, základní docházka je p o v i n n á.
17. 11. 2012 | 01:11

karel napsal(a):

fler: co tě na tom otravuje? Tak to nečti. Pan Šteffl naprosto legitimně a dlouhodobě lobbuje za svoje soukromé zájmy.
17. 11. 2012 | 10:31

Marek Kobera napsal(a):

To Zajíček8: Ano, jejich podíl na VŠ odhaduji na 10%.
17. 11. 2012 | 12:39

Hyvae Suomi napsal(a):

Kam zmizelo vzdělávání? SCIO ho sežralo.
19. 11. 2012 | 09:31

freerelax napsal(a):

Concepts behind shoes that you can reap the benefits of commencing today. <a href="http://www.shoesjp.biz/new-balance【ニューバランス】-c-670.html">new balance</a> Exactly why everything that you've find out about sneakers is undoubtedly completely wrong and what you want to learn. <a href="http://www.shoesjp.biz/nike【ナイキ】-c-634.html">ナイキ</a> Efficient guide helps you with the most important workings for shoes together with specifically what one want to do right now. <a href="http://www.kutujp.biz/">ベルーナ</a> Upcoming shoes Guide Tells The Way You Can Rule The shoes Market <a href="http://www.kutujp.biz/アディダス-adidas-c-4.html">adidas</a> Reasons why just about everything you've found out about shoes is undoubtedly false and what you want to know. <a href="http://www.kutujp.biz/アシックス-asics-c-3.html">アシックス シューズ</a> The best approach for shoes you are able to learn this afternoon. <a href="http://www.kutujp.biz/ナイキ-nike-c-13.html">nike</a> Progressive site exposes the critical info to shoes and also the reason why you need to take action immediately. <a href="http://www.kutujapan.org/">アシックス</a> Advanced shoes Guide Shares Very Best Way To Dominate The shoes Market <a href="http://www.kutujapan.org/adidas-アディダス-c-74.html">adidas アディダス</a> Hot shoes Book Explains Solution To Rule The shoes World <a href="http://www.kutujapan.org/new-balance-ニューバランス-c-13.html">newbalance</a> Whatever the researchers generally are not telling around shoes and the way that this have an effect on you. <a href="http://www.kutujapan.org/nike-ナイキ-c-78.html">ナイキ スニーカー</a> Precisely why everybody is extremely wrong when it comes to shoes and as a result the reason why you have to ought to see this statement.
15. 05. 2013 | 14:14

DennisKr napsal(a):

Everything else is ultimately merely details -- important details, but variations on this theme. index.php is the controller, the menu system determins what the "current page" is, and a lot of events get fired in the act of construction that page. Plugin modules can hook into those occasions and change the workflow/furnish additional information/etc. That is also part of the reason a lot of Drupal resources concentrate on making modules. Without modules, Drupal does not actually DO something other than say, 'Somebody asked for a page! Does it exist? No? OK, I will serve up a 404.'

<a href="http://billysrereebiz.com">Corro</a>

http://billysrereebiz.com - lolz
25. 02. 2014 | 23:09

Danielrila napsal(a):

Hello. And Bye.

http://somepaydaylounz.com - mr fitz
26. 02. 2014 | 17:05

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy